Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Druhá světová válka Cesta k válce a její průběh: pakt Molotov–Ribbentrop 23. srpna 1939 s tajným dodatkem, přepadení Polska 1. září 1939 a sovětský vpád 17. září, katyňský zločin a zimní válka s Finskem. Podivná válka na západě, obsazení Dánska a Norska, útok přes Ardeny 10. května 1940, Dunkerque a francouzská kapitulace 22. června 1940. Bitva o Británii a úloha československých letců v RAF. Operace Barbarossa 22. června 1941, Einsatzgruppen a Generalplan Ost, blokáda Leningradu, obrana Moskvy. Pearl Harbor 7. prosince 1941 a vstup Spojených států. Obrat let 1942 a 1943: Midway, El Alamein, Stalingrad, Kursk, vylodění na Sicílii. Teherán, den D 6. června 1944, Bagration, Ardeny, Jalta, bitva o Berlín a kapitulace 8. května 1945. Válka v Tichomoří, Postupim, Hirošima a Nagasaki, kapitulace Japonska 2. září 1945.
- Holokaust Kořeny antisemitismu od středověké náboženské nesnášenlivosti přes hilsneriádu roku 1899 k novodobé nauce o rasách, Protokolům sionských mudrců a Herzlově myšlence židovského státu. Vyloučení ze společnosti: bojkot roku 1933, norimberské zákony 15. září 1935, arizace a propaganda listu Der Stürmer. Konference v Évian 1938 a otázka uprchlíků, křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938. Ghetta v okupovaném Polsku, Einsatzgruppen po červnu 1941, program T4. Konference ve Wannsee 20. ledna 1942 a konečné řešení, vyhlazovací tábory Bełżec, Sobibor a Treblinka, Osvětim-Březinka, osvobození 27. ledna 1945. Osud Židů z Čech a Moravy, Terezín a jeho propagandistická úloha, romský porajmos a tábory v Letech a Hodoníně. Odpor ve varšavském ghettu a v Sobiboru, zachránci a titul Spravedlivý mezi národy, norimberský proces a poválečná paměť.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď se nejlépe vede chronologicky po velkých zlomech, ale s jedním odbočením – válečné zločiny je třeba probrat zvlášť, neboť netvořily doprovod války, nýbrž její součást.
Příčiny
Kořeny války sahají k mírovým smlouvám z roku 1919. Německo vnímalo versailleský diktát jako pokoření, jehož náprava se stala politickým programem, a hospodářská krize po roce 1929 dodala radikálům miliony hlasů. Rozhodující však byla samotná povaha nacistického režimu: nauka o rasové nadřazenosti a o životním prostoru na východě předpokládala válku jako nástroj, nikoliv jako nezdar politiky. K tomu se přidalo selhání kolektivní bezpečnosti a appeasement západních velmocí. Poslední překážku odstranil pakt Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939, jehož tajný dodatek rozdělil východní Evropu a zbavil Hitlera obavy z války na dvou frontách.
Blesková válka 1939–1941
Dne 1. září 1939 přepadlo Německo Polsko, o dva dny později vyhlásily Británie a Francie válku a 17. září vpadla do Polska od východu Rudá armáda. Blesková válka – soustředěný úder tankových svazů podporovaných letectvem – slavila úspěch všude, kde bylo možné rychlé rozhodnutí. Po polovičním klidu takzvané podivné války padlo na jaře 1940 Dánsko a Norsko, útok přes Ardeny 10. května 1940 obešel francouzskou obrannou linii a 22. června 1940 Francie kapitulovala. První neúspěch přinesla bitva o Británii: letecký zápas nad ostrovem Německo prohrálo a vylodění se neuskutečnilo.
Válka se rozšířila do Středomoří a na Balkán a 22. června 1941 začala operace Barbarossa. Útok na Sovětský svaz nebyl obyčejným tažením – Generální plán Východ počítal s vysídlením a zotročením slovanského obyvatelstva, za frontou postupovaly popravčí oddíly a se sovětskými zajatci se zacházelo tak, že jich zahynuly miliony. Wehrmacht dosáhl bran Moskvy a sevřel Leningrad, avšak zimu 1941 už blesková válka nepřežila.
Válka světová a obrat
Skutečně světovým se konflikt stal 7. prosince 1941, kdy japonské letectvo napadlo americkou základnu Pearl Harbor. Spojené státy vstoupily do války a jejich hospodářská síla nakonec rozhodla. Rok 1942 přinesl čtyři obraty na čtyřech bojištích: v Tichomoří Midway, v Africe El Alamein, na východě začátek bitvy o Stalingrad, jenž skončil v únoru 1943 kapitulací obklíčené armády, a v Atlantiku zvládnutí ponorkové války. Poslední německý pokus o zvrat ztroskotal v tankové bitvě u Kurska v létě 1943. Ve stejné době se spojenci vylodili na Sicílii a Itálie vypadla z války.
