Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Komunismus v Československu Československo od osvobození po listopad 1989. Třetí republika: Košický vládní program z 5. dubna 1945, Národní fronta, Benešovy dekrety, odsun Němců a volby 26. května 1946. Únor 1948 – demise dvanácti ministrů, akční výbory a Benešův podpis. Znárodnění, kolektivizace a nucené sdružování do jednotných zemědělských družstev. Padesátá léta: politické procesy, Heliodor Píka, Milada Horáková a Rudolf Slánský, tábory nucených prací a jáchymovské doly, akce K proti řeholním řádům, měnová reforma 1. června 1953 a plzeňské protesty. Uvolnění šedesátých let, pražské jaro 1968, Alexander Dubček a Akční program, invaze pěti armád 21. srpna 1968, Jan Palach. Normalizace za Gustáva Husáka, prověrky a emigrace, Charta 77 a Václav Havel, Palachův týden a 17. listopad 1989, sametová revoluce a Občanské fórum.
- Česká věda a kultura v letech 1945 až 1989 Vědě určovala mantinely politika: čistky padesátých let vyhnaly odborníky z univerzit i z Československé akademie věd, sociologie a genetika zůstaly zapovězeny a srpen 1968 slibný rozběh zastavil. Přesto vynalezl Otto Wichterle kontaktní čočky, Karel Raška vytvořil metodu epidemiologické bdělosti a Antonín Holý objevil léky proti virovým chorobám. Kultura se po roce 1968 rozpadla na oficiální, exilovou a samizdatovou – Bohumil Hrabal a Ota Pavel doma, Milan Kundera, Josef Škvorecký a Arnošt Lustig za hranicemi, Egon Bondy a Ivan Martin Jirous v opisech –, roku 1984 obdržel Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu. Československá nová vlna získala Oscary roku 1965 a 1967, big beat i písničkáři naráželi na cenzuru, Marta Kubišová a Pražský výběr měli zákaz a Věra Čáslavská zaplatila za gesto z roku 1968 koncem kariéry.
- Sametová revoluce a vznik České republiky Československo a Česká republika od listopadu 1989 do vstupu do Evropské unie. Zásah na Národní třídě 17. listopadu 1989, Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu z 19. listopadu, generální stávka 27. listopadu, vláda národního porozumění a volba Václava Havla prezidentem 29. prosince 1989. Svobodné volby 8. a 9. června 1990, rehabilitace a lustrační zákon, odchod sovětských vojsk 21. června 1991, rozpuštění Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci, visegrádská skupina. Hospodářská přeměna: restituce, malá privatizace, kupónová privatizace a její zastánci i kritici, uvolnění cen 1. ledna 1991, inflace a nezaměstnanost. Pomlčková válka a název Česká a Slovenská Federativní Republika z 20. dubna 1990, spor o pravomoci federace, volby 5. a 6. června 1992, jednání Václava Klause s Vladimírem Mečiarem a zánik federace schválený 25. listopadu 1992. Vznik České a Slovenské republiky 1. ledna 1993, Ústava České republiky, vstup do NATO 12. března 1999 a do Evropské unie 1. května 2004.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď se dobře vede jako řetěz čtyř zlomů – 1948, 1968, 1989 a 1993 –, mezi nimiž se pokaždé ptáme, co se změnilo v moci a co v každodenním životě.
Třetí republika a rozchod s předmnichovským systémem
Obnovená republika roku 1945 nebyla obnovením republiky předmnichovské. Košický vládní program z 5. dubna 1945 povolil pouze strany sdružené v Národní frontě, čímž zanikla legální opozice; agrárníci a další předválečné strany byly zakázány. Samosprávu nahradily národní výbory, klíčový průmysl přešel dekretem do rukou státu a zahraniční politika se opřela o Sovětský svaz, jenž byl vnímán coby osvoboditel i jako pojistka proti Německu. Benešovy dekrety a odsun téměř tří milionů Němců proměnily celé pohraničí. V takto přeorané společnosti vyhráli volby 26. května 1946 komunisté s osmatřiceti procenty hlasů a Klement Gottwald sestavil vládu.
