Maturitní otázka: Vznik ČSR a její vývoj do Mnichova 1938, druhá republika

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Vznik Československa Češi na počátku války: rozpuštěná říšská rada, cenzura, vojenské soudy a hlad v zázemí. Domácí odboj a Maffie od roku 1915, Šámal, Rašín, Beneš a Scheiner, rozsudek smrti nad Kramářem a Rašínem 1916, amnestie císaře Karla I. 1917 a Manifest českých spisovatelů. Zahraniční odboj: Masarykův odchod 1914, vystoupení v Ženevě 1915, Československá národní rada v Paříži 1916, Beneš a Štefánik. Clevelandská dohoda 22. října 1915 a Pittsburská dohoda 30. května 1918, čtrnáct bodů prezidenta Wilsona. Legie ve Francii, Itálii a Rusku, rota Nazdar a Česká družina 1914, Zborov 2. července 1917, čeljabinský incident a transsibiřská magistrála 1918, uznání Národní rady spojenci. Washingtonská deklarace 18. října 1918, 28. říjen a muži 28. října, Martinská deklarace 30. října 1918. Boj o hranice: německé provincie, Slovensko a Maďarská republika rad, Těšínsko, smlouvy ze Saint-Germain a z Trianonu. Státní symboly a vlajka z 30. března 1920.
První republika Boje o hranice v letech 1918–1920: německé provincie v pohraničí, sedmidenní válka o Těšínsko a střetnutí s maďarskou republikou rad na Slovensku. Ústava z 29. února 1920, dvoukomorové Národní shromáždění, poměrné zastoupení, volební právo žen a myšlenka čechoslovakismu. Hrad a pětka, stranický systém, agrárníci, sociální demokraté, lidovci, komunisté od roku 1921 a němečtí aktivisté od roku 1926. Rašínova měnová odluka, pozemková reforma, zrušení šlechtických titulů, Baťův Zlín a zbrojní průmysl. Národnostní otázka, hospodářská krize a vzestup Sudetoněmecké strany do voleb roku 1935, slovenský autonomismus Hlinkovy strany a postavení Podkarpatské Rusi. Kultura a každodennost, sekularizace a Církev československá. Zahraniční politika: Malá dohoda, spojenectví s Francií 1924, smlouva se Sovětským svazem 1935, opevnění a zákon na obranu státu.
Česká kultura první republiky Českou avantgardu semkl roku 1920 svaz Devětsil v čele s teoretikem Karlem Teigem a právě zde vznikl poetismus, jediný umělecký směr zrozený u nás; psali jej Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert a Jiří Wolker. František Kupka razil cestu abstraktní malbě, dvojice Jindřich Štyrský a Toyen vyhlásila roku 1926 artificialismus. Světové jméno získala próza – Karel Čapek daroval jazykům světa slovo robot a Jaroslav Hašek napsal Osudy dobrého vojáka Švejka –, vedle nich tvořili Eduard Bass, Karel Poláček, Ivan Olbracht a pražský Němec Franz Kafka. Divadlo si zvolilo experiment: od roku 1927 hrálo Osvobozené divadlo s Jiřím Voskovcem, Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem, roku 1930 vytvořil Josef Skupa Spejbla a Hurvínka a rok 1939 poslal tvůrce do exilu.
Mnichov a druhá republika Sudetoněmecká otázka od hospodářské krize k Henleinově straně a karlovarským požadavkům z 24. dubna 1938. Květnová krize, mise lorda Runcimana, zářijové vyostření: Hitlerův norimberský projev, Berchtesgaden 15. září, anglo-francouzský návrh, Godesberg a všeobecná mobilizace 23. září 1938. Mnichovská dohoda z noci z 29. na 30. září, čtyři signatáři, nepřizvaní českoslovenští zástupci, pojmy diktát a zrada. Vážení důvodů pro obranu i pro ústup a otázka dodnes otevřená. Ztráty území: 28 680 km² Německu, Těšínsko Polsku, vídeňská arbitráž z 2. listopadu 1938 Maďarsku, celkem 41 098 km² a 4 879 000 obyvatel. Druhá republika, abdikace Beneše, prezident Hácha a premiér Beran, autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi, cenzura a protižidovská opatření. Vyhlášení Slovenského štátu 14. března, okupace 15. března a protektorát 16. března 1939.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď se nejlépe vede ve třech krocích – jak stát vznikl, čím dvacet let žil a proč se roku 1938 neubránil.

