Učebnice dějepisu
Kapitoly od pravěku po současnost. Každá obsahuje výklad rozdělený na krátké úseky, klíčové fakty, časovou osu, shrnutí, otázky na porozumění a odkazy na prameny i kvízy. Před chronologií stojí oddíl O dějinách – o tom, co dějepis vlastně je a odkud historik ví, co ví.
Neučíme se pro školu, ale pro život.
O dějinách
úvod do oboruTéma pojednává o tom, co jsou to dějiny a jaký mají pro nás význam.
Než začneme probírat pravěk, musíme znát definici dějin, variabilitu jejich výkladu, zamyslet se nad tím, odkud a proč ví historik to, co ví (prameny a literatura), a především proč se vůbec mají dějiny učit, „jaký to má význam“.
Vše k oddílu O dějinách – pojmy, prameny i pracovní listy →
5 kapitol zobrazit skrýt
Co jsou dějiny, dějepis a dějepisectví
Nejprve se zaměříme na význam termínů dějiny, dějepis a historie, jež se v běžné řeči často zaměňují. Dále budeme pokračovat letopočty a jejich užíváním a uvedeme, jaké epochy tato učebnice obsahuje.
paměť a identitaProč se učit dějiny
Zamyslíme se nad dnes nejčastěji pokládanou otázkou v hodinách dějepisu: „A k čemu nám to všechno bude?“
řemeslo historikaHistorikova práce a pomocné vědy historické
Historik nemá minulost před sebou, má před sebou jen stopy. Pracuje proto jako detektiv: shromáždí důkazy, prověří jejich pravost, vyloží je a teprve pak vysloví závěr, jenž nikdy nebude úplný.
druhy pramenůPrameny a literatura
Pramen vznikl v době, o níž vypovídá; literatura je to, co o téže době napsal někdo pozdější. Na tomto jediném rozdílu stojí celý dějepis a plete si jej téměř každý, kdo píše svou první práci.
archivy a knihovnyKde prameny a literaturu hledat
Seminární ani ročníková práce se nedá napsat z hlavy. Tato kapitola je praktickým rozcestníkem: kam se jde pro prameny, kam pro literaturu, co je dnes dostupné z domova a čemu se nedá věřit.
Pravěk
od počátků lidstva do vzniku písmaOd prvních lidí po objev písma a vznik prvních států.
Nejdelší úsek lidských dějin. Doba, kdy se člověk naučil vyrábět nástroje, ovládl oheň a nakonec přestal kočovat – začal pěstovat obilí a stavět vesnice.
Vše k epoše Pravěk – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
4 kapitoly zobrazit skrýt
Pravěk a paleolit
Drtivá většina lidských dějin proběhla dřív, než někdo napsal první větu. Zbyly po ní jen kameny, kosti a popel z ohnišť – a přece z nich umíme vyčíst překvapivě mnoho.
10 000 – 4400 př. Kr.Mezolit a neolitická revoluce
Ledovec ustoupil, mamut vymřel a lovci museli začít znovu. Během několika tisíciletí se z kořistníků stali rolníci – a lidstvo tím získalo víc jídla, víc lidí a víc nemocí naráz.
4400–800 př. Kr.Eneolit a doba bronzová
Kov, kolo a oradlo změnily během dvou tisíciletí práci, majetek i moc. Kdo ovládal měď a cín, ovládal i cesty, po nichž se vozily – a poprvé v dějinách začalo záležet na tom, kdo co vlastní.
800 př. Kr. – 400Doba železná a doba římská
Nejlacinější kov dějin zlevnil zbraně, pluhy i nože a spolu s nimi změnil válku a hospodářství. Ke konci pravěku už u nás žijí lidé, jejichž jméno známe – Keltové, po nich Germáni a za řekou Římané.
Starověk
od vzniku písma do roku 476Od prvních států a písma po pád Západořímské říše.
Zrod civilizace: písmo, města, zákony a první velké říše. Řecko dalo světu filosofii a demokracii, Řím právo a představu jednotné Evropy.