Únor 1948
Rozhodující srážka přišla dva roky nato. Spor o obsazování míst ve Sboru národní bezpečnosti vedl 20. února 1948 dvanáct nekomunistických ministrů k demisi, jíž chtěli vynutit nové volby. Byla to chybná úvaha: neměli s sebou ani sociální demokraty, ani jistotu prezidenta. Komunisté mezitím obsadili ulici i úřady – manifestacemi, akčními výbory a ozbrojenými Lidovými milicemi. Dne 25. února 1948 přijal Edvard Beneš demisi a jmenoval novou vládu. Převrat byl proveden ústavní formou, ale s ozbrojenou hrozbou za zády; do měsíce zemřel Jan Masaryk a do léta odstoupil i Beneš.
Socialistická ekonomika a procesy padesátých let
Nové hospodářství stálo na znárodnění, centrálním plánování v pětiletkách a přednostním budování těžkého průmyslu a zbrojní výroby, což hospodářství vychýlilo na desetiletí dopředu. Na venkově proběhla kolektivizace – nucené sdružování rolníků do jednotných zemědělských družstev, provázené vystěhováváním hospodářů. Měnová reforma 1. června 1953 znehodnotila úspory obyvatel a vyvolala rozsáhlé protesty v Plzni.
Padesátá léta jsou zároveň dobou politických procesů. Obvinění byla vykonstruovaná, doznání vynucená a rozsudky předem dohodnuté. Popraven byl generál Heliodor Píka, roku 1950 ve vykonstruovaném procesu Milada Horáková a roku 1952 i bývalý generální tajemník strany Rudolf Slánský – režim tak dolehl i na své vlastní. Vedle poprav, jichž bylo z politických důvodů několik set, stály tábory nucených prací, jáchymovské doly a akce K proti řeholním řádům. Počet vězněných z politických důvodů se odhaduje v desítkách tisíc.
Pražské jaro a sovětská okupace
Uvolnění šedesátých let přišlo shora i zdola: z hospodářských nesnází, z kritiky kultu osobnosti a z tlaku spisovatelů a ekonomů. V lednu 1968 se do čela strany dostal Alexander Dubček a v dubnu byl přijat Akční program. Cílem nebylo socialismus zrušit, nýbrž zreformovat – odtud heslo socialismus s lidskou tváří. Padla cenzura, uvolnilo se cestování a obnovoval se veřejný život.
Sovětské vedení v tom vidělo hrozbu rozpadu bloku. V noci na 21. srpna 1968 vstoupila do země vojska pěti států Varšavské smlouvy. Odpor byl nenásilný a překvapivě jednotný, moskevský protokol však reformu zastavil a jediným trvalým výsledkem zůstala federalizace od 1. ledna 1969. V lednu 1969 se Jan Palach upálil na protest nikoliv proti okupaci samotné, nýbrž proti tomu, jak rychle se společnost s ní smiřovala.
Normalizace a Charta 77
Normalizace pod vedením Gustáva Husáka obnovila cenzuru i dohled strany. Stranické prověrky vyloučily statisíce lidí, jež to připravilo o zaměstnání i o možnost studia dětí, a zhruba sto tisíc občanů odešlo do emigrace. Režim nabízel mlčenlivou dohodu: klid, chatu a auto výměnou za veřejnou poslušnost. Právě tuto dohodu odmítla Charta 77, zveřejněná v lednu 1977. Nešlo o stranu ani o program, nýbrž o upozornění, že stát nedodržuje lidská práva, k nimž se sám zavázal v Helsinkách. Mezi mluvčími byli Václav Havel, Jan Patočka a Jiří Hájek; signatáře stíhala policie, přesto se z Charty stalo mravní ohnisko odporu.