Politické rozhodování probíhalo na konferencích. Teherán (1943) dohodl druhou frontu, Jalta (únor 1945) rozdělení Německa na okupační pásma a vznik Organizace spojených národů, Postupim (červenec a srpen 1945) pak denacifikaci a odsun německého obyvatelstva. Dne 6. června 1944 se spojenci vylodili v Normandii, souběžná sovětská operace Bagration rozbila německou skupinu armád Střed a na obou stranách se fronta rychle blížila k Berlínu. Německo kapitulovalo 8. května 1945. Válku v Tichomoří ukončilo svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki a japonská kapitulace 2. září 1945.
Válečné zločiny a holokaust
Holokaust, hebrejsky šoa, nebyl výbuchem davové nenávisti. Byl to řízený státní program, jenž postupoval po krocích a využíval běžného úřednictva. Nejprve přišlo vyloučení ze společnosti – bojkot roku 1933, norimberské zákony roku 1935 a křišťálová noc z listopadu 1938, tedy státem organizovaný pogrom. Poté následovalo soustředění: v okupovaném Polsku vznikla ghetta, přeplněná čtvrti, v nichž se umíralo hlady. Od útoku na Sovětský svaz roku 1941 vraždily za frontou zásahové oddíly Einsatzgruppen a konference ve Wannsee 20. ledna 1942 sjednotila součinnost úřadů na takzvaném konečném řešení židovské otázky. Vznikla síť vyhlazovacích táborů – Bełżec, Sobibor, Treblinka a Osvětim-Březinka, osvobozená 27. ledna 1945. Zavražděno bylo přibližně šest milionů Židů; židovská diaspora, tedy rozptýlení mimo původní vlast, ztratila své evropské těžiště. Souběžně probíhalo pronásledování Romů, jemuž podle odhadů padlo za oběť dvě stě až pět set tisíc lidí, a vraždění nemocných v programu T4.
Vedle vyhlazování stojí zločiny na zajatcích a civilistech, vypálené obce a nucené nasazení. Součástí obrazu je také kolaborace – spolupráce s okupanty z přesvědčení, ze zisku či ze strachu, jež měla v každé okupované zemi svou podobu, od Quislingova Norska po vichistickou Francii.
Odboj a bilance
Protinacistický odboj se lišil zemi od země. V Jugoslávii a v Sovětském svazu vedli partyzáni skutečnou válku, ve Francii převládala zpravodajská a sabotážní činnost, exilové vlády v Londýně vydržovaly vlastní jednotky. Odpor kladli i ti, kdo neměli nic – povstání ve varšavském ghettu roku 1943 a vzpoury v Treblince a Sobiboru. V Německu vyvrcholil vojenský odboj neúspěšným atentátem na Hitlera 20. července 1944.
Válka si vyžádala přibližně šedesát milionů životů, z toho většinu mezi civilisty. Odpovědí na ni byly norimberský proces, jenž poprvé postavil vedení státu před mezinárodní soud a odmítl obhajobu rozkazem nadřízeného, a založení Organizace spojených národů. Obojí vycházelo z téhož poznání: mír nevydrží sám od sebe.
Světci
Lidé, jež církev prohlásila za svaté, a jejichž osudy s touto látkou souvisejí.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Příčiny války jsou tři vrstvy: nespravedlivě vnímaný versailleský řád, hospodářská krize a nacistická nauka o životním prostoru, k níž se přidalo selhání kolektivní bezpečnosti.
- Pakt Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939 s tajným dodatkem rozdělil východní Evropu a teprve on umožnil útok na Polsko 1. září 1939.
- Bleskovou válkou padlo Polsko, Dánsko, Norsko, Benelux a v červnu 1940 Francie; první porážku utrpělo Německo v letecké bitvě o Británii.
- Operace Barbarossa 22. června 1941 změnila válku ve vyhlazovací tažení, útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 z ní udělal válku skutečně světovou.
- Obrat přinesla čtveřice bitev: Midway, El Alamein, Stalingrad a Kursk – od poloviny roku 1943 už osa jen ustupovala.
- Konference v Teheránu, Jaltě a Postupimi rozhodly o druhé frontě, o poválečných hranicích a o rozdělení Německa.
- Den D 6. června 1944 otevřel druhou frontu; Berlín padl na přelomu dubna a května 1945 a 8. května Německo kapitulovalo.
- Válku v Tichomoří ukončily svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki a kapitulace Japonska 2. září 1945.
- Holokaust nebyl výbuchem hněvu, nýbrž řízeným státním programem: od vyloučení a ghett přes Einsatzgruppen ke konferenci ve Wannsee 20. ledna 1942 a vyhlazovacím táborům.
