Maturitní otázka: Evropa a svět před 1. světovou válkou a 1. světová válka

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Cesta k první světové válce Imperiální soupeření velmocí v letech 1880–1914: dělení Afriky, fašodská krize 1898, búrské války a obě krize o Maroko 1905 a 1911. Vzestup Japonska – válka s Čínou 1894–1895, boxerské povstání 1899–1901, porážka Ruska 1905. Zbrojení a námořní závody: německé zákony o loďstvu 1898 a 1900, britský Dreadnought 1906. Soustava spojenectví od Bismarckova dvojspolku 1879 přes Trojspolek 1882 k Trojdohodě smlouvami 1892, 1904 a 1907. Balkán po berlínském kongresu 1878, anexe Bosny a Hercegoviny 1908, balkánské války 1912–1913. Nacionalismus a bezmoc haagských konferencí 1899 a 1907. Atentát na Františka Ferdinanda d'Este 28. června 1914, červencová krize a rozběh mobilizací.
Věda a technika na přelomu století Druhá průmyslová revoluce postavila výrobu na elektřině a spalovacím motoru: Edison, Tesla a u nás František Křižík rozsvítili města, Bell objevil roku 1876 telefon a Marconi spojil roku 1901 bezdrátově Evropu s Amerikou. Daimler, Benz a Diesel dali dopravě motor, bratři Wrightové vzlétli roku 1903 a Jan Kašpar přeletěl roku 1911 z Pardubic do Prahy. Věda opustila obraz neměnného světa – Darwin vyložil roku 1859 vývoj druhů přirozeným výběrem, Mendel vyslovil roku 1865 zákony dědičnosti, Röntgen objevil roku 1895 paprsky X, Curieovi radioaktivitu a Einstein podal roku 1905 teorii relativity. Mikrobiologie Pasteurova a Kochova spolu s vodovody a kanalizací srazila úmrtnost víc než všechny dřívější lékařské objevy.
Volný čas, sport a masová kultura Zkrácení pracovní doby vytvořilo na sklonku 19. století něco, co dělník dosud neznal – volný čas. Vznikl organisovaný sport se spolky, pravidly a soutěžemi a z podnětu Pierra de Coubertina se roku 1896 v Athénách konaly první novodobé olympijské hry. Levný masový tisk, reklama a světové výstavy proměnily zábavu i obchod a roku 1895 uvedli bratři Lumièrové v Paříži první veřejné filmové promítání. Vedle toho rostla péče o zdraví a hygienu, jež spolu s očkováním prodloužila naději na dožití.
Umění od realismu k secesi Malířství se rozešlo s historisujícími slohy: realismus obrátil pozornost k všednímu životu a roku 1874 uspořádali odmítaní impresionisté v Paříži vlastní výstavu. Claude Monet, Auguste Renoir, Edgar Degas a Camille Pissarro zachycovali okamžitý dojem, po nich hledali novou cestu postimpresionisté Cézanne, van Gogh a Gauguin a z jejich odkazu vyrostl fauvismus i kubismus. V českém prostředí tvořili Antonín Slavíček a Jan Preisler a mladé malíře sdružila skupina Osma. Posledním slohem, jenž prostoupil malbu, architekturu i běžné předměty, byla secese Alfonse Muchy a Gustava Klimta; nové materiály přitom umožnily stavby jako Eiffelova věž dokončená roku 1889.
Velká válka Průběh první světové války 1914–1918. Schlieffenův plán a naděje na krátkou válku, Tannenberk srpen 1914, bitva na Marně 5. – 12. září 1914 a ustálení zákopové fronty. Život v zákopech a vánoční příměří 1914. Rok 1916: Verdun od 21. února do 18. prosince, Somma od 1. července do 18. listopadu, první tanky 15. září 1916, bitva u Jutska. Nové zbraně – kulomet, chlor u Ypres 22. dubna 1915 a yperit 1917, letadlo, ponorka. Válka na moři, blokáda, potopení Lusitanie 7. května 1915, neomezená ponorková válka od 1. února 1917 a vstup USA 6. dubna 1917. Češi v rakouské armádě, zásobování a legie, Zborov 2. července 1917. Brestlitevský mír 3. března 1918, Ludendorffova ofenziva, Amiens a příměří 11. listopadu 1918. Ztráty, arménská genocida, španělská chřipka a rozpad čtyř říší.
Vznik Československa Češi na počátku války: rozpuštěná říšská rada, cenzura, vojenské soudy a hlad v zázemí. Domácí odboj a Maffie od roku 1915, Šámal, Rašín, Beneš a Scheiner, rozsudek smrti nad Kramářem a Rašínem 1916, amnestie císaře Karla I. 1917 a Manifest českých spisovatelů. Zahraniční odboj: Masarykův odchod 1914, vystoupení v Ženevě 1915, Československá národní rada v Paříži 1916, Beneš a Štefánik. Clevelandská dohoda 22. října 1915 a Pittsburská dohoda 30. května 1918, čtrnáct bodů prezidenta Wilsona. Legie ve Francii, Itálii a Rusku, rota Nazdar a Česká družina 1914, Zborov 2. července 1917, čeljabinský incident a transsibiřská magistrála 1918, uznání Národní rady spojenci. Washingtonská deklarace 18. října 1918, 28. říjen a muži 28. října, Martinská deklarace 30. října 1918. Boj o hranice: německé provincie, Slovensko a Maďarská republika rad, Těšínsko, smlouvy ze Saint-Germain a z Trianonu. Státní symboly a vlajka z 30. března 1920.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlepší rozdělit na dvě části – nejprve ukázat, jak se Evropa rozdělila do dvou bloků a proč to sama považovala za pojistku míru, a teprve pak vyprávět válku, do níž ji ta pojistka zavedla.

