Maturitní otázka: Demokratický svět po druhé světové válce

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Svět po druhé světové válce Dějiny mimoevropského i západního světa od roku 1945. Dekolonizace: rozpad koloniálních říší, nezávislost Indie a Pákistánu roku 1947, Ghana 1957, africký rok 1960, Alžírsko 1962 a hnutí nezúčastněných. Blízký východ: vznik Izraele 14. května 1948, války let 1948, 1956, 1967 a 1973, Camp David a smlouva s Egyptem roku 1979, dosud nevyřešená palestinská otázka. Zástupné války velmocí – Korea 1950–1953, Vietnam 1955–1975, Perský záliv 1990–1991. Západní demokracie: hospodářský vzestup let 1945–1973, sociální stát, rok 1968 na Západě, pád diktatur v Portugalsku, Řecku a Španělsku. Evropská integrace od Evropského společenství uhlí a oceli roku 1951 přes Římské smlouvy 1957 a Maastricht 1992 k rozšíření 1. května 2004. Úloha OSN a NATO, svět po roce 1989 a po 11. září 2001.
Studená válka Uspořádání světa po druhé světové válce a čtyřicetiletý zápas dvou velmocí. Jalta a Postupim, Charta OSN z 24. října 1945 a norimberský proces. Rozdělení Evropy: Churchillův projev ve Fultonu 1946, Trumanova doktrína a Marshallův plán 1947, blokáda Berlína 1948–1949, vznik SRN, NDR a NATO roku 1949 a Varšavské smlouvy roku 1955. Války vedené v cizích zemích – Korea 1950–1953, Vietnam 1955–1975, Afghánistán 1979–1989. Vrcholy napětí: maďarské povstání 1956, berlínská zeď 13. srpna 1961, karibská krize v říjnu 1962. Závody ve zbrojení a dobývání vesmíru, uvolňování napětí, smlouvy SALT a helsinský závěrečný akt 1975. Dekolonizace a nové státy. Gorbačovova perestrojka a glasnost, rok 1989 a pád berlínské zdi, zánik Sovětského svazu 25. prosince 1991.
Umění a literatura po druhé světové válce Výtvarné umění se vzdalo úkolu zobrazovat: brutalismus vystavil na odiv hrubý beton, jinde vyrostly stavby vysloveně sochařské jako opera v Sydney od Jørna Utzona či Guggenheimovo muzeum v Bilbau od Franka Gehryho, land art přenesl dílo do krajiny a pop-art Andyho Warhola sáhl po reklamě a konzervě. Přibyly happening a performance, kdežto ve východním bloku zůstal závazným vzorem socialistický realismus sloužící propagandě. Literatura se vyrovnávala s válkou – otázku po smyslu bytí položil Albert Camus v Cizinci a s ním filosofie absurdity, americká beat generation Jacka Kerouaca a Allena Ginsberga odmítla konzum i konvence a magický realismus přinesl Gabriel García Márquez. Jeviště ovládlo absurdní drama v čele s Čekáním na Godota Samuela Becketta, divák toužící po podívané mířil na muzikály Leonarda Bernsteina a Andrewa Lloyda Webbera.
Hudba, televize a generace šedesátých let Hudba padesátých let dostala jméno rock'n'roll a tvář Elvise Presleyho, v šedesátých letech ji ovládly The Beatles a The Rolling Stones, konec desetiletí patřil psychedelii Jimiho Hendrixe a Janis Joplin, sedmdesátá léta punkové vzpouře Sex Pistols a osmdesátá elektronice a hip hopu zrozenému v newyorském Bronxu. Poprvé v dějinách měla mládež vlastní hudbu, oblečení i názor: hnutí hippies, festival Woodstock roku 1969, pařížské studentské bouře v květnu 1968 a počátky feminismu i environmentalismu. Televize se stala prvním opravdu masovým médiem a olympijské hry nástrojem politiky – roku 1972 v Mnichově, roku 1980 v Moskvě a roku 1984 v Los Angeles, kam východní blok nejel.
Sametová revoluce a vznik České republiky Československo a Česká republika od listopadu 1989 do vstupu do Evropské unie. Zásah na Národní třídě 17. listopadu 1989, Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu z 19. listopadu, generální stávka 27. listopadu, vláda národního porozumění a volba Václava Havla prezidentem 29. prosince 1989. Svobodné volby 8. a 9. června 1990, rehabilitace a lustrační zákon, odchod sovětských vojsk 21. června 1991, rozpuštění Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci, visegrádská skupina. Hospodářská přeměna: restituce, malá privatizace, kupónová privatizace a její zastánci i kritici, uvolnění cen 1. ledna 1991, inflace a nezaměstnanost. Pomlčková válka a název Česká a Slovenská Federativní Republika z 20. dubna 1990, spor o pravomoci federace, volby 5. a 6. června 1992, jednání Václava Klause s Vladimírem Mečiarem a zánik federace schválený 25. listopadu 1992. Vznik České a Slovenské republiky 1. ledna 1993, Ústava České republiky, vstup do NATO 12. března 1999 a do Evropské unie 1. května 2004.
