3,3 mil. př. Kr.
Nejstarší známé kamenné nástroje
3,3 mil. př. Kr.
Nálezy z keňského Lomekwi předcházejí rod Homo. Schopnost otloukat kámen je tedy starší než člověk sám.
Přejít na výklad v učebnici → Vše na jedné niti
Časová osa dějin
Od prvních kamenných nástrojů po dnešek. Přepínači si vyberte, co chcete vidět – třeba jen zlomové okamžiky nebo jen české dějiny. U událostí, které mají v učebnici kapitolu, vede odkaz rovnou na výklad.
Zobrazit:
Pravěk
od počátků lidstva do vzniku písma
2,6 mil. př. Kr.
Oldovanská industrie
2,6 mil. př. Kr.
Homo habilis vyrábí v Olduvajské rokli sekáče a drasadla. Podle nálezu dostal jméno i nejstarší způsob opracování kamene.
Přejít na výklad v učebnici → 1,8 mil. př. Kr.
Člověk opouští Afriku
1,8 mil. př. Kr.
Homo ergaster proniká na Blízký východ a do Asie. Nálezy z gruzínského Dmanisi patří k nejstarším mimo africký světadíl.
Přejít na výklad v učebnici → 1,7 mil. př. Kr.
Pěstní klín a acheuléen
1,7 mil. př. Kr.
Nástroj opracovaný z obou stran slouží k řezání, sekání i hrabání. Udrží se přes milion let, déle než kterýkoliv pozdější vynález.
Přejít na výklad v učebnici → 1,6 mil. př. Kr. CZ
Nejstarší stopy člověka u nás
1,6 mil. př. Kr.
Naleziště Přezletice u Prahy a Stránská skála v Brně patří k nejstarším v českých zemích. Datace se však stále přehodnocuje.
Přejít na výklad v učebnici → 400 tis. př. Kr.
Ovládnutí ohně
400 tis. př. Kr.
Oheň dává teplo, světlo, ochranu i vařené jídlo. Soudí se, že právě tepelná úprava potravy umožnila růst lidského mozku.
Přejít na výklad v učebnici → 300 tis. př. Kr.
Dřevěné oštěpy ze Schöningenu
300 tis. př. Kr.
Nejstarší dochované lovecké zbraně dokládají, že lov byl plánovanou skupinovou činností, nikoliv sběrem zdechlin.
Přejít na výklad v učebnici → 130 tis. př. Kr. CZ
Neandertálci v Evropě
130 tis. př. Kr.
Homo neanderthalensis se přizpůsobí chladu doby ledové. U nás po něm zůstaly nálezy v Bečově, jeskyni Šipce a Švédově stole.
Přejít na výklad v učebnici → 100 tis. př. Kr.
První doložené pohřby
100 tis. př. Kr.
Ukládání mrtvých s milodary naznačuje představu o smrti přesahující tělo. Jde o nejstarší stopu duchovního života.
Přejít na výklad v učebnici → 45 000 př. Kr.
Homo sapiens v Evropě
45 000 př. Kr.
Moderní člověk přichází z Afriky a po několik tisíciletí sdílí světadíl s neandertálci. Ti do 40. tisíciletí př. Kr. mizí.
Přejít na výklad v učebnici → 30 000 př. Kr. CZ
Lovci mamutů na jižní Moravě
30 000 př. Kr.
Sídliště v Dolních Věstonicích, Pavlově a Předmostí patří k nejvýznamnějším v Evropě. Kultura se nazývá gravettien.
Přejít na výklad v učebnici → 29 000 př. Kr. CZ
Věstonická venuše
29 000 př. Kr.
Nejstarší známá keramická soška světa vznikla z pálené hlíny dávno před nádobami. Nalezena byla roku 1925.
Přejít na výklad v učebnici → 20 000 př. Kr.
Jeskynní malby v Lascaux a Altamiře
20 000 př. Kr.
Vyobrazení zvířat na stěnách jeskyní patří k vrcholům pravěkého umění. Jejich význam zůstává předmětem dohadů.
Přejít na výklad v učebnici → 15 000 př. Kr.
Domestikace psa
15 000 př. Kr.
Vlk se stává průvodcem člověka jako první ochočené zvíře. Datace i místo se podle nových nálezů stále posouvají.
Přejít na výklad v učebnici → 9600 př. Kr.
Konec doby ledové
9600 př. Kr.
Ledovce ustupují, podnebí se otepluje a krajina zarůstá lesem. Velká zvěř mizí a s ní i způsob života lovců mamutů.
Přejít na výklad v učebnici → 9500 př. Kr.
Göbekli Tepe
9500 př. Kr.
Kamenná svatyně v jihovýchodní Anatolii vznikla ještě před zemědělstvím. Naznačuje, že usedlost mohla začít vírou, nikoliv obilím.
Přejít na výklad v učebnici → 9000 př. Kr.
Neolitická revoluce
9000 př. Kr.
Na Předním východě lidé přecházejí od lovu k pěstování obilí a chovu zvířat. Největší zlom v dějinách po ovládnutí ohně.
Přejít na výklad v učebnici → 8000 př. Kr.
Jericho, jedno z nejstarších měst
8000 př. Kr.
Osada s kamennou hradbou a věží ukazuje, že usedlost přinesla i potřebu se bránit. Zásoby obilí bylo nutno chránit.
Přejít na výklad v učebnici → 6000 př. Kr.
Lepenski Vir
6000 př. Kr.
Sídliště na Dunaji v dnešním Srbsku spojuje rybolov s trvalými obydlími a kamennými sochami. Doklad přechodu mezi dvěma světy.
Přejít na výklad v učebnici → 5500 př. Kr. CZ
První zemědělci v Čechách a na Moravě
5500 př. Kr.
Kultura s lineární keramikou zakládá vesnice v Bylanech, Vedrovicích či Mohelnici. Krajina se poprvé mění lidskou rukou.
Přejít na výklad v učebnici → 4900 př. Kr. CZ
Kultura s vypíchanou keramikou
4900 př. Kr.
Nastupuje po lineární keramice a zdobí nádoby vpichy místo rytých pásů. Zemědělství se rozšiřuje do dalších poloh.
Přejít na výklad v učebnici → 4000 př. Kr. CZ
Eneolit a první kovy
4000 př. Kr.
Objevuje se tavení mědi, hornictví a rýžování zlata. Kov je zprvu vzácností pro ozdoby, nikoliv pro nástroje.
Přejít na výklad v učebnici → 3500 př. Kr.
Kolo a vůz
3500 př. Kr.
Spolu s oradlem taženým dobytkem mění vynález kola dopravu i zemědělství. Poprvé se využívá cizí síla místo lidské.
Přejít na výklad v učebnici → 3300 př. Kr.
Ötzi, muž z ledovce
3300 př. Kr.
Tělo nalezené roku 1991 v Alpách zachovalo šaty, výbavu i měděnou sekeru. Nejpodrobnější svědectví o životě v eneolitu.
Přejít na výklad v učebnici → 3000 př. Kr. CZ
Kultura nálevkovitých pohárů
3000 př. Kr.
Rozprostírá se od Nizozemí po Ukrajinu a od Podunají po Skandinávii. Ve střední Evropě k ní patří i naše země.
Přejít na výklad v učebnici → 2800 př. Kr.
Stonehenge
2800 př. Kr.
Kamenný kruh v jižní Anglii vznikal po několik století. Sloužil patrně k obřadům spjatým se slunovratem.
Přejít na výklad v učebnici → 2200 př. Kr. CZ
Únětická kultura
2200 př. Kr.
Podle nálezu v Úněticích u Prahy se nazývá nejvýznamnější kultura starší doby bronzové ve střední Evropě. Bronz se vyrábí v dílnách.
Přejít na výklad v učebnici → 1600 př. Kr. CZ
Mohylové kultury
1600 př. Kr.
Pohřby pod násypy nahradí ploché hroby. Střední doba bronzová přináší i lepší zbraně a odlehlejší sídla.
Přejít na výklad v učebnici → 1300 př. Kr. CZ
Kultura popelnicových polí
1300 př. Kr.
Mrtví se napříště spalují a popel ukládá do nádob. Změna pohřbívání svědčí o proměně představ o posmrtném životě.
Přejít na výklad v učebnici → 1200 př. Kr.
Počátky zpracování železa
1200 př. Kr.
Chetité a další národy Blízkého východu zvládají výrobu železa. Ruda je na rozdíl od cínu dostupná téměř všude.
Přejít na výklad v učebnici → 750 př. Kr. CZ
Halštatská doba
750 př. Kr.
Podle pohřebiště v rakouském Hallstattu se nazývá starší doba železná. Do českých zemí patří i nález z Býčí skály.
Přejít na výklad v učebnici → 450 př. Kr. CZ
Laténská doba a Keltové
450 př. Kr.
Keltové přinášejí hrnčířský kruh, rotační mlýn, mince a železné nářadí. Jde o první obyvatele našich zemí, jejichž jméno známe.
Přejít na výklad v učebnici → 150 př. Kr. CZ
Keltská oppida
150 př. Kr.
Opevněná sídliště jako Závist, Stradonice a Staré Hradisko slouží jako středisko řemesel i obchodu. Nejblíže tomu, co lze zvát městem.
Přejít na výklad v učebnici → 60 př. Kr. CZ
Bójové a jméno Bohemia
60 př. Kr.
Keltský kmen Bójů dal zemi latinské jméno Boiohaemum, tedy domov Bójů. Odtud pochází dnešní Bohemia i německé Böhmen.
Přejít na výklad v učebnici → 9 př. Kr. CZ
Marobudova říše
9 př. Kr.
Germánský vůdce Markomanů sjednotí kmeny na území Čech a vytvoří útvar, s nímž musí Řím počítat. Rozpadne se roku 19.
Přejít na výklad v učebnici → 166 CZ
Markomanské války
166
Germánské kmeny se střetnou s Římem a boje zasáhnou i jižní Moravu. Římská vojska tu zanechají tábory i doklady své přítomnosti.
Přejít na výklad v učebnici → 179 CZ
Nápis na trenčínské skále
179
Legionáři vytesali do skály zprávu o vítězství. Jde o nejseverněji dochovaný římský nápis ve střední Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 375 CZ
Konec pravěku u nás
375
Se stěhováním národů končí doba římská a naše dějiny vstupují do písemných pramenů. Pravěk trval bezmála tři miliony let.
Přejít na výklad v učebnici →Starověk
od vzniku písma do roku 476
3200 př. Kr.
Vzniká klínové písmo
3200 př. Kr.
V Mezopotámii se objevují první písemné záznamy. Tímto okamžikem podle dohody historiků končí pravěk a začínají dějiny.
Přejít na výklad v učebnici → 3100 př. Kr.
Sjednocení Egypta
3100 př. Kr.
Spojením Horního a Dolního Egypta vzniká jednotná říše. Vydrží tři tisíce let.
Přejít na výklad v učebnici → 3000 př. Kr.
Sumerské městské státy
3000 př. Kr.
V dolní Mezopotámii vyrůstají Ur, Uruk, Kiš, Lagaš a Nippur – samostatné obce kolem chrámu, jenž řídil hospodářství i zásoby. Vzájemné války mezi nimi postupně přenesly moc z rukou kněží na vojevůdce.
Přejít na výklad v učebnici → 2700 př. Kr.
Na Krétě vyrůstají první paláce
2700 př. Kr.
Rozlehlé palácové komplexy v Knóssu a Faistu dokládají první vyspělou civilizaci evropské půdy. Mínojská Kréta žila z námořního obchodu, a proto své paláce ani neopevňovala.
Přejít na výklad v učebnici → 2600 př. Kr.
Imhotep staví Džoserovu pyramidu
2600 př. Kr.
Nejstarší pyramida a vůbec první monumentální kamenná stavba světa. Imhotep je prvním architektem, kterého dějiny znají jménem.
Přejít na výklad v učebnici → 2560 př. Kr.
Dostavěna Chufuova pyramida
2560 př. Kr.
Největší z gízských pyramid. Po téměř čtyři tisíce let zůstala nejvyšší stavbou světa.
Přejít na výklad v učebnici → 2500 př. Kr.
Harappská města v povodí Indu
2500 př. Kr.
Harappa a Mohendžodaro překvapily archeology pravidelnou uliční sítí, kanalizací i veřejnými lázněmi. Jejich písmo dosud nikdo nerozluštil, takže o obyvatelích víme jen to, co prozradí jejich cihly.
Přejít na výklad v učebnici → 2340 př. Kr.
Sargon zakládá Akkadskou říši
2340 př. Kr.
Sjednocuje celý Sumer a vytváří první centralizovaný stát. Zároveň je prvním panovníkem, který se nechal uctívat jako božstvo.
Přejít na výklad v učebnici → 1686 př. Kr.
Chammurapiho zákoník
1686 př. Kr.
Jeden z nejstarších dochovaných souborů práva. Zavádí zásadu, že trest má odpovídat provinění.
Přejít na výklad v učebnici → 1650 př. Kr.
Vzniká Chetitská říše
1650 př. Kr.
Chetité ovládají Malou Asii a Sýrii. Jejich jazyk je nejstarším známým indoevropským jazykem – rozluštil jej Čech Bedřich Hrozný.
Přejít na výklad v učebnici → 1594 př. Kr.
Chetité dobývají Babylon
1594 př. Kr.
Nájezd z Malé Asie ukončil starobabylonskou říši Chammurapiho nástupců. Chetitština, již rozluštil Bedřich Hrozný, je zároveň prvním zapsaným indoevropským jazykem.
Přejít na výklad v učebnici → 1550 př. Kr.
Ahmose I. zakládá Novou říši
1550 př. Kr.
Vyhnáním asijských Hyksósů se Egypt po dvou stoletích cizí nadvlády opět sjednotil. Nastalo období největší egyptské moci, kdy hranice sahaly od Núbie po Sýrii.
Přejít na výklad v učebnici → 1479 př. Kr.
Hatšepsut usedá na egyptský trůn
1479 př. Kr.
Jedna z mála žen, jež v Egyptě vládly jako faraon, dala přednost obchodním výpravám do země Punt před válkou. Její nástupce se později pokusil vymazat její jméno ze všech nápisů.
Přejít na výklad v učebnici → 1400 př. Kr.
Zaniká mínojská civilizace
1400 př. Kr.
Po zničení paláce v Knóssu končí nejstarší evropská civilizace. Oslabil ji už výbuch sopky na ostrůvku Théra.
Přejít na výklad v učebnici → 1353 př. Kr.
Achnatonova náboženská reforma
1353 př. Kr.
Amenhotep IV. odmítl kult boha Amona, jehož kněží soupeřili s panovníkem o moc, a nechal uctívat jediného boha – sluneční kotouč Aton. Pokus, na svou dobu neslýchaný, nepřežil svého původce ani o jednu generaci.
Přejít na výklad v učebnici → 1323 př. Kr.
Umírá Tutanchamon
1323 př. Kr.
Osmnáctiletý faraon se do dějin nezapsal vládou, nýbrž tím, že jeho hrobka jako jediná unikla vykradačům. Její objev roku 1922 ukázal světu, jak vypadala nedotčená pohřební výbava egyptského krále.
Přejít na výklad v učebnici → 1274 př. Kr.
Bitva u Kadeše
1274 př. Kr.
Největší vozová bitva dějin skončila nerozhodně. Po ní uzavřeli Chetité s Ramessem II. první známou mírovou smlouvu.
Přejít na výklad v učebnici → 1258 př. Kr.
První známá mírová smlouva v dějinách
1258 př. Kr.
Ramesse II. a chetitský panovník Chattušiliš III. si po letech bojů rozdělili sféry vlivu v Sýrii. Ani jeden z nich smlouvu za svého života neporušil.
Přejít na výklad v učebnici → 1200 př. Kr.
Zaniká mykénská civilizace
1200 př. Kr.
Invaze Dórů ukončuje mykénskou kulturu. Nastávají temná, tzv. homérská staletí.
Přejít na výklad v učebnici → 1200 př. Kr.
Mořské národy ničí Chetitskou říši
1200 př. Kr.
Vlna nájezdníků neznámého původu smetla během několika desetiletí mocnosti východního Středomoří. Bronzový věk tím skončil a celá oblast se na staletí propadla do rozdrobenosti.
Přejít na výklad v učebnici → 1025 př. Kr.
Saul poráží Pelištejce
1025 př. Kr.
Židé vedení králem Saulem se prosazují v Palestině. Jeho nástupce David dobývá Jeruzalém a činí z něj sídlo králů.
Přejít na výklad v učebnici → 1010 př. Kr.
David dobývá Jeruzalém
1010 př. Kr.
Druhý izraelský král učinil z dosud cizího horského města středisko svého království. Jeruzalém se tím stal na tři tisíce let náboženským srdcem Židů.
Přejít na výklad v učebnici → 960 př. Kr.
Šalamoun staví jeruzalémský chrám
960 př. Kr.
Za nejmocnějšího izraelského krále vyrostla na jeruzalémské hoře svatyně, v níž měla být uložena Archa úmluvy. Chrám se stal jediným místem, kde směli Židé přinášet oběti.
Přejít na výklad v učebnici → 776 př. Kr.
První olympijské hry
776 př. Kr.
V Olympii se konají hry na počest boha Dia. Řekové podle nich začali počítat čas.
Přejít na výklad v učebnici → 753 př. Kr.
Bájné založení Říma
753 př. Kr.
Podle pověsti zakládá Romulus město na Tiberu. Od tohoto data Římané počítali svůj letopočet.
Přejít na výklad v učebnici → 750 př. Kr.
Velká řecká kolonizace
750 př. Kr.
Nedostatek půdy vyhnal Řeky na dvě stě let za moře; osady vyrostly od Marseille po Krym a od Kyrény po Kumy. Řečtina, olivy a mince se tak rozšířily po celém Středomoří.
Přejít na výklad v učebnici → 621 př. Kr.
Drakónovy zákony v Athénách
621 př. Kr.
Nejstarší sepsané athénské zákony vytrhly soudnictví z rukou šlechtických rodů, tresty však stanovily tak kruté, že se dodnes říká „drakonický“. Zapsané právo přesto znamenalo, že už nezáleželo jen na libovůli soudce.
Přejít na výklad v učebnici → 612 př. Kr.
Padá Ninive
612 př. Kr.
Babyloňané a Médové dobývají asyrskou metropoli. S ní zaniká i Aššurbanipalova knihovna – oheň však hliněné tabulky zakonzervoval.
Přejít na výklad v učebnici → 605 př. Kr.
Nabukadnezar II. buduje novobabylonskou říši
605 př. Kr.
Za jeho vlády dosáhl Babylon vrcholu – vyrostl zikkurat zvaný babylonská věž i Visuté zahrady, počítané mezi divy světa. Jeho výboje ovšem stály život dvě království v Palestině.
Přejít na výklad v učebnici → 594 př. Kr.
Solónovy reformy
594 př. Kr.
Athénský zákonodárce zrušil dlužní otroctví a rozdělil občany do čtyř tříd podle majetku, nikoliv podle původu. Otevřel tím cestu, na jejímž konci stála demokracie.
Přejít na výklad v učebnici → 587 př. Kr.
Zničen Šalamounův chrám
587 př. Kr.
Nabukadnezar II. dobývá Jeruzalém a odvléká Židy do babylonského zajetí.
Přejít na výklad v učebnici → 563 př. Kr.
Narodil se Buddha
563 př. Kr.
Princ Gautama Siddhártha opustil palác, aby hledal cestu z lidského utrpení. Jeho učení o čtyřech vznešených pravdách se stalo prvním náboženstvím, jež překročilo hranice svého národa.
Přejít na výklad v učebnici → 551 př. Kr.
Narodil se Konfucius
551 př. Kr.
Čínský myslitel učil, že řád ve státě vyrůstá z úcty k rodičům a z osobní mravnosti úředníků. Konfuciánství určovalo podobu čínské správy až do 20. století.
Přejít na výklad v učebnici → 550 př. Kr.
Vzniká Perská říše
550 př. Kr.
Kýros II. Veliký poráží Médy. Perská říše se stane největší říší starověku a nejlidnatější v dějinách.
Přejít na výklad v učebnici → 539 př. Kr.
Kýros II. dobývá Babylon
539 př. Kr.
Konec novobabylonské říše. Židé se mohou vrátit domů, žijí však pod perskou nadvládou.
Přejít na výklad v učebnici → 525 př. Kr.
Peršané dobývají Egypt
525 př. Kr.
Kambýsés II. připojil zemi na Nilu k perské říši a ukončil tím dva tisíce let egyptské samostatnosti. Faraonův titul od té doby nosili cizinci.
Přejít na výklad v učebnici → 510 př. Kr.
Vyhnán poslední římský král
510 př. Kr.
Tarquinius Superbus musí opustit Řím. Podle legendy byla spouštěčem sebevražda zneuctěné Lukrécie.
Přejít na výklad v učebnici → 509 př. Kr.
Vzniká římská republika
509 př. Kr.
Římané vyhánějí posledního krále a zavádějí vládu volených úředníků a senátu.