Vznik Dvojspolku a Trojspolku

Po sjednocení Německa roku 1871 sledoval Bismarck jediný cíl: udržet Francii v izolaci, aby nemohla usilovat o odvetu za Alsasko a Lotrinsko. Proto roku 1879 uzavřel dvojspolek s Rakousko-Uherskem a roku 1882 k němu přibral Itálii, znesvářenou s Francií o Tunis – vznikl Trojspolek. Šlo o smlouvy obranné, doplněné zajišťovací smlouvou s Ruskem – Berlín byl uzlem evropské diplomacie.

Vznik Trojdohody a balkánského bloku

Roku 1890 poslal císař Vilém II. Bismarcka do výslužby a nastoupil kurs „světové politiky“. Zajišťovací smlouva s Ruskem nebyla obnovena, a to otevřelo cestu k tomu, čeho se Bismarck děsil: roku 1892 se spojily Francie a Rusko. Německé zákony o loďstvu z let 1898 a 1900 pak vyprovokovaly námořní závody s Británií, jež na ně roku 1906 odpověděla lodí Dreadnought. Londýn opustil dosavadní „skvělou izolaci“, roku 1904 urovnal koloniální spory s Francií srdečnou dohodou a roku 1907 i s Ruskem. Tak vznikla Trojdohoda – nikoliv jedinou smlouvou, nýbrž řadou dvoustranných ujednání.

Na Balkáně mezitím slábla Osmanská říše a rostly ambice malých států i velmocí. Rakouská anexe Bosny a Hercegoviny roku 1908 popudila Srbsko a Rusko. Roku 1912 vznikl s ruskou podporou balkánský blok Srbska, Bulharska, Řecka a Černé Hory, jenž v první balkánské válce vytlačil Turky téměř z Evropy. Vzápětí se však spojenci pohádali o Makedonii, druhá balkánská válka roku 1913 oslabila Bulharsko a přivedla je k Německu. Balkán se stal onou „prachárnou Evropy“, o níž se mluvilo dávno před rokem 1914.

