Maturitní otázka: Evropa a svět v letech 1918 až 1938

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Ruská revoluce a bolševismus Rusko za světové války: ústup od Gorlice 1915, Brusilova ofenziva 1916, rozvrat zásobování a Rasputin. Únorová revoluce a abdikace Mikuláše II. 15. března 1917, dvojvládí prozatímní vlády knížete Lvova a petrohradského sovětu, Kerenského ofenziva. Leninův návrat v dubnu 1917 a dubnové teze, červencové dny, Kornilovův pokus. Říjnový převrat 7. listopadu 1917, dekret o míru a o půdě, volby a rozehnání ústavodárného shromáždění v lednu 1918, vznik čeky. Brestlitevský mír 3. března 1918, občanská válka 1918–1921, rudý teror, poprava carské rodiny, Rudá armáda a Trockij, bílí generálové Kolčak a Děnikin, role československých legií. Válečný komunismus, hladomor 1921–1922, kronštadtské povstání a nová hospodářská politika 1921. Vznik SSSR 30. prosince 1922, kominterna, Leninova smrt 1924 a nástup Stalina.
Versailleská soustava Pařížská mírová konference od 18. ledna 1919, Rada čtyř a rozhodování bez poražených. Wilsonových čtrnáct bodů proti francouzské snaze o bezpečnost a britské o rovnováhu. Versailleská smlouva z 28. června 1919: článek o vině, ztráta kolonií, Alsaska a Lotrinska, polský koridor, Gdaňsk a Sársko, armáda o 100 tisících mužů, demilitarizované Porýní a reparace stanovené roku 1921 na 132 miliard zlatých marek. Smlouvy ze Saint-Germain, Neuilly, Trianonu a Sèvres, nástupnické státy střední Evropy a nedostupnost důsledného sebeurčení. Společnost národů, její pravomoci a slabiny. Rúrská krize 1923, Dawesův plán 1924, Locarno 1925 a nezaručená východní hranice, Briandův–Kelloggův pakt 1928, Youngův plán 1929.
Nástup nacismu Výmarská republika, ústava z roku 1919 a nástraha článku 48; povstání spartakovců, Bavorská republika rad, Kappův puč a legenda o dýce do zad. Rok 1923: obsazení Porúří, hyperinflace a pivnicový puč z 8. listopadu, věznění a sepsání Mein Kampf. NSDAP od roku 1919, Hitler v čele od roku 1921, oddíly SA a SS, rasismus, revanšismus, životní prostor a vůdcovský princip. Krize po roce 1929, šest milionů nezaměstnaných a vzestup z 2,6 % roku 1928 na 37,3 % v červenci 1932. Jmenování kancléřem 30. ledna 1933, požár říšského sněmu, zmocňovací zákon z 23. března 1933, sjednocování společnosti, Noc dlouhých nožů a spojení úřadů po Hindenburgově smrti. Norimberské zákony z 15. září 1935, propaganda Josepha Goebbelse, kult vůdce, křišťálová noc, remilitarizace Porýní 1936 a anšlus Rakouska 12. března 1938.
Italský fašismus Itálie vyšla z války jako vítěz s pocitem, že byl okraden: slíbená území v Jaderském moři nedostala a doma ji svírala nezaměstnanost a stávky. Bývalý socialistický novinář Benito Mussolini založil v březnu 1919 ozbrojené oddíly, mluvil o obnovení římského impéria a získal střední vrstvy bojící se revoluce. Rozhodl 28. říjen 1922, kdy král Viktor Emanuel III. nezasáhl proti pochodu na Řím a jmenoval Mussoliniho předsedou vlády. Moc pak přicházela po krůčcích – roku 1925 se prohlásil vůdcem s titulem duce, rozpustil strany a zavedl censuru, roku 1928 předal rozhodování Velké fašistické radě a roku 1929 uzavřel Lateránské dohody s Vatikánem.