Přejít na výklad v učebnici → 508 př. Kr.
Kleisthenova ústava
508 př. Kr.
Athénský archont zavádí demokracii – vládu lidu – a radu pěti set volenou losem.
Přejít na výklad v učebnici → 499 př. Kr.
Povstání iónských měst
499 př. Kr.
Řecké obce v Malé Asii se vzbouřily proti perské nadvládě a Athény jim poslaly na pomoc lodě. Dareios I. povstání potlačil a rozhodl se potrestat i ty, kdo je podpořili.
Přejít na výklad v učebnici → 494 př. Kr.
První secese plebejů
494 př. Kr.
Plebejové odešli z Říma na Svatou horu a odmítli sloužit ve vojsku, dokud nezískají vlastní zastoupení. Vznikl úřad tribuna lidu, jenž směl vetovat rozhodnutí úředníků.
Přejít na výklad v učebnici → 490 př. Kr.
Bitva u Marathónu
490 př. Kr.
Athéňané odrážejí perskou přesilu. Podle legendy odtud běžel posel se zprávou o vítězství.
Přejít na výklad v učebnici → 480 př. Kr.
Thermopyly a Salamína
480 př. Kr.
Leonidas se třemi sty Sparťany padá v soutěsce, Themistoklés vzápětí ničí perské loďstvo u Salamíny.
Přejít na výklad v učebnici → 479 př. Kr.
Bitva u Platají
479 př. Kr.
Spojené řecké vojsko rozdrtilo perskou pozemní armádu a zbavilo pevninské Řecko hrozby vpádu. Válka se poté přenesla do Egejského moře a k maloasijským břehům.
Přejít na výklad v učebnici → 478 př. Kr.
Vzniká athénský námořní spolek
478 př. Kr.
Obranný svaz proti Persii se vbrzku proměnil v nástroj athénské nadvlády – pokladna se přestěhovala z Délu do Athén a příspěvky spojenců se změnily v poplatky. Odpor Sparty proti této moci vedl přímo k peloponéské válce.
Přejít na výklad v učebnici → 449 př. Kr.
Konec řecko-perských válek
449 př. Kr.
Persie uznává nezávislost řeckých států a její flotila nesmí do Egejského moře.
Přejít na výklad v učebnici → 449 př. Kr.
Zákon dvanácti desek
449 př. Kr.
Nejstarší kodifikace římského práva. Dvanáct bronzových desek stálo na Foru Romanu, aby je viděl každý.
Přejít na výklad v učebnici → 443 př. Kr.
Periklovy Athény
443 př. Kr.
Za Perikla se sešla úřednická odměna pro chudé občany, stavba Parthenonu a rozkvět dramatu do jediného období, jemuž se říká zlatý věk. Demokracie tehdy dosáhla vrcholu i svých mezí – rozhodovat směla jen pětina obyvatel města.
Přejít na výklad v učebnici → 431 př. Kr.
Začínají peloponéské války
431 př. Kr.
Athénský námořní spolek proti peloponéskému spolku Sparty. Sedmadvacet let bojů vyčerpá celé Řecko.
Přejít na výklad v učebnici → 404 př. Kr.
Athény kapitulují
404 př. Kr.
Sparta vítězí, Athény musí zbourat hradby a rozpustit svůj spolek. Demokracii nahrazuje vláda třiceti tyranů.
Přejít na výklad v učebnici → 399 př. Kr.
Athény odsuzují Sókrata
399 př. Kr.
Filosof, který hledal pravdu dialogem, je odsouzen k smrti. Jeho žák Platón na jeho učení postaví celou školu.
Přejít na výklad v učebnici → 387 př. Kr.
Kelt Brennus dobývá Řím
387 př. Kr.
Galové drancují město sedm měsíců. Za odchod si vymohli tisíc liber zlata – a Brennus prohlásil: Běda poraženým!
Přejít na výklad v učebnici → 387 př. Kr.
Platón zakládá Akademii
387 př. Kr.
V háji u Athén vznikla škola, jež po devět století učila filosofii, matematiku i astronomii. Slovo akademie se od té doby drží ve všech evropských jazycích.
Přejít na výklad v učebnici → 338 př. Kr.
Bitva u Chaironeie
338 př. Kr.
Filip II. Makedonský poráží řecké státy a sjednocuje je do korintského spolku. Řecko ztrácí samostatnost.
Přejít na výklad v učebnici → 336 př. Kr.
Alexandr Veliký nastupuje na trůn
336 př. Kr.
Za třináct let vytvoří říši od Řecka po Indii a rozšíří řeckou kulturu po celém Východě.
Přejít na výklad v učebnici → 334 př. Kr.
Alexandr překračuje Hellespont
334 př. Kr.
S vojskem o síle asi 40 000 mužů zahájil tažení proti perské říši a hned u řeky Gráníku porazil satrapy Malé Asie. Během jedenácti let urazil cestu až k řece Indu.
Přejít na výklad v učebnici → 332 př. Kr.
Alexandr zakládá Alexandrii
332 př. Kr.
V nilské deltě vyrostlo město, jež se stalo obchodním i vědeckým střediskem celého Středomoří – s knihovnou o statisících svitků a majákem řazeným mezi divy světa. Egypt přivítal Alexandra jako osvoboditele od Peršanů.
Přejít na výklad v učebnici → 331 př. Kr.
Bitva u Gaugamel
331 př. Kr.
Alexandr Veliký definitivně poráží perského krále Dareia III. a stává se pánem Východu.
Přejít na výklad v učebnici → 323 př. Kr.
Umírá Alexandr Veliký
323 př. Kr.
Ve třiatřiceti letech umírá v Babylonu. Říši si rozdělí jeho vojenští zástupci, diadochové, a začíná helénismus.
Přejít na výklad v učebnici → 322 př. Kr.
Vzniká Maurjovská říše
322 př. Kr.
Čandragupta Maurja zakládá první a nejrozlehlejší indickou říši. Jeho nástupce Ašóka rozšíří buddhismus.
Přejít na výklad v učebnici → 312 př. Kr.
Stavba silnice Via Appia
312 př. Kr.
Cesta z Říma do Kapuy dala vzniknout soustavě zpevněných silnic, po nichž se pohybovaly legie, kupci i pošta. Některé její úseky slouží po dvou tisíciletích dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 301 př. Kr.
Bitva u Ipsu dělí Alexandrovu říši
301 př. Kr.
Porážkou a smrtí Antigona Jednookého padla poslední naděje na obnovu jednoty makedonského impéria. Diadochové si území rozebrali na helénistické říše – Ptolemaiovců, Seleukovců a Antigonovců.
Přejít na výklad v učebnici → 287 př. Kr.
Plebejové dosahují rovnoprávnosti
287 př. Kr.
Zákon Hortensiův přiznal usnesením plebejského sněmu platnost pro celý Řím. Dvousetletý stavovský zápas skončil a vznikla nová smíšená šlechta úřadů.
Přejít na výklad v učebnici → 264 př. Kr.
Začíná první punská válka
264 př. Kr.
Řím se pouští do boje s Kartágem o nadvládu nad Středomořím. Střetnou se třikrát.
Přejít na výklad v učebnici → 221 př. Kr.
Čchin Š-chuang-ti sjednocuje Čínu
221 př. Kr.
První čínský císař zavádí přísnou centralizaci, začíná stavbu Velké zdi a nechává spálit knihy v celé říši.
Přejít na výklad v učebnici → 218 př. Kr.
Hannibal překračuje Alpy
218 př. Kr.
Kartáginský vojevůdce provedl vojsko i se slony horskými průsmyky a objevil se v Itálii z té strany, odkud jej nikdo nečekal. Druhá punská válka tak od počátku probíhala na římské půdě.
Přejít na výklad v učebnici → 216 př. Kr.
Bitva u Cann
216 př. Kr.
Hannibal obklíčil dvojnásobnou římskou přesilu a zničil ji – šlo o nejtěžší porážku v dějinách republiky. Obchvatný manévr od Cann studují vojenské školy dosud.
Přejít na výklad v učebnici → 202 př. Kr.
Scipio poráží Hannibala u Zamy
202 př. Kr.
Konec druhé punské války. Hannibalův přechod Alp Řím neporazil.
Přejít na výklad v učebnici → 146 př. Kr.
Zničení Kartága
146 př. Kr.
Cato prosadil svou: po třetí punské válce je Kartágo srovnáno se zemí. Řím je pánem západního Středomoří.
Přejít na výklad v učebnici → 133 př. Kr.
Reformy bratrů Gracchů
133 př. Kr.
Tiberius Gracchus prosazuje pozemkovou reformu ve prospěch chudých. Zaplatí za to životem, stejně jako později jeho bratr.
Přejít na výklad v učebnici → 73 př. Kr.
Spartakovo povstání
73 př. Kr.
Sedmdesát uprchlých gladiátorů rozpoutá vzpouru sto dvaceti tisíc otroků. Největší povstání otroků starověku.
Přejít na výklad v učebnici → 60 př. Kr.
První triumvirát
60 př. Kr.
Caesar, Pompeius a Crassus si soukromou dohodou rozdělili vliv nad republikou. Rozhodovat o Římě začali tři muži místo senátu, což republiku přiblížilo k jejímu konci.
Přejít na výklad v učebnici → 49 př. Kr.
Caesar překračuje Rubikon
10. ledna 49 př. Kr.
Senát ho prohlásil nepřítelem lidu. Caesar se odmítá podrobit a začíná občanská válka. Kostky jsou vrženy.
Přejít na výklad v učebnici → 48 př. Kr.
Bitva u Farsálu
48 př. Kr.
Caesar porazil Pompeia v rozhodujícím střetnutí občanské války a stal se pánem římského světa. Poražený uprchl do Egypta, kde jej dal zavraždit tamní dvůr.
Přejít na výklad v učebnici → 46 př. Kr.
Zaveden juliánský kalendář
46 př. Kr.
Caesar nahradil zmatený římský rok slunečním kalendářem o 365 dnech s přestupným rokem. V českých zemích se podle něj počítal čas až do roku 1584.
Přejít na výklad v učebnici → 44 př. Kr.
Zavražděn Gaius Iulius Caesar
15. března 44 př. Kr.
Skupina senátorů ho ubodá v senátu. Republiku to nezachrání – o sedmnáct let později vzniká císařství.
Přejít na výklad v učebnici → 31 př. Kr.
Bitva u Actia
2. září 31 př. Kr.
Octavianus poráží Marka Antonia. Ten spolu s Kleopatrou spáchá sebevraždu – a republika fakticky končí.
Přejít na výklad v učebnici → 27 př. Kr.
Octavianus se stává Augustem
27 př. Kr.
Vládne jako princeps, první z lidu. Začíná principát a s ním dvě století římského míru.
Přejít na výklad v učebnici → 19 př. Kr.
Vergilius zanechává Aeneidu
19 př. Kr.
Epos o trojském hrdinovi Aeneovi, praotci Římanů, dal říši dějinný původ sahající až k bohům. Vergilius jej sám pokládal za nedokončený a přál si jej spálit.
Přejít na výklad v učebnici → 9
Porážka v Teutoburském lese
9
Germáni ničí římské legie. Expanze na sever končí a kolem říše vzniká opevněná hranice limes Romanus.
Přejít na výklad v učebnici → 30
Ukřižování Ježíše Krista
30
Popravou galilejského kazatele v Jeruzalémě se pro jeho stoupence otevřel příběh o vzkříšení, na němž stojí celé křesťanství. Z okrajové židovské skupiny vyrostlo během tří set let náboženství celé říše.
Přejít na výklad v učebnici → 64
Velký požár Říma
64
Šestidenní požár, z něhož Nero obvinil křesťany. Začíná pronásledování, které potrvá dvě a půl století.
Přejít na výklad v učebnici → 70
Zničen druhý jeruzalémský chrám
70
Titus potlačil židovské povstání a chrám nechal vypálit; zůstala z něj jen západní zeď. Židovství se od té doby obešlo bez obětí i bez svatyně a přeneslo se do synagog.
Přejít na výklad v učebnici → 79
Výbuch Vesuvu ničí Pompeje
79
Vrstva popela pohřbila Pompeje, Herculaneum a Stabie i s jejich obyvateli. Právě díky té zkáze známe podobu římského města do nejmenší podrobnosti.
Přejít na výklad v učebnici → 80
Otevřeno Koloseum
80
Amfiteátr pro padesát tisíc diváků otevřel Titus stodenními hrami. Stavba na oblouku a betonu dodnes ukazuje, čeho dovedlo římské stavitelství dosíci.
Přejít na výklad v učebnici → 117
Říše dosahuje největšího rozsahu
117
Traianovým vítězstvím nad Parthy sahalo impérium od Británie k Perskému zálivu. Jeho nástupce Hadrianus výboje zastavil a hranice začal opevňovat valy.
Přejít na výklad v učebnici → 166
Markomanské války
166
Marcus Aurelius brání říši před Germány. Boje se dotknou i území dnešní Moravy.
Přejít na výklad v učebnici → 179
Římský nápis v Trenčíně
179
Nápis na hradní skále připomíná římské oddíly přezimující v osadě Laugaricio – nejbližší doklad římské přítomnosti u nás.
Přejít na výklad v učebnici → 212
Constitutio Antoniniana
212
Caracalla udělil římské občanství všem svobodným obyvatelům říše. Rozdíl mezi Římanem a provinciálem tím zmizel – a s ním i výsada, o niž se dvě stě let usilovalo.
Přejít na výklad v učebnici → 284
Diocletianus zavádí dominát
284
Po půlstoletí, kdy se císaři střídali rychleji než roční období, nastolil Diocletianus neomezenou vládu opřenou o úřednictvo a o úctu k panovníkovi jako k bohu. Správu říše rozdělil mezi čtyři vládce – tetrarchii.
Přejít na výklad v učebnici → 312
Bitva u Milvijského mostu
312
Konstantin vítězí a věří, že mu pomohl křesťanský Bůh. V tomto znamení zvítězíš.
Přejít na výklad v učebnici → 313
Edikt milánský
313
Konstantin povoluje křesťanství. Z pronásledované víry se během století stává státní náboženství.
Přejít na výklad v učebnici → 325
Koncil v Nikai
325
První ekumenický koncil svolaný Konstantinem. Církev si poprvé vyjasňuje své učení pod ochranou císaře.
Přejít na výklad v učebnici → 378
Bitva u Hadrianopole
378
Vizigóti rozdrtili východořímské vojsko a císař Valens v boji padl. Poprvé se ukázalo, že říše nedokáže barbarský nápor zastavit vlastními silami.
Přejít na výklad v učebnici → 380
Křesťanství státním náboženstvím
380
Theodosius I. zakazuje pohanské kulty a činí z křesťanství jediné povolené náboženství říše.
Přejít na výklad v učebnici → 394
Zrušeny olympijské hry
394
Theodosius je ruší jako nepřípustný pohanský zvyk. Obnoveny budou až roku 1896.
Přejít na výklad v učebnici → 395
Rozdělení říše římské
395
Impérium se dělí na západní a východní část. Východní přežije ještě tisíc let jako Byzanc.
Přejít na výklad v učebnici → 410
Alarich plení Řím
410
Poprvé po osmi stech letech vstoupil do města cizí dobyvatel. Zpráva otřásla celým Středomořím a přiměla svatého Augustina k sepsání spisu O obci Boží.
Přejít na výklad v učebnici → 451
Bitva na Katalaunských polích
451
Římané pod vedením Flavia Aetia odrážejí Attilovy Huny. O rok později zachrání Řím domluvou papež Lev I.
Přejít na výklad v učebnici → 455
Vandalové plení Řím
455
Barbarský kmen dobývá věčné město. Západořímská říše se rozpadá.
Přejít na výklad v učebnici → 476
Zaniká Západořímská říše
476
Germánský vojevůdce Odoaker sesazuje posledního císaře. Tímto rokem se tradičně končí starověk.
Přejít na výklad v učebnici →Středověk
476 – 1492
375
Začíná stěhování národů
375
Hunové rozbíjejí černomořskou říši Ostrogótů a vpadají do Evropy. Germánské kmeny se dávají do pohybu na západ.
Přejít na výklad v učebnici → 481
Vzniká Franská říše
481
Chlodvík I. z rodu Merovejců zakládá v Galii říši, jež se stane nejsilnějším státem raně středověkého Západu.
Přejít na výklad v učebnici → 511
Salické právo dělí říši
511
Po Chlodvíkově smrti si Franskou říši rozdělují čtyři synové podle zákoníku Lex Salica. Následují staletí bratrovražedných sporů.
Přejít na výklad v učebnici → 529
Vzniká Corpus iuris civilis
529
Justinián I. dává sebrat a utřídit roztroušené římské právo. Zákoník se stane základem právního myšlení celé pozdější Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 532
Povstání Níká
532
Vzpoura proti daním a zvůli úředníků málem připraví Justiniána o trůn; k útěku z Konstantinopole mu prý rozmluvila císařovna Theodora. Potlačení stálo desítky tisíc životů.
Přejít na výklad v učebnici → 537
Dostavěna Hagia Sofia
537
Chrám Boží moudrosti s obrovskou kupolí se stal měřítkem, jímž se poměřovala každá pozdější stavba na Východě.
Přejít na výklad v učebnici → 541
Vypuká justiniánský mor
541
První doložená pandemie moru zasáhne celé Středomoří. V Konstantinopoli zahubí asi třetinu obyvatel.
Přejít na výklad v učebnici → 568
Konec stěhování národů
568
Avaři pronikají do Panonie a vytlačují Langobardy do severní Itálie. Mapa Evropy se na dlouho ustaluje.
Přejít na výklad v učebnici → 622
Hidžra – Mohamed odchází do Mediny
622
Prorok prchá před odpůrci z Mekky a v Medině zakládá první obec věřících. Od tohoto roku se počítá muslimský letopočet.
Přejít na výklad v učebnici → 623 CZ
Sámova říše
623
Franský kupec Sámo sjednocuje slovanské kmeny proti Avarům. První známý státní útvar na našem území.
Přejít na výklad v učebnici → 631 CZ
Bitva u Wogastisburgu
631
Slovanské vojsko odráží po třech dnech bojů výpravu franského krále Dagoberta I. Kde hrad stál, se dodnes neví.
Přejít na výklad v učebnici → 632
Umírá Mohamed, začíná arabská expanze
632
Po prorokově smrti vyrážejí muslimská vojska ze zázemí Arábie a během jediné generace ovládnou Sýrii, Egypt, Persii i severní Afriku.
Přejít na výklad v učebnici → 651
Sestaven Korán
651
Prorokova zjevení, dosud předávaná ústně, dostávají závaznou písemnou podobu. Kniha se stává základem víry i práva.
Přejít na výklad v učebnici → 658 CZ
Rozpad Sámova svazu
658
Po Sámově smrti se kmenový svaz rozpadá. Prameny o něm mlčí stejně náhle, jako o něm začaly mluvit.
Přejít na výklad v učebnici → 711
Arabové vstupují do Evropy
711
Muslimská vojska překročila Gibraltar a u Jerez de la Frontera rozdrtila Vizigóty. Pyrenejský poloostrov zůstane na staletí součástí islámského světa.
Přejít na výklad v učebnici → 726
Spor o obrazy v Byzanci
726
Císař Lev III. zakazuje uctívání ikon a ostatků. Obrazoborectví na sto let rozdělí říši a prohloubí odstup mezi Východem a Římem.
Přejít na výklad v učebnici → 732
Bitva u Tours
732
Karel Martel odráží vpád umajjovských muslimů a zastavuje jejich postup do nitra Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 751
Na trůn nastupují Karlovci
751
Pipin III. Krátký, syn majordoma Karla Martela, se stává franským králem. Merovejská dynastie končí.
Přejít na výklad v učebnici → 756
Pipinova donace, vzniká papežský stát
756
Pipin III. porazí Langobardy a dobyté území daruje papeži. Vzniká stát, jehož nástupcem je dnešní Vatikán.
Přejít na výklad v učebnici → 756
Vzniká córdobský emirát
756
Španělští muslimové se odtrhli od bagdádského chalífátu a vytvořili vlastní stát. Córdoba se stane jedním z nejvzdělanějších měst tehdejšího světa.
Přejít na výklad v učebnici → 800
Karel Veliký císařem
25. prosince 800
Papež Lev III. korunuje Karla Velikého v Římě. Západ má po více než třech staletích opět císaře.
Přejít na výklad v učebnici → 833 CZ
Vzniká Velká Morava
833
Kníže Mojmír I. spojuje Moravu s Nitranskem. Začíná první velký stát Slovanů ve střední Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 843
Verdunská smlouva
843
Karlovi vnuci dělí říši na Západofranskou, Lotharingii a Východofranskou. Ze západní vyroste Francie, z východní Německo.
Přejít na výklad v učebnici → 845 CZ
Křest čtrnácti českých knížat
845
V Řezně přijímá křest čtrnáct českých knížat. Zprávu má jediný pramen, fuldské anály, a o dalších osudech pokřtěných mlčí.