Česká republika po roce 1993 Samostatný stát vznikl 1. ledna 1993 a jeho prvním prezidentem se stal Václav Havel, jenž úřad zastával do roku 2003; po něm nastoupil Václav Klaus, roku 2013 v první přímé volbě Miloš Zeman a roku 2023 Petr Pavel. Devadesátá léta určilo soupeření Občanské demokratické strany s Českou stranou sociálně demokratickou vedenou Milošem Zemanem, roku 1996 vznikl Senát a zahraniční směřování potvrdil vstup do OSN roku 1993, do NATO 12. března 1999 a do Evropské unie 1. května 2004. Zemi zasáhly povodně v srpnu 1997 na Moravě a roku 2002 v Praze, roku 2021 tornádo na jižní Moravě, roku 2008 světová hospodářská krize a od března 2020 pandemie covidu-19. Předsednictví v Radě Evropské unie připadlo Česku roku 2009 a 2022; po zahájení ruského útoku na Ukrajinu přišlo do země přes 300 tisíc uprchlíků, jimž dočasnou ochranu poskytl zákon Lex Ukrajina, a průměrná inflace vystoupala roku 2022 na 15,1 %.
Rozpad Jugoslávie Jugoslávie spojovala od roku 1918 národy sdílející část historie, nikoliv však jazyk a náboženství; osmdesátá léta jí přinesla těžkou hospodářskou krizi a roku 1988 padla vláda. Roku 1991 vyhlásily samostatnost Slovinsko a Chorvatsko, srbští komunisté vedení Slobodanem Miloševićem odmítli autonomii území osídlených Srby a spor přerostl v otevřený boj, jejž měly stabilizovat ochranné síly OSN zvané UNPROFOR. Nejhorší podobu na sebe vzala válka v Bosně a Hercegovině, kde bosenští Srbové vedení Radovanem Karadžićem ovládli většinu území a dopouštěli se etnických čistek; roku 1995 zahynulo ve Srebrenici 8 373 lidí. Teprve hrozba leteckých úderů dovedla strany k Daytonským dohodám roku 1995, roku 1999 následovalo bombardování Jugoslávie kvůli Kosovu a zločiny soudil haagský tribunál; ztráty se odhadují na 200 tisíc mrtvých.
Evropská unie po roce 1992 Maastrichtská smlouva z roku 1992 proměnila evropská společenství v Evropskou unii, spojující volný obchod se společným výzkumem, se spoluprací v soudnictví a obraně a s podporou slabších členů. Rozšiřování zabralo celé desetiletí: po Finsku, Rakousku a Švédsku roku 1995 přistoupilo 1. května 2004 deset států včetně České republiky, roku 2007 Rumunsko a Bulharsko spolu s Lisabonskou smlouvou posilující Evropský parlament a roku 2013 Chorvatsko. Po roce 2010 dopadla na Unii finanční krize, nejtíže na Řecko, jež dlouhá léta vykazovalo zkreslená data, a záchrana eurozóny stála obrovské prostředky. Rostoucí počet migrujících osob využíval volného pohybu v Schengenském prostoru, roku 2016 rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení a brexitem roku 2020 se společenství poprvé zmenšilo.
Terorismus a války po roce 2001 Dne 11. září 2001 obrátila islamistická síť al-Káida vedená Usámou bin Ládinem unesená letadla proti newyorskému Světovému obchodnímu centru a proti Pentagonu; odpovědí byla mezinárodní operace v Afghánistánu, kde vládl Tálibán, a po stažení vojsk roku 2021 obsadilo hnutí zemi během několika dní. Roku 2003 vstoupily Spojené státy bez souhlasu OSN do Iráku s odůvodněním, že Saddám Husajn drží zbraně hromadného ničení; nalezeny nebyly, nepokoje přerostly v občanskou válku a mezi jejími následky vznikl Islámský stát. Roku 2011 se arabským světem přehnala vlna odporu proti diktaturám zvaná Arabské jaro – v Libyi byl svržen Muammar Kaddáfí a v Sýrii vypukla válka s asi 600 tisíci oběťmi. V říjnu 2023 zaútočila palestinská organizace Hamás na izraelské území a následovala izraelská operace v Pásmu Gazy; ke klasické válce mezitím přibyla válka hybridní, vedená prostředky mimo bitevní pole.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlépe vést ve dvou vrstvách – nejprve konflikty, jež se studenou válkou souvisely, a poté instituce, jež z ní vzešly a přetrvaly ji.