Stalinský Sovětský svaz ve třicátých letech Po Leninově smrti roku 1924 zvítězil v zápase o nástupnictví Josif Stalin, opustil mírnější NEP a od roku 1928 rozjel dvojí přestavbu země naráz: pětileté plány s důrazem na těžký a zbrojní průmysl a násilnou kolektivizaci venkova do kolchozů. Průmysl skutečně vyrostl, zemědělství se však zhroutilo a v letech 1932–1933 propukl hladomor, nejhorší na Ukrajině, kde podle uváděných odhadů zemřelo asi sedm milionů lidí. Ústava z roku 1936 vypadala na papíře vzorně a v praxi neplatila; nástroji vlády byly kult osobnosti, tajná policie a soustava táborů zvaných gulagy. Velký teror mířil dovnitř – moskevské procesy let 1936–1938 poslaly na smrt staré bolševiky včetně Nikolaje Bucharina a roku 1937 maršála Michaila Tuchačevského s většinou vyššího velení.
Španělská občanská válka Španělsko vstoupilo do dvacátých let s vojenskou diktaturou generála Prima de Rivery, po volbách roku 1931 však král Alfons XIII. abdikoval a vznikla republika. Její reformy většině lidí život nezlepšily a společnost se rozdělila; když v únoru 1936 zvítězila levicová Lidová fronta, postavili se proti ní konservativní generálové a fašistická Falanga v čele s Franciscem Frankem. Z občanské války let 1936–1939 se stal evropský konflikt v malém: povstalce podporovalo nacistické Německo a fašistická Itálie, republiku Sovětský svaz a interbrigády dobrovolníků z celého světa, kdežto Británie, Francie a Spojené státy vyhlásily nevměšování. Válka skončila na jaře 1939 dobytím Madridu, stála přes milion životů a Frankova diktatura pak trvala až do roku 1975.
Pád demokracií a autoritativní režimy ve střední Evropě Roku 1918 se zdálo, že Evropa bude světadílem republik; za dvacet let jich zbylo poskrovnu. Příčiny se opakují – draze zaplacená válka, statisíce mužů zvyklých na zbraň, hospodářský rozvrat a nakonec velká krize po roce 1929, jež poslední důvěru v parlamenty rozmetala. Rakousko bylo od roku 1919 republikou, spory však roku 1927 vyústily v zapálení vídeňského justičního paláce, kancléř Engelbert Dollfuss rozpustil roku 1933 parlament a roku 1934 vyhlásil Spolkový stát Rakousko s jedinou Vlasteneckou frontou; režim mířil proti Hitlerovi, a proto Dollfusse rakouští nacisté téhož roku zastřelili, načež jeho nástupce Kurt Schuschnigg jen ustupoval až k anšlusu roku 1938. V Maďarsku vládl od roku 1920 regent Miklós Horthy, jenž se nesmířil s trianonskou smlouvou, a právě proti maďarskému revisionismu vznikla roku 1921 Malá dohoda; demokracií zůstalo ve střední Evropě do roku 1938 jediné Československo.