Přejít na výklad v učebnici → 863 CZ
Příchod Cyrila a Metoděje
863
Byzantští věrozvěsti přinášejí na Moravu hlaholici a bohoslužbu ve slovanském jazyce.
Přejít na výklad v učebnici → 871
Alfréd Veliký zastavuje Vikingy
871
Wessexský král, jenž se musel skrývat v bažinách u Athelney, nakonec zvrátil dánský postup a položil základ jednotné Anglie i její vzdělanosti.
Přejít na výklad v učebnici → 882
Vzniká Kyjevská Rus
882
Kníže Oleg z rodu Rurikovců se zmocnil Kyjeva a spojil obchodní cestu od Baltu k Cařihradu pod jednou vládou. Zrodil se první stát východních Slovanů.
Přejít na výklad v učebnici → 890
Rodí se učení o trojím lidu
890
Na dvoře Alfréda Velikého se poprvé objevuje představa, že společnost tvoří ti, kdo se modlí, kdo bojují a kdo pracují. Na pět set let určí, jak středověk sám sebe vidí.
Přejít na výklad v učebnici → 895 CZ
Čechy se osamostatňují
895
Kníže Spytihněv I. vstupuje v Řezně do svazku s Východofranskou říší a vymaňuje Čechy z područí Velké Moravy.
Přejít na výklad v učebnici → 910
Zakládá se klášter v Cluny
910
Burgundský klášter podřízený přímo papeži se stal ohniskem nápravy církve – proti prodeji úřadů a porušování celibátu. Podle jeho vzoru vznikly stovky dalších.
Přejít na výklad v učebnici → 911
Vzniká Normandie
911
Západofrancký král Karel Prostý udělil vikinskému vůdci Rollovi severní pobřeží v léno. Z nájezdníků se během dvou generací stali normanští vévodové.
Přejít na výklad v učebnici → 919
Jindřich I. Ptáčník králem
919
Poprvé usedl na východofrancký trůn někdo mimo rod Karlovců. Saský vévoda položil základ moci, z níž o čtyřicet let později vyroste Svatá říše římská.
Přejít na výklad v učebnici → 921 CZ
Zavražděna svatá Ludmila
15. září 921
Na Tetíně dává kněžna Drahomíra zaškrtit svou tchyni Ludmilu. Spor dvou žen o výchovu budoucího knížete Václava.
Přejít na výklad v učebnici → 935 CZ
Zavražděn svatý Václav
28. září 935
Kníže Václav je zabit ve Staré Boleslavi. Brzy se stává hlavním patronem české země.
Přejít na výklad v učebnici → 955
Bitva na řece Lechu
955
Ota I. rozdrtil maďarskou jízdu a ukončil půl století nájezdů. Poražení Maďaři se usadili v Panonii a začali budovat vlastní stát; v císařském vojsku bojoval i oddíl Boleslava I.
Přejít na výklad v učebnici → 962
Vzniká Svatá říše římská
962
Papež korunoval Otu I. v Římě císařem. Obnovené císařství se hlásilo k odkazu Karla Velikého a vydrželo – jako volný svazek zemí – až do roku 1806.
Přejít na výklad v učebnici → 966
Měšek I. přijímá křest
966
Polský kníže se oženil s přemyslovnou Doubravkou a dal se pokřtít. Polsko tím vstoupilo do latinského křesťanského okruhu a vyhnulo se závislosti na říši.
Přejít na výklad v učebnici → 973 CZ
Vzniká pražské biskupství
973
Čechy jsou vyňaty z pravomoci biskupství řezenského a získávají vlastní diecézi. Prvním biskupem se stává Dětmar.
Přejít na výklad v učebnici → 987
Ve Francii nastupují Kapetovci
987
Po vymření západofranckých Karlovců usedl na trůn Hugo Kapet, pán úzkého pruhu země kolem Paříže. Jeho rod bude vládnout Francii přes tři sta let.
Přejít na výklad v učebnici → 988
Křest Kyjevské Rusi
988
Kníže Vladimír I. přijal víru z Konstantinopole jako podmínku sňatku s byzantskou princeznou. S ní přišla cyrilice, slovanská bohoslužba i byzantské umění.
Přejít na výklad v učebnici → 995 CZ
Vyvraždění Slavníkovců
995
Přemyslovští družiníci vybíjejí na Libici soupeřící rod. Cena za sjednocení země pod jedinou dynastií.
Přejít na výklad v učebnici → 997 CZ
Umučen svatý Vojtěch
997
Druhý pražský biskup hyne při misii v pohanském Prusku. Jeho ostatky vykupuje polský kníže Boleslav Chrabrý.
Přejít na výklad v učebnici → 1001
Štěpán I. uherským králem
1001
Papež poslal Arpádovci korunu a Uhry získaly vlastní arcibiskupství v Ostřihomi. Kočovný kmenový svaz se proměnil v křesťanské království mimo svazek říše.
Přejít na výklad v učebnici → 1029 CZ
Morava připojena k Čechám
1029
Vojsko vedené Břetislavem dobývá Moravu a natrvalo ji spojuje s přemyslovským státem.
Přejít na výklad v učebnici → 1039 CZ
Břetislavova dekreta
1039
Nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlašuje Břetislav I. nejstarší známý právní dokument přemyslovského státu.
Přejít na výklad v učebnici → 1040 CZ
Bitva u Brůdku
1040
Břetislav I. rozdrtí v pohraničních lesích vojsko německého krále Jindřicha III. a uhájí nezávislost země.
Přejít na výklad v učebnici → 1050
Nástup trojpolního hospodářství
1050
Chomout, těžký pluh s železnou radlicí a rozdělení polí na ozim, jař a úhor zvýšily výnosy natolik, že Evropa uživila prudce rostoucí počet obyvatel.
Přejít na výklad v učebnici → 1054
Církevní schizma
1054
Latinský Západ a řecký Východ se po staletích neshod o věrouce, obřadu i nadřazenosti Říma rozešly nadobro. Rozkol trvá dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 1055 CZ
Zaveden seniorát
1055
Po smrti Břetislava I. platí stařešinské právo: vládu přebírá nejstarší člen rodu. Místo klidu přinese sto padesát let sporů.
Přejít na výklad v učebnici → 1063 CZ
Vzniká olomoucké biskupství
1063
Vratislav II. zřizuje pro Moravu vlastní diecézi a oslabuje tím postavení svého bratra, pražského biskupa Jaromíra.
Přejít na výklad v učebnici → 1066
Bitva u Hastingsu
1066
Normanský vévoda Vilém porazil Anglosasy a stal se anglickým králem. Ostrov dostal novou šlechtu, silnou královskou správu i francouzštinu jako řeč dvora.
Přejít na výklad v učebnici → 1071
Bitva u Mantzikertu
1071
Seldžučtí Turci rozprášili byzantské vojsko a připravili říši téměř o celou Malou Asii – její hlavní zásobárnu obilí i vojáků. Byzanc se odtud už nevzpamatovala.
Přejít na výklad v učebnici → 1075
Dictatus papae
1075
Řehoř VII. sepsal sedmadvacet vět, jimiž si nárokoval moc nad církví i nad panovníky. Otevřel tím boj o investituru – spor, kdo v křesťanstvu stojí výš.
Přejít na výklad v učebnici → 1085 CZ
Vratislav II. prvním českým králem
15. června 1085
Získává královský titul, zatím ale jen pro svou osobu, ne dědičně.
Přejít na výklad v učebnici → 1088
Zakládá se univerzita v Bologni
1088
Nejstarší evropská univerzita vyrůstá zdola, ze spolku studentů práv najímajících si profesory.
Přejít na výklad v učebnici → 1095
Koncil v Clermontu
27. listopadu 1095
Papež Urban II. vyhlašuje první křížovou výpravu. Odpovědí je pokřik Deus vult – Bůh tomu chce.
Přejít na výklad v učebnici → 1096
První doložené vyučování v Oxfordu
1096
Anglická obdoba boloňské školy. Roku 1209 z ní po sporu s měšťany odejde část učenců a založí Cambridge.
Přejít na výklad v učebnici → 1099
Křižáci dobývají Jeruzalém
1099
Vojsko Godefroye z Bouillonu dobývá město a masakruje obyvatelstvo. V Levantě vznikají křižácké státy.
Přejít na výklad v učebnici → 1119
Vznikají templáři
1119
Z družiny Huga z Payns se rodí první duchovní rytířský řád. Mnišské sliby se poprvé spojují s vojenskou službou.
Přejít na výklad v učebnici → 1122
Konkordát wormský
1122
Papež a císař se dohodli, že biskupa vybírá církev, kdežto panovník mu předává jen odznaky světské moci. Půlstoletí boje o investituru skončilo, s převahou pro Řím.
Přejít na výklad v učebnici → 1126 CZ
Bitva u Chlumce
18. února 1126
Soběslav I. poráží vojsko římského krále Lothara III. Zajatce propouští a získává hlas při volbě římského krále.
Přejít na výklad v učebnici → 1130
Papež zakazuje turnaje
1130
Inocenc II. odsuzuje na koncilu v Clermontu rytířské turnaje a padlým odpírá křesťanský pohřeb. Zákaz se nikdy nepodařilo prosadit.
Přejít na výklad v učebnici → 1144
Rodí se gotika
1144
Vysvěcení nového chóru opatství Saint-Denis u Paříže. Opat Suger chtěl svatyni prozářenou světlem – a dostal nový sloh.
Přejít na výklad v učebnici → 1147
Druhá křížová výprava
1147
Odpověď na pád Edesského hrabství roku 1144. Končí neúspěchem.
Přejít na výklad v učebnici → 1150
Kolonizace míří na východ
1150
Západní Evropa má obdělánu skoro veškerou půdu, a osadníci proto vyrážejí do střední, severní a východní Evropy. Přinášejí s sebou i výhodnější emfyteutické právo.
Přejít na výklad v učebnici → 1158 CZ
Vladislav II. druhým českým králem
1158
Za pomoc Fridrichu Barbarossovi při obléhání Milána získává královský titul, opět jen pro svou osobu.
Přejít na výklad v učebnici → 1163
Začíná stavba Notre-Dame
1163
Pařížská katedrála se stane ikonou gotiky. Dokončena bude až po více než sto letech.
Přejít na výklad v učebnici → 1187
Saladin získává Jeruzalém zpět
1187
Sultán egyptský a syrský kurdského původu dobývá město. Křižákům se je natrvalo vrátit už nepodaří.
Přejít na výklad v učebnici → 1189 CZ
Statuta Konrádova
1189
Nejstarší dochovaný přemyslovský zákoník zaručuje šlechtě dědičnou držbu majetku a upravuje soudní řízení.
Přejít na výklad v učebnici → 1190
Vzniká řád německých rytířů
1190
Z polního špitálu u obléhaného Akkonu. Od roku 1226 obrátí síly do Pruska, kde vybuduje vlastní stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1190
Umírá Fridrich Barbarossa
1190
Nejmocnější ze Štaufů, jenž se pokoušel ovládnout Itálii a dosazoval si vlastní papeže, se utopil cestou na třetí křížovou výpravu. Císařská moc od té doby slábne.
Přejít na výklad v učebnici → 1204
Křižáci plení Konstantinopol
12. dubna 1204
Čtvrtá křížová výprava dobývá křesťanské město a tři dny je drancuje. Propast mezi Východem a Západem se prohlubuje.
Přejít na výklad v učebnici → 1206
Temüdžin přijímá jméno Čingischán
1206
Sjednocením kmenů vzniká mongolská říše, jež brzy ovládne Eurasii od Černého moře po Korejský poloostrov.
Přejít na výklad v učebnici → 1209
Vzniká univerzita v Cambridgi
1209
Zakládají ji učenci, kteří po sporu s měšťany odešli z Oxfordu. Spor města a školy patřil k univerzitnímu životu.
Přejít na výklad v učebnici → 1212 CZ
Zlatá bula sicilská
1212
Fridrich II. potvrzuje dědičnost českého královského titulu a samostatnost českého státu v říši.
Přejít na výklad v učebnici → 1214
Bitva u Bouvines
1214
Filip II. August porazil anglického krále Jana Bezzemka i císaře Otu IV. a získal většinu anglických držav ve Francii. Francie se stala nejsilnějším státem Západu.
Přejít na výklad v učebnici → 1215
Velká listina svobod
1215
Anglická šlechta si na oslabeném Janu Bezzemkovi vynutila Magnu chartu – právo kontrolovat královu vládu. Kořen pozdějšího parlamentu i ústavního myšlení.
Přejít na výklad v učebnici → 1216 CZ
Primogenitura nahrazuje seniorát
1216
Přemysl Otakar I. zrušil sto šedesát let starý stařešinský řád a nástupnictví přiřkl prvorozenému synovi. Konec vleklých rodových sporů o trůn.
Přejít na výklad v učebnici → 1223
Bitva na řece Kalce
1223
Mongolové drtí spojená vojska Kumánů a ruských knížat. Rus se na dvě staletí ocitá pod mongolskou nadvládou.
Přejít na výklad v učebnici → 1223 CZ
Uničov prvním městem
1223
Přemysl Otakar I. udělil moravskému Uničovu městská privilegia. Zahájil tím vlnu zakládání měst, jež v příštích sto letech promění krajinu i hospodářství českých zemí.
Přejít na výklad v učebnici → 1230 CZ
Do českých zemí přicházejí kolonisté
1230
Lokátoři vyměřují nové vsi podle německého práva, osadníci dostávají lhůtu bez dávek – odtud jména Lhota a Újezd. Země mění tvář, přibývá i německy mluvících obyvatel.
Přejít na výklad v učebnici → 1240
Mongolové dobývají Kyjev
1240
Chán Batú vyvrátil hlavní město roztříštěné Kyjevské Rusi. Ruská knížectví upadla na dvě a půl století pod mongolskou nadvládu.
Přejít na výklad v učebnici → 1241 CZ
Mongolové ve střední Evropě
9. dubna 1241
U Lehnice padne polské vojsko, do Čech se nájezdníci neprobojují. Václav I. jim posléze zabrání v postupu k Vídni.
Přejít na výklad v učebnici → 1242
Vzniká Zlatá horda
1242
Na dobytém východoevropském území si Mongolové zřídili vlastní stát, jemuž ruská knížata odváděla daň a u něhož si musela vyprošovat potvrzení vlády.
Přejít na výklad v učebnici → 1253 CZ
Nastupuje Přemysl Otakar II.
1253
Král železný a zlatý začíná budovat soustátí, jež v největším rozsahu sahalo téměř od Baltu k Jadranu. Zakládá města, hrady a vyráží na křížové výpravy do Pruska.
Přejít na výklad v učebnici → 1257
V Paříži vzniká kolej Sorbonna
1257
Zřizuje ji královský kaplan Robert de Sorbon. Jméno koleje časem přeroste na celou pařížskou univerzitu.
Přejít na výklad v učebnici → 1260 CZ
Bitva u Kressenbrunnu
1260
Přemysl Otakar II. poráží uherského krále Bélu IV. a upevňuje svou moc v rakouských a alpských zemích.
Přejít na výklad v učebnici → 1270
Ludvík IX. umírá u Tunisu
1270
Osmá a poslední velká křížová výprava končí smrtí svého vůdce a vyjednaným odchodem.
Přejít na výklad v učebnici → 1273
Římským králem zvolen Rudolf Habsburský
1273
Kurfiřti dali přednost bezvýznamnému hraběti před nejmocnějším z kandidátů. Přemysl Otakar II. volbu neuznal – a spor skončil za pět let na Moravském poli.
Přejít na výklad v učebnici → 1277
Biskup Tempier zakazuje aristotelské teze
1277
Pařížský kancléř univerzity odsuzuje část Aristotelova učení. Zakázané teze se napříště přednášejí v Orléansu.
Přejít na výklad v učebnici → 1278 CZ
Bitva na Moravském poli
26. srpna 1278
Přemysl Otakar II. padne v boji s Rudolfem Habsburským. Konec snu o středoevropské říši.
Přejít na výklad v učebnici → 1280
Vzniká hanza
1280
Severoněmecká města v čele s Lübeckem se spojila k ochraně obchodu na Severním a Baltském moři. Spolek ovládl obchod s kožešinami, obilím i sledi na čtyři století.
Přejít na výklad v učebnici → 1290
V čele měst stanuli purkmistři
1290
Po západním vzoru přebírá vedení obce volený purkmistr s radou dvanácti konšelů, kdežto rychtář se mění v úředníka pro pořádek a přestupky. Zrodila se městská samospráva.
Přejít na výklad v učebnici → 1291
Pád Akkonu
1291
Ztrátou posledního přístavu končí křižácká moc na Blízkém východě. Dvě stě let tažení do Svaté země je u konce.
Přejít na výklad v učebnici → 1299
Osman I. zakládá osmanský stát
1299
Turecký vůdce spojil kmeny na západě Malé Asie v knížectví, z něhož vyroste říše ohrožující Evropu po celý novověk. Po něm se jeho nástupci nazývají Osmany.
Přejít na výklad v učebnici → 1300 CZ
Pražský groš a horní zákoník
1300
Václav II. vydává Ius regale montanorum a zavádí pražský groš, na dvě staletí nejstabilnější středoevropskou minci.
Přejít na výklad v učebnici → 1306 CZ
Vymírá rod Přemyslovců
4. srpna 1306
Zavražděním Václava III. v Olomouci končí rod, který vládl Čechám čtyři století.
Přejít na výklad v učebnici → 1309
Avignonské zajetí papežů
1309
Filip IV. Sličný donutil Klementa V. přesídlit do Avignonu, kde papeže sedmdesát let ovládala francouzská koruna. Autorita Říma tím utrpěla ránu, z níž se hned tak nevzpamatovala.
Přejít na výklad v učebnici → 1310 CZ
Nastupují Lucemburkové
1310
Jan Lucemburský se žení s Eliškou Přemyslovnou, ovládá Prahu a vydává české šlechtě inaugurační diplomy.
Přejít na výklad v učebnici → 1312
Zrušen řád templářů
1312
Bohatství řádu jej zahubilo. Francouzský král Filip IV. Sličný, jeho hlavní dlužník, dal bratry roku 1307 pozatýkat.
Přejít na výklad v učebnici → 1318 CZ
Domažlické úmluvy
1318
Jan Lucemburský se smiřuje se šlechtou a správu země fakticky odevzdává Jindřichovi z Lipé.
Přejít na výklad v učebnici → 1328
Ve Francii vymírají Kapetovci
1328
Smrtí Karla IV. Sličného skončila hlavní větev rodu po meči. Trůn připadl Filipovi VI. z Valois, nárok si však činil i anglický Eduard III. – a to byla roznětka stoleté války.
Přejít na výklad v učebnici → 1337
Začíná stoletá válka
1337
Anglický král vyhlásil nárok na francouzskou korunu a rozpoutal konflikt, jenž s přestávkami potrvá sto šestnáct let a obě země vyčerpá do dna.
Přejít na výklad v učebnici → 1344 CZ
Vzniká pražské arcibiskupství
1344
České země se vymaňují z církevní závislosti na Mohuči. Prvním arcibiskupem se stává Arnošt z Pardubic.
Přejít na výklad v učebnici → 1346 CZ
Bitva u Kresčaku
26. srpna 1346
Slepý Jan Lucemburský padne po boku Francouzů. Jeho syn Karel je raněn, přežije a stává se českým králem.
Přejít na výklad v učebnici → 1348 CZ
Karel IV. zakládá univerzitu
7. dubna 1348
První univerzita ve střední Evropě. Ve stejném roce zakládá i Nové Město pražské.
Přejít na výklad v učebnici → 1348
Evropu zasahuje černá smrt
1348
Morová nákaza přinesená lodní cestou z Východu zahubila v několika letech asi třetinu obyvatel Evropy. Otřásla hospodářstvím, řádem stavů i důvěrou v církev.
Přejít na výklad v učebnici → 1355 CZ
Karel IV. císařem
1355
Ve svatopetrské bazilice jej korunuje papežský legát. Poprvé v dějinách se český panovník stává císařem Svaté říše římské.
Přejít na výklad v učebnici → 1356 CZ
Zlatá bula Karla IV.
1356
Nejdůležitější ústavní listina Svaté říše římské upravuje volbu římského krále. Platí až do zániku říše roku 1806.
Přejít na výklad v učebnici → 1358
Selské povstání jacquerie
1358
Francouzští sedláci, zdrceni válkou, morem i daněmi, povstali proti vrchnosti. Vzpoura byla krvavě potlačena, ukázala však, jak křehký je řád trojího lidu.
Přejít na výklad v učebnici → 1360
Mír z Brétigny
1360
První část stoleté války skončila kompromisem: Anglie získala Calais a další državy, zato se její král vzdal nároku na francouzský trůn. Klid vydržel sotva jednu generaci.
Přejít na výklad v učebnici → 1378 CZ
Umírá Karel IV.
29. listopadu 1378
V pohřební řeči jej mistr Vojtěch Raňkův z Ježova poprvé nazývá otcem vlasti. Téhož roku začíná papežské schizma.