Příčiny války a červencová krize

Sečteme-li příčiny, vyjdou čtyři. Imperiální soupeření o kolonie a trhy, jehož ukázkou byly obě krize o Maroko. Zbrojení a přesvědčení generálních štábů, že kdo se opozdí s mobilizací, prohraje. Nacionalismus, jenž z války dělal mužnou ctnost a ze soupeře nepřítele. A nevyřešená balkánská otázka. Nad tím vším stála soustava spojenectví, jež měla mír zaručit, ve skutečnosti však znamenala, že místní spor vtáhne všechny.

Dne 28. června 1914 zastřelil v Sarajevu Gavrilo Princip následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s manželkou. Vídeň, ujištěná německou podporou, poslala Srbsku ultimátum, jež nešlo přijmout celé, a 28. července vyhlásila válku. Rusko se postavilo za Srbsko, Německo zaútočilo podle Schlieffenova plánu na Francii přes neutrální Belgii, čímž do války vtáhlo Británii. Během pěti týdnů byla Evropa ve válce, kterou nikdo přesně v této podobě nechtěl.

Čtyři fáze války

První fáze (1914) stála na naději v rychlý úspěch. Schlieffenův plán počítal s porážkou Francie do šesti týdnů, avšak belgický odpor jej zdržel, ruská mobilizace proběhla rychleji, než se čekalo, a francouzská protiofenziva na Marně v září německý postup zastavila. Na východě sice Němci zvítězili u Tannenberku, do Vánoc se však fronta od Severního moře ke Švýcarsku zakopala.

Druhá fáze (1915–1916) je fází zákopové války. Obrana měla převahu díky kulometům, ostnatému drátu a dělostřelectvu, takže útoky stály statisíce životů za několik set metrů. Roku 1916 se vedly dvě bitvy na vyčerpání – Verdun a Somme –, každá s více než milionem obětí na obou stranách. Hledaly se nové zbraně: chlor u Ypres roku 1915, později yperit, letadlo, ponorka a první tanky roku 1916. V roce 1915 přistoupila k Dohodě Itálie, roku 1916 svedly loďstva bitvu u Jutska.

Třetí fáze (1917) převrátila poměr sil. Německo vsadilo 1. února 1917 na neomezenou ponorkovou válku a prohrálo tím diplomaticky: 6. dubna 1917 vstoupily do války Spojené státy s takřka nevyčerpatelnými zdroji. Zároveň se ovšem zhroutilo Rusko – po únorové a říjnové revoluci uzavřeli bolševici 3. března 1918 brestlitevský mír a Německo získalo východ.

Čtvrtá fáze (1918) byla závodem s časem. Ludendorffova jarní ofenziva se vyčerpala, spojenci zvítězili v srpnu u Amiensu a fronta se dala do pohybu. Rakousko-Uhersko se rozpadalo zevnitř, Bulharsko a Turecko kapitulovaly, v Německu vypukla revoluce a císař uprchl. Dne 11. listopadu 1918 bylo v Compiègne podepsáno příměří. Válka si vyžádala kolem deseti milionů padlých vojáků, k nimž je nutno připočíst arménskou genocidu a španělskou chřipku, a smetla čtyři říše – německou, rakousko-uherskou, ruskou a osmanskou.

Československý odboj a legie

Češi vstupovali do války bez nadšení a s rozpuštěnou říšskou radou, cenzurou a vojenskými soudy nad hlavou. Odboj se rozdělil na dvě křídla. Doma působila od roku 1915 tajná Maffie – Šámal, Rašín, Kramář, Beneš, Scheiner –, jež předávala zprávy do zahraničí; roku 1916 byli Kramář a Rašín odsouzeni k smrti a zachránila je až amnestie císaře Karla I. V zahraničí vedl práci T. G. Masaryk, jenž odešel roku 1914, spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem; roku 1916 vznikla v Paříži Československá národní rada. Krajané v Americe podpořili společný stát se Slováky Clevelandskou dohodou roku 1915 a Pittsburskou roku 1918.