Masaryk a cesta k samostatnosti

Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937) vstoupil do veřejného života nikoliv coby politik, nýbrž jako profesor filosofie a nepohodlný kritik. Vystoupil proti pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského, byť šlo o posvátné relikvie obrození, a roku 1899 hájil Leopolda Hilsnera proti obvinění z rituální vraždy. Obojí mu vyneslo nenávist velké části národa – a zároveň pověst muže, jenž dá přednost pravdě před vlastním prospěchem. Právě na této pověsti stálo o dvacet let později vše ostatní.

Za války se rozběhly tři proudy odboje najednou. Masaryk odešel v prosinci 1914 do zahraničí, roku 1916 založil s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem v Paříži Československou národní radu a s krajany v Americe uzavřel dohodu clevelandskou a pittsburskou (30. května 1918). Doma působila tajná Maffie a odpor sílil po Manifestu českých spisovatelů z května 1917. Nejsilnějším argumentem se však staly legie: dobrovolnické sbory ve Francii, Itálii a hlavně v Rusku, jejichž vítězství u Zborova 2. července 1917 a pozdější sibiřská anabáze přesvědčily dohodu, že Češi a Slováci si stát zaslouží. Washingtonská deklarace z 18. října 1918 vyhlásila nezávislost, 28. října převzali v Praze moc muži 28. října a Martinská deklarace z 30. října připojila Slovensko.

Mírová konference a boj o hranice

Pařížská konference, zahájená 18. ledna 1919, o hranicích rozhodla, avšak nikoliv podle jediného měřítka. U českých zemí se prosadila historická hranice, hájená obranným valem pohraničních hor a hospodářskou celistvostí, kdežto na Slovensku, kde historická hranice neexistovala, rozhodovaly ohledy etnické i strategické. Beneš zde uspěl, ale za cenu vnitřního napětí na desetiletí dopředu. Smlouvy ze Saint-Germain (1919) a z Trianonu (1920) hranice potvrdily; předtím musela armáda vytlačit německé provincie v pohraničí, maďarskou republiku rad na jižním Slovensku a v sedmidenní válce obsadit část Těšínska. Výsledkem byl stát třinácti a půl milionu obyvatel, v němž Češi tvořili sotva polovinu, Němci přes tři miliony a Maďaři téměř sedm set tisíc.

Ústava, národnostní otázka a politický systém

Ústava z 29. února 1920 zavedla dvoukomorové Národní shromáždění, poměrné zastoupení a volební právo pro všechny občany od jednadvaceti let včetně žen. Menšiny měly na papíře práva nadprůměrná, státním jazykem se ovšem stala československá řeč a oporou státní myšlenky čechoslovakismus – pojetí Čechů a Slováků coby dvou větví téhož národa. Bez něj by stát neměl většinu, se Slováky však zůstal spor, jehož se chopila Hlinkova ľudová strana.

Poměrný volební systém rozdrobil sněmovnu tak, že žádná strana nepřesáhla čtvrtinu hlasů a vládnout se dalo jen v koalici. Klíč k ní našel agrárník Antonín Švehla (15. 4. 1873 – 12. 12. 1933), tvůrce pětky a tří vlád let 1922–1929. Vedle agrárníků tvořili páteř politiky sociální demokraté, národní socialisté, lidovci a národní demokraté; komunisté od roku 1921 a od roku 1930 Henleinovi předchůdci stáli mimo. Za Švehly se vystřídala rudo-zelená i panská koalice a roku 1926 vstoupili do vlády němečtí aktivisté – ve střední Evropě ojedinělý důkaz, že demokracie funguje. Nad stranami stál neformální Hrad okolo Masaryka a Beneše, opřený o Čapka, Peroutku a část tisku.

