Velká Morava a příchod Cyrila a Metoděje

První stát nad Moravou

Po rozpadu Sámovy říše se centrum slovanského osídlení přesunulo na jižní Moravu. Kolem roku 833 vyhnal kníže Mojmír I. nitranského knížete Pribinu a spojením obou území vznikla říše, jíž byzantský císař Konstantin VII. později dal jméno „velká Morava“. Opírala se o mohutná hradiště – Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Pohansko.

Rastislav a byzantská mise

Mojmírův nástupce Rastislav se chtěl vymanit z vlivu Východofranské říše, jejíž kněží šířili křesťanství latinsky – a s ním i franskou politickou moc. Požádal proto byzantského císaře Michala III. o učitele, kteří by kázali slovansky. Roku 863 přišli na Moravu učenci ze Soluně – Konstantin (řeholním jménem Cyril) a Metoděj.

Konstantin pro potřeby mise vytvořil hlaholici, první písmo slovanského jazyka, a bratři přeložili do staroslověnštiny bohoslužebné texty i část Bible. Papež nakonec tuto bohoslužbu schválil – na tehdejší dobu výjimečný ústupek.

Svatopluk a zánik říše

Vrcholu dosáhla Velká Morava za Svatopluka I. (871–894), kdy k ní patřily i Čechy, Slezsko a části Panonie. Po Svatoplukově smrti se ale jeho synové dostali do sporů, slovanská liturgie ustoupila a Metodějovi žáci museli ze země. Rozvrácenou říši dorazily nájezdy kočovných Maďarů; po roce 906/907 o ní prameny mlčí.

Časová osa

• 833 – Mojmír I. spojuje Moravu a Nitransko
• 863 – příchod Konstantina a Metoděje
• 871–894 – vláda Svatopluka I., největší rozmach
• 885 – smrt Metoděje, vyhnání jeho žáků
• 906/907 – zánik Velké Moravy

Zajímavost: Svátek 5. července (příchod věrozvěstů) je státním svátkem v Česku i na Slovensku – Cyril a Metoděj jsou jedni z mála světců, jež slaví celé národy bez ohledu na vyznání.

Otázky k zamyšlení

1. Proč bylo vlastní písmo a jazyk bohoslužby politicky tak důležité?
2. Jakou roli hrála poloha Velké Moravy mezi Franskou říší a Byzancí?
3. Najdi na mapě Mikulčice – proč říše stavěla centra právě u řek?

Souvisí s kapitolou