Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Studená válka Uspořádání světa po druhé světové válce a čtyřicetiletý zápas dvou velmocí. Jalta a Postupim, Charta OSN z 24. října 1945 a norimberský proces. Rozdělení Evropy: Churchillův projev ve Fultonu 1946, Trumanova doktrína a Marshallův plán 1947, blokáda Berlína 1948–1949, vznik SRN, NDR a NATO roku 1949 a Varšavské smlouvy roku 1955. Války vedené v cizích zemích – Korea 1950–1953, Vietnam 1955–1975, Afghánistán 1979–1989. Vrcholy napětí: maďarské povstání 1956, berlínská zeď 13. srpna 1961, karibská krize v říjnu 1962. Závody ve zbrojení a dobývání vesmíru, uvolňování napětí, smlouvy SALT a helsinský závěrečný akt 1975. Dekolonizace a nové státy. Gorbačovova perestrojka a glasnost, rok 1989 a pád berlínské zdi, zánik Sovětského svazu 25. prosince 1991.
- Svět po druhé světové válce Dějiny mimoevropského i západního světa od roku 1945. Dekolonizace: rozpad koloniálních říší, nezávislost Indie a Pákistánu roku 1947, Ghana 1957, africký rok 1960, Alžírsko 1962 a hnutí nezúčastněných. Blízký východ: vznik Izraele 14. května 1948, války let 1948, 1956, 1967 a 1973, Camp David a smlouva s Egyptem roku 1979, dosud nevyřešená palestinská otázka. Zástupné války velmocí – Korea 1950–1953, Vietnam 1955–1975, Perský záliv 1990–1991. Západní demokracie: hospodářský vzestup let 1945–1973, sociální stát, rok 1968 na Západě, pád diktatur v Portugalsku, Řecku a Španělsku. Evropská integrace od Evropského společenství uhlí a oceli roku 1951 přes Římské smlouvy 1957 a Maastricht 1992 k rozšíření 1. května 2004. Úloha OSN a NATO, svět po roce 1989 a po 11. září 2001.
- Věda a technika po druhé světové válce Poválečná věda sklízela to, co zasela válka. Jaderný výzkum pokračoval závodem – roku 1949 provedl vlastní zkušební výbuch Sovětský svaz a táž znalost rozsvítila i jaderné elektrárny –, druhým kolbištěm se stal kosmos: roku 1961 obletěl Zemi Jurij Gagarin, roku 1963 vzlétla jako první žena Valentina Těreškovová, roku 1969 vstoupil Neil Armstrong na Měsíc a roku 1975 spojila obě strany mise Sojuz–Apollo. Nejtišší proměna přišla z laboratoří: roku 1971 se objevil mikroprocesor, roku 1973 první osobní počítač i první hovor z mobilního telefonu a roku 1983 přenosný počítač. Lékařství zavedlo plošné očkování, zvládlo transplantace, rozluštilo genetický kód a roku 1978 přivedlo na svět první dítě počaté ve zkumavce.
- Rozpad Sovětského svazu a postsovětský prostor Zánikem Sovětského svazu 31. prosince 1991 se na mapě objevilo patnáct států, jež pojila společná minulost, nikoliv však shodná představa o budoucnosti; volným pojítkem se mělo stát Společenství nezávislých států, skutečné rozhodování se však přesunulo do jednotlivých hlavních měst a v čele Ruské federace stanul Boris Jelcin. Přechod k tržnímu hospodářství přinesl krachy, vysokou inflaci a nezaměstnanost a z privatizace vzešly oligarchické struktury ovládající těžbu i zbrojní výrobu. Výsledky se lišily podstatně: ve Střední Asii a v Bělorusku se ustavily režimy s velmi omezenou soutěží, kdežto Estonsko, Lotyšsko a Litva vstoupily do NATO i do Evropské unie a vysloužily si označení baltští tygři. Ukrajina se od počátku potýkala s otázkou silné ruské menšiny na východě; roku 2014 obsadila a připojila Ruská federace Krym a v únoru 2022 zahájila proti Ukrajině rozsáhlý útok, jenž v době vzniku výkladu trvá.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď je nejlépe vést od uspořádání světa po válce k tomu, čím se studená válka lišila od války skutečné, a teprve pak ukázat obě velmoci zblízka.