Konjunktura a krize

Hospodářský základ položil Alois Rašín měnovou odlukou v únoru 1919 a tvrdou deflační politikou; přidala se pozemková reforma a zrušení šlechtických titulů. Léta 1924–1929 znamenala rozkvět: republika zdědila většinu průmyslu monarchie, patřila mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa a vyvážela cukr, sklo, textil, obuv i zbraně. Baťův Zlín, Škodovy závody a ČKD byly pojmy i za hranicemi.

Krize dorazila se zpožděním a vrcholila roku 1933, kdy bylo bez práce téměř milion lidí. Nedopadla rovnoměrně: nejhůř zasáhla lehký průmysl v německy mluvícím pohraničí, závislý na vývozu. Sociální bída zde dostala jazyk národní křivdy a Sudetoněmecká strana Konrada Henleina získala roku 1935 nejvíce hlasů ze všech stran. Zápas o přežití demokracie se tak vedl současně uvnitř i navenek – zákonem na ochranu republiky, pohraničním opevněním, spojenectvím s Francií, Malou dohodou a smlouvou se Sovětským svazem z roku 1935.

Mnichov a druhá republika

Rok 1938 stlačil vše do půl roku: karlovarské požadavky z dubna, květnová krize, mise lorda Runcimana, Hitlerova jednání v Berchtesgadenu a Godesbergu a všeobecná mobilizace 23. září. V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali v Mnichově Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier dohodu o odstoupení pohraničí – bez československých zástupců. Vzniklo odtud rčení „o nás bez nás“. S Těšínskem a s vídeňskou arbitráží ztratil stát 41 098 km² a přes 4,8 milionu obyvatel.

Zbytek se nazýval Česko-Slovensko. Beneš abdikoval, prezidentem byl zvolen Emil Hácha, vládu vedl Rudolf Beran, Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii, strany se zúžily na dvě, zavedla se cenzura a první protižidovská opatření. Druhá republika trvala 166 dní a je poučná právě proto, že ukazuje, jak rychle se demokratické zvyklosti rozkládají, zmizí-li vnější tlak, jenž je držel pohromadě. Konec přišel 14. března 1939 vyhlášením Slovenského štátu a den nato obsazením českých zemí.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Masaryk vstoupil do dějin nejprve coby profesor filosofie a nepohodlný kritik – rukopisné boje a hilsneriáda mu vynesly nenávist, ale i pověst člověka, jenž dá přednost pravdě před prospěchem; bez té by mu roku 1918 sotva kdo uvěřil.
Samostatnost vybojovaly tři síly zároveň: zahraniční odboj Masaryka, Beneše a Štefánika, legie ve Francii, Itálii a Rusku a domácí Maffie s Manifestem spisovatelů 1917.
Washingtonská deklarace 18. října 1918, převrat 28. října a Martinská deklarace 30. října spojily české země se Slovenskem; hranice pak potvrdila Paříž smlouvami ze Saint-Germain a z Trianonu.
Hranice se vedly u českých zemí historicky a na Slovensku etnicky a strategicky – proto zůstalo uvnitř státu přes tři miliony Němců a Češi tvořili jen polovinu obyvatel.
Ústava z 29. února 1920 dala zemi dvoukomorové Národní shromáždění, poměrné zastoupení a volební právo žen; fikce jednotného československého národa měla teprve dodat státotvorné většiny.
Politiku držely pohromadě mimoparlamentní dohody: Švehlova pětka, rudo-zelená i panská koalice a od roku 1926 účast německých aktivistů ve vládě, což bylo ve střední Evropě ojedinělé.
Rašínova měnová odluka a pozemková reforma položily základ konjunktuře let 1924–1929, kdy Československo patřilo mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa – Baťa, Škodovy závody, ČKD.
Krize po roce 1929 dopadla nejtvrději na lehký průmysl v německém pohraničí, a hospodářská bída se tak přelila do jazyka národní křivdy, z níž vyrostla Henleinova SdP.
Demokracie se bránila zákonem na ochranu republiky, opevněním a spojenectvím s Francií, Malou dohodou i smlouvou se Sovětským svazem 1935 – vnější opora však roku 1938 selhala.
Mnichovská dohoda z noci z 29. na 30. září 1938 připravila stát o 41 098 km² a o čtyři a tři čtvrtě milionu obyvatel; druhá republika pak za 166 dní rozložila to, co dvacet let budovala.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Čím se Masaryk proslavil ještě před vznikem republiky?