Západní demokracie a dekolonizace

Poválečný Západ nabídl protiváhu východnímu bloku nejen zbraněmi, nýbrž především způsobem života. Obnovu urychlil Marshallův plán, po němž následovala dvě desetiletí nebývalého růstu; z něj vyrostl sociální stát opřený o zdravotní a důchodové pojištění, veřejné školství a kolektivní vyjednávání. Demokracie zapustila kořeny v poražených zemích – ve Spolkové republice Německo i v Itálii –, kdežto v jižní Evropě přetrvávaly diktatury až do poloviny sedmdesátých let, kdy se ke svobodným volbám vrátilo Španělsko, Portugalsko i Řecko. Souběžně probíhala dekolonizace: Indie získala nezávislost roku 1947, africké kolonie převážně kolem roku 1960 a evropské velmoci se z pánů světa staly středními státy. Nové země však nezřídka zdědily nefunkční hranice a slabé instituce, čímž se těžiště světových sporů přeneslo právě k nim.

Izraelsko-arabský konflikt

Nejtrvalejším z nich je spor o Palestinu. Vyrostl ze dvou národních nároků na totéž území – sionistického, posíleného zkušeností holokaustu, a arabského, opřeného o většinové osídlení. Po rozdělovacím plánu OSN vyhlásil 14. května 1948 stát Izrael nezávislost a sousední arabské státy jej napadly. Izrael obstál a rozšířil území, statisíce Palestinců se ocitly v uprchlických táborech. Následovaly suezská krize 1956, šestidenní válka 1967, po níž Izrael držel Golany, Západní břeh, pásmo Gazy i Sinaj, a jomkipurská válka 1973, jež vedla k ropné krizi a k otřesu světového hospodářství. Jednání v Camp Davidu přinesla roku 1979 mír s Egyptem a dohody z Osla v devadesátých letech palestinskou samosprávu; spor však zůstal otevřený.

Korea, Vietnam a Perský záliv

Rozdělený svět vedl své války v cizích zemích. Korejská válka začala 25. června 1950 severokorejským útokem, pod vlajkou OSN zasáhly Spojené státy, po jejich postupu k čínské hranici vstoupili do bojů čínští dobrovolníci a fronta se ustálila zhruba tam, kde začala. Příměří z července 1953 rozdělení poloostrova zpečetilo a mírová smlouva dodnes uzavřena nebyla.

Vietnamská válka vyrostla z války koloniální. Po francouzské porážce rozdělila ženevská konference roku 1954 zemi a Spojené státy se postupně zavázaly podporovat jižní vládu. Boj měl podobu partyzánské války v džungli, v níž technická převaha znamenala pramálo, a jižní režim postrádal domácí oporu. Ofenziva Tet roku 1968 byla vojensky odražena, doma však přesvědčila veřejnost, že vítězství není na dosah. Pařížská dohoda 1973 znamenala odchod a roku 1975 padl Saigon. Válka poznamenala americkou společnost na celou generaci.

Válka v Perském zálivu patří již do jiné doby. Když Irák 2. srpna 1990 obsadil Kuvajt, shodla se Rada bezpečnosti OSN poprvé po desetiletích na použití síly a mezinárodní koalice v operaci Pouštní bouře Kuvajt na počátku roku 1991 osvobodila. Ukázalo se, oč snáze se svět dohodne, netvoří-li jej dva nesmiřitelné bloky – a zároveň, jak vypadá válka vedená přesně naváděnými zbraněmi a sledovaná v přímém přenosu.