Listopad 1989 a rozdělení státu
Konec přinesl rozklad celého bloku. Gorbačovova perestrojka vzala vedení oporu v Moskvě a pád režimů v Polsku, Maďarsku a Německu ukázal, že změna je možná. Policejní zásah proti studentskému průvodu 17. listopadu 1989 vyvolal stávky a statisícové demonstrace; vzniklo Občanské fórum a slovenská Veřejnost proti násilí, strana se vzdala vedoucí úlohy a 29. prosince 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel. Přeměna proběhla bez krveprolití, odtud název sametová revoluce.
Devadesátá léta přinesla svobodné volby v červnu 1990, návrat soukromého vlastnictví, restituce, malou a kupónovou privatizaci i rychlý růst cen a nezaměstnanosti. Souběžně se táhl spor o podobu státu: o název, o rozdělení pravomocí a o tempo hospodářské přeměny, jež Slovensko zasahovala tvrději. Po volbách v červnu 1992 se Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli na rozdělení, parlament je odhlasoval a 1. ledna 1993 vznikly Česká republika a Slovenská republika. Rozchod proběhl pokojně a bez jediného výstřelu – ve srovnání s tehdejším rozpadem Jugoslávie jde o rozdíl, jenž stojí za připomenutí.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Košický vládní program z 5. dubna 1945 znamenal rozchod s předmnichovským systémem: jen strany Národní fronty, žádná opozice a znárodnění klíčového průmyslu.
- Odsun Němců, Benešovy dekrety a příklon k Sovětskému svazu proměnily zemi natolik, že volby v květnu 1946 vyhráli s 38 % komunisté.
- Únor 1948 nebyl převratem zvenčí: demise dvanácti ministrů dala komunistům záminku, akční výbory ovládly úřady a Beneš demisi přijal.
- Socialistická ekonomika stála na znárodnění, těžkém průmyslu a kolektivizaci; měnová reforma 1. června 1953 obrala lidi o úspory a vyvolala plzeňské protesty.
- Procesy padesátých let byly vykonstruované a vyžádaly si stovky justičních obětí – Heliodor Píka, Milada Horáková a nakonec i Rudolf Slánský z vlastních řad.
- Pražské jaro 1968 usilovalo o socialismus s lidskou tváří: zrušení cenzury, Akční program a Dubček v čele strany.
- Invaze pěti armád 21. srpna 1968 reformu ukončila; Palachova oběť v lednu 1969 byla protestem proti rezignaci společnosti, nikoliv jen proti okupaci.
- Normalizace Gustáva Husáka stála na prověrkách, emigraci a mlčenlivé dohodě: klid výměnou za soukromé pohodlí. Charta 77 tuto dohodu odmítla.
- Listopad 1989 zahájil zásah proti studentskému průvodu 17. listopadu; do konce roku byl prezidentem zvolen Václav Havel.
- Devadesátá léta přinesla kupónovou privatizaci a restituce, spor o podobu federace však vedl 1. ledna 1993 k pokojnému rozdělení státu.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
V čem Košický vládní program rozešel republiku s předmnichovským uspořádáním?
Jak proběhl únor 1948?
Na čem stály základy socialistické ekonomiky?
Jakou úlohu měly politické procesy padesátých let?
Oč usilovalo pražské jaro 1968?
Proč přišla invaze 21. srpna 1968?
Co znamenala normalizace?
Co byla Charta 77?
Jak padl komunistický režim?
Proč se Československo rozdělilo?
Kartičky
V čem Košický vládní program rozešel republiku s předmnichovským uspořádáním? Vyhlášen 5. dubna 1945 povolil pouze strany sdružené v Národní frontě, čímž zanikla legální opozice a soutěž stran. Zakázal agrárníky a další předválečné strany, zavedl národní výbory místo dosavadní samosprávy a ohlásil znárodnění klíčového průmyslu i příklon k Sovětskému svazu.