Coby profesor filosofie pražské univerzity vystoupil proti pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského a roku 1899 hájil Leopolda Hilsnera proti obvinění z rituální vraždy. Obojí mu přineslo nenávist velké části veřejnosti, zároveň však pověst muže nepodléhajícího náladám davu.

Jakou úlohu sehrály československé legie?

Byly hmatatelným důkazem, že Češi a Slováci bojují na straně dohody, a proto vážily víc než jakékoli memorandum. Vznikaly ve Francii, Itálii a především v Rusku; vítězství u Zborova 2. července 1917 a pozdější sibiřská anabáze přiměly spojence uznat Československou národní radu za základ budoucí vlády.

Proč se hranice nového státu nevedly podle národnosti?

U českých zemí se prosadila historická hranice, neboť odpovídala obranné linii pohraničních hor i hospodářské celistvosti země. Na Slovensku, kde historická hranice neexistovala, se rozhodovalo etnicky a strategicky, mimo jiné podle toku Dunaje. Následkem toho zůstalo uvnitř státu přes tři miliony Němců.

Co přinesla ústava z roku 1920?

Zavedla parlamentní demokracii s dvoukomorovým Národním shromážděním, poměrným zastoupením a prezidentem voleným parlamentem. Volební právo náleželo všem občanům od jednadvaceti let včetně žen, což tehdy zdaleka nebylo běžné. Menšinová práva byla na papíře nadprůměrná, jazykový zákon však stavěl češtinu a slovenštinu do postavení státního jazyka.

Co byl čechoslovakismus a proč vznikl?

Šlo o pojetí Čechů a Slováků coby dvou větví jediného československého národa. Politicky byl nezbytný: teprve dohromady tvořily obě větve zhruba dvě třetiny obyvatel, a stát tak mohl vystupovat jako národní. Slovákům ovšem bral nárok na vlastní svébytnost, čehož využívala Hlinkova ľudová strana.

Kdo byl Antonín Švehla a čím byl pro republiku důležitý?

Antonín Švehla (15. 4. 1873 – 12. 12. 1933) byl vůdcem agrárníků a třikrát předsedou vlády v letech 1922–1929. Vytvořil pětku, neformální sbor předsedů pěti nejsilnějších stran, jenž dojednával rozhodnutí mimo parlament. Za jeho vlád vznikla rudo-zelená i panská koalice a roku 1926 vstoupili do vlády němečtí aktivisté.

Jak vypadala hospodářská konjunktura let 1924–1929?

Československo zdědilo po Rakousku-Uhersku většinu jeho průmyslu a po zvládnutí poválečné inflace se zařadilo mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa. Rostly Baťovy závody ve Zlíně, Škodovka i ČKD, vyvážel se cukr, sklo, textil a zbraně. Koruna patřila k pevným měnám.

Jak hospodářská krize ohrozila stabilitu republiky?

Vrcholila roku 1933, kdy bylo bez práce téměř milion lidí. Nejtíže dolehla na lehký průmysl v německy mluvícím pohraničí, závislý na vývozu skla, textilu a bižuterie. Sociální zoufalství se zde proměnilo v pocit národní křivdy a stalo se živnou půdou Sudetoněmecké strany, jež roku 1935 získala nejvíce hlasů ze všech stran.

Proč Československo v září 1938 ustoupilo?

Mnichovskou dohodu podepsali 29. a 30. září 1938 Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier bez účasti československých zástupců. Francie odmítla dostát spojenecké smlouvě, sovětská pomoc byla vázána na francouzskou a Polsko ani Maďarsko nebyly neutrální. Vláda proto volila mezi osamocenou válkou a ústupem; rozhodnutí zůstává dodnes předmětem sporu.

Co byla druhá republika?

Okleštěný stát Česko-Slovensko, jenž existoval od října 1938 do 15. března 1939. Beneš abdikoval, prezidentem se stal Emil Hácha a předsedou vlády Rudolf Beran. Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii, počet stran se zúžil na dvě, zavedla se cenzura a první protižidovská opatření. Demokratické zvyklosti se rozpadaly rychleji, než by se čekalo.