Vše k epoše Starověk – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
12 kapitol zobrazit skrýt
Mezopotámie – kolébka civilizace
Mezi Eufratem a Tigridem vznikla první města, první písmo a první psané zákony. Odtud se počítají dějiny.
kolem 3000 – 30 př. Kr.Starověký Egypt
Dar Nilu. Tři tisíce let jedné civilizace – pyramidy, hieroglyfy, faraoni jako bohové a lékaři, kteří už uměli operovat.
3. tisíciletí – 3. století př. Kr.Palestina, Indie a Čína
Tři civilizace, tři odpovědi na otázku, jak žít. Jediný Bůh Izraele, indické kasty a převtělování duší, čínský řád pod Synem nebes.
2700 – 5. století př. Kr.Řecko: od Kréty k městským státům
Nejstarší evropská civilizace, temná staletí po jejím pádu – a pak stovky malých států, jež se nikdy nespojily. Zato jeden z nich vymyslel demokracii.
499 – 404 př. Kr.Řecko-perské a peloponéské války
Nejprve se hrstka řeckých států ubránila největší říši světa. Pak se pustily do sebe navzájem – a připravily se o všechno.
338 – 30 př. Kr.Alexandr Veliký a helénismus
Za třináct let ovládl většinu tehdy známého světa a zemřel ve třiatřiceti. Řecká kultura, jež s ním putovala, pak Východ ovlivňovala další tři století.
6. století př. Kr. – 3. stoletíŘecká filosofie, bohové a umění
Na počátku filosofie je podle Řeků údiv. Z něj vzešly otázky, jež si klademe dodnes – a odpovědi, na nichž stojí evropské myšlení.
753 – 146 př. Kr.Zrození Říma a boj o Středomoří
Z vesnice na sedmi pahorcích se během šesti set let stala mocnost, jež ovládla celé Středomoří. A z království republika, kde nikdo nesměl vládnout dlouho.
133 – 31 př. Kr.Krize a pád římské republiky
Republika, jež zvládla dobýt svět, nezvládla ho spravovat. Sto let občanských válek skončilo tím, že si Řím pořídil císaře.
27 př. Kr. – 305Římské císařství
Octavianus se nazval prvním z občanů a vládl jako císař. Následovala dvě století míru uvnitř hranic – a pak šedesát let, během nichž se vystřídalo třicet císařů.
8. století př. Kr. – 5. stoletíKultura a dědictví antického Říma
Řekové se ptali, jak je svět uspořádán. Římané se ptali, k čemu to bude dobré – a postavili z toho silnice, vodovody, kupole a právní řád, na němž Evropa stojí dodnes.
64 – 476Křesťanství a zánik Západořímské říše
Z pronásledované sekty se během tří set let stalo státní náboženství impéria. A samo impérium se mezitím rozpadlo na dvě poloviny, z nichž jedna nepřežila.
Středověk
476 – 1492Od pádu Západořímské říše po objevení Ameriky (a k tomu knihtisk, Hus, Luther).
Tisíc let, kdy Evropu držela pohromadě víra. Katedrály, kláštery a univerzity – a na konci vynálezy a myšlenky, které starý řád rozlomily.
Vše k epoše Středověk – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
20 kapitol zobrazit skrýt
Raný středověk v Evropě
Řím padl, dějiny se však nezastavily. Z germánských království, franské koruny a byzantského purpuru vyrostla během čtyř staletí Evropa, jejíž obrysy poznáme na mapě dodnes.
395–1453Byzantská říše
Západní polovina římského impéria se rozpadla během jediného století. Ta východní vydržela ještě tisíc let, uchovala řeckou vzdělanost, dala Slovanům písmo i víru – a nakonec padla proto, že jí nikdo nepřispěchal na pomoc.
610–1258Islám a arabská říše
Za necelé století urazilo náboženství zrozené mezi karavanními cestami Arábie vzdálenost od Mekky k Pyrenejím a k Indu. S vojsky putovaly knihy, čísla a lékařské spisy, bez nichž by se pozdější Evropa neobešla.