Konec studené války a pád železné opony

Rozhodující zvrat přišel zevnitř východního bloku. Michail Gorbačov, generální tajemník od roku 1985, zahájil přestavbu hospodářství a glasnosť, tedy uvolnění veřejné debaty; hlavní však bylo, že se vzdal Brežněvovy doktríny a odmítl spojenecké režimy bránit tanky. Rok 1989 proto proběhl jinak než 1956 a 1968: v Polsku vyjednala Solidarita u kulatého stolu volby, Maďarsko otevřelo hranici do Rakouska, 9. listopadu 1989 padla berlínská zeď a do konce roku se změnily poměry v Československu, Bulharsku i Rumunsku. Německo se sjednotilo 3. října 1990, Varšavská smlouva a RVHP byly roku 1991 rozpuštěny a 25. prosince 1991 zanikl Sovětský svaz. Rozpad Jugoslávie přitom ukázal, že konec bipolárního světa sám o sobě mír nezaručuje.

Světové a evropské organizace

Trvalejším odkazem poválečné doby jsou instituce. Organizace spojených národů, založená roku 1945, sdružuje takřka všechny státy světa ve Valném shromáždění, rozhodující pravomoc však má Rada bezpečnosti s pěti stálými členy a jejich právem veta. Právě veto ji za studené války často ochromovalo; přesto vytvořila rámec mezinárodního práva, mírové mise a Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, jíž se dovolávali i disidenti ve východním bloku.

NATO vzniklo 4. dubna 1949 a jeho jádrem je závazek společné obrany: útok na jednoho člena je útokem na všechny. Po skončení studené války se otevřelo střední Evropě a Česká republika do něj vstoupila roku 1999.

Evropská integrace začala z docela praktické úvahy. Evropské společenství uhlí a oceli (1951) mělo svázat francouzský a německý těžký průmysl tak, aby válka mezi oběma národy nebyla technicky možná. Římské smlouvy roku 1957 vytvořily společný trh, maastrichtská smlouva roku 1993 proměnila společenství v Evropskou unii a připravila jednotnou měnu. Roku 2004 přistoupilo deset států včetně České republiky.

Globální problémy soudobého světa

Konec studené války neznamenal konec dějin. Zůstává propast mezi bohatým severem a chudým jihem, růst světové populace a s ním tlak na zdroje, změna klimatu a znečištění, migrace, mezinárodní terorismus, jehož mezníkem se stal 11. září 2001, i šíření jaderných zbraní. Tyto obtíže mají společný rys: žádný stát je nevyřeší sám. Právě proto zůstávají mezinárodní organizace, byť nedokonalé a často bezmocné, nejlepším nástrojem, jaký svět dosud vymyslel.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Západní Evropa se po roce 1945 obnovila díky Marshallovu plánu a spojila hospodářský růst se sociálním státem; demokracie se vrátila i do Německa a Itálie a po roce 1975 do Španělska, Portugalska a Řecka.
Dekolonizace zbavila evropské velmoci impérií a přenesla těžiště světových sporů do Asie, Afriky a na Blízký východ.
Izraelsko-arabský konflikt trvá od vyhlášení Izraele 14. května 1948 a prošel válkami roku 1948, 1956, 1967 a 1973; mír s Egyptem přinesl Camp David, palestinská otázka zůstala otevřená.
Korejská válka 1950–1953 skončila příměřím zhruba na původní hranici a poloostrov rozdělila natrvalo.
Vietnamská válka stála Spojené státy patnáct let, domácí jednotu i vojenskou pověst; pařížská dohoda 1973 znamenala odchod a roku 1975 padl Saigon.
Válka v Perském zálivu 1991 byla první velkou operací s mandátem OSN po skončení studené války a ukázala novou podobu vedení války.
Konec studené války otevřel Gorbačov perestrojkou a glasností a odmítnutím zasáhnout ve prospěch spojenců; rok 1989 tak proběhl bez sovětských tanků.
Pád berlínské zdi 9. listopadu 1989 a sjednocení Německa 3. října 1990 uzavřely rozdělení Evropy; Varšavská smlouva zanikla roku 1991 a Sovětský svaz 25. prosince 1991.
OSN vznikla roku 1945 a přes slabiny plynoucí z práva veta zůstává hlavním rámcem mezinárodního práva; NATO vzniklo roku 1949 a jeho jádrem je závazek společné obrany.
Evropská integrace šla od Montánní unie 1951 přes Římské smlouvy 1957 k Maastrichtu 1993 a k rozšíření roku 2004, jehož součástí byla Česká republika.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Čím se západní Evropa po roce 1945 proměnila?