Avantgarda a umění mezi válkami Zkušenost zákopů podlomila víru v pokrok a umění se odvrátilo od napodobování viditelného světa. Expresionismus hledal skutečnost v citu, kubismus v geometrii, futurismus v rychlosti a dadaismus, zrozený roku 1916, odmítl smysl vůbec; z těchto kořenů vyrostl surrealismus, jejž vyhlásil André Breton manifestem roku 1924 a jehož nejznámějším malířem se stal Salvador Dalí. Válku bez hrdinství popsala ztracená generace – Erich Maria Remarque, Ernest Hemingway a Henri Barbusse –, Pablo Picasso odpověděl roku 1937 na hrůzy španělské občanské války plátnem Guernica. Nacistický tah proti takzvanému zvrhlému umění rozehnal po roce 1933 evropskou avantgardu do vyhnanství.
Funkcionalismus a moderní architektura Železobetonová kostra převzala tíhu stavby, zeď klesla na pouhou výplň a s ocelí a velkým sklem se otevřela cesta funkcionalismu, podle nějž má krása vyplynout z dobře vyřešeného půdorysu a ozdoba je lež. Le Corbusier nazval dům strojem na bydlení, Walter Gropius učil totéž ve škole Bauhaus, již nacisté roku 1933 zavřeli, a Frank Lloyd Wright usazoval stavby do krajiny; v Sovětském svazu dostala táž snaha podobu konstruktivismu. Československo patřilo k evropské špičce: Josef Gočár navázal na Jana Kotěru, krátce po vzniku republiky se objevil svébytný rondokubismus a vrcholem se staly brněnská vila Tugendhat Ludwiga Miese van der Rohe z roku 1930, Müllerova vila Adolfa Loose a baťovský Zlín. Na Pražském hradě pracoval z Masarykova pozvání Josip Plečnik.
Věda mezi světovými válkami Fyzika rozebrala atom, jenž ještě nedávno platil za nedělitelný: Ernest Rutherford rozbil roku 1919 jádro dusíku, James Chadwick doplnil neutron a Otto Hahn krátce před válkou dokázal jádro rozštěpit. Teorie relativity Alberta Einsteina a kvantová fyzika nahradily pevnou scénu dějin proměnlivým časem a pravděpodobností, Alexander Fleming našel roku 1928 penicilin a psychoanalýza prosadila představu, že člověkem hýbou pohnutky, o nichž sám neví. Hospodářská krize přinesla keynesiánství a mladá sociologie se naučila měřit veřejné mínění, čehož se okamžitě chopily reklama i propaganda. Doma vznikly roku 1919 univerzity v Brně a Bratislavě, Jaroslav Heyrovský sestrojil roku 1925 polarograf a Bedřich Hrozný rozluštil roku 1917 jako první na světě chetitské písmo.
Film, rozhlas a zrod masové kultury Do dvacátých let vstupoval film jako němá podívaná s titulky a s Charliem Chaplinem coby největší hvězdou; roku 1927 uvedla Amerika první zvukový snímek Jazzový zpěvák, roku 1928 stvořil Walt Disney Mickeyho Mouse a od roku 1929 se udílejí Oscary. Kdo ovládl plátno, ovládl mínění: Sergej Ejzenštejn zpracoval bolševickou revoluci v Křižníku Potěmkinovi a Leni Riefenstahlová natočila roku 1934 Triumf vůle a roku 1936 berlínskou olympiádu. Rozhlas dosáhl ještě dál – britská BBC vysílá od roku 1922 – a spolu s gramofonovou deskou přinesl hudbu do bytů. Meziválečným letům se říká jazzový věk podle Louise Armstronga a swingových orchestrů; poprvé v dějinách poslouchaly miliony lidí totéž ve stejnou hodinu.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlépe vést jako srovnání dvou odpovědí na tutéž poválečnou krizi – demokratické a diktátorské –, a teprve na konci ukázat, proč zvítězila ta druhá.