793–1215Raně středověké státy Evropy
Z rozdělené franské říše, z vikinských lodí a ze slovanských trhových osad vyrostly během tří staletí státy, jejichž jména dodnes stojí na mapě: Francie, Anglie, Německo, Polsko, Uhry i Rus.
4. století př. Kr. – 658První státní útvary na našem území
Než vznikl první stát, vystřídaly se v české kotlině tři národy. Keltové zanechali zemi jméno, Germáni první říši a Slované, přišedší jako poslední, zde zůstali natrvalo.
833–906/907Velká Morava a příchod Cyrila a Metoděje
První státní útvar na našem území, jenž dal Slovanům písmo a bohoslužbu ve vlastním jazyce.
kolem 874–1055Přemyslovci do roku 1055
Z knížete jednoho kmene se během dvou staletí stal panovník celé země. Cesta k tomu vedla přes křest, bratrovraždu, biskupství a nakonec přes zákon, jenž měl rodu zajistit klid – a přinesl mu pravý opak.
6.–13. stoletíStředověká vzdělanost a románský sloh
Kdo chce mít středověk za dobu temna, musí nejprve vysvětlit, odkud se vzaly univerzity. Z klášterních skriptorií, ze sedmera svobodných umění a z učených disputací vyrostla evropská věda – a spolu s ní první sloh, jenž se stal Evropě společným.
11.–14. stoletíVesnice, kolonizace a trojí lid
Dějiny se obvykle píší o králích. Tuto kapitolu obývají ti ostatní: sedlák za pluhem, lokátor vyměřující novou ves a učení, jež každému z nich přidělilo místo, z něhož se neodcházelo.
11.–15. stoletíStředověká města, řemesla a cechy
Hradby, radnice, trh a dílna. Ve vrcholném středověku vyrostla vedle šlechtických hradů a klášterů třetí síla – opevněná obec řemeslníků a kupců, jež si vládla sama, měřila si vlastní čas a nakonec proměnila celou společnost.
10.–15. stoletíPapežství a císařství
Kdo stojí v křesťanské Evropě nejvýš – ten, kdo korunuje, nebo ten, kdo je korunován? Spor dvou nejvyšších autorit se táhl od Canossy přes Worms až ke kostnickému koncilu a nakonec z něj nevyšla posílena ani jedna strana.
1095–1291Křížové výpravy a mongolská expanze
Dvě stě let tažení do Svaté země začalo jednou řečí v Clermontu a skončilo pádem přístavu Akkon. Mezitím se Evropa poprvé setkala s islámským světem zblízka – a od východu ji zasáhla rána, s níž nikdo nepočítal.
1055–1306Přemyslovci od roku 1055 do vymření rodu
Dvě a půl století, za nichž se z knížectví stalo dědičné království sahající téměř k Jadranu. Zlatá bula sicilská, stříbro z Kutné Hory, pražský groš – a nakonec jediná rána nožem v Olomouci.
12.–16. stoletíGotika a rytířství
Sloh, jenž dostal jméno posměchem, a stav, jenž si sám vymyslel pravidla slušného chování. Gotická katedrála a rytířský turnaj vyrostly ze stejného století a odpovídají na tutéž otázku: jak zviditelnit něco, co vidět není.
1337–1453Stoletá válka
Sto šestnáct let sporů o jeden trůn, dvě země vyčerpané morem i vlastními sedláky a dívka z Lotrinska, jež zvrátila válku, kterou vojevůdci prohráli. Na konci stojí sjednocená Francie, rozvrácená Anglie a rytířská jízda, jež ztratila své století.
13.–15. stoletíMongolové a osmanská expanze
Ze stepi přišla jízda, jež během jediné generace urazila cestu od severní Číny k Odře. Sotva se Evropa vzpamatovala, vyrostla na troskách Byzance říše, jež jí na čtyři sta let uzavřela jihovýchod i staré cesty do Asie.
1306–1346Nástup Lucemburků a vláda Jana Lucemburského
Čtyři roky bez pevné vlády, dva odmítnutí králové a nakonec čtrnáctiletý ženich z Porýní. Jan Lucemburský získal české země za cenu ústupků, jež si šlechta nechala napsat černé na bílém.