Rozhodujícím argumentem se však staly legie. Vznikaly z krajanů a ze zajatců ve Francii, v Itálii a především v Rusku, kde vyrostly z České družiny a 2. července 1917 se vyznamenaly u Zborova. Po brestlitevském míru se legionáři vydali na ústup transsibiřskou magistrálou a po čeljabinském incidentu ovládli značnou část Sibiře – čin, o němž psaly noviny celého světa. Právě proto uznali spojenci na podzim 1918 Národní radu za základ budoucí vlády. Odboj tak splnil svůj úkol dvojím způsobem: dodal Dohodě vojáky a dodal jí důvod uznat stát, jenž ještě neexistoval. Washingtonská deklarace 18. října 1918 a převrat 28. října byly už jen dovršením.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Bismarck vytvořil roku 1879 dvojspolek Německa s Rakousko-Uherskem a roku 1882 přistoupením Itálie vznikl Trojspolek – původně soustava obranná, jež měla izolovat Francii.
Po Bismarckově odchodu roku 1890 se izolovanou stala naopak Francie a Německo; smlouvy z let 1892, 1904 a 1907 spojily Francii, Rusko a Británii v Trojdohodu.
Balkánský blok vznikl roku 1912 spojenectvím Srbska, Bulharska, Řecka a Černé Hory proti Osmanské říši; po vítězství se spojenci roku 1913 pohádali o kořist a Bulharsko se přiklonilo k Německu.
Příčiny války: imperiální soupeření o kolonie, námořní závody po německých zákonech o loďstvu, nacionalismus a nevyřešená balkánská otázka po anexi Bosny roku 1908.
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este 28. června 1914 v Sarajevu spustil červencovou krizi; soustava spojenectví z místního sporu udělala během pěti týdnů válku světovou.
První fáze 1914: Schlieffenův plán a naděje na krátkou válku ztroskotaly na Marně, na východě Tannenberk; do Vánoc se fronta zakopala.
Druhá fáze 1915–1916: zákopová válka a bitvy na vyhlazení – Verdun a Somme roku 1916; nové zbraně, chlor u Ypres 1915, první tanky 1916.
Třetí fáze 1917: neomezená ponorková válka přivedla 6. dubna 1917 do války USA, zatímco Rusko po revolucích válku opustilo a v březnu 1918 podepsalo brestlitevský mír.
Čtvrtá fáze 1918: Ludendorffova ofenziva se vyčerpala, spojenci zvítězili u Amiensu a 11. listopadu 1918 bylo v Compiègne podepsáno příměří; rozpadly se čtyři říše.
Československý odboj měl domácí křídlo v Maffii a zahraniční v Masarykovi, Benešovi a Štefánikovi; legie ve Francii, Itálii a Rusku, zvláště po Zborovu 1917, byly hlavním důkazem, že národ si stát zaslouží.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Jak vznikl Trojspolek?

Bismarck usiloval o izolaci Francie, a proto uzavřel roku 1879 dvojspolek s Rakousko-Uherskem. Roku 1882 se připojila Itálie, znesvářená s Francií o Tunis, a vznikl Trojspolek. Šlo o smlouvu obrannou, jež zavazovala k pomoci v případě napadení; Itálie z ní roku 1915 vystoupila a přešla na stranu Dohody.

Jak vznikla Trojdohoda?

Po Bismarckově odchodu roku 1890 Německo neobnovilo zajišťovací smlouvu s Ruskem, čímž otevřelo cestu francouzsko-ruskému spojenectví roku 1892. Roku 1904 urovnala koloniální spory srdečná dohoda Francie s Británií a roku 1907 se dohodly i Británie s Ruskem. Trojdohoda tak nevznikla jedinou smlouvou, nýbrž řadou dvoustranných ujednání.

Co byl balkánský blok?