Obnovu urychlil Marshallův plán a hospodářský růst padesátých a šedesátých let. Vznikl sociální stát opřený o zdravotní a důchodové pojištění a o veřejné školství, upevnila se parlamentní demokracie v Německu a Itálii a poslední evropské diktatury padly ve Španělsku, Portugalsku a Řecku v polovině sedmdesátých let.

Co je podstatou izraelsko-arabského konfliktu?

Dva národní nároky na totéž území. Po rozdělovacím plánu OSN vyhlásil Izrael 14. května 1948 nezávislost a arabské státy jej napadly. Následovaly války v letech 1956, 1967 a 1973, po nichž Izrael držel obsazená území a statisíce Palestinců zůstaly uprchlíky. Mír s Egyptem uzavřený po jednání v Camp Davidu ukázal, že dohoda je možná, palestinská otázka však zůstala nevyřešena.

Jak probíhala korejská válka?

Severokorejský útok 25. června 1950 překročil osmatřicátou rovnoběžku a téměř ovládl poloostrov. Pod vlajkou OSN zasáhly Spojené státy, po jejich postupu k čínské hranici vstoupili do bojů čínští dobrovolníci a fronta se ustálila zhruba na původní linii. Příměří z července 1953 rozdělení potvrdilo a mírová smlouva dodnes uzavřena nebyla.

Proč Spojené státy prohrály ve Vietnamu?

Válka měla podobu partyzánského boje v terénu, jenž převaze techniky nepřál, a jižní vláda postrádala domácí podporu. Ofenziva Tet roku 1968 sice byla vojensky odražena, avšak doma vyvolala přesvědčení, že válku nelze vyhrát. Pařížská dohoda roku 1973 znamenala odchod amerických jednotek a roku 1975 padl Saigon.

Čím byla zvláštní válka v Perském zálivu?

Po iráckém obsazení Kuvajtu v srpnu 1990 se Rada bezpečnosti OSN poprvé po desetiletích shodla a schválila použití síly. Mezinárodní koalice v operaci Pouštní bouře na počátku roku 1991 Kuvajt osvobodila během několika týdnů. Válka ukázala převahu přesně naváděných zbraní a stala se první, již svět sledoval v přímém přenosu.

Jak skončila studená válka?

Michail Gorbačov zahájil roku 1985 přestavbu hospodářství a uvolnění veřejné debaty a zároveň odmítl bránit spojenecké režimy silou. Roku 1989 proto padly komunistické vlády v Polsku, Maďarsku, Německu, Československu, Bulharsku a Rumunsku. Varšavská smlouva byla rozpuštěna roku 1991 a Sovětský svaz zanikl 25. prosince téhož roku.

Co znamenal pád berlínské zdi?

Zeď stála od 13. srpna 1961 a byla nejnázornějším obrazem rozdělené Evropy. Její otevření 9. listopadu 1989 přišlo pod tlakem demonstrací a hromadného odchodu východních Němců přes Maďarsko. Do roka následovalo sjednocení Německa 3. října 1990, jež potvrdilo, že poválečné uspořádání skončilo.

Jak funguje Organizace spojených národů?

Vznikla roku 1945 s cílem předcházet válkám a rozvíjet mezinárodní spolupráci. Valné shromáždění sdružuje všechny členské státy, rozhodující pravomoc má však Rada bezpečnosti s pěti stálými členy, jimž náleží právo veta. Právě veto ji v době studené války často ochromovalo, přesto zůstává hlavním rámcem mezinárodního práva a jejím dílem je Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948.

Na čem stojí NATO?

Severoatlantická aliance vznikla 4. dubna 1949 a jejím jádrem je závazek, že ozbrojený útok na jednoho člena bude považován za útok na všechny. Po skončení studené války se rozšířila o státy střední a východní Evropy; Česká republika do ní vstoupila roku 1999 spolu s Polskem a Maďarskem.

Jakými kroky prošla evropská integrace?

Začala roku 1951 Evropským společenstvím uhlí a oceli, jež mělo svázat francouzský a německý průmysl tak, aby válka mezi nimi nebyla možná. Římské smlouvy z roku 1957 vytvořily společný trh, maastrichtská smlouva roku 1993 založila Evropskou unii a připravila společnou měnu. Roku 2004 přistoupilo deset států včetně České republiky.