1346–1419Karel IV. a Václav IV.
Otec vlasti a syn, jemuž se otcovo dílo rozpadlo v rukou. Mezi korunovací v Římě a sesazením z římského trůnu leží pouhých pětačtyřicet let – a celá proměna českých zemí z evropského středu v zemi na pokraji revoluce.
1402–1436Husitství
Revoluce ve jménu kalicha. Jak se z kritiky bohaté církve stalo hnutí, před nímž se třásla polovina Evropy – a které o sto let předběhlo reformaci.
1437–1526Doba pohusitská
Půl století bez pevného trůnu. Země dvojího lidu si zvolila krále z vlastních řad, přišla o něj kvůli papežské klatbě – a nakonec vydala náboženský mír, jenž ve své době neměl v Evropě obdoby.
Raný novověk
1492 – 1789Od objevení Ameriky po Velkou francouzskou revoluci a americkou revoluci.
Svět se zvětšil a rozdělil. Zámořské objevy, reformace a války o víru, vědecká revoluce a panovníci, kteří chtěli vládnout sami a bez odporu.
Vše k epoše Raný novověk – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
13 kapitol zobrazit skrýt
Zámořské objevy
Hledali cestu ke koření a našli dva kontinenty. Za necelé století se z Evropy, sevřené na západním okraji Starého světa, stalo ohnisko prvního globálního obchodu – a Atlantik nahradil Středozemní moře.
14.–16. stoletíRenesance a humanismus
Znovuzrození antiky, nebo objevení člověka? Ve Florencii se během jednoho století proměnilo to, jak Evropa maluje, staví, píše i myslí – a knihtisk se postaral, aby se změna už nedala zastavit.
1517–1598Reformace a protireformace
Spor o odpustky, jenž měl být akademickou disputací, rozdělil západní křesťanství natrvalo. Za osmdesát let od Lutherových tezí prošla Evropa selskou válkou, koncilem, Bartolomějskou nocí – a naučila se, byť neochotně, snášet dvojí víru.
1566–1648Nizozemská revoluce
Osmdesát let války proti nejmocnější říši světa – a na jejím konci první evropská republika, jež zbohatla obchodem místo dobýváním. Z bažinatého kraje u ústí tří řek se stala velmoc a z Amsterodamu banka celé Evropy.
1526–1618Habsburkové v českých zemích
Volbou z října 1526 si čeští stavové mysleli, že získali krále na svých podmínkách. Získali dynastii, jež zůstala na trůně do roku 1918 – a hned od počátku měla o povaze královské moci jiné představy než oni.
1583–1612Rudolfínská Praha, manýrismus a vzdělanost
Na necelých třicet let se Praha stala sídlem římského císaře. Sešli se v ní hvězdáři, malíři, lékaři i alchymisté a s nimi umělecký sloh, jenž si liboval v podivnostech – po císařově pádu z toho zůstala vzpomínka a pár budov.
1618–1627České stavovské povstání a Bílá hora
Dvě hodiny bitvy na kopci nad Prahou rozhodly o třech staletích. Jak se ze sporu o dva kostely stalo povstání, z povstání evropská válka a z prohrané války nový řád, jenž vydržel do roku 1848.
1618–1648Třicetiletá válka
Začala jako spor o kostely v Čechách a skončila jako přeměna celé Evropy. Třicetiletá válka byla do první světové války nejničivějším konfliktem kontinentu – a mírem, jenž ji ukončil, se zrodil moderní systém států.
1603–1725Evropa v 17. století
Anglický král skončil na popravišti, francouzský postavil Versailles. Dvě země, dvě odpovědi na tutéž otázku – kdo má poslední slovo ve státě. Odpovědi z onoho století platí do dnešního dne.
1620–1750Doba pobělohorská a baroko
Vylidněná země, cizí vrchnost, jediné povolené vyznání – a zároveň nejkrásnější kostely, jaké kdy v Čechách vyrostly. Sto let, jež bývala nazývána temnem a jež zemi daly tvář, kterou má dodnes.