- Odboj měl mnoho podob – partyzánské armády v Jugoslávii a Rusku, francouzské hnutí odporu, povstání ve varšavském ghettu i vojenský odboj v Německu; kolaborace však byla stejně skutečná.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Jaké byly příčiny druhé světové války?
Proč byl pakt Molotov–Ribbentrop tak zásadní?
Co znamenala blesková válka?
Čím byla válka na východní frontě zvláštní?
Které bitvy znamenaly obrat ve válce?
Co se rozhodlo na spojeneckých konferencích?
Co znamenají pojmy pogrom, ghetto a šoa?
Jak probíhalo takzvané konečné řešení židovské otázky?
Jaké podoby měl protinacistický odboj?
Čím byl významný norimberský proces?
Kartičky
Jaké byly příčiny druhé světové války? Dlouhodobou příčinou byl versailleský řád vnímaný v Německu jako pokoření a světová hospodářská krize, jež otevřela cestu diktaturám. Bezprostřední příčinou byla nacistická nauka o životním prostoru a rasové nadřazenosti spojená s ochotou vést válku. Přispělo i selhání kolektivní bezpečnosti a politika ústupků západních velmocí.
Proč byl pakt Molotov–Ribbentrop tak zásadní? Smlouva o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939 obsahovala tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi zajistila, že nebude bojovat na dvou frontách, a Stalinovi čas i území. Bez ní by útok na Polsko o týden později stěží začal.
Co znamenala blesková válka? Způsob boje založený na soustředěném úderu tankových svazů podporovaných letectvem, jenž měl protivníka porazit dřív, než stačí zmobilizovat zálohy. V letech 1939 a 1940 fungoval takřka bez chyby proti Polsku, Dánsku, Norsku, Beneluxu i Francii. Narazil však tam, kde nešlo dosáhnout rychlého rozhodnutí, tedy nad Británií a v hloubi Ruska.
Čím byla válka na východní frontě zvláštní? Nešlo o běžné tažení, nýbrž o válku vyhlazovací. Generální plán Východ počítal s vysídlením a zotročením slovanského obyvatelstva, za armádou postupovaly Einsatzgruppen a zajatci umírali po statisících. Právě zde padla většina obětí celého konfliktu a rozhodla se jeho podoba.
Které bitvy znamenaly obrat ve válce? V Tichomoří rozhodl Midway v červnu 1942, v Africe El Alamein na podzim téhož roku a na východní frontě Stalingrad, jehož obklíčená německá armáda kapitulovala v únoru 1943. Poslední pokus o zvrat ztroskotal v tankové bitvě u Kurska v létě 1943. Od té chvíle si iniciativu drželi spojenci.
Co se rozhodlo na spojeneckých konferencích? V Teheránu roku 1943 byla dohodnuta druhá fronta ve Francii a nastíněny hranice poválečného Polska. Na Jaltě v únoru 1945 se ujednalo rozdělení Německa do okupačních pásem, vznik OSN a sovětský vstup do války s Japonskem. Postupim v létě 1945 potvrdila odsun německého obyvatelstva a zásady denacifikace.
Co znamenají pojmy pogrom, ghetto a šoa? Pogrom je násilný útok davu na židovskou komunitu, známý zejména z carského Ruska. Ghetto byla oddělená část města, kam byli Židé nuceni se stěhovat; nacisté je obnovili v okupovaném Polsku jako místa hladu a přestupní stanice k transportům. Šoa je hebrejské označení pro zkázu, jež se užívá vedle slova holokaust.
Jak probíhalo takzvané konečné řešení židovské otázky? Po vyloučení Židů z veřejného života a jejich soustředění do ghett začalo v roce 1941 hromadné vraždění, nejprve zásahovými oddíly na východní frontě. Konference ve Wannsee 20. ledna 1942 sjednotila postup úřadů a rozběhly se vyhlazovací tábory v okupovaném Polsku. Zavražděno bylo přibližně šest milionů Židů a podle odhadů dvě stě až pět set tisíc Romů.
Jaké podoby měl protinacistický odboj? Ozbrojený partyzánský boj v Jugoslávii, Sovětském svazu, Řecku a Itálii, zpravodajskou a sabotážní činnost francouzského hnutí odporu, exilové vlády a jejich jednotky ve spojeneckých armádách. Odpor kladli i vězni – povstání ve varšavském ghettu roku 1943 a vzpoury v Treblince a Sobiboru. V samotném Německu se odbojem stal atentát na Hitlera 20. července 1944.
Čím byl významný norimberský proces? Mezinárodní vojenský tribunál soudil v letech 1945 a 1946 hlavní představitele nacistického Německa a poprvé v dějinách postavil před soud vedení státu za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Odmítl obhajobu rozkazem nadřízeného a položil základ modernímu mezinárodnímu trestnímu právu.