Ruské revoluce a bolševická diktatura

Rok 1917 přinesl Rusku dvě revoluce, jež se od sebe lišily víc, než se obvykle připouští. Únorová byla živelná: hladovějící Petrohrad, vzbouřená posádka a abdikace Mikuláše II., po níž se moc rozdělila mezi prozatímní vládu a sověty dělnických a vojenských zástupců. Právě toto dvojvládí ochromilo zemi natolik, že pokračování války už nikdo neunesl. Vladimir Iljič Lenin, jenž se v dubnu vrátil z emigrace, nabídl v dubnových tezích jednoduchý program – mír, půdu, chléb a veškerou moc sovětům.

Říjnový převrat 7. listopadu 1917 byl naproti tomu pečlivě připraveným zásahem menšinové strany. Bolševici vydali dekret o míru a o půdě, čímž si získali vojáky i rolníky, a když prohráli volby, rozehnali v lednu 1918 ústavodárné shromáždění. Brestlitevský mír vyvedl zemi z války za cenu obrovských ztrát, načež nastala občanská válka (1918–1921). O jejím výsledku rozhodla Trockého Rudá armáda, nejednotnost bílých generálů a bezohledný rudý teror vedený čekou. Hospodářský rozvrat válečného komunismu si vynutil roku 1921 ústup k NEPu; šlo o ústupek taktický, nikoliv názorový. Roku 1922 vznikl Sovětský svaz.

Versailleský řád a Výmarská republika

Poválečné uspořádání stálo na versailleské smlouvě z roku 1919, v níž se srazily tři představy: Wilsonova o sebeurčení, francouzská o bezpečnosti a britská o rovnováze. Německo přijalo článek o vině za válku, ztratilo kolonie, Alsasko a Lotrinsko, muselo strpět polský koridor, smělo mít armádu o sto tisících mužích a roku 1921 mu byly vyměřeny reparace 132 miliard zlatých marek. Smlouva tak byla dost tvrdá na to, aby vyvolala nenávist, a příliš mírná na to, aby Německo zbavila sil – v čemž tkvěla její osudová slabina. Společnost národů měla vzniklý řád hlídat, neměla však ani vojsko, ani Spojené státy mezi členy.

Výmarská republika vzešla z porážky a nesla její stín. Kolovala v ní legenda o dýce do zad, podle níž armáda nebyla poražena na bojišti, nýbrž zrazena doma. Ústava z roku 1919 byla vzorná, obsahovala však článek 48, jenž dovoloval prezidentovi vládnout nouzovými dekrety. Rok 1923 přinesl obsazení Porúří, hyperinflaci a Hitlerův nezdařený pivnicový puč; poté následovalo pět klidnějších let opřených o Dawesův plán, Locarno a americké půjčky.

Světová hospodářská krize

Klid skončil 24. října 1929, kdy se zhroutily kurzy newyorské burzy. Protože americký kapitál financoval evropskou obnovu i německé reparace, přenesla se krize takřka okamžitě přes oceán. Průmyslová výroba klesla o třetinu, ceny zemědělských plodin se zhroutily, státy se uzavřely do celních bariér a bez práce byly desítky milionů lidí. V Německu jich roku 1932 bylo šest milionů. Spojené státy odpověděly New Dealem Franklina Delana Roosevelta – zásahem státu do hospodářství, veřejnými pracemi a sociálním zákonodárstvím; Evropa takové jednoty postrádala.

Evropské diktatury a nástup nacismu

Krize sama diktatury nezplodila, ale otevřela jim dveře. Demokracie nabízela pomalá a nepopulární řešení, radikální hnutí slibovala práci, pořádek a viníka. Benito Mussolini vládl v Itálii už od roku 1922 a jeho fašismus se stal vzorem; přidalo se Španělsko, Portugalsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a další. Na kontinentu zůstala parlamentní demokracie spíše výjimkou, již na východ od Rýna udrželo v podstatě jen Československo.

V Německu vedla k moci cesta zcela ústavní. Po volebním vzestupu NSDAP jmenoval prezident Hindenburg 30. ledna 1933 Adolfa Hitlera kancléřem v naději, že jej konzervativní ministři udrží na uzdě. Požár říšského sněmu posloužil k zatýkání odpůrců a zmocňovací zákon z 23. března 1933 přenesl zákonodárnou moc na vládu. Do léta zmizely strany i odbory, roku 1934 odstranila noc dlouhých nožů vnitřní soupeře a po Hindenburgově smrti spojil Hitler úřad kancléře s prezidentským. Norimberské zákony z roku 1935 vyřadily Židy z občanské společnosti.

Ve stejné době budoval Josif Vissarionovič Stalin vlastní diktaturu. Násilná kolektivizace vyhnala rolníky do družstev a v letech 1932 a 1933 vyústila v hladomor s miliony obětí, pětiletky budovaly těžký průmysl a soustava táborů dodávala levnou práci. Velký teror let 1936–1938 smetl ve vykonstruovaných procesech bolševické vůdce, důstojnický sbor i statisíce bezejmenných; odhady obětí se různí, řádově však jde o miliony lidí.