Přejít na výklad v učebnici → 1378
Papežské schizma
1378
Po smrti Řehoře XI. si Řím a francouzští kardinálové zvolili každý vlastního papeže. Křesťanstvo se na čtyřicet let rozdělilo mezi dva – a poté i tři – vzájemně se proklínající nástupce sv. Petra.
Přejít na výklad v učebnici → 1380
Bitva na Kulikovském poli
1380
Moskevský kníže Dmitrij Donský poprvé porazil Zlatou hordu v otevřeném poli. Mongolská nadvláda ještě sto let potrvá, moskevská knížata však už mají o co se opřít.
Přejít na výklad v učebnici → 1384
Umírá John Wycliffe
1384
Oxfordský učenec žádal církev chudou jako za apoštolů, odmítl odpustky i nárok papežství na božský původ a přeložil Bibli do angličtiny. Jeho spisy přinesli čeští studenti do Prahy.
Přejít na výklad v učebnici → 1388 CZ
Začíná stavba chrámu svaté Barbory
1388
Kutnohorský chrám financují výnosy stříbrných dolů a je zasvěcen patronce horníků. Vrchol české gotiky.
Přejít na výklad v učebnici → 1389
Bitva na Kosově poli
1389
Osmané rozdrtili spojená vojska balkánských křesťanů a ovládli jih poloostrova. Srbsko se stalo vazalem povinným platit tribut a odvádět chlapce do janičářských oddílů.
Přejít na výklad v učebnici → 1393 CZ
Umučen Jan z Pomuku
20. března 1393
Spor Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna končí smrtí generálního vikáře. Později je svatořečen jako Jan Nepomucký.
Přejít na výklad v učebnici → 1396
Bitva u Nikopole
1396
Křížová výprava, již svolal uherský král Zikmund Lucemburský, skončila drtivou porážkou. Poslední pokus Evropy zastavit Osmany před branami Konstantinopole selhal.
Přejít na výklad v učebnici → 1400 CZ
Václav IV. sesazen z římského trůnu
1400
Kurfiřti jej se souhlasem papeže zbavují říšské koruny. Českým králem zůstává až do své smrti roku 1419.
Přejít na výklad v učebnici → 1402 CZ
Hus začíná kázat v Betlémské kapli
1402
Univerzitní mistr promlouvá česky k tisícovému shromáždění měšťanů a žádá církev chudou a poctivou. Z učené rozepře se stává věc celé země.
Přejít na výklad v učebnici → 1409 CZ
Dekret kutnohorský
1409
Václav IV. obrátil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého národa. Cizí mistři odešli do Lipska, univerzita se stala oporou reformního hnutí.
Přejít na výklad v učebnici → 1414
Koncil v Kostnici
1414
Zikmundem svolané shromáždění mělo napravit rozdělenou církev. Schizma sice ukončilo volbou Martina V., zároveň však poslalo na hranici Jana Husa a rozdělilo české země.
Přejít na výklad v učebnici → 1415 CZ
Upálen Mistr Jan Hus
6. července 1415
Na kostnickém koncilu odmítne odvolat své učení. Jeho smrt zažehne husitskou revoluci.
Přejít na výklad v učebnici → 1415
Bitva u Azincourtu
1415
Angličtí lučištníci znovu rozprášili početnější francouzské rytířstvo a ovládli sever země. Francie stanula na pokraji porážky.
Přejít na výklad v učebnici → 1419 CZ
První pražská defenestrace
30. července 1419
Dav vedený Janem Želivským svrhne konšely z oken radnice. Začíná husitská revoluce.
Přejít na výklad v učebnici → 1420 CZ
Bitva na Vítkově
1420
Žižkovi bojovníci odrazili z narychlo opevněného vrchu první křížovou výpravu proti Čechám. Zikmund sice byl v Praze korunován, zemi však neovládl.
Přejít na výklad v učebnici → 1421 CZ
Sněm v Čáslavi
1421
Husité i katolíci uzákonili čtyři pražské artikuly, odmítli Zikmunda jako krále a svěřili vládu dvacetičlenné zemské vládě. Země se poprvé obešla bez panovníka.
Přejít na výklad v učebnici → 1424 CZ
Umírá Jan Žižka
1424
Nejúspěšnější velitel husitských vojsk, jenž nikdy neprohrál bitvu, zemřel při obléhání Přibyslavi. Vedení radikálů převzal kněz Prokop Holý.
Přejít na výklad v učebnici → 1429
Johanka z Arku osvobozuje Orleáns
1429
Sedmnáctiletá dívka z Lotrinska přesvědčila dvůr i vojsko, že Francie může zvítězit – a zlomila anglické obležení. Válka se od té chvíle obrátila.
Přejít na výklad v učebnici → 1431
Upálena Johanka z Arku
1431
Panna orleánská skončila jako kacířka na hranici v Rouenu a její popel byl vsypán do Seiny. O necelých pět set let později ji církev prohlásila za svatou.
Přejít na výklad v učebnici → 1432
Vysvěcen Gentský oltář
6. května 1432
Dílo Jana van Eycka nese na dvanácti panelech 258 postav a stojí na pomezí gotiky a renesance.
Přejít na výklad v učebnici → 1434 CZ
Bitva u Lipan
30. května 1434
Umírnění husité s katolíky poráží radikální polní vojska. Čechy porazili Češi.
Přejít na výklad v učebnici → 1436 CZ
Jihlavská kompaktáta
1436
Koncil povoluje přijímání podobojí. První uznaná náboženská odlišnost v latinské Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 1437 CZ
Smrt Zikmunda Lucemburského
9. prosince 1437
Posledním mužským Lucemburkem končí rod na českém trůně. Země zůstává bez uznávaného panovníka a spravují ji krajské landfrýdy.
Přejít na výklad v učebnici → 1448 CZ
Jiří z Poděbrad dobývá Prahu
1448
Vůdce kališnické strany obsadí město takřka bez odporu. O čtyři roky později jej sněm zvolí zemským správcem.
Přejít na výklad v učebnici → 1453
Pád Konstantinopole
1453
Turci dobývají hlavní město Byzance. Konec tisícileté východořímské říše.
Přejít na výklad v učebnici → 1453
Bitva u Castillonu ukončuje stoletou válku
1453
Francouzské dělostřelectvo rozhodlo poslední velké střetnutí. Anglii zůstal na pevnině jediný přístav Calais a doma se propadla do válek o trůn.
Přejít na výklad v učebnici → 1455
Vypuká válka růží
1455
Anglická šlechta, vrátivší se z prohrané války ve Francii, obrátila zbraně proti sobě. Třicet let bojů mezi Lancastery a Yorky vyhladilo starou aristokracii.
Přejít na výklad v učebnici → 1457 CZ
Vzniká Jednota bratrská
1457
Ve východočeském Kunvaldu se usadili lidé, kteří chtěli žít prostě podle evangelia, stranou sporů kalicha i Říma. Z malé obce vyrostla církev, jež dala zemi Bibli kralickou.
Přejít na výklad v učebnici → 1458 CZ
Jiří z Poděbrad zvolen králem
2. března 1458
Poprvé usedá na český trůn muž nekrálovského rodu i nekatolického vyznání. Vejde ve známost jako král dvojího lidu.
Přejít na výklad v učebnici → 1462 CZ
Papež ruší kompaktáta
1462
Pius II. prohlašuje jihlavské dohody za neplatné. Jiřího snaha o soužití dvou vyznání ztrácí právní oporu a spor přeroste ve válku.
Přejít na výklad v učebnici → 1464 CZ
Návrh mírového svazu panovníků
1464
Jiří z Poděbrad předkládá evropským králům plán na společné řešení sporů místo válek. Nikdo jej nepřijme, myšlenka však předběhla dobu o pět století.
Přejít na výklad v učebnici → 1471 CZ
Umírá Jiří z Poděbrad
1471
Poslední český král domácího původu zemřel vyčerpán papežskou klatbou i válkou s Matyášem Korvínem. Na trůn nastupují Jagellonci a moc přechází ke stavům.
Přejít na výklad v učebnici → 1485 CZ
Kutnohorský smír
20. března 1485
Katolíci a kališníci si na jedenatřicet let zaručí rovnoprávnost a svobodu vyznání i pro poddané. V tehdejší Evropě věc zcela ojedinělá.
Přejít na výklad v učebnici → 1492
Kolumbus dosahuje Ameriky
12. října 1492
Hledal cestu do Indie, našel neznámý světadíl. Tradiční konec středověku.
Raný novověk
1492 – 1789
1450
Gutenberg tiskne z pohyblivých liter
1450
V Mohuči vzniká dílna, z níž vyjde tištěná bible. Kniha přestává být vzácností a myšlenky se šíří rychleji, než je stačí kdokoliv zastavit.
Přejít na výklad v učebnici → 1453
Osmané dobývají Konstantinopol
29. května 1453
Padá poslední zbytek východořímské říše. Uzavřením východních cest sílí důvod hledat plavbu do Indie okolo Afriky.
Přejít na výklad v učebnici → 1476 CZ
První kniha vytištěná v Plzni
1476
Z plzeňské dílny vycházejí Statuta Arnošta z Pardubic, jedna z prvních tištěných knih v českých zemích. Knihtisk sem dorazil sotva čtvrt století po Gutenbergovi.
Přejít na výklad v učebnici → 1488
Dias obeplouvá jižní cíp Afriky
1488
Bartolomeu Dias dokazuje, že Indický oceán je z Atlantiku dosažitelný. Mys dostane jméno Dobré naděje.
Přejít na výklad v učebnici → 1492
Pád Granady a konec reconquisty
1492
Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský dobyli poslední muslimský stát na Pyrenejském poloostrově. Sjednocené Španělsko získalo volné ruce i peníze pro zámořské podnikání.
1492
Kolumbus spatřuje americkou pevninu
12. října 1492
Výprava hledající západní cestu do Indie přistává na Bahamách. Sám Kolumbus do smrti věřil, že doplul k Asii.
Přejít na výklad v učebnici → 1493 CZ
Dokončen Vladislavský sál
1493
Benedikt Ried zaklenul největší světskou síň tehdejší Evropy. Na Pražském hradě se poprvé potkala pozdní gotika s renesančními okny.
Přejít na výklad v učebnici → 1494
Smlouva z Tordesillas
7. června 1494
Španělsko a Portugalsko si rozdělují dosud neobjevený svět čarou v Atlantiku. Brazílie připadne Portugalcům.
Přejít na výklad v učebnici → 1498
Vasco da Gama doplouvá do Indie
1498
Portugalci otevírají námořní cestu za kořením. Benátské zprostředkování ztrácí smysl a obchodní těžiště se stěhuje k Atlantiku.
Přejít na výklad v učebnici → 1500 CZ
Vladislavské zřízení zemské
1500
Zemský zákoník potvrzuje převahu šlechty nad městy i panovníkem. Stavovská monarchie dostává psanou podobu.
Přejít na výklad v učebnici → 1513
Balboa spatřuje Tichý oceán
1513
Vasco Núñez de Balboa překročil Panamskou šíji a stanul u dosud neznámého moře. Evropané pochopili, že Amerika není okrajem Asie, nýbrž samostatným světadílem.
Přejít na výklad v učebnici → 1517
Luther vystupuje proti odpustkům
31. října 1517
Pětadevadesát tezí mělo vyvolat učeneckou rozpravu. Vyvolalo rozkol, jenž rozdělil západní křesťanství natrvalo.
Přejít na výklad v učebnici → 1519
Cortés vstupuje do Tenochtitlánu
1519
Několik set Španělů s podporou indiánských spojenců vyvrací během dvou let aztéckou říši. Rozhodly koně, palné zbraně a hlavně nemoci.
Přejít na výklad v učebnici → 1519
Karel V. císařem římským
1519
Habsburk vládnoucí Španělsku, Nizozemí, Neapoli i rakouským zemím byl zvolen římským císařem. Vznikla říše, nad níž slunce nezapadalo – a s ní i strach ostatní Evropy z habsburské převahy.
1521
Luther před sněmem ve Wormsu
18. dubna 1521
Odmítá odvolat, dostává říšskou klatbu a ukryje se na Wartburgu. Tam přeloží Nový zákon do němčiny.
Přejít na výklad v učebnici → 1522
První obeplutí zeměkoule
6. září 1522
Z pěti lodí Magalhãesovy výpravy se vrací jediná s osmnácti muži. Velitel padl už roku 1521 na Filipínách, plavbu dokončil Elcano.
Přejít na výklad v učebnici → 1524
Německá selská válka
1524
Sedláci si reformaci vyloží jako příslib pozemské svobody. Luther se od nich odvrátí a povstání je krvavě potlačeno.
Přejít na výklad v učebnici → 1526 CZ
Bitva u Moháče
29. srpna 1526
Uherské vojsko podléhá Osmanům, král Ludvík Jagellonský umírá na útěku. Uvolněné trůny otevřou cestu Habsburkům.
Přejít na výklad v učebnici → 1526 CZ
Ferdinand I. zvolen českým králem
24. října 1526
Stavové jej volí v přesvědčení, že si udrží svá práva. Habsburská vláda potrvá bezmála čtyři staletí.
Přejít na výklad v učebnici → 1529
Turci poprvé před Vídní
1529
Sulejman I. oblehl Vídeň, avšak po několika týdnech ustoupil. Osmanská hrozba se tím natrvalo stala hlavním důvodem, proč střední Evropa držela pohromadě pod Habsburky.
Přejít na výklad v učebnici → 1529
Sněm ve Špýru a jméno protestanti
1529
Luteránská knížata podala proti zákazu své víry slavnostní protest. Z tohoto slova vzešel název, jímž se stoupenci reformace označují dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 1532
Pizarro vyvrací říši Inků
1532
Zajetí a poprava vládce Atahualpy v Cajamarce zlomí největší stát Jižní Ameriky. Poslední odpor potrvá do roku 1572.
Přejít na výklad v učebnici → 1534
Anglie se odděluje od Říma
1534
Aktem o svrchovanosti staví Jindřich VIII. do čela církve krále. Rozchod začal sporem o rozvod, důsledkem je nová církev.
Přejít na výklad v učebnici → 1536
Kalvín zahajuje reformaci v Ženevě
1536
Jan Kalvín vydal Instituci křesťanského náboženství a usadil se v Ženevě, již proměnil v přísně vedenou obec podle Písma. Jeho učení o předurčení se rozšířilo do Nizozemí, Skotska i Francie.
Přejít na výklad v učebnici → 1540
Papež potvrzuje Tovaryšstvo Ježíšovo
1540
Řád Ignáce z Loyoly vsadí na školy, kázání a zpovědnice. Stane se nejúčinnějším nástrojem katolické obnovy.
Přejít na výklad v učebnici → 1541 CZ
Požár Pražského hradu a zemských desek
1541
Oheň zničil desky, v nichž byla zapsána šlechtická držba i Ferdinandovy volební sliby. Panovník toho využil ke změně pravidel volby krále a k prosazení dědičnosti trůnu.
Přejít na výklad v učebnici → 1541
Osmané dobývají Budín
1541
Střední Uhry se proměnily v budínský pašalík a zůstaly turecké bezmála sto padesát let. Habsburkům zbyl úzký pás uherského území, jenž se stal opevněnou hranicí.
Přejít na výklad v učebnici → 1543
Koperník klade do středu Slunce
1543
Spis O obězích nebeských sfér vychází v roce autorovy smrti. Země přestává být středem světa, ač to potrvá století, než to Evropa přijme.
Přejít na výklad v učebnici → 1545
Zahájen tridentský koncil
1545
Osmnáct let jednání ujasní katolickou věrouku, zpřísní kázeň kléru a zavede semináře. Reformace se tím stává nevratnou.
Přejít na výklad v učebnici → 1547 CZ
První odboj českých stavů
1547
Odmítnutí vojenské pomoci proti německým protestantům skončí porážkou. Ferdinand I. zlomí moc měst a zřídí apelační soud.
Přejít na výklad v učebnici → 1547
Ivan IV. prvním ruským carem
1547
Moskevský velkokníže se dal korunovat carem a přihlásil se tím k dědictví padlé Byzance. Rusko se začalo utvářet jako samoděržavná říše stojící stranou západní Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 1555
Augsburský náboženský mír
25. září 1555
Zásada cuius regio, eius religio dává volbu vyznání knížeti, nikoliv poddanému. Mír platí jen pro luterány a katolíky.
Přejít na výklad v učebnici → 1556 CZ
Jezuité přicházejí do českých zemí
1556
Ferdinand I. povolal Tovaryšstvo Ježíšovo do Prahy a svěřil mu klementinskou kolej. Katolická strana získala výbornou školu a s ní i nástroj, jímž bude po Bílé hoře získávat zpět duše i mysli.
Přejít na výklad v učebnici → 1558
Nastupuje Alžběta I.
1558
Dcera Jindřicha VIII. usedla na anglický trůn a upevnila anglikánskou církev. Za jejích pětačtyřiceti let vyrostla Anglie v námořní mocnost a rozkvetlo divadlo Shakespearovy doby.
1566
Obrazoborecké bouře v Nizozemí
1566
Kalvinisté ničí výzdobu chrámů. Filip II. odpoví vysláním vévody z Alby a povstání přeroste v osmdesátiletou válku.
Přejít na výklad v učebnici → 1569
Lublinská unie spojuje Polsko a Litvu
1569
Polské království a Litevské velkoknížectví se spojily v jeden stát s voleným králem a společným sněmem. Vznikla největší země Evropy, jejíž šlechta si však vymohla svobody, s nimiž se nedalo vládnout.
Přejít na výklad v učebnici → 1571
Bitva u Lepanta
1571
Spojené loďstvo katolických mocností rozdrtilo osmanskou flotilu u řeckého pobřeží. Legenda o neporazitelnosti Osmanů vzala za své, ačkoliv Turci moře opustili teprve mnohem později.
1572
Bartolomějská noc
24. srpna 1572
Pařížské vraždění hugenotů zmaří pokus o smír obou vyznání. Náboženské války ve Francii potrvají ještě čtvrt století.
Přejít na výklad v učebnici → 1573 CZ
Olomoucká kolej první moravskou univerzitou
1573
Maxmilián II. povýšil jezuitskou kolej v Olomouci na vysoké učení. Morava získala vlastní univerzitu a katolická vzdělanost pevnou základnu proti nekatolické většině.
Přejít na výklad v učebnici → 1575 CZ
Česká konfese
1575
Nekatolické stavy sepsaly společné vyznání víry a Maxmilián II. jim ústně slíbil, že je bude respektovat. Slib však nikdy nedostal písemnou podobu, a spor o něj se táhl až k Majestátu roku 1609.
Přejít na výklad v učebnici → 1576 CZ
Nastupuje Rudolf II.
1576
Po smrti Maxmiliána II. usedl na český trůn jeho syn vychovaný na španělském dvoře. Přísný katolík s pověstí podivína dal českým zemím tři desetiletí, po něž byla Praha středem Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 1579 CZ
Vychází první díl Bible kralické
1579
Překlad Jednoty bratrské z původních jazyků dokončí roku 1594 šest svazků. Jeho jazyk zůstane měřítkem české řeči na staletí.
Přejít na výklad v učebnici → 1579
Utrechtská unie
23. ledna 1579
Severní provincie se spojují k obraně. Ze spolku pojatého jako obranný vzejde Republika spojených nizozemských provincií.
Přejít na výklad v učebnici → 1581
Spojené provincie se zříkají Filipa II.
1581
Severní provincie prohlásily, že panovník, jenž utlačuje poddané, ztrácí právo vládnout, a zbavily se španělského krále. Poprvé v novověku sesadil stát svého vladaře z principu, nikoliv jen z nutnosti.
Přejít na výklad v učebnici → 1583 CZ
Rudolf II. přesídlí do Prahy
1583
Praha se stává císařskou residencí a střediskem umění i vědy. Působí zde Tycho Brahe, Kepler i Arcimboldo.
Přejít na výklad v učebnici → 1584 CZ
Zaveden gregoriánský kalendář
1584
V českých zemích se přeskočilo jedenáct dní, aby se datum srovnalo s během slunce. Protestantské země opravu papežova kalendáře dlouho odmítaly, a Evropa tak žila po staletí ve dvojím čase.
Přejít na výklad v učebnici → 1588
Zkáza španělské Armady
1588
Nezdar námořní výpravy proti Anglii připraví Filipa II. o převahu na moři. Otevírá se prostor anglickému a nizozemskému obchodu.
Přejít na výklad v učebnici → 1598
Edikt nantský
13. dubna 1598
Jindřich IV. přiznává hugenotům svobodu vyznání a opevněná města. Francie získává klid, jenž vydrží necelých devadesát let.
Přejít na výklad v učebnici → 1600 CZ
První veřejná pitva v Praze
1600
Lékař Jan Jessenius provedl před diváky pitvu lidského těla a vysvětloval, co vidí. Poznání se přestalo opírat o staré knihy a začalo se opírat o vlastní oči.
Přejít na výklad v učebnici → 1602
Založena nizozemská Východoindická společnost
1602
Obchodní společnost s vlastní flotilou, vojskem i právem uzavírat smlouvy. Amsterodam se stává středem světového obchodu.
