Přeskočit na obsah
dějeprava.
◆ 0 b. Přihlásit se

Učebnice · 20. století

Epocha · od roku 1914

20. století

Od příčin první světové války po dnešek.

Nejkrutější i nejrychlejší století dějin. Dvě světové války, totalitní režimy a holokaust – a zároveň let na Měsíc, pád železné opony a svět propojený sítí.

▤ 19 kapitol ◷ 169 min čtení ◆ 150 otázek v kvízech

Kapitoly

1871–1914

Cesta k první světové válce

Čtyři desetiletí bez velké války v Evropě si současníci vykládali jako důkaz pokroku. Ve skutečnosti se po celou tu dobu skládal mechanismus, jenž po jediném výstřelu v Sarajevu vtáhl do zbraně celý kontinent – a s ním půl světa.

1914–1918

Velká válka

Do zbraně nastoupili muži přesvědčení, že budou doma do Vánoc. Místo toho strávili čtyři roky v zákopech, jež se za celou tu dobu posunuly sotva o desítky kilometrů, a poznali válku, v níž o osudu bitvy rozhodovalo víc dělostřelectvo a železnice než odvaha.

1917–1922

Ruská revoluce a bolševismus

Za osm měsíců roku 1917 přišlo Rusko o cara, o prozatímní vládu i o naději na parlamentní řád. Vítězem se stala strana, jež před válkou čítala několik tisíc členů – a její vzor pak po sedmdesát let určoval podobu poloviny světa.

1914–1920

Vznik Československa

Roku 1914 nežádal samostatný stát takřka nikdo; čtyři roky nato jej vyhlásilo pět mužů na pražském Václavském náměstí, aniž padl jediný výstřel. Mezi obojím leží emigrace, šibenice, devadesát tisíc legionářů a schopnost využít okamžik, kdy se říše rozpadala.

1919–1929

Versailleská soustava

Pět mírových smluv, jedna věta o vině a mapa Evropy překreslená během půl roku. Pořádek vzešlý z Paříže měl válku učinit nemožnou; místo toho po dvaceti letech dodal té příští většinu záminek.

1918–1938

První republika

Dvacet let státu, jenž vznikl z ničeho, ubránil se sousedům, dal si nejdemokratičtější ústavu ve střední Evropě a přesto se rozpadl. První republika je zároveň nejmilovanější i nejpřeceňovanější kapitolou českých dějin – a stojí za to vědět proč.

1918–1939

Věda, umění a kultura mezi válkami

Ze zákopů se vrátila generace, jež už nevěřila, že rozum a pokrok vedou samy od sebe k lepšímu světu. Umění na to odpovědělo tím, že se přestalo podobat skutečnosti – a za dvacet let vzniklo takřka všechno, čemu dnes říkáme moderní.

1918–1938

Nástup nacismu

Za čtrnáct let se ze skupinky výtržníků v mnichovské pivnici stala vláda velmoci. Nacismus se nedostal k moci pučem, nýbrž volbami, jednáním v zákulisí a jediným zákonem – a právě to je na jeho vzestupu nejznepokojivější.

1922–1939

Diktatury mezi válkami: Itálie, Španělsko a Sovětský svaz

Nacistické Německo nebylo výjimkou, nýbrž nejhlasitějším případem. Mezi válkami se v Evropě hroutila jedna demokracie za druhou a na jejich místě vyrůstaly režimy, jež si byly navenek podobné, uvnitř však stály na velmi odlišných myšlenkách.

1938–1939

Mnichov a druhá republika

O Československu se rozhodlo bez Československa. Mnichovská dohoda z 29. září 1938 dodnes rozděluje historiky i veřejnost na ty, kdo v jejím přijetí vidí záchranu národa, a na ty, kdo v něm vidí ztracenou čest – a obě strany mají po ruce vážné důvody.

1939–1945

Druhá světová válka

Šest let, jež stála padesát až sedmdesát milionů životů. Válka započatá dělostřeleckou salvou u Gdaňska skončila atomovým hřibem nad Nagasaki a zanechala svět rozdělený na dvě poloviny, jež spolu měly zápasit dalšího půl století.

1933–1945

Holokaust

Vyvraždění evropských Židů nezačalo tábory, nýbrž zákony. Cesta od úředního formuláře k vyhlazovacímu táboru trvala necelých deset let a vedla přes společnost, jež se dokázala dívat jinam.