Poválečné uspořádání světa
O podobě poválečného světa se rozhodovalo ještě za bojů. Teherán (1943) dohodl druhou frontu, Jalta (únor 1945) rozdělila Německo do okupačních pásem, ujednala posun polských hranic a založení Organizace spojených národů, Postupim (léto 1945) potvrdila denacifikaci, demilitarizaci a odsun německého obyvatelstva. Charta OSN vstoupila v platnost 24. října 1945 a norimberský proces poprvé postavil vedení státu před mezinárodní soud. Evropa vyšla z války zpustošená, s desítkami milionů mrtvých a se ztrátou svého dosavadního postavení; rozhodující silou se staly Spojené státy a Sovětský svaz, jež spojovalo pouze společné nepřátelství vůči Německu. Jakmile zmizelo, vyšla najevo neslučitelnost obou představ o Evropě.
Co studená válka byla
Studená válka je čtyřicetiletý zápas dvou velmocí a dvou společenských soustav, vedený vším kromě přímého ozbrojeného střetnutí mezi nimi. Patřilo k němu zbrojení, propaganda, hospodářský nátlak, špionáž, závod o vesmír i podpora spřátelených režimů po celém světě. Přímé válce zabránila jaderná zbraň: rovnováha strachu činila vítězství nemyslitelným. Zbraně proto sloužily hlavně jako hrozba a boj se přesouval jinam – do třetích zemí, do hospodářství i do myslí lidí.
Jazyk rozdělení dal Winston Churchill projevem ve Fultonu roku 1946, kde poprvé zazněla železná opona. Obsah dodal rok 1947: Trumanova doktrína slíbila podporu zemím ohroženým komunismem a stala se politikou zadržování, Marshallův plán nabídl peníze na obnovu Evropy. Moskva pomoc odmítla a zakázala ji i svým satelitům, takže rozdělení bylo dokonáno. Následovala berlínská blokáda (1948–1949), již Západ zdolal leteckým mostem, vznik Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky a téhož roku 1949 založení NATO; východní obdobou se stala roku 1955 Varšavská smlouva.
Vývoj v Sovětském svazu
Stalinův poválečný Sovětský svaz vystoupil z války coby vítěz s obrovskou prestiží a s obrovskými ztrátami. Sovětská atomová puma roku 1949 ukončila americký jaderný monopol. Po Stalinově smrti roku 1953 se prosadil Nikita Sergejevič Chruščov, jenž na dvacátém sjezdu roku 1956 odsoudil kult osobnosti, propustil část vězňů a připustil myšlenku mírového soužití. Meze uvolnění se ukázaly ještě téhož roku, kdy sovětská vojska krvavě potlačila maďarské povstání. Chruščov měl rád velká gesta – od kukuřičné kampaně po sputnik roku 1957 a let Jurije Gagarina roku 1961 –, jeho hospodářské pokusy však selhávaly a roku 1964 byl odstaven. Nastoupil Leonid Iljič Brežněv a s ním doba stagnace: pevná vláda strany, zbrojení nad možnosti hospodářství a Brežněvova doktrína omezené svrchovanosti spojenců, uplatněná roku 1968 proti Československu.
Vývoj ve Spojených státech
Americká zkušenost byla opačná. Země vyšla z války nepoškozená, s polovinou světové průmyslové výroby, a padesátá léta přinesla nebývalý rozkvět spotřeby a stěhování do předměstí. Také zde však byla svá stinná místa: mccarthismus, tedy hon na domnělé komunisty ve státní správě, kultuře i školství, poznamenal celé desetiletí. Šedesátá léta pak zemi otřásla zevnitř. Martin Luther King vedl hnutí za občanská práva proti rasové segregaci, roku 1963 byl zavražděn prezident John Fitzgerald Kennedy a od poloviny desetiletí sílily protesty proti válce ve Vietnamu, jež poprvé přenesla obrazy boje do obývacích pokojů. Vrcholem soupeření o prestiž se stalo přistání Apolla 11 na Měsíci roku 1969.