Přejít na výklad v učebnici → 1604
Povstání Štěpána Bočkaje
1604
Uherská šlechta se vzbouřila proti tvrdému postupu císařských vojsk a rekatolizaci. Vídeňský mír roku 1606 jí zaručil náboženské i stavovské svobody a prohloubil rozkol mezi Rudolfem a Matyášem.
Přejít na výklad v učebnici → 1608 CZ
Libeňská smlouva
1608
Rudolf II. se pod tlakem bratrova vojska vzdal Uher, Moravy i rakouských zemí. Zůstaly mu Čechy, Slezsko a Lužice – a stavové, jimž za věrnost dlužil odměnu.
Přejít na výklad v učebnici → 1609 CZ
Rudolfův Majestát
9. července 1609
Císař vynucen stavy potvrzuje náboženskou svobodu i pro poddané. Spory o jeho výklad povedou přímo k povstání.
Přejít na výklad v učebnici → 1610
Galilei hledí dalekohledem
1610
Měsíce Jupiteru a hory na Měsíci dokazují, že nebe není dokonalé a neměnné. Roku 1633 to autor před inkvizicí odvolá.
Přejít na výklad v učebnici → 1611 CZ
Rudolf II. přichází o českou korunu
1611
Pokus zvrátit poměry pomocí najatých pasovských žoldnéřů skončil pleněním Malé Strany a císařovou porážkou. Rudolf musel odstoupit ve prospěch Matyáše, jenž vzápětí odvezl dvůr zpět do Vídně.
Přejít na výklad v učebnici → 1617 CZ
Ferdinand II. přijat českým sněmem
1617
Zemský sněm uznal nekompromisního katolíka za krále bez skutečné volby, výměnou za slib, že Majestát zůstane v platnosti. Slibu nikdo nevěřil a do povstání zbýval sotva rok.
Přejít na výklad v učebnici → 1618 CZ
Třetí pražská defenestrace
23. května 1618
Z oken Pražského hradu letí Slavata, Martinic a písař Fabricius. Všichni pád přežijí, válka nikoliv.
Přejít na výklad v učebnici → 1619 CZ
Fridrich Falcký zvolen českým králem
26. srpna 1619
Stavové sesazují Ferdinanda II. a volí kalvínského kurfiřta. Slíbená pomoc protestantské Evropy nepřijde.
Přejít na výklad v učebnici → 1620 CZ
Bitva na Bílé hoře
8. listopadu 1620
Stavovské vojsko podléhá za necelé dvě hodiny. Následuje konfiskace majetku, rekatolizace a ztráta politických svobod.
Přejít na výklad v učebnici → 1621 CZ
Staroměstská exekuce
21. června 1621
Na Staroměstském náměstí je popraveno sedmadvacet vůdců povstání. Zemská šlechta je vyměněna a s ní i vlastnictví půdy.
Přejít na výklad v učebnici → 1627 CZ
Obnovené zřízení zemské
1627
Trůn se stává dědičným, němčina rovnoprávnou a katolictví jediným povoleným vyznáním. Pro Moravu platí od roku 1628.
Přejít na výklad v učebnici → 1628 CZ
Komenský odchází do exilu
1628
S posledními nekatolíky opouští zemi přes Lešno. Domů se už nevrátí a zemře roku 1670 v Amsterodamu.
Přejít na výklad v učebnici → 1629
Restituční edikt
1629
Ferdinand II. nařídil vrátit církvi veškerý majetek zabraný protestanty od roku 1552. Císař tím na vrcholu moci proti sobě popudil i katolická knížata a otevřel cestu švédskému vpádu.
Přejít na výklad v učebnici → 1631
Bitva u Breitenfeldu
17. září 1631
Gustav II. Adolf drtí Tillyho a švédská armáda vtrhne do nitra říše. Válka se obrací proti císaři.
Přejít na výklad v učebnici → 1632
Lützen a smrt Gustava Adolfa
16. listopadu 1632
Švédové bitvu vyhrají, přesto ztrácejí nejschopnějšího velitele Evropy. Valdštejn ustupuje do Čech.
Přejít na výklad v učebnici → 1634 CZ
Zavraždění Valdštejna v Chebu
25. února 1634
Císařský generalissimus jednal na vlastní pěst s nepřítelem. Zbaven velení je i s důstojníky zabit vlastními lidmi.
Přejít na výklad v učebnici → 1635 CZ
Pražský mír
1635
Císař se dohodl se Saskem a zrušil restituční edikt; Sasko za to získalo obojí Lužici. Válka o víru se odtud změnila v mocenský zápas Habsburků s Francií.
Přejít na výklad v učebnici → 1642
Vypuká anglická občanská válka
1642
Spor krále s parlamentem o daně a víru přerůstá ve zbrojné střetnutí. Vítězem bude parlament a jeho armáda.
Přejít na výklad v učebnici → 1645 CZ
Bitva u Jankova
1645
Švédové rozdrtili císařské vojsko ve středních Čechách a otevřeli si cestu k Vídni. České země zůstaly do konce války vydány drancování obou stran.
Přejít na výklad v učebnici → 1648 CZ
Vestfálský mír
24. října 1648
Konec třicetileté války uznává Nizozemí i Švýcarsko, přiznává kalvinismus a oslabuje císaře. Vzniká soustava suverénních států.
Přejít na výklad v učebnici → 1649
Poprava Karla I.
30. ledna 1649
Poprvé v Evropě soudí a popraví krále jeho vlastní poddaní. Anglie se na jedenáct let stává republikou.
Přejít na výklad v učebnici → 1653
Cromwell lordem protektorem
1653
Rozhání parlament a vládne s oporou v armádě. Republika se mění v osobní vojenskou diktaturu.
Přejít na výklad v učebnici → 1660
Restaurace Stuartovců
1660
Karel II. se vrací na trůn, spory o královskou moc však trvají dál. Rozdělení na whigy a tory dá základ stranickému životu.
Přejít na výklad v učebnici → 1660
Založena Královská společnost v Londýně
1660
Učenci se sdružili, aby své pokusy předváděli a ověřovali navzájem. Věda přestala být soukromou zálibou jednotlivců a získala instituci, jež ji přežije.
Přejít na výklad v učebnici → 1661
Ludvík XIV. vládne sám
1661
Po Mazarinově smrti nejmenuje prvního ministra. Versailles se stane vzorem absolutismu pro celou Evropu.
Přejít na výklad v učebnici → 1663 CZ
První manufaktura v českých zemích
1663
V Kosmonosích vznikla dílna soustřeďující dělníky pod jednu střechu a dělící mezi ně práci. Byl to první krok od cechovního řemesla k tovární výrobě.
Přejít na výklad v učebnici → 1680 CZ
Selské povstání a robotní patent Leopolda I.
1680
Poddaní se vzbouřili proti rostoucí robotě a povstání zachvátilo většinu Čech. Císař je potlačil, zároveň však poprvé shora omezil robotu na tři dny v týdnu.
Přejít na výklad v učebnici → 1683
Osmané poraženi u Vídně
12. září 1683
Polský král Jan III. Sobieski rozhodne bitvu jízdním útokem. Začíná ústup osmanské moci z Uher.
Přejít na výklad v učebnici → 1685
Zrušení ediktu nantského
1685
Ludvík XIV. odnímá hugenotům svobodu vyznání. Statisíce zručných řemeslníků odcházejí do Nizozemí, Anglie a Pruska.
Přejít na výklad v učebnici → 1687
Newton vydává Principia
1687
Jediný zákon vysvětlí pád jablka i oběh planet. Přírodu lze napříště popsat počtem, což změní představu o poznání vůbec.
Přejít na výklad v učebnici → 1688
Slavná revoluce v Anglii
1688
Jakub II. prchá a trůn přejímá Vilém Oranžský. Listina práv z roku 1689 podřídí krále parlamentu.
Přejít na výklad v učebnici → 1689
Deklarace práv v Anglii
1689
Vilém III. Oranžský přijal listinu, jež svěřila daně i zákony parlamentu a králi zapověděla vládnout mimo něj. Anglie se stala první velkou zemí s omezenou panovnickou mocí.
Přejít na výklad v učebnici → 1692 CZ
Chodské povstání
1692
Chodové se dovolávají starých výsad proti vrchnosti Lamingenů. Jan Sladký Kozina je roku 1695 popraven v Plzni.
Přejít na výklad v učebnici → 1699 CZ
Karlovický mír
26. ledna 1699
Habsburkové získávají téměř celé Uhry a stávají se velmocí. Těžiště monarchie se přesouvá na jihovýchod.
Přejít na výklad v učebnici → 1701
Prusko se stává královstvím
1701
Fridrich I. přijímá titul krále v Prusku. Braniborsko-pruský stát vsadí na armádu a úřednictvo.
Přejít na výklad v učebnici → 1701
Válka o španělské dědictví
1701
Třináct let bojů o to, kdo usedne na madridský trůn. Habsburkové ztratí Španělsko, získají však Nizozemí a části Itálie.
Přejít na výklad v učebnici → 1703
Petr I. zakládá Petrohrad
1703
Nové sídlo u Baltu má být oknem do Evropy. Rusko se násilnými reformami mění v mocnost západního střihu.
Přejít na výklad v učebnici → 1707
Vzniká Spojené království
1707
Anglie a Skotsko splynuly v jeden stát se společným parlamentem ve Westminsteru. Ostrov přestal být zdrojem vnitřních válek a mohl se plně obrátit k moři.
Přejít na výklad v učebnici → 1709
Bitva u Poltavy
1709
Petr I. rozdrtil na Ukrajině vojsko švédského krále Karla XII. Švédsko přestalo být velmocí a jeho místo na severu Evropy zaujalo Rusko.
Přejít na výklad v učebnici → 1713
Utrechtský mír
1713
Válka o španělské dědictví skončila uznáním Filipa V. španělským králem výměnou za slib, že se obě koruny nikdy nespojí. Habsburkové získali Nizozemí a Neapolsko, Británie moře a obchod s otroky.
Přejít na výklad v učebnici → 1713 CZ
Pragmatická sankce
19. dubna 1713
Karel VI. vyhlašuje nedělitelnost habsburských zemí a nástupnictví po přeslici. Zbytek života stráví sháněním souhlasu evropských dvorů.
Přejít na výklad v učebnici → 1721
Nystadtský mír a ruské impérium
1721
Severní válka skončila ziskem pobaltského pobřeží a Petr I. přijal titul imperátora. Rusko se stalo evropskou velmocí, s níž se od té chvíle počítalo v každém jednání.
Přejít na výklad v učebnici → 1729 CZ
Svatořečení Jana Nepomuckého
1729
Nový zemský světec se stal symbolem barokní zbožnosti a jeho sochy se objevily na mostech po celé střední Evropě. Katolická církev tím nabídla Čechům patrona, jenž měl vytlačit vzpomínku na Husa.
Přejít na výklad v učebnici → 1740 CZ
Nastupuje Marie Terezie
20. října 1740
Nástup jediné panovnice na habsburském trůně vyvolá válku o dědictví rakouské. Ztráta Slezska přiměje dvůr k reformám.
Přejít na výklad v učebnici → 1740 CZ
Ztráta Slezska
1740
Pruský Fridrich II. vpadne do nejbohatší země monarchie a udrží si ji. Porážka přiměje Vídeň k rozsáhlým reformám.
Přejít na výklad v učebnici → 1743 CZ
Korunovace Marie Terezie českou královnou
1743
Po vyhnání francouzských a bavorských vojsk z Prahy se panovnice dala korunovat svatováclavskou korunou. Šlechtě, jež mezitím holdovala protikráli, dala najevo, kdo je paní země.
Přejít na výklad v učebnici → 1748
Mír v Cáchách
1748
Války o rakouské dědictví skončily potvrzením pragmatické sankce, avšak Slezsko zůstalo Prusku. Marie Terezie z porážky vytěžila poznání, že monarchii je třeba od základu přestavět.
Přejít na výklad v učebnici → 1751
Vychází první svazek Encyklopedie
1751
Diderot a d'Alembert shrnují vědění věku a podrobují je rozumu. Osvícenství dostává svou nejsoustavnější podobu.
Přejít na výklad v učebnici → 1756 CZ
Sedmiletá válka
1756
Marie Terezie se pokusí Slezsko získat zpět a nezdaří se to. Válka se rozšíří do zámoří a bývá zvána první světovou.
Přejít na výklad v učebnici → 1757 CZ
Bitva u Kolína
1757
Rakouské vojsko poprvé porazilo Fridricha II. v otevřeném poli a přinutilo jej vyklidit Čechy. Na paměť vítězství vznikl vojenský řád Marie Terezie.
Přejít na výklad v učebnici → 1762
Nástup Kateřiny II.
1762
Palácový převrat v Petrohradě smetl Petra III. a na trůn dosadil jeho manželku, německou princeznu. Kateřina vládla čtyřiatřicet let a rozšířila Rusko o víc území než kterýkoliv její předchůdce.
Přejít na výklad v učebnici → 1763
Konec sedmileté války
1763
Mír potvrdil Prusku Slezsko a Kladsko a zařadil je mezi evropské velmoci. Habsburská monarchie se se ztrátou nejbohatší země už nikdy nesmířila, ale ani ji nezískala zpět.
Přejít na výklad v učebnici → 1772
První dělení Polska
1772
Rusko, Prusko a habsburská monarchie si bez války ukrojily třetinu polského území. Evropa se dozvěděla, že stát lze zrušit dohodou sousedů, nebrání-li se dost silně.
Přejít na výklad v učebnici → 1773
Zrušení jezuitského řádu
1773
Papež pod nátlakem panovníků rozpustil Tovaryšstvo Ježíšovo, jež do té doby drželo většinu škol. Školství i univerzity přešly pod dohled státu a osvícenské reformy dostaly volné pole.
Přejít na výklad v učebnici → 1774 CZ
Zavedena povinná školní docházka
1774
Všeobecný školní řád ukládá dětem od šesti do dvanácti let chodit do školy. Gramotnost přestává být výsadou.
Přejít na výklad v učebnici → 1775 CZ
Selské povstání a robotní patent
1775
Nevolnická bouře v severních Čechách je potlačena u Chlumce. Vydaný patent přesto poprvé omezí robotu zákonem.
Přejít na výklad v učebnici → 1775
Poprava Jemeljana Pugačova
1775
Kozácký vůdce vydávající se za cara Petra III. dva roky vzdoroval carské armádě a ovládal jih říše. Jeho konec na moskevském popravišti utvrdil Kateřinu II. v tom, že nevolnictví neuvolní.
Přejít na výklad v učebnici → 1776
Vyhlášení nezávislosti Spojených států
4. července 1776
Třináct kolonií se odtrhává od Británie s odvoláním na přirozená práva člověka. Osvícenské myšlenky poprvé zakládají stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1781 CZ
Toleranční patent a zrušení nevolnictví
1781
Josef II. povoluje luterány, kalvinisty a pravoslavné a zbavuje poddané osobní nesvobody. Lidé se smějí stěhovat, ženit a učit řemeslu.
Přejít na výklad v učebnici → 1782 CZ
Rušení klášterů
1782
Josef II. zruší řády, jež se nevěnují školství, lékařství či vědě. Získané peníze podpoří farnosti a školy, zanikne však množství knihoven a uměleckých děl.
Přejít na výklad v učebnici → 1783
Rusko připojuje Krym
1783
Kateřina II. obsadila poloostrov a začala budovat černomořskou flotilu se základnou v Sevastopolu. Černé moře přestalo být tureckým jezerem a otevřela se otázka úžin, jež zaměstnávala Evropu celé 19. století.
Přejít na výklad v učebnici → 1789
Pád Bastily
14. července 1789
Dobytí pařížské pevnosti otvírá Velkou francouzskou revoluci. Raný novověk končí a začíná věk občanských práv i nových válek.
Přejít na výklad v učebnici → 1790 CZ
Smrt Josefa II.
20. února 1790
Umírá s vědomím, že většinu reforem musel odvolat. Zrušení nevolnictví a toleranční patent však zůstávají.
Přejít na výklad v učebnici → 1793
Druhé dělení Polska
1793
Po prohrané válce s Ruskem přišlo Polsko o další rozsáhlá území a Prusko je při dělení opustilo navzdory spojenecké smlouvě. Zbytek státu už nebyl schopen samostatné existence.
Přejít na výklad v učebnici → 1794
Kościuszkovo povstání
1794
Tadeusz Kościuszko pozvedl Poláky ve jménu ideálů francouzské revoluce a zprvu slavil úspěchy. Slíbená francouzská pomoc nedorazila a povstání podlehlo pruské a ruské přesile.
Přejít na výklad v učebnici → 1795
Třetí dělení a zánik Polska
1795
Poslední král Stanislav August Poniatowski podepsal kapitulaci a zbytek země si rozebrali tři sousedé. Polsko zmizelo z mapy Evropy na sto třiadvacet let.
Přejít na výklad v učebnici →19. století
1789 – 1914
1765
Watt zdokonaluje parní stroj
1765
Oddělený kondenzátor snížil spotřebu uhlí natolik, že se stroj vyplatil i mimo doly. Energie přestala záviset na řece a větru a továrna mohla stát, kde bylo třeba.
Přejít na výklad v učebnici → 1773
Bostonské pití čaje
16. prosince 1773
Osadníci převlečení za indiány vhazují do přístavu náklad čaje. Heslo „žádné daně bez zastoupení“ se mění v odpor.
Přejít na výklad v učebnici → 1774
Goethovo Utrpení mladého Werthera
1774
Příběh nešťastné lásky zakončený sebevraždou se stal první evropskou literární senzací a čtenáři podle hrdiny napodobovali i způsob oblékání. Cit a nitro jednotlivce se poprvé postavily nad rozum a společenskou úlohu.
Přejít na výklad v učebnici → 1775
Vypuká americká válka za nezávislost
1775
Střetnutím u Lexingtonu začal ozbrojený odpor třinácti kolonií proti britské koruně. Spor o daně bez zastoupení v parlamentu se změnil ve válku o samostatný stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1776
Deklarace nezávislosti
4. července 1776
Třináct kolonií prohlašuje, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a mají nezcizitelná práva. Osvícenská filosofie poprvé zakládá stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1781
Kapitulace u Yorktownu
19. října 1781
Britská armáda se vzdává Washingtonovi a francouzským spojencům. Válka o nezávislost je fakticky rozhodnuta.
Přejít na výklad v učebnici → 1783
Pařížský mír uznává Spojené státy
1783
Británie uznala nezávislost svých bývalých kolonií a postoupila jim území až k Mississippi. Poprvé vznikl velký stát založený na sepsané ústavě a vůli občanů, nikoliv na dynastii.
Přejít na výklad v učebnici → 1787
Ústava Spojených států
1787
Filadelfský konvent rozděluje moc mezi kongres, presidenta a soudy. Ústava platí dodnes a je nejstarší psanou na světě.
Přejít na výklad v učebnici → 1787 CZ
Světová premiéra Dona Giovanniho v Praze
1787
Mozart napsal operu na objednávku pro Nosticovo divadlo a sám ji řídil. Praha, jež jej přijala vřeleji než Vídeň, se na jeden večer stala hudebním středem Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 1789
George Washington prvním prezidentem
1789
Vrchní velitel z války za nezávislost se ujal nově zřízeného úřadu a po dvou obdobích dobrovolně odešel. Právě tím dal americké republice zvyk, jenž ji ochránil před doživotní vládou jednotlivce.
Přejít na výklad v učebnici → 1789
Svolání generálních stavů
5. května 1789
Ludvík XVI. svolal po sto sedmdesáti pěti letech shromáždění tří stavů, aby vyřešil prázdnou státní pokladnu. Třetí stav se místo hlasování po stavech prohlásil za Národní shromáždění a revoluce byla na světě.
Přejít na výklad v učebnici → 1789
Pád Bastily
14. července 1789
Dobytí pařížské pevnosti dává revoluci její symbol. Do konce léta padá feudální zřízení a vzniká Deklarace práv člověka a občana.
Přejít na výklad v učebnici → 1789
Deklarace práv člověka a občana
26. srpna 1789
Shromáždění vyhlásilo svobodu, rovnost před zákonem a právo na vlastnictví za práva, jež člověku nikdo nedává a nikdo nesmí vzít. Text se stal vzorem ústav v celé Evropě i měřítkem, jímž se revoluce sama nakonec měřila.
Přejít na výklad v učebnici → 1791
První francouzská ústava
1791
Francie se stala konstituční monarchií, v níž zákony přijímalo volené shromáždění a král si podržel jen právo veta. Uspořádání vydrželo necelý rok – král mu sám nevěřil a pokusil se uprchnout ze země.
Přejít na výklad v učebnici → 1792
Valmy a zrození republiky
20. září 1792
Revoluční armáda zastavila u Valmy pruský postup na Paříž a hned nazítří bylo zrušeno království. Ukázalo se, že vojáci bojující za vlastní věc obstojí proti žoldnéřským armádám starého řádu.
Přejít na výklad v učebnici → 1793
Poprava Ludvíka XVI.