Spojenectví Srbska, Bulharska, Řecka a Černé Hory z roku 1912, uzavřené s ruskou podporou proti slábnoucí Osmanské říši. V první balkánské válce zvítězilo a vytlačilo Turky téměř z Evropy. Vzápětí se však spojenci rozešli ve sporu o Makedonii, druhá balkánská válka roku 1913 Bulharsko oslabila a přivedla je k Německu.

Jaké byly příčiny první světové války?

Soupeření velmocí o kolonie a trhy, jež se projevilo krizemi o Maroko i fašodským střetnutím; závody ve zbrojení, zvláště námořní po německých zákonech o loďstvu a britském Dreadnoughtu; nacionalismus, jenž z války dělal ctnost; a nevyřešená balkánská otázka po rakouské anexi Bosny roku 1908. Soustava spojenectví pak zaručila, že místní spor nezůstane místní.

Proč se z atentátu v Sarajevu stala světová válka?

Rakousko-Uhersko poslalo Srbsku ultimátum, o němž předem vědělo, že je nepřijatelné, a mělo německou záruku podpory. Rusko se postavilo za Srbsko a zahájilo mobilizaci, na což Německo odpovědělo podle Schlieffenova plánu útokem na Francii přes Belgii, čímž do války vtáhlo Británii. Během pěti týdnů tak spory jednotlivých dvojic splynuly v jedinou válku.

Proč selhal Schlieffenův plán?

Počítal s rychlou porážkou Francie do šesti týdnů, než se Rusko stačí mobilizovat. Ruská mobilizace však proběhla rychleji a Němci museli odvelet část sil na východ, belgický odpor postup zdržel a francouzská protiofenziva na Marně v září 1914 německé křídlo zastavila. Válka se tím proměnila v to, čemu se plán měl vyhnout – ve válku na dvou frontách a na vyčerpání.

Čím se vyznačovala zákopová válka?

Fronta se od konce roku 1914 ustálila v soustavě zákopů táhnoucí se od Severního moře ke Švýcarsku. Obrana měla převahu díky kulometům, ostnatému drátu a dělostřelectvu, takže útoky stály statisíce životů za pár set metrů. Bitvy u Verdunu a na Sommě roku 1916 jsou toho nejtvrdším dokladem.

Co přivedlo do války Spojené státy?

Bezprostředně německá neomezená ponorková válka vyhlášená 1. února 1917, jež ohrožovala americké lodě, a odhalený Zimmermannův telegram nabízející Mexiku spojenectví. Půdu připravilo potopení Lusitanie roku 1915 a hospodářská provázanost s Dohodou. Kongres vyhlásil válku 6. dubna 1917 a americké zdroje rozhodly o výsledku.

Jak pracoval československý odboj?

Doma působila od roku 1915 tajná organizace Maffie, v níž byli Šámal, Rašín, Beneš a Scheiner a jež předávala zprávy do zahraničí. V cizině vedl práci T. G. Masaryk, jenž odešel roku 1914, s Benešem a Štefánikem; roku 1916 vznikla v Paříži Československá národní rada. Oporu v zámoří daly Clevelandská dohoda z roku 1915 a Pittsburská z roku 1918.

Jaký význam měly československé legie?

Byly hmatatelným důkazem, že za odbojem stojí skutečná vojenská síla, a proto vážily víc než memoranda. Bojovaly ve Francii, Itálii a zejména v Rusku, kde se vyznamenaly u Zborova 2. července 1917 a poté ovládly transsibiřskou magistrálu. Právě legie přiměly spojence uznat Národní radu za základ budoucí vlády.

Kartičky

Jak vznikl Trojspolek? Bismarck usiloval o izolaci Francie, a proto uzavřel roku 1879 dvojspolek s Rakousko-Uherskem. Roku 1882 se připojila Itálie, znesvářená s Francií o Tunis, a vznikl Trojspolek. Šlo o smlouvu obrannou, jež zavazovala k pomoci v případě napadení; Itálie z ní roku 1915 vystoupila a přešla na stranu Dohody.