Rozpad versailleského systému

Kolektivní bezpečnost mezitím selhávala. Společnost národů nedokázala odpovědět na japonský vpád do Mandžuska roku 1931 ani na italské přepadení Habeše roku 1935. Západní velmoci volily appeasement – ustupování v naději, že požadavek je poslední. Vycházel ze vzpomínky na zákopy, z nedostatečné výzbroje i z přesvědčení, že versailleská smlouva byla nespravedlivá. Hitler proto beztrestně zavedl brannou povinnost, roku 1936 obsadil demilitarizované Porýní, v březnu 1938 připojil Rakousko a na podzim získal v Mnichově československé pohraničí. Versailleský systém se nerozpadl proto, že by byl špatně vymyšlen, nýbrž proto, že jej nikdo nebyl ochoten vynutit silou.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Ruský rok 1917 měl dvě revoluce: únorová svrhla cara a nastolila dvojvládí, říjnový převrat 7. listopadu dal moc bolševikům, již vzápětí rozehnali ústavodárné shromáždění.
Bolševická diktatura se upevnila válečným komunismem, čekou a občanskou válkou; ústup v podobě NEPu roku 1921 byl taktický, nikoliv názorový, a roku 1922 vznikl SSSR.
Versailleská smlouva 1919 uložila Německu vinu za válku, ztrátu kolonií a území, stotisícovou armádu a reparace 132 miliard zlatých marek – mírné dost na hněv, tvrdé málo na bezmoc.
Výmarská republika nesla od počátku dvojí břemeno: legendu o dýce do zad a ústavu s článkem 48, jenž dovoloval vládnout nouzovými dekrety.
Krach newyorské burzy 24. října 1929 přerostl v celosvětovou krizi, neboť americký kapitál financoval evropskou obnovu; v Německu bylo roku 1932 bez práce šest milionů lidí.
Krize otevřela cestu diktaturám: Mussolini měl Itálii už od roku 1922, přidalo se Španělsko, Portugalsko, Polsko, Maďarsko a další – demokracie zůstala výjimkou na západě a v Československu.
Hitler byl 30. ledna 1933 jmenován kancléřem ústavní cestou; požár říšského sněmu a zmocňovací zákon z 23. března 1933 z něj během dvou měsíců udělaly diktátora.
Stalin vybudoval osobní diktaturu kolektivizací, pětiletkami a masovým terorem let 1936–1938; oběti se odhadují v milionech a přesná čísla zůstávají předmětem bádání.
Západ volil politiku ústupků: kolektivní bezpečnost Společnosti národů selhala v Habeši i v Mandžusku, remilitarizace Porýní 1936 a anšlus 1938 zůstaly bez odpovědi.
Versailleský systém se rozpadl proto, že jej nikdo nebyl ochoten vynutit silou – a Mnichov 1938 byl jeho posledním, marným pokusem o smír.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Jaký byl rozdíl mezi únorovou a říjnovou revolucí v Rusku?

Únorová revoluce roku 1917 byla živelným povstáním hladovějícího Petrohradu; skončila abdikací Mikuláše II. a dvojvládím prozatímní vlády a sovětů. Říjnový převrat 7. listopadu 1917 byl naproti tomu připraveným zásahem bolševické strany, jenž prozatímní vládu odstranil a nastolil vládu jediné strany.

Jak se bolševická moc udržela?

Rychlými dekrety o míru a o půdě si získala vojáky a rolníky, brestlitevským mírem vyvedla zemi z války a v lednu 1918 rozehnala zvolené ústavodárné shromáždění. Následovala občanská válka, v níž rozhodly čeka, rudý teror a Trockého Rudá armáda; válečný komunismus vystřídal roku 1921 dočasný ústup v podobě NEPu.

Co Německu uložila versailleská smlouva?