1939–1945

Protektorát Čechy a Morava

Šest let bez vlastního státu, s prezidentem bez moci a s vládou, jež musela své výnosy dávat schvalovat okupantům. Protektorát byl zároveň zbrojovkou říše a zemí, v níž se za poslech rozhlasu popravovalo.

1945–1991

Studená válka

Dvě velmoci, jež spolu roku 1945 zvítězily, se během tří let staly nesmiřitelnými soupeři. Následujících čtyřicet let vedly zápas, v němž šlo o všechno a v němž se přesto nikdy nestřetly přímo – od blokády Berlína přes rakety na Kubě až po večer, kdy padla zeď.

1945–1989

Komunismus v Československu

Mezi osvobozením a únorovým převratem uplynuly necelé tři roky. Následujících jednačtyřicet let se země učila žít s režimem, jenž sliboval spravedlnost a začal šibenicemi – a dvakrát se pokusila z toho vystoupit, roku 1968 a roku 1989.

1989–2004

Sametová revoluce a vznik České republiky

Vláda jedné strany skončila za šest týdnů, společný stát Čechů a Slováků vydržel o tři roky déle. Mezi listopadem 1989 a květnem 2004 se země zbavila sovětských posádek, vrátila lidem majetek, rozdělila se dohodou politiků a nakonec vstoupila do Severoatlantické aliance i do Evropské unie.

1945–1989

Věda, kultura a společnost po druhé světové válce

Člověk na Měsíci, počítač na stole, rokenrol v rádiu. Druhá polovina 20. století proměnila vědu i zábavu rychleji než kterákoliv doba předtím – a v zemích za železnou oponou se z toho, co jinde znamenalo jen dlouhé vlasy a hlasitou kytaru, stala politika.

1945–2004

Svět po druhé světové válce

Zatímco se Evropa dělila oponou, rozpadaly se koloniální říše a na jejich místě vznikaly desítky nových států. Západ prožil nejdelší období růstu ve svých dějinách a spojil je se sociálním státem, na Blízkém východě se rozhořel spor, jenž trvá dodnes, a z trosek dvou světových válek vyrostly instituce – OSN, NATO a evropská společenství.

1989–2023

Svět po roce 1989: rozpad říší a nové konflikty

Konec studené války sliboval klidnější svět. Místo toho se rozpadly dvě mnohonárodní federace, na Balkáně se do Evropy vrátily etnické čistky a nová století otevřel útok, jejž nevedl žádný stát. Evropská unie se mezitím rozrostla na osmadvacet členů a poprvé se zase zmenšila.

Letopočty, jež je dobré znát

  1. 1914 Vypuká první světová válka
  2. 1914 Bitva na Marně
  3. 1916 Verdun
  4. 1917 Únorová revoluce v Rusku
  5. 1917 USA vstupují do války
  6. 1917 Říjnový převrat v Rusku
  7. 1918 Vzniká Československo
  8. 1918 Příměří v Compiègne
  9. 1919 Versailleská smlouva
  10. 1920 Ústava Československé republiky
  11. 1922 Pochod na Řím
  12. 1924 Umírá Lenin

Celá časová osa epochy → Procvičit letopočty →

Klíčové pojmy

Co si z kapitoly odnést. Kliknutím se heslo otevře ve slovníčku.

Letopočty

Osobnosti

Pojmy

Celý slovníček pojmů →

Ověř si, co umíš

Kvíz

Cesta k první světové válce

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Druhá světová válka

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Holokaust

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Mnichov a druhá republika

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Komunismus v Československu

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Nástup nacismu

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Protektorát Čechy a Morava

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

První republika

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Ruská revoluce a bolševismus

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Studená válka

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Sametová revoluce a vznik České republiky

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Svět po druhé světové válce

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Velká válka

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Versailleská soustava

10 otázek · až 100 bodů

Kvíz

Vznik Československa

10 otázek · až 100 bodů

Maturita

Otázka č. 16 – Evropa a svět před 1. světovou válkou a 1. světová válka

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 17 – Vznik ČSR a její vývoj do Mnichova 1938, druhá republika

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 18 – Evropa a svět v letech 1918 až 1938

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 19 – Druhá světová válka ve světě

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 20 – České země a Slovensko za druhé světové války

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 21 – Vývoj Československa v letech 1945–1992 a vznik České republiky 1993

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 22 – Studená válka

Výklad, kostra i kartičky

Maturita

Otázka č. 23 – Demokratický svět po druhé světové válce

Výklad, kostra i kartičky