Alexandr Veliký a helénismus

Makedonie ovládá Řecko

Řecké městské státy vyšly z peloponéských válek oslabené. Toho využil makedonský král Filip II., jenž je roku 338 př. Kr. porazil v bitvě u Chaironeie a ujal se moci. Většinu řeckých států – s výjimkou Sparty – sjednotil do korintského spolku.

Filip byl především vojenský reformátor. Přebudoval armádu a zavedl makedonskou falangu: pět řad vojáků drželo kopí namířená proti nepříteli a za nimi stálo deset řad s kopími vztyčenými, aby v průběhu boje doplňovaly mezery. Kopí byla dlouhá až šest metrů a při čelním střetu znemožňovala protivníkovi dostat se k vojákům. Na rovném terénu šlo o zbraň prakticky neporazitelnou. Ochranná výzbroj byla ovšem těžká – přilba, kryt hrudníku, chrániče nohou a metrový dřevěný štít dohromady vážily přes pětadvacet kilogramů.

Filip se chystal dobýt Perskou říši, během válečných příprav však padl rukou vraha. Vlády se ujal jeho syn Alexandr, tehdy dvacetiletý mladík, jehož vychovával filosof Aristotelés.

Tažení na východ

Alexandr Veliký vládl v letech 336–323 př. Kr. a stal se jedním z nejslavnějších dobyvatelů dějin. Podnikl válečné tažení do Persie a postupně ovládl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii; nejdále se dostal k řece Indus. Roku 333 př. Kr. porazil v bitvě u Issu perského krále Dareia III. a nejvýznamnějším vítězstvím se stala bitva u Gaugamel roku 331 př. Kr.

Aby oba národy spojil v jednu vládnoucí vrstvu, uspořádal roku 324 př. Kr. v Súsách hromadnou svatbu makedonských velmožů s urozenými Peršankami; sám si přitom vzal dceru Dareia III. Hlavním městem své říše učinil Babylon a právě tam roku 323 př. Kr. po krátké horečnaté nemoci náhle zemřel. Bylo mu třiatřicet let a nejpravděpodobnější příčinou smrti je malárie. Říše se vzápětí rozpadla a rozdělili si ji jeho vojenští zástupci, tzv. diadochové.

Helénský věk

Po Alexandrově smrti vznikly z jeho říše nové dynastie: Ptolemaiovci v Egyptě, Seleukovci v Sýrii a Antigonovci v Řecku. Období od jeho skonu až po ovládnutí Egypta Římem roku 30 př. Kr. se nazývá helénský věk – Helénové bylo jméno, jímž obyvatelé Řecka označovali sami sebe.

Podstatou helénismu je expanze řecké kultury. Ta se šířila přes dobytá území i do sousedních zemí ve Středomoří a projevovala se v politice, vědách, umění i architektuře. Objevuje se také náboženský synkretismus: polyteistické kulty splývaly a bohy Řeků, Římanů, Egypťanů i dalších civilizací lidé důmyslně spojovali v jeden společný systém.

Symbolem helénistické učenosti se stala Alexandrie v Egyptě, kde za Ptolemaiovců vznikla největší knihovna své doby a kde nebývale rozkvetly vědy i umění. Alexandrijský maják na ostrově Faros, jejž nechal postavit Ptolemaios I. Sótér, patřil k sedmi divům světa: šlo o pevnost s majákem na čtvercovém půdorysu, kde ve dne odráželo sluneční paprsky zrcadlo a v noci se zapaloval oheň. Zničilo jej zemětřesení.

Sedm divů světa

Seznam sedmi divů světa vznikl právě v helénistickém prostředí a ukazuje, čeho si tehdejší lidé cenili nejvíc. Čtyři z divů postavili Řekové, zbylé tři Egypťané, Babylóňané a Peršané.

Z celého seznamu se dodnes dochovaly jen pyramidy v Gíze. Mauzoleum v Halikarnassu, hrobku vysokou pětačtyřicet metrů, dala postavit perskému satrapovi Mausólovi jeho žena Artemísie; zaniklo ve 12. století za křížových výprav. U visutých zahrad si dokonce nejsme jisti, zda vůbec existovaly. Podle legendy je nechal vybudovat Nabukadnezar II. pro manželku, jíž se stýskalo po rodné hornaté krajině – čtyřicet metrů vysoký umělý vrch s terasami, rostlinstvem z celé říše a složitým umělým zavlažováním.

Alexandr jako rytíř

Ve středověku se Alexandr Veliký stal prototypem udatného rytíře. Jeho hrdinské činy popisovala řada literárních děl a vznikl z toho vlastní žánr, tzv. alexandreidy.

Jednu z nich máme i česky. Česká Alexandreida z konce 13. století se dochovala jen ve zlomcích a je alegorií, jež k Alexandrovi přirovnává krále Přemysla Otakara II. Předlohou jí byla latinská verze básníka Gautiera de Châtillon a patrně ji ovlivnilo i německé zpracování.

Jak šel čas

Souvisí s kapitolou