Článek o vině za válku, ztrátu všech kolonií, Alsaska a Lotrinska, polský koridor s Gdaňskem, dočasnou správu Sárska, armádu omezenou na 100 tisíc mužů, demilitarizované Porýní a reparace stanovené roku 1921 na 132 miliard zlatých marek. Byla dost tvrdá, aby vyvolala hněv, a příliš mírná, aby Německo zbavila sil.

Proč byla Výmarská republika křehká?

Vznikla z porážky, a nesla proto od počátku legendu o dýce do zad, podle níž armáda nebyla poražena na frontě, nýbrž zrazena v zázemí. Ústava z roku 1919 sice byla demokratická, avšak článek 48 dovoloval prezidentovi vládnout nouzovými dekrety – čehož se po roce 1930 užívalo pravidelně.

Jak se krach na newyorské burze rozšířil do celého světa?

Dne 24. října 1929 se zhroutily kurzy akcií a americké banky začaly stahovat úvěry poskytnuté Evropě. Protože právě americký kapitál financoval německé reparace a evropskou obnovu, přenesla se krize okamžitě přes oceán. Klesla výroba i ceny zemědělských plodin, státy se uzavřely do celních bariér a nezaměstnanost stoupla do desítek milionů.

Proč krize prospěla diktaturám?

Demokratické vlády nabízely pomalá a nepopulární řešení, kdežto radikální hnutí slibovala práci, pořádek a viníka. V zemích s krátkou demokratickou tradicí a s pocitem národní křivdy z mírových smluv se autoritativní řešení jevilo jako východisko. Ve třicátých letech tak zůstala parlamentní demokracie na evropském kontinentu spíše výjimkou.

Jak se Hitler dostal k moci?

Zcela ústavní cestou: po volebních úspěších NSDAP jej prezident Hindenburg jmenoval 30. ledna 1933 kancléřem v přesvědčení, že jej konzervativci udrží pod kontrolou. Požár říšského sněmu posloužil k zatýkání odpůrců a zmocňovací zákon z 23. března 1933 přenesl zákonodárnou moc na vládu. Během dvou měsíců byla demokracie odstraněna zevnitř.

Čím se vyznačovala stalinská diktatura?

Násilnou kolektivizací venkova, jež v letech 1932 a 1933 vyústila v hladomor s miliony obětí, překotnou industrializací podle pětiletých plánů a soustavou táborů nucených prací. Vrcholem byl velký teror let 1936–1938 s vykonstruovanými procesy proti bolševickým vůdcům i důstojnickému sboru. Odhady obětí se různí, řádově však jde o miliony lidí.

Proč selhala kolektivní bezpečnost?

Společnost národů neměla vlastní vojsko a mohla ukládat pouze hospodářské sankce, jež členské státy nedodržovaly. Japonský vpád do Mandžuska roku 1931 ani italské přepadení Habeše roku 1935 nevedly k účinnému zásahu. Bez ochoty velmocí použít sílu zůstávalo právo jen na papíře.

Co znamenala politika appeasementu?

Britská a francouzská snaha zachovat mír ustupováním Hitlerovým požadavkům v naději, že jde o poslední. Vycházela ze vzpomínky na hrůzy světové války, z nedostatečné výzbroje i z přesvědčení, že versailleská smlouva byla k Německu nespravedlivá. Remilitarizace Porýní 1936, anšlus Rakouska a Mnichov 1938 ukázaly, že ústupky chuť k dalším požadavkům spíše rozněcovaly.

Kartičky

Jaký byl rozdíl mezi únorovou a říjnovou revolucí v Rusku? Únorová revoluce roku 1917 byla živelným povstáním hladovějícího Petrohradu; skončila abdikací Mikuláše II. a dvojvládím prozatímní vlády a sovětů. Říjnový převrat 7. listopadu 1917 byl naproti tomu připraveným zásahem bolševické strany, jenž prozatímní vládu odstranil a nastolil vládu jediné strany.