Kartičky

Čím se Masaryk proslavil ještě před vznikem republiky? Coby profesor filosofie pražské univerzity vystoupil proti pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského a roku 1899 hájil Leopolda Hilsnera proti obvinění z rituální vraždy. Obojí mu přineslo nenávist velké části veřejnosti, zároveň však pověst muže nepodléhajícího náladám davu.

Jakou úlohu sehrály československé legie? Byly hmatatelným důkazem, že Češi a Slováci bojují na straně dohody, a proto vážily víc než jakékoli memorandum. Vznikaly ve Francii, Itálii a především v Rusku; vítězství u Zborova 2. července 1917 a pozdější sibiřská anabáze přiměly spojence uznat Československou národní radu za základ budoucí vlády.

Proč se hranice nového státu nevedly podle národnosti? U českých zemí se prosadila historická hranice, neboť odpovídala obranné linii pohraničních hor i hospodářské celistvosti země. Na Slovensku, kde historická hranice neexistovala, se rozhodovalo etnicky a strategicky, mimo jiné podle toku Dunaje. Následkem toho zůstalo uvnitř státu přes tři miliony Němců.

Co přinesla ústava z roku 1920? Zavedla parlamentní demokracii s dvoukomorovým Národním shromážděním, poměrným zastoupením a prezidentem voleným parlamentem. Volební právo náleželo všem občanům od jednadvaceti let včetně žen, což tehdy zdaleka nebylo běžné. Menšinová práva byla na papíře nadprůměrná, jazykový zákon však stavěl češtinu a slovenštinu do postavení státního jazyka.

Co byl čechoslovakismus a proč vznikl? Šlo o pojetí Čechů a Slováků coby dvou větví jediného československého národa. Politicky byl nezbytný: teprve dohromady tvořily obě větve zhruba dvě třetiny obyvatel, a stát tak mohl vystupovat jako národní. Slovákům ovšem bral nárok na vlastní svébytnost, čehož využívala Hlinkova ľudová strana.

Kdo byl Antonín Švehla a čím byl pro republiku důležitý? Antonín Švehla (15. 4. 1873 – 12. 12. 1933) byl vůdcem agrárníků a třikrát předsedou vlády v letech 1922–1929. Vytvořil pětku, neformální sbor předsedů pěti nejsilnějších stran, jenž dojednával rozhodnutí mimo parlament. Za jeho vlád vznikla rudo-zelená i panská koalice a roku 1926 vstoupili do vlády němečtí aktivisté.

Jak vypadala hospodářská konjunktura let 1924–1929? Československo zdědilo po Rakousku-Uhersku většinu jeho průmyslu a po zvládnutí poválečné inflace se zařadilo mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa. Rostly Baťovy závody ve Zlíně, Škodovka i ČKD, vyvážel se cukr, sklo, textil a zbraně. Koruna patřila k pevným měnám.

Jak hospodářská krize ohrozila stabilitu republiky? Vrcholila roku 1933, kdy bylo bez práce téměř milion lidí. Nejtíže dolehla na lehký průmysl v německy mluvícím pohraničí, závislý na vývozu skla, textilu a bižuterie. Sociální zoufalství se zde proměnilo v pocit národní křivdy a stalo se živnou půdou Sudetoněmecké strany, jež roku 1935 získala nejvíce hlasů ze všech stran.

Proč Československo v září 1938 ustoupilo? Mnichovskou dohodu podepsali 29. a 30. září 1938 Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier bez účasti československých zástupců. Francie odmítla dostát spojenecké smlouvě, sovětská pomoc byla vázána na francouzskou a Polsko ani Maďarsko nebyly neutrální. Vláda proto volila mezi osamocenou válkou a ústupem; rozhodnutí zůstává dodnes předmětem sporu.

Co byla druhá republika? Okleštěný stát Česko-Slovensko, jenž existoval od října 1938 do 15. března 1939. Beneš abdikoval, prezidentem se stal Emil Hácha a předsedou vlády Rudolf Beran. Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii, počet stran se zúžil na dvě, zavedla se cenzura a první protižidovská opatření. Demokratické zvyklosti se rozpadaly rychleji, než by se čekalo.