21. ledna 1793
Konvent odsuzuje krále jako zrádce národa. Evropské monarchie se spojují proti revoluční Francii.
Přejít na výklad v učebnici → 1794
Konec jakobínského teroru
28. července 1794
Robespierre končí pod gilotinou, jíž sám poslal tisíce lidí. Revoluce pohltila své strůjce a moc přebírá direktorium.
Přejít na výklad v učebnici → 1798
Tažení do Egypta
1798
Bonaparte měl přeťat britskou cestu do Indie, jeho loďstvo však Nelson zničil u Abukíru. Vojensky šlo o nezdar, doprovodní učenci však objevili rosettskou desku a založili moderní egyptologii.
Přejít na výklad v učebnici → 1799
Brumairový převrat
9. listopadu 1799
Napoleon Bonaparte rozhání zákonodárné sbory a stává se prvním konzulem. Revoluce má svého dědice i svého hrobaře.
Přejít na výklad v učebnici → 1804
Vyhlášen Code civil
21. března 1804
Občanský zákoník zakotvuje rovnost před zákonem, vlastnictví a světské manželství. Stane se vzorem zákoníků po celé Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 1804
Napoleon císařem
2. prosince 1804
V Notre-Dame si korunu nasazuje sám. Republika se mění v císařství a Francie v evropskou hegemonii.
Přejít na výklad v učebnici → 1805
Bitva u Trafalgaru
21. října 1805
Nelson ničí francouzsko-španělské loďstvo a sám v boji padne. Británie ovládne moře na celé století.
Přejít na výklad v učebnici → 1805 CZ
Bitva u Slavkova
2. prosince 1805
Bitva tří císařů skončí Napoleonovým nejskvělejším vítězstvím. Odehrála se na Moravě, pár desítek kilometrů od Brna.
Přejít na výklad v učebnici → 1806
Kontinentální blokáda
1806
Napoleon zakázal celé Evropě obchodovat s Británií a chtěl ji tak srazit na kolena hospodářsky. Blokáda poškodila pevninu víc než ostrov a její porušování se stalo záminkou k tažení do Ruska.
Přejít na výklad v učebnici → 1806 CZ
Zaniká Svatá říše římská
6. srpna 1806
František II. skládá císařskou korunu, jež spojovala německé země od roku 962. Zůstává mu titul rakouského císaře.
Přejít na výklad v učebnici → 1812
Tažení do Ruska
1812
Z armády o půl milionu mužů se vrací zlomek. Zima, hlad a spálená země zlomily to, co nezlomila žádná bitva.
Přejít na výklad v učebnici → 1812
Bratři Grimmové vydávají pohádky
1812
Jacob a Wilhelm Grimmové sebrali lidová vyprávění a otiskli je jako doklad původní řeči národa. Sběr folkloru se stal politickou věcí a našel napodobitele od Čech po Skandinávii.
Přejít na výklad v učebnici → 1813
Bitva národů u Lipska
16. října 1813
Největší střetnutí do první světové války končí Napoleonovou porážkou. Následuje abdikace a vyhnanství na Elbě.
Přejít na výklad v učebnici → 1814
Pád Paříže a vyhnanství na Elbě
1814
Spojenci vstoupili do Paříže, císař abdikoval a dostal do správy ostrůvek Elbu. Na francouzský trůn se vrátili Bourboni, avšak s ústavní listinou – návrat do roku 1789 už nebyl možný.
Přejít na výklad v učebnici → 1815 CZ
Vídeňský kongres
9. června 1815
Evropa se přeuspořádá podle zásad legitimity a rovnováhy. Metternichův systém udrží mír mezi velmocemi na čtyřicet let.
Přejít na výklad v učebnici → 1815
Waterloo
18. června 1815
Sto dní návratu končí porážkou od Wellingtona a Blüchera. Napoleon dožije na Svaté Heleně uprostřed Atlantiku.
Přejít na výklad v učebnici → 1815
Vzniká Svatá aliance
26. září 1815
Rusko, Rakousko a Prusko se zavázaly hájit trůny a oltáře proti revoluci kdekoliv v Evropě. Ze spolku se stal nástroj, jímž Metternich po tři desetiletí dusil ústavní i národní hnutí.
Přejít na výklad v učebnici → 1817 CZ
Nalezen Rukopis královédvorský
1817
Václav Hanka ohlásil objev sbírky staročeských básní, jež měla dokládat vyspělost dávné české kultury. Spor o pravost rukopisů rozdělil národ na celé století a rozhodl jej teprve Masaryk s Gebauerem.
Přejít na výklad v učebnici → 1818 CZ
Založeno Vlastenecké muzeum v Praze
1818
Šlechtici a učenci zřídili ústav pro sbírky přírodnin, listin a starožitností, z nějž vyrostlo Národní muzeum. Obrození získalo první stálou instituci a s ní i badatelské zázemí.
Přejít na výklad v učebnici → 1821
Řecké povstání
1821
Boj proti osmanské nadvládě strhne evropské veřejné mínění. Roku 1832 vzniká samostatné Řecko.
Přejít na výklad v učebnici → 1821
Napoleon umírá na Svaté Heleně
1821
Po šesti letech na ostrově uprostřed Atlantiku zemřel muž, jenž přepsal mapu Evropy. Legenda o něm posílila francouzský nacionalismus a nakonec vynesla k moci i jeho synovce.
Přejít na výklad v učebnici → 1824
Premiéra Beethovenovy Deváté symfonie
1824
Ohluchlý skladatel vložil do závěru symfonie sbor na Schillerovu Ódu na radost. Klasicistní forma zde praskla ve švech a otevřela cestu hudebnímu romantismu.
Přejít na výklad v učebnici → 1825
První veřejná železnice
27. září 1825
Stephensonova dráha ze Stocktonu do Darlingtonu veze cestující za parou. Vzdálenost přestává být překážkou.
Přejít na výklad v učebnici → 1825
Povstání děkabristů
1825
Ruští důstojníci, kteří za napoleonských válek poznali Západ, žádali ústavu a zrušení nevolnictví. Vzpouru na petrohradském náměstí Mikuláš I. rozprášil dělostřelbou a odpověděl policejním dohledem nad celou zemí.
Přejít na výklad v učebnici → 1830
Červencová revoluce v Paříži
1830
Pád Karla X. rozhýbe Evropu: osamostatní se Belgie, povstane Polsko. Restaurace se ukazuje být neudržitelnou.
Přejít na výklad v učebnici → 1830
Listopadové povstání ve Varšavě
29. listopadu 1830
Poláci se pozvedli proti ruské nadvládě a rok vzdorovali carské armádě. Porážka u Ostrolenky přinesla zrušení zbytků polské samosprávy a první velkou vlnu polské emigrace na Západ.
Přejít na výklad v učebnici → 1832
První britská volební reforma
1832
Zrušení „shnilých městeček“ dá hlas průmyslovým městům. Británie zvolí cestu ústupků místo revoluce.
Přejít na výklad v učebnici → 1832 CZ
Koněspřežka z Českých Budějovic do Lince
1832
Dokončena byla nejdelší koněspřežná železnice pevninské Evropy, vozící hlavně sůl. České země tím vstoupily do věku železnic ještě před příchodem páry.
Přejít na výklad v učebnici → 1834
Pruský celní spolek
1834
Německé státy zrušily mezi sebou cla a vytvořily jednotné hospodářské území pod pruským vedením. Německo se tak sjednotilo obchodem dřív než politikou – a bez Rakouska.
Přejít na výklad v učebnici → 1834 CZ
Fidlovačka a píseň Kde domov můj
1834
Ve Tylově hře poprvé zazněla Škroupova píseň slepého houslisty. Z divadelního čísla se stala nejprve vlastenecká hymna a po roce 1918 hymna státní.
Přejít na výklad v učebnici → 1836 CZ
Vychází Máj
1836
Máchova báseň, zprvu odmítnutá, ukáže, že česky lze psát světovou poesii. Obrození přerůstá z jazyka do umění.
Přejít na výklad v učebnici → 1837
Nastupuje královna Viktorie
1837
Osmnáctiletá panovnice zahájila vládu trvající čtyřiašedesát let. Její jméno nese doba, v níž se Británie stala nejbohatší zemí světa a její říše největší v dějinách.
Přejít na výklad v učebnici → 1839 CZ
První parní vlak z Vídně do Brna
1839
Severní dráha císaře Ferdinanda spojila Moravu s hlavním městem monarchie. Cesta trvající dva dny se zkrátila na několik hodin a průmysl dostal levnou dopravu uhlí.
Přejít na výklad v učebnici → 1840
Stavba Westminsterského paláce
1840
Britský parlament si po požáru nechal postavit novou budovu ve slohu napodobujícím gotiku. Neogotika tím dostala oficiální posvěcení: národ hledal svou tvář ve středověku, nikoliv v antice.
Přejít na výklad v učebnici → 1845
Irský hladomor
1845
Plíseň bramboru a nečinnost vlády připraví Irsko o milion mrtvých a milion vystěhovalců. Irská otázka zůstane na sto let otevřená.
Přejít na výklad v učebnici → 1848
Vychází Komunistický manifest
1848
Marx a Engels vidí dějiny jako boj tříd a volají po revoluci. Socialismus dostává svou nejvlivnější podobu.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Jaro národů
1848
Únorová revoluce v Paříži zapálí celou Evropu. Metternich prchá z Vídně a padesát let starý systém se hroutí.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Svatováclavská schůze v Praze
11. března 1848
Pražané se sešli ve Svatováclavských lázních a sepsali petici žádající občanské svobody a rovnoprávnost češtiny s němčinou. Z výboru zvoleného na schůzi vzešlo vedení českého hnutí pro celý revoluční rok.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Slovanský sjezd v Praze
2. června 1848
Palacký odmítá připojení k Německu slovy, že kdyby Rakousko neexistovalo, bylo by nutno je vytvořit. Sjezd rozeženou svatodušní bouře.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Svatodušní bouře v Praze
12. června 1848
Po srážce studentů s vojskem vyrostly v ulicích barikády a generál Windischgrätz město ostřeloval z Petřína. Porážka povstání ukončila Slovanský sjezd a české naděje roku 1848 pohasly jako první v monarchii.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Zrušení roboty
7. září 1848
Poddanský vztah končí a půda přechází do vlastnictví sedláků. Nejtrvalejší výsledek revolučního roku.
Přejít na výklad v učebnici → 1848 CZ
Nastupuje František Josef I.
2. prosince 1848
Ferdinand I. abdikoval v Olomouci ve prospěch osmnáctiletého synovce. Nový císař vládl osmašedesát let a jeho jméno se spojilo s celou další podobou monarchie až po sarajevský atentát.
Přejít na výklad v učebnici → 1849 CZ
Bachův absolutismus
1849
Rozehnáním kroměřížského sněmu a vydáním oktrojované ústavy skončily revoluční naděje. Následující desetiletí policejního dohledu vytlačilo Čechy z politiky do spolků, škol a divadel.
Přejít na výklad v učebnici → 1851
Světová výstava v Londýně
1851
Křišťálový palác předvádí, co dokáže stroj. Británie se ukazuje světu jako dílna lidstva.
Přejít na výklad v učebnici → 1853
Krymská válka
1853
Porážka od Británie, Francie a Sardinie odhalí zaostalost Ruska. Rozbíjí se i Svatá aliance.
Přejít na výklad v učebnici → 1856
Bessemerův konvertor zlevňuje ocel
1856
Nový postup umožnil vyrobit ocel rychle a v obrovském množství. Z drahého kovu na nástroje se stal stavební materiál mostů, lodí i kolejnic.
Přejít na výklad v učebnici → 1857
Povstání sipáhijů v Indii
1857
Vzpouru domorodých vojáků Britové potlačí a Východoindickou společnost zruší. Indii přebírá koruna přímo.
Přejít na výklad v učebnici → 1859
Darwin vydává O původu druhů
1859
Přírodní výběr vysvětlí rozmanitost života bez zásahu shůry. Spor o výklad člověka rozdělí století.
Přejít na výklad v učebnici → 1859
Bitvy u Magenty a Solferina
1859
Sardinie s francouzskou pomocí porazila Rakousko a získala Lombardii. Krveprolití u Solferina zároveň přimělo Henriho Dunanta založit Červený kříž.
Přejít na výklad v učebnici → 1860
Garibaldiho výprava Tisíce
1860
Tisícovka dobrovolníků v červených košilích vylodila na Sicílii a během půl roku ovládla celý jih Itálie. Garibaldi dobyté země předal sardinskému králi, čímž sjednocení dokonal zdola i shora zároveň.
Přejít na výklad v učebnici → 1861
Vyhlášeno Italské království
1861
Cavourova diplomacie a Garibaldiho tisícovka spojí poloostrov. Řím a Benátky přibudou později.
Přejít na výklad v učebnici → 1861
Zrušení nevolnictví v Rusku
3. března 1861
Alexandr II. osvobodí přes dvacet milionů rolníků. Půdu však musejí vykoupit, takže svoboda přijde s dluhem.
Přejít na výklad v učebnici → 1861
Vypuká americká občanská válka
12. dubna 1861
Jižanské státy odejdou z Unie a zahájí palbu na Fort Sumter. Spor o otroctví se rozhodne zbraněmi.
Přejít na výklad v učebnici → 1862
Bismarck kancléřem Pruska
1862
Prohlásí, že velké otázky doby se nerozhodují řečmi, nýbrž železem a krví. Do devíti let sjednotí Německo.
Přejít na výklad v učebnici → 1862 CZ
Založen Sokol
1862
Tyrš a Fügner spojí tělocvik s vlastenectvím. Spolkový život se stává školou národní společnosti.
Přejít na výklad v učebnici → 1863 CZ
Čeští poslanci odcházejí ze sněmu
1863
Politika pasivní rezistence měla vídeňské vládě ukázat, že bez Čechů nelze rozhodovat o českých zemích. Šestnáct let nepřítomnosti však nepřineslo nic než promarněný čas a rozkol na staročechy a mladočechy.
Přejít na výklad v učebnici → 1864
Vzniká první internacionála
1864
V Londýně se sešli dělničtí zástupci z několika zemí a založili Mezinárodní dělnické sdružení. Dělnické hnutí poprvé překročilo hranice států a spor marxistů s anarchisty je vzápětí rozštěpil.
Přejít na výklad v učebnici → 1865 CZ
Mendel vyslovuje zákony dědičnosti
1865
Brněnský opat Gregor Mendel oznámil na základě pokusů s hrachem, že se znaky předávají po jednotkách podle pevných pravidel. Práce zůstala pětatřicet let nepovšimnuta a založila genetiku teprve po jeho smrti.
Přejít na výklad v učebnici → 1865
Zavražděn Abraham Lincoln
14. dubna 1865
Pět dní po kapitulaci Jihu zemře president, jenž Unii zachoval a otroctví zrušil. Rekonstrukce Jihu ztratí svého vůdce.
Přejít na výklad v učebnici → 1866 CZ
Bitva u Hradce Králové
3. července 1866
Prusko poráží Rakousko a rozhoduje, kdo povede Německo. Válka se z velké části odehrála na českém území.
Přejít na výklad v učebnici → 1867 CZ
Rakousko-uherské vyrovnání
1867
Monarchie se dělí na dvě poloviny s vlastními vládami a sněmy. Čeští politikové marně žádají totéž pro sebe.
Přejít na výklad v učebnici → 1867
Rusko prodává Aljašku
1867
Za 7,2 milionu dolarů se vzdává území větší než Španělsko a Francie dohromady. Obchod se tehdy zdál nesmyslným.
Přejít na výklad v učebnici → 1867
Vychází první díl Kapitálu
1867
Karel Marx v něm vyložil kapitalismus jako soustavu, jež nutně vytváří zisk z nezaplacené práce. Kniha dala socialistickému hnutí učení, o něž se opíralo po celé následující století.
Přejít na výklad v učebnici → 1868 CZ
Základní kámen Národního divadla
16. května 1868
Divadlo staví národ sám sobě ze sbírek. Po požáru roku 1881 se vybere znovu za necelé dva měsíce.
Přejít na výklad v učebnici → 1869
Mendělejev sestavuje periodickou tabulku
1869
Prvky uspořádané podle hmotnosti odhalí zákonitost a předpoví dosud neznámé látky. Věda se stává předvídatelnou.
Přejít na výklad v učebnici → 1869
Zákon o povinné školní docházce
1869
Říšský zákon zavedl osmiletou docházku pro chlapce i dívky a školu vyňal z církevního dohledu. Do konce století zmizela v českých zemích negramotnost a s ní i největší překážka národního hnutí.
Přejít na výklad v učebnici → 1869
Otevřen Suezský průplav
1869
Kanál mezi Středozemním a Rudým mořem zkrátil cestu do Indie o tisíce kilometrů. Britové v něm brzy získali rozhodující podíl a Egypt se stal místem, jež nesměli pustit z rukou.
Přejít na výklad v učebnici → 1870
Bitva u Sedanu
2. září 1870
Pruská armáda obklíčila francouzské vojsko i s Napoleonem III., jenž padl do zajetí. Druhé císařství se zhroutilo a cesta k vyhlášení Německého císařství byla otevřená.
Přejít na výklad v učebnici → 1870
Řím hlavním městem Itálie
20. září 1870
Jakmile Francie odvolala posádku chránící papeže, italské vojsko vstoupilo do Říma. Papežský stát po jedenácti stoletích zanikl a papežové se až do roku 1929 pokládali za vatikánské vězně.
Přejít na výklad v učebnici → 1871 CZ
Fundamentální články
1871
Vídeňská vláda přislíbila Čechům obdobu uherského vyrovnání i korunovaci Františka Josefa českým králem. Odpor Němců a Maďarů dohodu smetl a s ní i naději na trojdílnou monarchii.
Přejít na výklad v učebnici → 1871
Vyhlášeno Německé císařství
18. ledna 1871
Prusko dá Německu jednotu v zrcadlovém sále ve Versailles, tedy v poražené Francii. Ponížení určí vztahy obou zemí na desítky let.
Přejít na výklad v učebnici → 1871
Pařížská komuna
1871
Dva měsíce dělnické vlády skončí krvavým týdnem. Pro jedny výstraha, pro druhé vzor budoucí revoluce.
Přejít na výklad v učebnici → 1874
První výstava impresionistů
1874
Malíři odmítnutí oficiálním Salonem vystavili své obrazy vlastním nákladem a kritika je posměšně nazvala impresionisty. Přezdívka se ujala a malířství se od té chvíle vydalo cestou dojmu, nikoliv věrné podoby.
Přejít na výklad v učebnici → 1876
Bell objevuje princip telefonu
1876
Přenos lidského hlasu po drátě proměnil komunikaci na dálku z psaného telegramu v rozhovor. První pražskou ústřednu měla města zavedenu už roku 1882.
Přejít na výklad v učebnici → 1878 CZ
Založena česká sociální demokracie
1878
Na tajném sjezdu v Břevnově vznikla první česká strana opřená o dělnictvo, nikoliv o měšťanstvo. Politika se tím poprvé otevřela lidem bez majetku a volebního práva.
Přejít na výklad v učebnici → 1882 CZ
Rozdělení pražské univerzity
1882
Karlo-Ferdinandova univerzita se dělí na českou a německou. Češi získávají vlastní vysoké školství.
Přejít na výklad v učebnici → 1882
Británie obsazuje Egypt
1882
Po protibritském povstání vylodila Británie vojsko a zemi fakticky ovládla, ačkoliv formálně zůstala osmanská. Ochrana cesty k Suezu tak zavlekla Londýn do sporu o Afriku, jenž vyvrcholil u Fašody.
Přejít na výklad v učebnici → 1883 CZ
Znovuotevření Národního divadla
18. listopadu 1883
Dva roky po požáru, jenž zničil sotva otevřenou budovu, se opět hrála Smetanova Libuše. Národ složil peníze podruhé a heslo „Národ sobě“ dostalo skutečný obsah.
Přejít na výklad v učebnici → 1884
Berlínská konference
1884
Evropské mocnosti si u stolu rozdělují Afriku bez ohledu na tamní národy. Čáry na mapě přetrvají do dneška.
Přejít na výklad v učebnici → 1886
První automobil s benzinovým motorem
1886
Benz si nechává patentovat tříkolku se spalovacím motorem. Druhá průmyslová revoluce postaví svět na ropu a elektřinu.
Přejít na výklad v učebnici → 1889
Druhá internacionála zavádí 1. máj
1889
Sjezd v Paříži vyhlásil první máj dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu. Sociálně demokratické strany se tím sešly na společném a nadlouho splnitelném cíli.
Přejít na výklad v učebnici → 1890
Bismarck odchází
1890
Mladý Vilém II. propouští kancléře a mění směr: místo opatrné diplomacie světová politika a stavba loďstva.
Přejít na výklad v učebnici → 1890 CZ
Punktace
1890
Staročeši se s českými Němci dohodli na rozdělení země na české a německé okresy. Veřejnost v dohodě spatřovala zradu na celistvosti Koruny české a stranu, jež ji sjednala, o tři roky později smetla.
