První stát nad Moravou
Po rozpadu Sámovy říše se centrum slovanského osídlení přesunulo na jižní Moravu. Kolem roku 833 vyhnal kníže Mojmír I. nitranského knížete Pribinu a spojením obou území vznikla říše, kterou byzantský císař Konstantin VII. později nazval „velká Morava”. Opírala se o mohutná hradiště — Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Pohansko.
Rastislav a byzantská mise
Mojmírův nástupce Rastislav se chtěl vymanit z vlivu Východofranské říše, jejíž kněží šířili křesťanství latinsky — a s ním i franskou politickou moc. Požádal proto byzantského císaře Michala III. o učitele, kteří by kázali slovansky. Roku 863 přišli na Moravu učenci ze Soluně — Konstantin (řeholním jménem Cyril) a Metoděj.
Konstantin pro potřeby mise vytvořil hlaholici, první písmo slovanského jazyka, a bratři přeložili do staroslověnštiny bohoslužebné texty i část Bible. Papež nakonec slovanskou bohoslužbu schválil — na tehdejší dobu výjimečný ústupek.
Svatopluk a zánik říše
Vrcholu dosáhla Velká Morava za Svatopluka I. (871–894), kdy k ní patřily i Čechy, Slezsko a části Panonie. Po Svatoplukově smrti se ale jeho synové dostali do sporů, slovanská liturgie byla vytlačena a žáci Metodějovi vyhnáni. Rozvrácenou říši dorazily nájezdy kočovných Maďarů; po roce 906/907 o ní prameny mlčí.
Časová osa
- 833 — Mojmír I. spojuje Moravu a Nitransko
- 863 — příchod Konstantina a Metoděje
- 871–894 — vláda Svatopluka I., největší rozmach
- 885 — smrt Metoděje, vyhnání jeho žáků
- 906/907 — zánik Velké Moravy
Zajímavost: Svátek 5. července (příchod věrozvěstů) je státním svátkem v Česku i na Slovensku — Cyril a Metoděj jsou jedni z mála světců, které slaví celé národy bez ohledu na vyznání.
Otázky k zamyšlení
- Proč bylo vlastní písmo a jazyk bohoslužby politicky tak důležité?
- Jakou roli hrála poloha Velké Moravy mezi Franskou říší a Byzancí?
- Najdi na mapě Mikulčice — proč říše stavěla centra právě u řek?
- Velká Morava vznikla kolem roku 833, kdy kníže Mojmír I. ovládl Nitranské knížectví a spojil je s Moravou.
- Kníže Rastislav pozval roku 863 z Byzance věrozvěsty Konstantina (Cyrila) a Metoděje, aby vyvážili vliv franských kněží.
- Konstantin vytvořil první slovanské písmo — hlaholici — a bratři prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
- Největšího rozmachu dosáhla říše za Svatopluka I., po jeho smrti ji oslabily spory synů a nájezdy Maďarů.
- Velká Morava zanikla počátkem 10. století, její kulturní dědictví ale převzaly přemyslovské Čechy i další slovanské země.
- Proč Rastislav hledal misionáře právě v Byzanci, a ne v sousední Východofranské říši?
- Co znamenalo pro obyčejné lidi, že bohoslužba zněla ve srozumitelném jazyce?
- Proč se o dědictví Cyrila a Metoděje hlásí Češi, Slováci i další slovanské národy?
Zeptej se, dokud to nepochopíš
Otevře se ti AI asistent s předvyplněným zadáním k této kapitole. Ber ho jako trpělivého doučovatele, ne jako neomylnou autoritu — fakta si vždy ověř v učebnici.