Války cizíma rukama a karibská krize
Přímé střetnutí se nekonalo, zápas se však vedl jinde. Korejská válka (1950–1953) skončila rozdělením poloostrova zhruba na původní linii, Vietnam stál Spojené státy patnáct let a odchod bez vítězství a Afghánistán (1979–1989) sehrál obdobnou úlohu pro Sovětský svaz. Náklady těchto konfliktů nesli především obyvatelé dotčených zemí.
Nejblíže jaderné válce stál svět v říjnu 1962. Po nezdařeném pokusu o svržení Fidela Castra rozmístil Sovětský svaz na Kubě rakety středního doletu, dosahující na americká města. Průzkumné lety je odhalily, prezident Kennedy vyhlásil námořní karanténu a třináct dní se jednalo pod hrozbou, již si obě strany plně uvědomovaly. Karibská krize skončila kompromisem: Chruščov rakety stáhl výměnou za americký slib nenapadnout Kubu a za tiché odstranění amerických raket z Turecka.
Poučení a uvolňování napětí
Právě krize u Kuby vedla k obratu. Vznikla přímá telefonní linka mezi Moskvou a Washingtonem, následovaly smlouvy o zákazu jaderných zkoušek v atmosféře a o nešíření jaderných zbraní a v sedmdesátých letech dohody SALT. Politika uvolňování napětí vyvrcholila helsinským závěrečným aktem roku 1975, jenž potvrdil poválečné hranice, zároveň však signatáře zavázal k dodržování lidských práv – a právě tohoto závazku se pak dovolávali disidenti ve východním bloku. Studená válka tak dostala vedle vojenské stránky i stránku mravní, jež se nakonec ukázala jako rozhodující.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Poválečné uspořádání se rodilo v Teheránu, na Jaltě a v Postupimi; rozhodovaly hranice, okupační pásma, odsuny a vznik OSN v říjnu 1945.
- Studená válka je čtyřicetiletý zápas dvou velmocí a dvou soustav, vedený vším kromě přímé války mezi nimi – hrozbou, propagandou, zbrojením i cizíma rukama.
- Jazyk rozdělení dal Churchill fultonským projevem 1946, obsah Trumanova doktrína a Marshallův plán roku 1947.
- Berlínská blokáda 1948–1949 vedla ke vzniku dvou německých států a k založení NATO roku 1949; Varšavská smlouva vznikla roku 1955.
- Rovnováha strachu: sovětská atomová puma 1949, vodíkové zbraně, mezikontinentální rakety a doktrína vzájemně zaručeného zničení.
- Války se vedly v cizích zemích – Korea 1950–1953, Vietnam, Afghánistán – a rozdělený svět měřil síly i v kosmu, od sputniku 1957 k Apollu 11 roku 1969.
- V SSSR vystřídal Stalina Chruščov, jenž roku 1956 kritizoval kult osobnosti, avšak téhož roku potlačil maďarské povstání; po roce 1964 nastalo za Brežněva období stagnace.
- Spojené státy prošly mccarthismem, poválečným rozkvětem, hnutím za občanská práva a otřesy šedesátých let, mezi nimiž byla vražda prezidenta Kennedyho a nesouhlas s vietnamskou válkou.
- Karibská krize v říjnu 1962 postavila svět nejblíž jaderné válce; vyřešilo ji stažení sovětských raket z Kuby výměnou za americký slib neútočit a za tiché odstranění raket z Turecka.
- Poučení z krize vedlo k horké lince, ke smlouvám o omezení zkoušek i zbrojení a k politice uvolňování, již zpečetil helsinský závěrečný akt roku 1975.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Co bylo dohodnuto na Jaltě a v Postupimi?
Jak lze studenou válku charakterizovat?
Co znamenaly Trumanova doktrína a Marshallův plán?
Čím byla důležitá berlínská blokáda?
Jak vypadala rovnováha strachu?
Proč se mluví o válkách vedených cizíma rukama?
Jak se vyvíjel Sovětský svaz po Stalinově smrti?
Čím prošly Spojené státy v době studené války?
Jak proběhla karibská krize?
Co znamenala politika uvolňování napětí?
Kartičky
Co bylo dohodnuto na Jaltě a v Postupimi? Jaltská konference v únoru 1945 rozdělila Německo do čtyř okupačních pásem, dohodla sovětský vstup do války s Japonskem, posun polských hranic a založení Organizace spojených národů. Postupimská konference v létě 1945 potvrdila denacifikaci, demilitarizaci a odsun německého obyvatelstva ze střední Evropy. Na obou se zároveň ukázalo, jak rozdílné představy o Evropě obě strany mají.