1648–1740Habsburská monarchie 1648–1740
Vestfálský mír vzal císaři naději na skutečnou vládu v říši. Habsburkové proto obrátili pozornost na jihovýchod – a během půlstoletí získali Uhry, podíl na španělském dědictví a postavení velmoci. Zbývala jediná potíž: rod neměl mužského dědice.
1740–1795Prusko, Rusko a konec Polska
Osvícenství slibovalo rozum, toleranci a lepší uspořádání společnosti. Dva panovníci je vzali za slovo – a použili je k tomu, aby zesílili vlastní stát a jeho armádu. Třetí země, v níž měla šlechta svobody největší v Evropě, mezitím z mapy zmizela docela.
1740–1790Marie Terezie a Josef II.
Třiadvacetiletá dědička zdědila prázdnou pokladnu a hned první rok přišla o nejbohatší zemi monarchie. Odpovědí byla přestavba státu shora – a její syn v ní pokračoval tak rázně, že musel na sklonku života téměř všechno odvolat.
Od revolucí v Americe a Francii po vypuknutí první světové války.
Století, které věřilo v pokrok. Revoluce svrhly krále, národy si řekly o vlastní stát, stroje proměnily práci i města – a všechno to skončilo v zákopech.
Vše k epoše 19. století – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
13 kapitol zobrazit skrýt
Osvícenství a vznik USA
Nejprve přišly knihy, teprve potom výstřely. Osvícenští myslitelé přebudovali představu o tom, odkud pochází moc – a třináct britských kolonií v Americe se jako první odvážilo jejich myšlenky vyzkoušet v praxi.
1789–1799Velká francouzská revoluce
Začala jako spor o daně a skončila vojenským převratem. Za deset let stačila Francie svrhnout krále, vyhlásit práva člověka, popravit tisíce lidí ve jménu ctnosti a otevřít cestu muži, jenž se prohlásil císařem.
1799–1815Napoleon a napoleonské války
Za šestnáct let svedl kolem šedesáti bitev, přepsal mapu Evropy a dal Francii zákoník platný dodnes. Napoleonův příběh je zároveň nejlepší učebnicí toho, jak se z obránce revoluce stává její dědic i její popírač.
1814–1848Vídeňský kongres a Evropa po Napoleonovi
Vítězové se sjeli do Vídně tančit a překreslit mapu. Podařilo se jim obnovit trůny i hranice, nikoliv však vrátit lidem myšlenky, jež jim revoluce vložila do hlavy – a právě o ně se celá jejich stavba za třiatřicet let rozbila.
1750–1850Klasicismus, empír, biedermeier a romantismus
Nejprve si Evropa postavila banky a divadla podle antických chrámů. Pak si pořídila útulný obývací pokoj s klavírem. A nakonec se rozeběhla za měsíčního svitu ke zříceninám hradů. Tři velmi rozdílné odpovědi na jednu jedinou dobu.
1750–1914Průmyslová revoluce
Za tři generace se změnilo víc než za předchozích tisíc let: člověk přestal být závislý na síle svalů, vody a větru. Cenou za to byla města plná kouře, čtrnáctihodinové směny a zcela nová otázka, na niž si 19. století muselo odpovědět – komu vlastně stroj slouží.
1775–1867Národní obrození a rok 1848
Hrstka učenců, jimž se ostatní smáli, že křísí mrtvý jazyk. Za tři generace z toho vyrostl národ se školami, divadlem, novinami i vlastním politickým programem – a rok 1848 ukázal, jak daleko se dostal a kde narazil.
1815–1914Politické proudy 19. století
Liberál, konzervativec, nacionalista, socialista, anarchista – slova, jimiž se politika měří dodnes, nejsou starší než dvě stě let. Vznikla coby různé odpovědi na jednu a tutéž otázku: co si počít se společností, již stroj a velkoměsto obrátily naruby.
1848–1871Sjednocení Itálie a Německa
Za necelých patnáct let se mapa Evropy změnila k nepoznání: z desítek knížectví vznikly dva velké národní státy a Francie za to zaplatila císařem, dvěma provinciemi i vlastním hlavním městem. Století národů dostalo svou nejnázornější podobu.
