Slovníček pojmů · Osobnost
☗ Osobnost · Starověk
Seneca
Filosof, dramatik a nejznámější římský stoik, jenž byl vychovatelem a poté rádcem mladého Nerona. Několik prvních let jeho vlády pokládali současníci za dobré právě díky Senekovu vlivu; poté císař vychovatele odsunul a nakonec jej roku 65 obvinil ze spiknutí a donutil k sebevraždě. Zanechal listy o klidu mysli, o krátkosti života a o hněvu, jež patří k nejčtenějším antickým textům dodnes. Osud sám o sobě říká víc než celé jeho dílo: stoik učil, jak přijmout smrt, a musel to předvést.