Kartičky

Čím se západní Evropa po roce 1945 proměnila? Obnovu urychlil Marshallův plán a hospodářský růst padesátých a šedesátých let. Vznikl sociální stát opřený o zdravotní a důchodové pojištění a o veřejné školství, upevnila se parlamentní demokracie v Německu a Itálii a poslední evropské diktatury padly ve Španělsku, Portugalsku a Řecku v polovině sedmdesátých let.

Co je podstatou izraelsko-arabského konfliktu? Dva národní nároky na totéž území. Po rozdělovacím plánu OSN vyhlásil Izrael 14. května 1948 nezávislost a arabské státy jej napadly. Následovaly války v letech 1956, 1967 a 1973, po nichž Izrael držel obsazená území a statisíce Palestinců zůstaly uprchlíky. Mír s Egyptem uzavřený po jednání v Camp Davidu ukázal, že dohoda je možná, palestinská otázka však zůstala nevyřešena.

Jak probíhala korejská válka? Severokorejský útok 25. června 1950 překročil osmatřicátou rovnoběžku a téměř ovládl poloostrov. Pod vlajkou OSN zasáhly Spojené státy, po jejich postupu k čínské hranici vstoupili do bojů čínští dobrovolníci a fronta se ustálila zhruba na původní linii. Příměří z července 1953 rozdělení potvrdilo a mírová smlouva dodnes uzavřena nebyla.

Proč Spojené státy prohrály ve Vietnamu? Válka měla podobu partyzánského boje v terénu, jenž převaze techniky nepřál, a jižní vláda postrádala domácí podporu. Ofenziva Tet roku 1968 sice byla vojensky odražena, avšak doma vyvolala přesvědčení, že válku nelze vyhrát. Pařížská dohoda roku 1973 znamenala odchod amerických jednotek a roku 1975 padl Saigon.

Čím byla zvláštní válka v Perském zálivu? Po iráckém obsazení Kuvajtu v srpnu 1990 se Rada bezpečnosti OSN poprvé po desetiletích shodla a schválila použití síly. Mezinárodní koalice v operaci Pouštní bouře na počátku roku 1991 Kuvajt osvobodila během několika týdnů. Válka ukázala převahu přesně naváděných zbraní a stala se první, již svět sledoval v přímém přenosu.

Jak skončila studená válka? Michail Gorbačov zahájil roku 1985 přestavbu hospodářství a uvolnění veřejné debaty a zároveň odmítl bránit spojenecké režimy silou. Roku 1989 proto padly komunistické vlády v Polsku, Maďarsku, Německu, Československu, Bulharsku a Rumunsku. Varšavská smlouva byla rozpuštěna roku 1991 a Sovětský svaz zanikl 25. prosince téhož roku.

Co znamenal pád berlínské zdi? Zeď stála od 13. srpna 1961 a byla nejnázornějším obrazem rozdělené Evropy. Její otevření 9. listopadu 1989 přišlo pod tlakem demonstrací a hromadného odchodu východních Němců přes Maďarsko. Do roka následovalo sjednocení Německa 3. října 1990, jež potvrdilo, že poválečné uspořádání skončilo.

Jak funguje Organizace spojených národů? Vznikla roku 1945 s cílem předcházet válkám a rozvíjet mezinárodní spolupráci. Valné shromáždění sdružuje všechny členské státy, rozhodující pravomoc má však Rada bezpečnosti s pěti stálými členy, jimž náleží právo veta. Právě veto ji v době studené války často ochromovalo, přesto zůstává hlavním rámcem mezinárodního práva a jejím dílem je Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948.

Na čem stojí NATO? Severoatlantická aliance vznikla 4. dubna 1949 a jejím jádrem je závazek, že ozbrojený útok na jednoho člena bude považován za útok na všechny. Po skončení studené války se rozšířila o státy střední a východní Evropy; Česká republika do ní vstoupila roku 1999 spolu s Polskem a Maďarskem.

Jakými kroky prošla evropská integrace? Začala roku 1951 Evropským společenstvím uhlí a oceli, jež mělo svázat francouzský a německý průmysl tak, aby válka mezi nimi nebyla možná. Římské smlouvy z roku 1957 vytvořily společný trh, maastrichtská smlouva roku 1993 založila Evropskou unii a připravila společnou měnu. Roku 2004 přistoupilo deset států včetně České republiky.