1832–1914Británie a její impérium
Ostrovy o rozloze necelých tří procent říše ovládaly čtvrtinu světa a určovaly ceny na všech trzích. Viktoriánská Británie přitom nebyla jen zemí strojů a kolonií – byla i zemí chudinských čtvrtí, hladovějícího Irska a stále nových zákonů o volebním právu.
1867–1914Česká společnost a kultura ve 2. polovině 19. století
Vyrovnání s Uhry Čechy pominulo a slíbená korunovace se nekonala. Národ proto rostl jinudy – ve školách, spolcích, záložnách a v divadle, jež si postavil za vlastní peníze. Do roku 1914 z toho vyrostla společnost, jíž ke státu chyběl už jen ten stát.
1803–1914USA a Rusko před válkou
Dvě říše na opačných okrajích západního světa, obě nesmírně rozlehlé, obě pokládané za zaostalé a obě roku 1861 zbavené nucené práce. Z jedné se během čtyřiceti let stalo nejsilnější hospodářství planety, druhá mířila k revoluci.
1870–1914Věda, technika a umění na přelomu století
Za jediné dvě generace se rozsvítila města, promluvil telefon, rozjel se automobil a člověk vzlétl. Doba, jež si sama říkala ‚krásná epocha', věřila, že věda vyřeší všechno – a právě tato důvěra se roku 1914 rozbila o vlastní vynálezy.
20. století
od roku 1914Od příčin první světové války po dnešek.
Nejkrutější i nejrychlejší století dějin. Dvě světové války, totalitní režimy a holokaust – a zároveň let na Měsíc, pád železné opony a svět propojený sítí.
Vše k epoše 20. století – pojmy, letopočty, prameny i kvízy →
19 kapitol zobrazit skrýt
Cesta k první světové válce
Čtyři desetiletí bez velké války v Evropě si současníci vykládali jako důkaz pokroku. Ve skutečnosti se po celou tu dobu skládal mechanismus, jenž po jediném výstřelu v Sarajevu vtáhl do zbraně celý kontinent – a s ním půl světa.
1914–1918Velká válka
Do zbraně nastoupili muži přesvědčení, že budou doma do Vánoc. Místo toho strávili čtyři roky v zákopech, jež se za celou tu dobu posunuly sotva o desítky kilometrů, a poznali válku, v níž o osudu bitvy rozhodovalo víc dělostřelectvo a železnice než odvaha.
1917–1922Ruská revoluce a bolševismus
Za osm měsíců roku 1917 přišlo Rusko o cara, o prozatímní vládu i o naději na parlamentní řád. Vítězem se stala strana, jež před válkou čítala několik tisíc členů – a její vzor pak po sedmdesát let určoval podobu poloviny světa.
1914–1920Vznik Československa
Roku 1914 nežádal samostatný stát takřka nikdo; čtyři roky nato jej vyhlásilo pět mužů na pražském Václavském náměstí, aniž padl jediný výstřel. Mezi obojím leží emigrace, šibenice, devadesát tisíc legionářů a schopnost využít okamžik, kdy se říše rozpadala.
1919–1929Versailleská soustava
Pět mírových smluv, jedna věta o vině a mapa Evropy překreslená během půl roku. Pořádek vzešlý z Paříže měl válku učinit nemožnou; místo toho po dvaceti letech dodal té příští většinu záminek.
1918–1938První republika
Dvacet let státu, jenž vznikl z ničeho, ubránil se sousedům, dal si nejdemokratičtější ústavu ve střední Evropě a přesto se rozpadl. První republika je zároveň nejmilovanější i nejpřeceňovanější kapitolou českých dějin – a stojí za to vědět proč.
1918–1939Věda, umění a kultura mezi válkami
Ze zákopů se vrátila generace, jež už nevěřila, že rozum a pokrok vedou samy od sebe k lepšímu světu. Umění na to odpovědělo tím, že se přestalo podobat skutečnosti – a za dvacet let vzniklo takřka všechno, čemu dnes říkáme moderní.
