Husitství

Proč lidem vadila církev

Na počátku 15. století byla církev nejbohatší institucí v českých zemích – patřila jí zhruba třetina veškeré půdy. Zároveň procházela hlubokou krizí důvěry.

Mistr Jan Hus

Jan Hus, profesor a později rektor pražské univerzity, kázal od roku 1402 v Betlémské kapli – česky a pro široké publikum. Církev měla podle jeho názoru žít v chudobě, jak káže Písmo; hlavní autoritou nebyl papež, nýbrž Boží zákon.

Roku 1414 se vydal na koncil do Kostnice, aby své učení obhájil – s ochranným glejtem krále Zikmunda. Místo učené disputace ho však čekalo vězení a soud. Protože odmítl odvolat, byl 6. července 1415 upálen jako kacíř. Pro velkou část království se tím stal mučedníkem.

Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti. Jan Hus, kolem roku 1412

Od kalicha k defenestraci

Husovi stoupenci začali přijímat podobojí – laici dostávali při mši nejen hostii, ale i víno z kalicha. Kalich se stal znamením celého hnutí. Radikálnější venkovští kazatelé svolávali velká shromáždění na hory, jimž dávali biblická jména: Tábor, Oreb.

30. července 1419 dovedl kazatel Jan Želivský dav k pražské Novoměstské radnici, z jejíchž oken pak vyletěli protihusitští konšelé. Krátce nato zemřel Václav IV. a trůnu se ujal jeho bratr Zikmund – pro husity „liška ryšavá“, muž odpovědný za Husovu smrt. Revoluce začala.

Program čtyř artikulů

Roku 1420 se husitské proudy shodly na společném programu. Pod čtyřmi artikuly pražskými dokázali táhnout za jeden provaz umírnění pražané i radikální táborité:

1. svobodné hlásání slova Božího
2. přijímání podobojí
3. konec světského panování církve
4. trestání smrtelných hříchů ve všech stavech bez výjimky

Válečník, který neprohrál

Proti „kacířským Čechám“ vyhlásil papež křížovou výpravu – v letech 1420 až 1431 jich bylo pět a všechny skončily nezdarem. Vojenským géniem revoluce se stal Jan Žižka z Trocnova; po jeho smrti roku 1424 vedl polní vojska Prokop Holý.

Lipany a kompromis

Vleklá válka zemi vyčerpávala. Když se ukázalo, že basilejský koncil je ochoten jednat, spojili se umírnění husité s katolickou šlechtou proti radikálním polním vojskům. 30. května 1434 u Lipan polní vojska podlehla – Čechy porazili Češi.

Roku 1436 v Jihlavě vyhlásil koncil kompaktáta, jimiž povolil v českých zemích přijímání podobojí. Království se stalo zemí dvojího lidu – kališníků a katolíků. Byla to první oficiálně uznaná náboženská odlišnost v latinské Evropě a o celé století předběhla reformaci.

Jak šel čas

Souvisí s kapitolou