Jak lze studenou válku charakterizovat? Jako čtyřicetiletý zápas dvou velmocí a dvou společenských soustav, vedený všemi prostředky kromě přímého ozbrojeného střetnutí mezi nimi. Patřilo k němu zbrojení, propaganda, hospodářský nátlak, špionáž, závod o vesmír i podpora spřátelených režimů. Přímé válce bránila existence jaderných zbraní, jež činila vítězství nemyslitelným.
Co znamenaly Trumanova doktrína a Marshallův plán? Trumanova doktrína z března 1947 přislíbila americkou podporu zemím ohroženým komunismem a stala se politikou zadržování. Marshallův plán z téhož roku nabídl hospodářskou pomoc na obnovu Evropy. Sovětský svaz účast odmítl a zakázal ji i státům ve své sféře, čímž se rozdělení Evropy stalo definitivním.
Čím byla důležitá berlínská blokáda? Sovětský svaz uzavřel v roce 1948 pozemní cesty do západních sektorů Berlína, aby zabránil měnové reformě a sjednocení západních pásem. Západ odpověděl jedenáctiměsíčním leteckým mostem a blokáda byla v květnu 1949 odvolána. Následoval vznik Spolkové republiky Německo i Německé demokratické republiky a založení NATO.
Jak vypadala rovnováha strachu? Sovětský svaz získal atomovou zbraň roku 1949, obě strany pak vodíkovou pumu a od konce padesátých let mezikontinentální rakety. Vznikl stav, kdy útočník nemohl uniknout zničující odvetě, označovaný jako vzájemně zaručené zničení. Právě tato hrozba udržela mezi velmocemi mír, byť za cenu obrovských výdajů na zbrojení.
Proč se mluví o válkách vedených cizíma rukama? Velmoci se přímému střetnutí vyhýbaly, podporovaly však znepřátelené strany v místních konfliktech. Korejská válka let 1950–1953 skončila rozdělením poloostrova zhruba na původní linii, ve Vietnamu Spojené státy po dlouhém boji roku 1973 odešly a Sovětský svaz uvázl v letech 1979–1989 v Afghánistánu. Náklady těchto válek nesly především obyvatelé dotčených zemí.
Jak se vyvíjel Sovětský svaz po Stalinově smrti? Nikita Chruščov na dvacátém sjezdu roku 1956 odsoudil kult osobnosti, propustil část vězňů a připustil mírové soužití se Západem. Uvolnění mělo své meze – téhož roku bylo krvavě potlačeno maďarské povstání. Po Chruščovově odstavení roku 1964 nastalo za Leonida Brežněva období stagnace, doprovázené Brežněvovou doktrínou omezené svrchovanosti.
Čím prošly Spojené státy v době studené války? Poválečným hospodářským rozkvětem a stěhováním do předměstí, ale také mccarthismem, tedy honem na domnělé komunisty v padesátých letech. Šedesátá léta přinesla hnutí za občanská práva vedené Martinem Lutherem Kingem, vraždu prezidenta Kennedyho roku 1963 a rozsáhlé protesty proti válce ve Vietnamu.
Jak proběhla karibská krize? Po nezdařeném pokusu o svržení Fidela Castra rozmístil Sovětský svaz na Kubě rakety středního doletu. Americké průzkumné lety je v říjnu 1962 odhalily, Kennedy vyhlásil námořní karanténu a třináct dní stál svět na hraně jaderné války. Chruščov rakety stáhl výměnou za americký slib nenapadnout Kubu a za tiché odstranění amerických raket z Turecka.
Co znamenala politika uvolňování napětí? Po karibské krizi obě strany usoudily, že riziko je neúnosné. Vznikla přímá telefonní linka mezi Moskvou a Washingtonem, byly uzavřeny smlouvy o zákazu jaderných zkoušek v atmosféře, o nešíření zbraní a v sedmdesátých letech dohody SALT. Vyvrcholením byl helsinský závěrečný akt roku 1975, jenž potvrdil poválečné hranice a zároveň zavázal signatáře k dodržování lidských práv.