1918–1938Nástup nacismu
Za čtrnáct let se ze skupinky výtržníků v mnichovské pivnici stala vláda velmoci. Nacismus se nedostal k moci pučem, nýbrž volbami, jednáním v zákulisí a jediným zákonem – a právě to je na jeho vzestupu nejznepokojivější.
1922–1939Diktatury mezi válkami: Itálie, Španělsko a Sovětský svaz
Nacistické Německo nebylo výjimkou, nýbrž nejhlasitějším případem. Mezi válkami se v Evropě hroutila jedna demokracie za druhou a na jejich místě vyrůstaly režimy, jež si byly navenek podobné, uvnitř však stály na velmi odlišných myšlenkách.
1938–1939Mnichov a druhá republika
O Československu se rozhodlo bez Československa. Mnichovská dohoda z 29. září 1938 dodnes rozděluje historiky i veřejnost na ty, kdo v jejím přijetí vidí záchranu národa, a na ty, kdo v něm vidí ztracenou čest – a obě strany mají po ruce vážné důvody.
1939–1945Druhá světová válka
Šest let, jež stála padesát až sedmdesát milionů životů. Válka započatá dělostřeleckou salvou u Gdaňska skončila atomovým hřibem nad Nagasaki a zanechala svět rozdělený na dvě poloviny, jež spolu měly zápasit dalšího půl století.
1933–1945Holokaust
Vyvraždění evropských Židů nezačalo tábory, nýbrž zákony. Cesta od úředního formuláře k vyhlazovacímu táboru trvala necelých deset let a vedla přes společnost, jež se dokázala dívat jinam.
1939–1945Protektorát Čechy a Morava
Šest let bez vlastního státu, s prezidentem bez moci a s vládou, jež musela své výnosy dávat schvalovat okupantům. Protektorát byl zároveň zbrojovkou říše a zemí, v níž se za poslech rozhlasu popravovalo.
1945–1991Studená válka
Dvě velmoci, jež spolu roku 1945 zvítězily, se během tří let staly nesmiřitelnými soupeři. Následujících čtyřicet let vedly zápas, v němž šlo o všechno a v němž se přesto nikdy nestřetly přímo – od blokády Berlína přes rakety na Kubě až po večer, kdy padla zeď.
1945–1989Komunismus v Československu
Mezi osvobozením a únorovým převratem uplynuly necelé tři roky. Následujících jednačtyřicet let se země učila žít s režimem, jenž sliboval spravedlnost a začal šibenicemi – a dvakrát se pokusila z toho vystoupit, roku 1968 a roku 1989.
1989–2004Sametová revoluce a vznik České republiky
Vláda jedné strany skončila za šest týdnů, společný stát Čechů a Slováků vydržel o tři roky déle. Mezi listopadem 1989 a květnem 2004 se země zbavila sovětských posádek, vrátila lidem majetek, rozdělila se dohodou politiků a nakonec vstoupila do Severoatlantické aliance i do Evropské unie.
1945–1989Věda, kultura a společnost po druhé světové válce
Člověk na Měsíci, počítač na stole, rokenrol v rádiu. Druhá polovina 20. století proměnila vědu i zábavu rychleji než kterákoliv doba předtím – a v zemích za železnou oponou se z toho, co jinde znamenalo jen dlouhé vlasy a hlasitou kytaru, stala politika.
1945–2004Svět po druhé světové válce
Zatímco se Evropa dělila oponou, rozpadaly se koloniální říše a na jejich místě vznikaly desítky nových států. Západ prožil nejdelší období růstu ve svých dějinách a spojil je se sociálním státem, na Blízkém východě se rozhořel spor, jenž trvá dodnes, a z trosek dvou světových válek vyrostly instituce – OSN, NATO a evropská společenství.
1989–2023Svět po roce 1989: rozpad říší a nové konflikty
Konec studené války sliboval klidnější svět. Místo toho se rozpadly dvě mnohonárodní federace, na Balkáně se do Evropy vrátily etnické čistky a nová století otevřel útok, jejž nevedl žádný stát. Evropská unie se mezitím rozrostla na osmadvacet členů a poprvé se zase zmenšila.