Jak se bolševická moc udržela? Rychlými dekrety o míru a o půdě si získala vojáky a rolníky, brestlitevským mírem vyvedla zemi z války a v lednu 1918 rozehnala zvolené ústavodárné shromáždění. Následovala občanská válka, v níž rozhodly čeka, rudý teror a Trockého Rudá armáda; válečný komunismus vystřídal roku 1921 dočasný ústup v podobě NEPu.

Co Německu uložila versailleská smlouva? Článek o vině za válku, ztrátu všech kolonií, Alsaska a Lotrinska, polský koridor s Gdaňskem, dočasnou správu Sárska, armádu omezenou na 100 tisíc mužů, demilitarizované Porýní a reparace stanovené roku 1921 na 132 miliard zlatých marek. Byla dost tvrdá, aby vyvolala hněv, a příliš mírná, aby Německo zbavila sil.

Proč byla Výmarská republika křehká? Vznikla z porážky, a nesla proto od počátku legendu o dýce do zad, podle níž armáda nebyla poražena na frontě, nýbrž zrazena v zázemí. Ústava z roku 1919 sice byla demokratická, avšak článek 48 dovoloval prezidentovi vládnout nouzovými dekrety – čehož se po roce 1930 užívalo pravidelně.

Jak se krach na newyorské burze rozšířil do celého světa? Dne 24. října 1929 se zhroutily kurzy akcií a americké banky začaly stahovat úvěry poskytnuté Evropě. Protože právě americký kapitál financoval německé reparace a evropskou obnovu, přenesla se krize okamžitě přes oceán. Klesla výroba i ceny zemědělských plodin, státy se uzavřely do celních bariér a nezaměstnanost stoupla do desítek milionů.

Proč krize prospěla diktaturám? Demokratické vlády nabízely pomalá a nepopulární řešení, kdežto radikální hnutí slibovala práci, pořádek a viníka. V zemích s krátkou demokratickou tradicí a s pocitem národní křivdy z mírových smluv se autoritativní řešení jevilo jako východisko. Ve třicátých letech tak zůstala parlamentní demokracie na evropském kontinentu spíše výjimkou.

Jak se Hitler dostal k moci? Zcela ústavní cestou: po volebních úspěších NSDAP jej prezident Hindenburg jmenoval 30. ledna 1933 kancléřem v přesvědčení, že jej konzervativci udrží pod kontrolou. Požár říšského sněmu posloužil k zatýkání odpůrců a zmocňovací zákon z 23. března 1933 přenesl zákonodárnou moc na vládu. Během dvou měsíců byla demokracie odstraněna zevnitř.

Čím se vyznačovala stalinská diktatura? Násilnou kolektivizací venkova, jež v letech 1932 a 1933 vyústila v hladomor s miliony obětí, překotnou industrializací podle pětiletých plánů a soustavou táborů nucených prací. Vrcholem byl velký teror let 1936–1938 s vykonstruovanými procesy proti bolševickým vůdcům i důstojnickému sboru. Odhady obětí se různí, řádově však jde o miliony lidí.

Proč selhala kolektivní bezpečnost? Společnost národů neměla vlastní vojsko a mohla ukládat pouze hospodářské sankce, jež členské státy nedodržovaly. Japonský vpád do Mandžuska roku 1931 ani italské přepadení Habeše roku 1935 nevedly k účinnému zásahu. Bez ochoty velmocí použít sílu zůstávalo právo jen na papíře.

Co znamenala politika appeasementu? Britská a francouzská snaha zachovat mír ustupováním Hitlerovým požadavkům v naději, že jde o poslední. Vycházela ze vzpomínky na hrůzy světové války, z nedostatečné výzbroje i z přesvědčení, že versailleská smlouva byla k Německu nespravedlivá. Remilitarizace Porýní 1936, anšlus Rakouska a Mnichov 1938 ukázaly, že ústupky chuť k dalším požadavkům spíše rozněcovaly.