Jak proběhl únor 1948? Spor o obsazování míst ve Sboru národní bezpečnosti vedl 20. února k demisi dvanácti nekomunistických ministrů, již spoléhali na prezidenta. Komunisté mezitím ovládli ulici pomocí akčních výborů, Lidových milicí a manifestací. Dne 25. února Edvard Beneš demisi přijal a jmenoval novou vládu, čímž byl převrat ústavně dokonán.
Na čem stály základy socialistické ekonomiky? Na znárodnění průmyslu, bank a obchodu, na centrálním plánování v pětiletkách a na přednostním budování těžkého průmyslu a zbrojní výroby. Na venkově proběhla kolektivizace, tedy nucené sdružování rolníků do jednotných zemědělských družstev. Měnová reforma 1. června 1953 znehodnotila úspory a vyvolala protesty v Plzni.
Jakou úlohu měly politické procesy padesátých let? Sloužily k zastrašení společnosti a k odstranění skutečných i domnělých odpůrců; obvinění byla vykonstruovaná a doznání vynucená. Popraven byl generál Heliodor Píka, roku 1950 Milada Horáková a roku 1952 v procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem i bývalý generální tajemník strany Rudolf Slánský. Vedle poprav stály tábory nucených prací a jáchymovské doly.
Oč usilovalo pražské jaro 1968? O reformu socialismu zevnitř, nikoliv o jeho odstranění. Vedení strany pod Alexandrem Dubčekem přijalo v dubnu 1968 Akční program, zrušilo cenzuru, uvolnilo cestování a připravovalo federalizaci státu. Program bývá shrnován heslem socialismus s lidskou tváří.
Proč přišla invaze 21. srpna 1968? Sovětské vedení se obávalo, že svoboda tisku a obnovování politického života povedou ke ztrátě jednoty východního bloku. V noci na 21. srpna 1968 vstoupila vojska pěti států Varšavské smlouvy do země. Odpor byl nenásilný, avšak moskevský protokol reformu zastavil; jediným trvalým výsledkem zůstala federalizace od 1. ledna 1969.
Co znamenala normalizace? Období po roce 1969 v čele s Gustávem Husákem, kdy byly obnoveny cenzura a kontrola strany nad společností. Prověrky vyloučily statisíce lidí ze strany a připravily je o zaměstnání, dalších zhruba sto tisíc odešlo do emigrace. Režim nabízel klid a skromný spotřební blahobyt výměnou za veřejnou poslušnost.
Co byla Charta 77? Prohlášení zveřejněné v lednu 1977, jež upozorňovalo, že stát nedodržuje lidská práva, k nimž se sám zavázal podpisem helsinského závěrečného aktu. Nešlo o politickou stranu, nýbrž o volné společenství občanů; mezi mluvčími byli Václav Havel, Jan Patočka a Jiří Hájek. Signatáře stíhala policie i ztráta zaměstnání, přesto se z Charty stalo mravní ohnisko odporu.
Jak padl komunistický režim? Rozklad východního bloku, Gorbačovova perestrojka a pád režimů v Polsku, Maďarsku a Německu vzaly vedení oporu. Zásah proti studentskému průvodu 17. listopadu 1989 vyvolal stávky a demonstrace, vzniklo Občanské fórum a Veřejnost proti násilí, strana se vzdala vedoucí úlohy a 29. prosince 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel.
Proč se Československo rozdělilo? Spor o podobu státu se táhl od roku 1990, kdy se jednalo o názvu i o rozdělení pravomocí; k tomu se přidaly rozdílné představy o rychlosti hospodářské přeměny. Po volbách v červnu 1992 se vítězové Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli na rozdělení a parlament je odhlasoval. Dne 1. ledna 1993 vznikly Česká republika a Slovenská republika, a to bez násilí.