Přejít na výklad v učebnici → 1890 CZ
Otevřeno dívčí gymnasium Minerva
16. září 1890
Zásluhou Elišky Krásnohorské vznikla první dívčí střední škola s maturitou ve střední Evropě. Ženy tím získaly klíč k univerzitě a k povoláním, jež jim byla dosud uzavřena.
Přejít na výklad v učebnici → 1891
Encyklika Rerum novarum
1891
Lev XIII. odsoudil bídu dělníků i socialistické zrušení vlastnictví a žádal spravedlivou mzdu a právo se sdružovat. Vzniklo tak křesťanské sociální učení a s ním i strany, jež je hájily.
Přejít na výklad v učebnici → 1893
Volební právo žen na Novém Zélandu
1893
Novozélanďanky získaly jako první ženy na světě právo volit do celostátního sněmu. Trvalo dalších pětadvacet let, než je následovaly velké evropské státy.
Přejít na výklad v učebnici → 1895 CZ
Manifest české moderny
1895
Mladí spisovatelé a kritici odmítli vlastenecké fráze a žádali svobodu tvorby i myšlení. Umění přestalo být služkou národní věci a začalo si klást vlastní otázky.
Přejít na výklad v učebnici → 1895
Röntgen objevuje paprsky X
1895
Neznámé záření prošlo lidskou rukou a zanechalo na desce obraz kostí. Lékařství získalo pohled dovnitř těla a fyzika první stopu vedoucí k rozbití nedělitelného atomu.
Přejít na výklad v učebnici → 1895
První veřejné promítání bratří Lumièrů
28. prosince 1895
V pařížské kavárně uviděly desítky diváků pohyblivé obrazy promítané na plátno. Zrodila se kinematografie a s ní zábava dostupná i těm, kdo si nemohli dovolit divadlo.
Přejít na výklad v učebnici → 1896
První novodobá olympiáda
1896
V Athénách ožívá antická myšlenka závodu národů beze zbraní. Coubertinův nápad se ujme rychleji, než sám čekal.
Přejít na výklad v učebnici → 1898
Curieovi objevují radium
1898
Marie a Pierre Curieovi vyzískali z tun smolince nový zářící prvek. Radioaktivita ukázala, že hmota se sama proměňuje, a otevřela cestu k jaderné fysice i k léčbě nádorů.
Přejít na výklad v učebnici → 1899 CZ
Hilsneriáda
1899
Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu na základě obvinění z rituálního motivu. Tomáš Masaryk se proti obžalobě postavil, byl za to zavržen a případ obnažil sílu českého antisemitismu.
Přejít na výklad v učebnici → 1903
První motorový let bratří Wrightů
17. prosince 1903
Stroj těžší než vzduch se poprvé udržel ve vzduchu vlastní silou, byť jen dvanáct sekund. Za jedinou generaci se z pokusu na písčité pláži stalo letectví dopravní i válečné.
Přejít na výklad v učebnici → 1904
Rusko-japonská válka
1904
Evropská velmoc podléhá asijské zemi. Porážka u Cušimy otřese samoděržavím a otevře cestu revoluci.
Přejít na výklad v učebnici → 1905
Krvavá neděle v Petrohradě
22. ledna 1905
Do pokojného průvodu s prosbou k carovi vojsko střílí. Víra v dobrého cara umírá a začíná revoluce.
Přejít na výklad v učebnici → 1907 CZ
Všeobecné volební právo v Předlitavsku
1907
Volit smějí všichni dospělí muži bez ohledu na majetek. Politika přestává být záležitostí měšťanských elit.
Přejít na výklad v učebnici → 1911 CZ
Kašparův let z Pardubic do Prahy
13. května 1911
Jan Kašpar zvládl ve vlastním jednoplošníku první český dálkový přelet dlouhý bezmála sto kilometrů. Letectví přestalo být pouťovou atrakcí a stalo se věcí, s níž se počítalo.
Přejít na výklad v učebnici → 1914 CZ
Atentát v Sarajevu
28. června 1914
Zastřelení následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este rozpoutá do pěti týdnů světovou válku. Dlouhé 19. století končí.
Přejít na výklad v učebnici →20. století
od roku 1914
1914 CZ
Vypuká první světová válka
28. července 1914
Měsíc po sarajevském atentátu vyhlašuje Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Do týdne stojí ve zbrani celá Evropa.
Přejít na výklad v učebnici → 1914
Bitva na Marně
1914
Německý postup na Paříž se zastaví a fronta zamrzne. Plán na krátkou válku selhal, začíná čtyřletá válka v zákopech.
Přejít na výklad v učebnici → 1915
První bojové použití bojového plynu
22. dubna 1915
U Ypres vypustí Němci chlor proti francouzským zákopům. Válka překročí hranici, za niž se dosud nechodilo.
Přejít na výklad v učebnici → 1916
Verdun
1916
Deset měsíců bojů o pevnost, jež neměla strategický význam. Cílem bylo vykrvácet protivníka, nikoliv postoupit.
Přejít na výklad v učebnici → 1916
První nasazení tanků
15. září 1916
Britové poprvé posílají do boje na Sommě pásová vozidla. Zákop přestává být nepřekonatelnou překážkou.
Přejít na výklad v učebnici → 1917
Únorová revoluce v Rusku
1917
Hlad a válečná únava svrhnou cara Mikuláše II. Vzniká dvojvládí prozatímní vlády a sovětů.
Přejít na výklad v učebnici → 1917
USA vstupují do války
6. dubna 1917
Neomezená ponorková válka přivede na stranu Dohody největší hospodářství světa. Rovnováha sil je rozhodnuta.
Přejít na výklad v učebnici → 1917 CZ
Bitva u Zborova
2. července 1917
Československá střelecká brigáda prolomila rakouskou obranu na haličské frontě. Úspěch přesvědčil Dohodu, že legie jsou skutečné vojsko, a posílil nároky zahraničního odboje.
Přejít na výklad v učebnici → 1917
Říjnový převrat v Rusku
7. listopadu 1917
Bolševici pod Leninovým vedením přebírají moc v Petrohradě. Slibují mír, půdu a chléb, přinesou občanskou válku.
Přejít na výklad v učebnici → 1918
Občanská válka v Rusku
1918
Proti bolševikům se postavili bělogvardějci i československé legie podél Transsibiřské magistrály. Tři roky bojů, teroru a hladu stály miliony životů a upevnily moc nového režimu.
Přejít na výklad v učebnici → 1918 CZ
Washingtonská deklarace
18. října 1918
Masaryk vyhlásil nezávislost Československa a shrnul zásady, na nichž měl nový stát stát: republika, rovnost žen, ochrana menšin, odluka církve od státu.
Přejít na výklad v učebnici → 1918 CZ
Vzniká Československo
28. října 1918
V Praze je vyhlášen samostatný stát, o dva dny později se k němu Martinskou deklarací přihlásí Slováci.
Přejít na výklad v učebnici → 1918 CZ
Martinská deklarace
30. října 1918
Slovenští představitelé se v Turčianském Svätém Martine přihlásili ke společnému státu s Čechy. Bez toho by nová republika na východě neobstála.
Přejít na výklad v učebnici → 1918
Příměří v Compiègne
11. listopadu 1918
Ve vagonu v lese končí válka, jež stála přes devět milionů vojáků. Evropa ztratila čtyři říše i víru v pokrok.
Přejít na výklad v učebnici → 1918 CZ
Masaryk prvním prezidentem
14. listopadu 1918
Revoluční Národní shromáždění sesadilo Habsburky a zvolilo hlavou státu Tomáše Garrigua Masaryka. Republika dostala tvář, jež ji provázela dvacet let.
Přejít na výklad v učebnici → 1919
Versailleská smlouva
28. června 1919
Německo přijímá vinu za válku, ztrácí území a platí reparace. Mír, jenž měl zajistit klid, zaseje nové křivdy.
Přejít na výklad v učebnici → 1920 CZ
Ústava Československé republiky
29. února 1920
Zakotví parlamentní demokracii, dvoukomorové shromáždění a voleného presidenta. Republika se stane jedinou stálou demokracií ve střední Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 1920 CZ
Trianonská smlouva
4. června 1920
Mírová smlouva s Maďarskem potvrdila jižní hranice Československa. Maďarsko přišlo o dvě třetiny území a snaha o revizi smlouvy určovala jeho politiku až do války.
Přejít na výklad v učebnici → 1921 CZ
Vzniká Malá dohoda
1921
Československo, Rumunsko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se spojily proti maďarským snahám o revizi hranic. Spojenectví podporovala Francie a drželo se až do roku 1938.
Přejít na výklad v učebnici → 1922
Pochod na Řím
28. října 1922
Mussoliniho ozbrojené milice vytáhly na hlavní město a král ani vláda proti nim nic nepodnikly. Do čela vlády se poprvé v Evropě dostalo fašistické hnutí.
Přejít na výklad v učebnici → 1922
Vzniká Sovětský svaz
30. prosince 1922
Po vyhrané občanské válce spojí bolševici dobytá území do jednoho státu. Vzniká první stát vybudovaný podle ideologie.
Přejít na výklad v učebnici → 1924
Umírá Lenin
21. ledna 1924
Po Leninově smrti získal ve straně převahu Josif Stalin, ačkoliv před ním sám Lenin v závěti varoval. Sovětský režim se posunul od revoluční diktatury k osobní tyranii.
Přejít na výklad v učebnici → 1924
Surrealistický manifest
1924
André Breton vyhlásil program tvorby neřízené rozumem, opřený o sen a psychoanalýzu. Ze surrealismu vyšla podstatná část meziválečného umění včetně českého.
Přejít na výklad v učebnici → 1927
První zvukový film
1927
Americký Jazzový zpěvák poprvé promluvil na plátně. Kino se stalo nejmasovějším médiem doby – a záhy i nástrojem propagandy.
Přejít na výklad v učebnici → 1928
První pětiletka a kolektivizace v SSSR
1928
Stalin nasadil centrální plánování a hnal rolníky do kolchozů. Země se rychle industrializovala, venkov však zaplatil zabavenou půdou, deportacemi a hladem.
Přejít na výklad v učebnici → 1928
Fleming objevil penicilin
1928
Náhodná plíseň v laboratoři ukázala látku hubící bakterie. Antibiotika později zachránila víc životů než kterýkoliv jiný lék 20. století.
Přejít na výklad v učebnici → 1929
Krach na newyorské burze
24. října 1929
Černý čtvrtek zahájí největší hospodářskou krizi dějin. Nezaměstnanost a bída otevřou cestu krajní politice.
Přejít na výklad v učebnici → 1932
Hladomor na Ukrajině
1932
Násilné odvody obilí připravily ukrajinský venkov o poslední zásoby. Podle učebnicových odhadů zemřelo v letech 1932–1933 na sedm milionů lidí.
Přejít na výklad v učebnici → 1933
Nacisté vyhlašují boj „zvrhlému umění“
1933
Moderní směry byly označeny za úpadkové, díla zabavena a Bauhaus zavřen. Evropská avantgarda se rozprchla do vyhnanství.
Přejít na výklad v učebnici → 1933
Hitler kancléřem
30. ledna 1933
Do moci se dostane ústavní cestou a během půl roku zruší vše, co ji umožnilo. Německo se mění v jednostranický stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1934
Noc dlouhých nožů
30. června 1934
Hitler nechal povraždit vedení vlastních úderných oddílů SA i další nepohodlné muže. Armáda se přestala bát konkurence a nacistický vůdce si podřídil stát bez odporu.
Přejít na výklad v učebnici → 1935
Norimberské zákony
1935
Židé ztrácejí občanská práva a stávají se v Německu lidmi druhého řádu. Vyloučení ze společnosti předchází vraždění.
Přejít na výklad v učebnici → 1935
Itálie napadá Habeš
1935
Mussolini rozpoutal bez vyhlášení války dobývání Etiopie. Společnost národů uvalila jen chabé sankce a prokázala tím vlastní bezmoc.
Přejít na výklad v učebnici → 1935 CZ
Beneš nastupuje po Masarykovi
18. prosince 1935
Po abdikaci nemocného Masaryka zvolilo Národní shromáždění prezidentem Edvarda Beneše. Novou hlavu státu čekala během tří let mnichovská krize.
Přejít na výklad v učebnici → 1936
Obsazení Porýní
7. března 1936
Německé jednotky vstoupily do demilitarizovaného pásma a otevřeně porušily versailleskou smlouvu. Západní mocnosti se omezily na protesty a Hitler pochopil, že si může dovolit víc.
Přejít na výklad v učebnici → 1936
Občanská válka ve Španělsku
1936
Generál Franco povstal proti vládě Lidové fronty a země se rozpadla na dva tábory. Německo a Itálie podpořily povstalce, Sovětský svaz republiku – válka se stala generální zkouškou té příští.
Přejít na výklad v učebnici → 1936
Moskevské procesy
1936
Stalin nechal soudit a popravit vlastní stranické i armádní vedení. Čistka připravila Rudou armádu o většinu zkušených velitelů právě před hrozící válkou.
Přejít na výklad v učebnici → 1936
Olympijské hry v Berlíně
1936
Nacisté ukázali světu spořádanou a mírumilovnou Říši, perzekuci na čas přikryli. Čtyři zlaté medaile Jesseho Owense se do jejich scénáře nevešly.
Přejít na výklad v učebnici → 1937
Bombardování Guerniky
26. dubna 1937
Německé letectvo srovnalo se zemí baskické městečko bez vojenského významu. Picassův obraz z téhož roku udělal z Guerniky symbol války vedené proti civilistům.
Přejít na výklad v učebnici → 1938 CZ
Anšlus Rakouska
12. března 1938
Německá armáda vstoupí do Rakouska bez jediného výstřelu. Československo se ocitá obklíčeno ze tří stran.
Přejít na výklad v učebnici → 1938 CZ
Mnichovská dohoda
30. září 1938
Čtyři velmoci rozhodnou o odstoupení pohraničí bez účasti Československa. Země ztratí třetinu území i obranu.
Přejít na výklad v učebnici → 1938 CZ
Beneš abdikuje, vzniká druhá republika
5. října 1938
Prezident odešel do exilu a okleštěný stát se během několika týdnů odklonil od demokracie. Nastoupila cenzura, omezení stran a otevřený antisemitismus.
Přejít na výklad v učebnici → 1938
Křišťálová noc
9. listopadu 1938
Řízený pogrom v Německu vypálí synagogy a rozbije židovské obchody. Pronásledování přechází v otevřené násilí.
Přejít na výklad v učebnici → 1939 CZ
Vzniká Slovenský štát
14. března 1939
Slovenský sněm vyhlásil pod německým nátlakem samostatnost. Republika se rozpadla den předtím, než Wehrmacht vstoupil do českých zemí.
Přejít na výklad v učebnici → 1939 CZ
Okupace zbytku země
15. března 1939
Wehrmacht obsadí Čechy a Moravu, vzniká protektorát. Den předtím vyhlásilo Slovensko samostatnost.
Přejít na výklad v učebnici → 1939
Pakt Molotov–Ribbentrop
23. srpna 1939
Dva nesmiřitelní nepřátelé se dohodnou na neútočení a v tajném dodatku si rozdělí východní Evropu.
Přejít na výklad v učebnici → 1939
Napadení Polska
1. září 1939
Německý útok zahájí druhou světovou válku. Británie a Francie vyhlásí válku o dva dny později.
Přejít na výklad v učebnici → 1939 CZ
Uzavření českých vysokých škol
17. listopadu 1939
Po pohřbu Jana Opletala nacisté popraví devět studentů a školy zavřou. Datum se stane Mezinárodním dnem studentstva.
Přejít na výklad v učebnici → 1940
Kapitulace Francie
22. června 1940
Za šest týdnů padla mocnost, jež měla být hlavní hrází proti Německu. Británie zůstala v Evropě sama a Hitler ovládl západ kontinentu.
Přejít na výklad v učebnici → 1940
Bitva o Británii
1940
Letecká bitva nad ostrovem zmaří německou invazi. Poprvé se ukáže, že Hitlerův postup lze zastavit.
Přejít na výklad v učebnici → 1941
Útok na Sovětský svaz
22. června 1941
Operace Barbarossa otevře frontu od Baltu k Černému moři. Válka se mění ve světovou v plném smyslu.
Přejít na výklad v učebnici → 1941
Pearl Harbor
7. prosince 1941
Japonský útok na havajskou základnu vtáhne do války Spojené státy. Proti Ose stojí napříště tři největší mocnosti světa.
Přejít na výklad v učebnici → 1942
Konference ve Wannsee
20. ledna 1942
Úředníci se u jednoho stolu domluví na organizaci vyvraždění evropských Židů. Zločin dostane podobu úřední agendy.
Přejít na výklad v učebnici → 1942 CZ
Atentát na Heydricha
27. května 1942
Výsadkáři Gabčík a Kubiš zraní zastupujícího říšského protektora, jenž o týden později zemře. Následuje vyhlazení Lidic a Ležáků.
Přejít na výklad v učebnici → 1942
Bitva u Midway
1942
Americké letectvo potopilo čtyři japonské letadlové lodě a zvrátilo poměr sil v Pacifiku. Japonsko od té chvíle už jen ustupovalo.
Přejít na výklad v učebnici → 1942 CZ
Vyhlazení Lidic
10. června 1942
Nacisté v odvetě za atentát na Heydricha srovnali obec se zemí, muže postříleli a ženy s dětmi odvlekli. Jméno Lidic se stalo v zahraničí symbolem okupované Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 1943
Kapitulace u Stalingradu
2. února 1943
Německá 6. armáda se vzdá po půl roce bojů ve zničeném městě. Na východní frontě se obrací iniciativa.
Přejít na výklad v učebnici → 1944
Vylodění v Normandii
6. června 1944
Největší námořní výsadek dějin otevře druhou frontu na západě. Německo se ocitá sevřeno ze dvou stran.
Přejít na výklad v učebnici → 1944 CZ
Slovenské národní povstání
29. srpna 1944
Vojáci a partyzáni povstanou proti Tisově vládě a Němcům. Boj potrvá dva měsíce a zapojí i cizí letce.
Přejít na výklad v učebnici → 1945 CZ
Odsun německého obyvatelstva
1945
Z pohraničí odešly asi tři miliony Němců, zprvu živelně a poté organizovaně. Kraje se vylidnily, majetek změnil majitele a nové osídlení se stalo oporou komunistů.
Přejít na výklad v učebnici → 1945
Jaltská konference
1945
Roosevelt, Churchill a Stalin rozdělí Německo na okupační pásma a domluví se na založení OSN.
Přejít na výklad v učebnici → 1945 CZ
Košický vládní program
5. dubna 1945
První poválečná vláda vyhlásila potrestání kolaborantů, vysídlení Němců a Maďarů, znárodnění klíčového průmyslu a příklon k Sovětskému svazu. Návrat k poměrům první republiky byl tím vyloučen.
Přejít na výklad v učebnici → 1945 CZ
Pražské povstání
5. května 1945
Praha povstane proti okupantům a čtyři dny bojuje na barikádách. Osvobození přijde 9. května.
Přejít na výklad v učebnici → 1945 CZ
Konec války v Evropě
8. května 1945
Německo bezpodmínečně kapituluje. Kontinent zůstává v troskách a s desítkami milionů mrtvých.
Přejít na výklad v učebnici → 1945
Atomová bomba na Hirošimu
6. srpna 1945
Jediná puma zničí město a přinutí Japonsko ke kapitulaci. Lidstvo získá prostředek, jímž se může vyhladit.
Přejít na výklad v učebnici → 1945
Vzniká Organizace spojených národů
24. října 1945
Padesát států se zaváže řešit spory jednáním. Rada bezpečnosti s právem veta má zabránit další světové válce.
Přejít na výklad v učebnici → 1945
Norimberský proces
20. listopadu 1945
Mezinárodní tribunál poprvé soudil představitele státu za rozpoutání války a zločiny proti lidskosti. Norimberk založil pravidla, jimiž se mezinárodní soudy řídí dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 1946
Churchillův projev o železné oponě
5. března 1946
Ve Fultonu popsal bývalý britský premiér novou hranici táhnoucí se Evropou od Štětína k Terstu. Rozdělení světa dostalo jméno, jež mu zůstalo po čtyřicet let.
Přejít na výklad v učebnici → 1946 CZ
Volby vyhrává KSČ
26. května 1946
Komunisté získali v českých zemích čtyřicet procent hlasů a Klement Gottwald sestavil vládu. Cesta k převzetí moci vedla nejprve přes volební vítězství.
Přejít na výklad v učebnici → 1947
Trumanova doktrína
12. března 1947
Spojené státy slíbily podporu zemím ohroženým komunismem. Washington opustil izolacionismus a přijal roli protiváhy Moskvy.
Přejít na výklad v učebnici → 1947 CZ
Marshallův plán
5. června 1947
Americká hospodářská pomoc postaví západní Evropu na nohy. Stalin ji odmítne a Československu zakáže přijmout.
Přejít na výklad v učebnici → 1947
Nezávislost Indie a Pákistánu
15. srpna 1947
Rozdělení britské Indie provází přesun milionů lidí a krvavé násilí. Začíná rozpad koloniálních říší.