Jak vznikla Trojdohoda? Po Bismarckově odchodu roku 1890 Německo neobnovilo zajišťovací smlouvu s Ruskem, čímž otevřelo cestu francouzsko-ruskému spojenectví roku 1892. Roku 1904 urovnala koloniální spory srdečná dohoda Francie s Británií a roku 1907 se dohodly i Británie s Ruskem. Trojdohoda tak nevznikla jedinou smlouvou, nýbrž řadou dvoustranných ujednání.

Co byl balkánský blok? Spojenectví Srbska, Bulharska, Řecka a Černé Hory z roku 1912, uzavřené s ruskou podporou proti slábnoucí Osmanské říši. V první balkánské válce zvítězilo a vytlačilo Turky téměř z Evropy. Vzápětí se však spojenci rozešli ve sporu o Makedonii, druhá balkánská válka roku 1913 Bulharsko oslabila a přivedla je k Německu.

Jaké byly příčiny první světové války? Soupeření velmocí o kolonie a trhy, jež se projevilo krizemi o Maroko i fašodským střetnutím; závody ve zbrojení, zvláště námořní po německých zákonech o loďstvu a britském Dreadnoughtu; nacionalismus, jenž z války dělal ctnost; a nevyřešená balkánská otázka po rakouské anexi Bosny roku 1908. Soustava spojenectví pak zaručila, že místní spor nezůstane místní.

Proč se z atentátu v Sarajevu stala světová válka? Rakousko-Uhersko poslalo Srbsku ultimátum, o němž předem vědělo, že je nepřijatelné, a mělo německou záruku podpory. Rusko se postavilo za Srbsko a zahájilo mobilizaci, na což Německo odpovědělo podle Schlieffenova plánu útokem na Francii přes Belgii, čímž do války vtáhlo Británii. Během pěti týdnů tak spory jednotlivých dvojic splynuly v jedinou válku.

Proč selhal Schlieffenův plán? Počítal s rychlou porážkou Francie do šesti týdnů, než se Rusko stačí mobilizovat. Ruská mobilizace však proběhla rychleji a Němci museli odvelet část sil na východ, belgický odpor postup zdržel a francouzská protiofenziva na Marně v září 1914 německé křídlo zastavila. Válka se tím proměnila v to, čemu se plán měl vyhnout – ve válku na dvou frontách a na vyčerpání.

Čím se vyznačovala zákopová válka? Fronta se od konce roku 1914 ustálila v soustavě zákopů táhnoucí se od Severního moře ke Švýcarsku. Obrana měla převahu díky kulometům, ostnatému drátu a dělostřelectvu, takže útoky stály statisíce životů za pár set metrů. Bitvy u Verdunu a na Sommě roku 1916 jsou toho nejtvrdším dokladem.

Co přivedlo do války Spojené státy? Bezprostředně německá neomezená ponorková válka vyhlášená 1. února 1917, jež ohrožovala americké lodě, a odhalený Zimmermannův telegram nabízející Mexiku spojenectví. Půdu připravilo potopení Lusitanie roku 1915 a hospodářská provázanost s Dohodou. Kongres vyhlásil válku 6. dubna 1917 a americké zdroje rozhodly o výsledku.

Jak pracoval československý odboj? Doma působila od roku 1915 tajná organizace Maffie, v níž byli Šámal, Rašín, Beneš a Scheiner a jež předávala zprávy do zahraničí. V cizině vedl práci T. G. Masaryk, jenž odešel roku 1914, s Benešem a Štefánikem; roku 1916 vznikla v Paříži Československá národní rada. Oporu v zámoří daly Clevelandská dohoda z roku 1915 a Pittsburská z roku 1918.

Jaký význam měly československé legie? Byly hmatatelným důkazem, že za odbojem stojí skutečná vojenská síla, a proto vážily víc než memoranda. Bojovaly ve Francii, Itálii a zejména v Rusku, kde se vyznamenaly u Zborova 2. července 1917 a poté ovládly transsibiřskou magistrálu. Právě legie přiměly spojence uznat Národní radu za základ budoucí vlády.