Přejít na výklad v učebnici → 1948 CZ
Komunistický převrat
25. února 1948
Beneš přijme demisi dvanácti ministrů a jmenuje Gottwaldovu vládu. Demokracie končí bez jediného výstřelu.
Přejít na výklad v učebnici → 1948 CZ
Smrt Jana Masaryka
10. března 1948
Ministr zahraničí byl nalezen mrtev pod okny Černínského paláce dva týdny po převratu. Okolnosti se nepodařilo objasnit dodnes a případ se stal symbolem konce demokracie.
Přejít na výklad v učebnici → 1948
Vyhlášení státu Izrael
14. května 1948
Den nato vypukne válka se sousedními arabskými státy. Spor o tutéž zemi trvá dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 1948
Blokáda Berlína
1948
Sovětský svaz uzavře cesty do západní části města, spojenci ji celý rok zásobují letecky. Rozdělení Evropy je zjevné.
Přejít na výklad v učebnici → 1949
Vzniká NATO
4. dubna 1949
Dvanáct států se zaváže, že útok na jednoho je útokem na všechny. Téhož roku vzniknou dva německé státy.
Přejít na výklad v učebnici → 1949
Sovětský svaz zkouší atomovou bombu
1949
Americký jaderný monopol skončil po čtyřech letech. Začaly závody ve zbrojení, v nichž hrozba vzájemného zničení paradoxně bránila přímé válce.
Přejít na výklad v učebnici → 1949
Vzniká Čínská lidová republika
1. října 1949
Mao Ce-tung vyhlásil v Pekingu vítězství komunistů v občanské válce. Nejlidnatější země světa přešla do sovětského tábora – aby se s ním o deset let později rozešla.
Přejít na výklad v učebnici → 1950
Vypuká válka v Koreji
25. června 1950
Severokorejský útok rozpoutal první horký konflikt studené války, do něhož zasáhly Spojené státy i Čína. Příměří z roku 1953 rozdělilo poloostrov na 38. rovnoběžce a mír dosud uzavřen nebyl.
Přejít na výklad v učebnici → 1950 CZ
Poprava Milady Horákové
27. června 1950
Ve vykonstruovaném procesu je popravena poslankyně, jež přežila nacistický žalář. Politické procesy si vyžádají 248 životů.
Přejít na výklad v učebnici → 1951
Evropské společenství uhlí a oceli
18. dubna 1951
Šest států svěří společné správě suroviny, bez nichž se nedá vést válka. Základní kámen dnešní Evropské unie.
Přejít na výklad v učebnici → 1952 CZ
Proces s Rudolfem Slánským
1952
Vykonstruovaný proces poslal na šibenici generálního tajemníka strany a s ním deset dalších funkcionářů. Teror dolehl i na ty, kdo jej pomáhali budovat.
Přejít na výklad v učebnici → 1953
Umírá Stalin
5. března 1953
Smrt diktátora uvolnila nejtvrdší podobu sovětského režimu, propouštěli se vězni a skončila válka v Koreji. Podstata systému však zůstala nedotčena.
Přejít na výklad v učebnici → 1953 CZ
Měnová reforma
1. června 1953
Přes ujišťování vlády přijdou lidé o úspory. V Plzni vypuknou největší protesty do roku 1989.
Přejít na výklad v učebnici → 1955 CZ
Vzniká Varšavská smlouva
14. května 1955
Východní blok odpověděl na vstup Spolkové republiky Německo do NATO vlastním vojenským paktem. Sovětská vojska tím získala smluvní důvod pobývat u sousedů.
Přejít na výklad v učebnici → 1956
Rokenrol dobývá svět
1956
Nová hudba v čele s Elvisem Presleym oslovila generaci, jež nezažila krizi ani válku. Mládež se poprvé vymezila vlastním stylem – a na Východě se z toho stala politická otázka.
Přejít na výklad v učebnici → 1956
XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu
1956
Chruščov poprvé nahlas odsoudil kult osobnosti a Stalinovy zločiny. Otřes projel celým východním blokem a povzbudil reformní naděje v Polsku i Maďarsku.
Přejít na výklad v učebnici → 1956
Maďarské povstání
1956
Pokus o odchod z Varšavské smlouvy potlačí sovětské tanky. Západ nezasáhne a hranice bloků se ukáží pevnými.
Přejít na výklad v učebnici → 1956
Suezská krize
1956
Egypt znárodnil průplav a Izrael, Británie a Francie odpověděli útokem. Pod nátlakem Spojených států i Sovětského svazu museli ustoupit – Londýn a Paříž ztratily velmocenské postavení.
Přejít na výklad v učebnici → 1957
Římské smlouvy
25. března 1957
Vzniká Evropské hospodářské společenství a s ním společný trh. Integrace se rozšiřuje z uhlí a oceli na celé hospodářství.
Přejít na výklad v učebnici → 1957
Sputnik obletěl Zemi
4. října 1957
První umělá družice byla sovětská a Západ to považoval za doklad technického náskoku soupeře. Začal kosmický závod, jenž vyvrcholil letem na Měsíc.
Přejít na výklad v učebnici → 1960
Africký rok
1960
Sedmnáct afrických zemí získá během jediného roku nezávislost. Hranice zůstávají tam, kde je nakreslily koloniální mocnosti.
Přejít na výklad v učebnici → 1961
První člověk ve vesmíru
12. dubna 1961
Jurij Gagarin obletí Zemi za 108 minut. Kosmický závod se stává další frontou studené války.
Přejít na výklad v učebnici → 1961
Stavba berlínské zdi
13. srpna 1961
Východní Německo přes noc uzavře poslední průchod na Západ. Zeď rozdělí město na osmadvacet let.
Přejít na výklad v učebnici → 1961 CZ
Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky
1961
Chemik sestrojil doma přístroj, na němž odlil čočky z vlastního materiálu. Vynález se rozšířil po celém světě, výnosy z něj však inkasoval stát.
Přejít na výklad v učebnici → 1962
Karibská krize
1962
Sovětské rakety na Kubě přivedou svět nejblíže jaderné válce. Třináct dní skončí ústupem obou stran.
Přejít na výklad v učebnici → 1963
Pochod na Washington
28. srpna 1963
Čtvrt milionu lidí žádalo konec rasové segregace a Martin Luther King přednesl projev o svém snu. Hnutí za občanská práva prosadilo do dvou let zásadní zákony.
Přejít na výklad v učebnici → 1964
Vietnamská válka naplno propuká
1964
Incident v Tonkinském zálivu posloužil Spojeným státům jako důvod k rozsáhlému vojenskému zásahu. Válka trvala jedenáct let, zpustošila zemi a rozdělila americkou společnost.
Přejít na výklad v učebnici → 1966
Kulturní revoluce v Číně
1966
Mao poslal proti straně i vzdělancům oddíly rudých gard. Deset let chaosu zničilo školství, památky i miliony osudů.
Přejít na výklad v učebnici → 1967 CZ
Oscar pro Ostře sledované vlaky
1967
Film Jiřího Menzela získal druhého československého Oscara během tří let. Nová vlna dokázala, že i v nesvobodné zemi může vzniknout světová kinematografie.
Přejít na výklad v učebnici → 1967
Šestidenní válka
1967
Izrael obsadí Sinaj, Golany, Gazu a Západní břeh. Území obsazená během šesti dnů určují spor po dalších šedesát let.
Přejít na výklad v učebnici → 1968 CZ
Pražské jaro
1968
Dubčekovo vedení uvolní cenzuru a slíbí socialismus s lidskou tváří. Reforma zevnitř vyděsí Moskvu víc než otevřený odpor.
Přejít na výklad v učebnici → 1968
Studentské bouře v Paříži
1968
Protesty vysokoškoláků přerostly ve všeobecnou stávku, jež na několik týdnů ochromila Francii. Rok 1968 se stal symbolem generační vzpoury proti zavedeným pořádkům.
Přejít na výklad v učebnici → 1968 CZ
Okupace vojsky Varšavské smlouvy
21. srpna 1968
Armády pěti zemí obsadí Československo. Následující rok se upálí Jan Palach a nastupuje normalizace.
Přejít na výklad v učebnici → 1968 CZ
Gesto Věry Čáslavské v Mexiku
1968
Gymnastka odvrátila při sovětské hymně hlavu před zraky televizních diváků celého světa. Za šest medailí a jeden protest zaplatila dvaceti lety vyloučení ze sportu.
Přejít na výklad v učebnici → 1969 CZ
Upálil se Jan Palach
16. ledna 1969
Student filosofické fakulty se zapálil na Václavském náměstí na protest proti okupaci a rezignaci společnosti. Jeho pohřeb se proměnil v národní demonstraci.
Přejít na výklad v učebnici → 1969 CZ
Husák v čele strany, začíná normalizace
17. dubna 1969
Dubčeka vystřídal Gustáv Husák a s ním nastoupila cenzura, čistky a vyloučení půl milionu členů strany. Země se na dvacet let uzavřela.
Přejít na výklad v učebnici → 1969
První člověk na Měsíci
20. července 1969
Armstrong a Aldrin přistanou v Moři klidu. Spojené státy vyhrají kosmický závod a dostojí Kennedyho slibu.
Přejít na výklad v učebnici → 1969
Festival Woodstock
1969
Na farmě ve státě New York se sešlo na půl milionu lidí. Třídenní koncert se stal vrcholem hnutí hippies a jeho odporu proti válce ve Vietnamu.
Přejít na výklad v učebnici → 1975
Pád Saigonu
30. dubna 1975
Severovietnamská vojska obsadila jihovietnamské hlavní město a válka skončila. Spojené státy poprvé prohrály dlouhou válku a nadlouho ztratily chuť do dalších.
Přejít na výklad v učebnici → 1975
Helsinský závěrečný akt
1. srpna 1975
Východ potvrdí hranice a zaváže se dodržovat lidská práva. Podpis nechtěně vyzbrojí domácí odpůrce režimů.
Přejít na výklad v učebnici → 1977 CZ
Charta 77
1977
Necelé dvě stovky lidí žádají, aby stát dodržoval zákony, jež sám podepsal. Následuje kampaň i vězení.
Přejít na výklad v učebnici → 1978 CZ
Vladimír Remek ve vesmíru
2. března 1978
Čechoslovák se stal prvním kosmonautem, jenž nepocházel ze Sovětského svazu ani ze Spojených států. Let byl především propagandistickým úspěchem sovětského programu Interkosmos.
Přejít na výklad v učebnici → 1979
Islámská revoluce v Íránu
1979
Šáh odešel do exilu a ájatolláh Chomejní vyhlásil islámskou republiku. Blízký východ získal mocnost odmítající Západ i Sovětský svaz.
Přejít na výklad v učebnici → 1979
Mírová smlouva Izraele s Egyptem
26. března 1979
Po jednáních v Camp Davidu uzavře Izrael mír s nejsilnějším arabským sousedem. Palestinská otázka zůstává otevřená.
Přejít na výklad v učebnici → 1979
Sovětská invaze do Afghánistánu
1979
Sovětská vojska vstoupila do země a uvázla v desetileté válce s mudžahedíny. Porážka podlomila hospodářství i sebedůvěru Sovětského svazu.
Přejít na výklad v učebnici → 1980
Vzniká polská Solidarita
1980
Ze stávky v gdaňských loděnicích vzešly nezávislé odbory s deseti miliony členů. Poprvé se v sovětském bloku postavila režimu masová organizace, kterou nešlo jen tak rozehnat.
Přejít na výklad v učebnici → 1984 CZ
Seifert dostal Nobelovu cenu za literaturu
1984
Básník a signatář Charty 77 získal jako první Čech nejvyšší literární ocenění. Režim se s poctou vyrovnával rozpačitě a v tisku ji odbyl několika řádky.
Přejít na výklad v učebnici → 1985
Gorbačov v čele SSSR
1985
Perestrojka a glasnost mají socialismus zachránit. Uvolnění místo toho rozvazuje ruce celé východní Evropě.
Přejít na výklad v učebnici → 1986
Havárie v Černobylu
26. dubna 1986
Výbuch reaktoru na Ukrajině zamořil rozsáhlé území a Moskva se pokusila nehodu utajit. Katastrofa podlomila důvěru v sovětský stát i v jadernou energetiku.
Přejít na výklad v učebnici → 1989
Solidarita vítězí ve volbách
4. června 1989
V částečně svobodných polských volbách utrpěli komunisté drtivou porážku. Východní blok se začal hroutit tam, kde vznikl nejdřív odpor.
Přejít na výklad v učebnici → 1989
Zásah na náměstí Nebeského klidu
4. června 1989
Čínská armáda potlačila týdny trvající studentské protesty v Pekingu. Zatímco Evropa směřovala k pádu komunismu, Čína se rozhodla pro tvrdý opak.
Přejít na výklad v učebnici → 1989
Pád berlínské zdi
9. listopadu 1989
Východoněmecká hranice se otevře po nedorozumění na tiskové konferenci. Symbol rozděleného světa padne během jediné noci.
Přejít na výklad v učebnici → 1989 CZ
Sametová revoluce
17. listopadu 1989
Zásah proti studentskému průvodu na Národní třídě spustí stávky a demonstrace. Do konce roku je presidentem Václav Havel.
Přejít na výklad v učebnici → 1989 CZ
Václav Havel prezidentem
29. prosince 1989
Dramatik, jenž byl na jaře ještě vězněn, byl zvolen hlavou státu. Symbolickou tečkou za revolucí se stalo předání moci bez jediného výstřelu.
Přejít na výklad v učebnici → 1990 CZ
První svobodné volby po čtyřiceti letech
8. června 1990
Vítězí Občanské fórum a Veřejnost proti násilí. Republika se vrací k parlamentní demokracii.
Přejít na výklad v učebnici → 1990
Sjednocení Německa
3. října 1990
Necelý rok po pádu zdi se Německá demokratická republika připojila ke Spolkové republice. Rozdělení Evropy, jež trvalo od roku 1945, skončilo v jeho ústředním bodě.
Přejít na výklad v učebnici → 1991 CZ
Vzniká Visegrádská skupina
15. února 1991
Československo, Polsko a Maďarsko se dohodly na společném postupu při návratu do Evropy. Skupina jim usnadnila cestu do NATO i do Evropské unie.
Přejít na výklad v učebnici → 1991
Začíná rozpad Jugoslávie
1991
Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily samostatnost a Bělehrad odpověděl silou. Následovalo deset let válek s asi 200 000 obětí a návratem etnických čistek do Evropy.
Přejít na výklad v učebnici → 1991 CZ
Odchod sovětských vojsk
21. června 1991
Poslední voják opouští zemi po třiadvaceti letech pobytu. Téhož roku zaniká Varšavská smlouva.
Přejít na výklad v učebnici → 1991
Rozpad Sovětského svazu
25. prosince 1991
Gorbačov odstoupí a nad Kremlem je spuštěna sovětská vlajka. Studená válka končí bez jediného výstřelu mezi velmocemi.
Přejít na výklad v učebnici → 1992 CZ
Kuponová privatizace
1992
Občané dostali za poplatek kuponové knížky, za něž si kupovali akcie státních podniků. Majetek přešel do soukromých rukou rychle, ale i za cenu podvodů a tunelování.
Přejít na výklad v učebnici → 1992
Maastrichtská smlouva
7. února 1992
Ze společenství vzniká Evropská unie s vlastním občanstvím a plánem společné měny.
Přejít na výklad v učebnici → 1993 CZ
Vzniká Česká republika
1. ledna 1993
Československo se rozdělí dohodou politiků, bez referenda a bez násilí. Vznikají dva samostatné státy.
1994
Genocida ve Rwandě
1994
Během sta dnů zavraždili příslušníci Hutuů nejméně 800 000 lidí, převážně Tutsiů. Jednotky OSN v zemi byly, ale nezasáhly.
Přejít na výklad v učebnici → 1995
Genocida ve Srebrenici
1995
Srbské jednotky povraždily v bosenské bezpečnostní zóně OSN 8 373 mužů a chlapců. Šlo o nejhorší zločin v Evropě od druhé světové války.
Přejít na výklad v učebnici → 1997 CZ
Povodně na Moravě
1997
Rozvodněné řeky zaplavily velkou část Moravy a Slezska, zahynulo padesát lidí. Podobná katastrofa zasáhla roku 2002 Čechy včetně pražského historického jádra.
1999
Bombardování Jugoslávie
1999
NATO zahájilo bez mandátu Rady bezpečnosti nálety na Bělehrad, aby zastavilo boje v Kosovu. Provincii poté spravovala OSN a roku 2008 vyhlásila nezávislost.
Přejít na výklad v učebnici → 1999 CZ
Česko vstupuje do NATO
12. března 1999
Po půl století v cizím bloku se země připojí k západní obranné alianci.
2001
Útoky v USA
11. září 2001
Únos letadel a zničení newyorských věží promění zahraniční politiku Západu na dvě desetiletí.
2003
Invaze do Iráku
2003
Spojené státy vstoupily do Iráku bez souhlasu OSN s odůvodněním, že režim vlastní zbraně hromadného ničení. Saddám Husajn byl svržen a popraven, země však upadla do občanské války.
Přejít na výklad v učebnici → 2004 CZ
Vstup do Evropské unie
1. května 2004
Deset států, mezi nimi Česko a Slovensko, se připojí k evropskému společenství. Největší rozšíření v dějinách unie.
2008
Kosovo vyhlašuje nezávislost
17. února 2008
Bývalá srbská provincie se prohlásila samostatným státem. Srbsko ani část mezinárodního společenství ji dodnes neuznaly.
Přejít na výklad v učebnici → 2008 CZ
Světová finanční krize
2008
Pád amerických hypotečních trhů strhl banky po celém světě a přerostl v nejhlubší hospodářský propad od 30. let. Českou ekonomiku zasáhl propadem vývozu a růstem nezaměstnanosti.
Přejít na výklad v učebnici → 2009 CZ
Lisabonská smlouva vstupuje v platnost
2009
Reforma zakládajících smluv upravila pravomoci orgánů Evropské unie a posílila Evropský parlament. Ratifikace trvala dva roky a Česká republika ji dokončila jako poslední členský stát.
Přejít na výklad v učebnici → 2011
Arabské jaro
2011
Vlna protestů proti diktaturám prošla arabskými zeměmi od Tuniska po Blízký východ. Někde vedla k reformám, jinde k občanské válce – v Sýrii trvá dodnes.
Přejít na výklad v učebnici → 2013 CZ
První přímá volba prezidenta
2013
Hlavu státu poprvé nevolil parlament, nýbrž občané; zvolen byl Miloš Zeman. Přímá volba posílila postavení prezidenta i spory o jeho pravomoci.
2014
Rusko obsadilo Krym
2014
Ozbrojenci bez označení ovládli poloostrov a Rusko jej po referendu, jež Ukrajina ani většina států neuznala, připojilo. Na východě Ukrajiny současně vypukly boje s proruskými separatisty.
Přejít na výklad v učebnici → 2015 CZ
Migrační krize v Evropě
2015
Do Evropské unie přišlo přes Středozemní moře a Balkán víc než milion lidí, nejvíce ze Sýrie a Afghánistánu. Spor o jejich přijímání rozdělil členské státy a posílil nacionalistické strany.
Přejít na výklad v učebnici → 2016
Referendum o brexitu
23. června 2016
Britští voliči těsnou většinou rozhodli o vystoupení z Evropské unie, k němuž došlo roku 2020. Unie se poprvé v dějinách zmenšila.
Přejít na výklad v učebnici → 2020 CZ
Pandemie covidu-19
2020
Celosvětová nákaza uzavře školy, hranice i obchody. Poprvé od války zasáhne jedna událost každodenní život všude naráz.
2021
Návrat Tálibánu v Afghánistánu
2021
Po stažení amerických vojsk obsadilo hnutí zemi během několika týdnů. Dvacetiletá snaha o modernizaci Afghánistánu skončila a mezinárodní kontingenty musely zemi opustit.
Přejít na výklad v učebnici → 2022 CZ
Ruská invaze na Ukrajinu
24. února 2022
Do Evropy se vrací válka o území mezi státy. Miliony lidí odcházejí, statisíce jich najdou útočiště i v Česku.
2023 CZ
Petr Pavel prezidentem
2023
Ve druhém kole přímé volby zvítězil armádní generál ve výslužbě nad Andrejem Babišem. Čtvrtý prezident samostatné republiky nastoupil v době války na Ukrajině a vysoké inflace.
2023
Útok Hamásu a válka v Pásmu Gazy
7. října 2023
Palestinské hnutí Hamás zaútočilo na izraelské území, zabilo stovky lidí a odvleklo téměř dvě stě rukojmích. Izrael odpověděl rozsáhlou vojenskou operací v Pásmu Gazy, jež si podle OSN vyžádala desetitisíce obětí a vyhnala z domovů většinu obyvatel.
Přejít na výklad v učebnici →Osa se postupně doplňuje. Chybí vám tu důležitá událost? Napište nám – rádi ji přidáme.