Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Protektorát Čechy a Morava Vznik protektorátu: vyhlášení samostatného Slovenska 14. března 1939, Háchova cesta do Berlína, okupace 15. března a Hitlerův výnos ze 16. března 1939. Okupační správa – říšský protektor Konstantin von Neurath, státní tajemník Karl Hermann Frank, gestapo, akce Mříže. Prezident Emil Hácha a vlády Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta, Národní souručenství, kolaborace Emanuela Moravce a Kuratoria. Hospodářství ve službách války, přídělový systém a totální nasazení. Demonstrace 28. října 1939, smrt Jana Opletala a 17. listopad 1939 se zavřením vysokých škol. Domácí odboj Obrany národa, Politického ústředí a Petičního výboru Věrni zůstaneme v rámci ÚVOD, skupina Tři králové. Zahraniční odboj Edvarda Beneše v Londýně, vysílání Volá Londýn, letci v RAF, prapor Ludvíka Svobody, Sokolovo 1943 a Dukla 1944. Příchod Reinharda Heydricha 27. září 1941, první heydrichiáda, operace Anthropoid 27. května 1942, Lidice a Ležáky, boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje. Konec okupace: Ploština a Prlov, pražské povstání 5. května 1945 a osvobození 9. května 1945.
- Holokaust Kořeny antisemitismu od středověké náboženské nesnášenlivosti přes hilsneriádu roku 1899 k novodobé nauce o rasách, Protokolům sionských mudrců a Herzlově myšlence židovského státu. Vyloučení ze společnosti: bojkot roku 1933, norimberské zákony 15. září 1935, arizace a propaganda listu Der Stürmer. Konference v Évian 1938 a otázka uprchlíků, křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938. Ghetta v okupovaném Polsku, Einsatzgruppen po červnu 1941, program T4. Konference ve Wannsee 20. ledna 1942 a konečné řešení, vyhlazovací tábory Bełżec, Sobibor a Treblinka, Osvětim-Březinka, osvobození 27. ledna 1945. Osud Židů z Čech a Moravy, Terezín a jeho propagandistická úloha, romský porajmos a tábory v Letech a Hodoníně. Odpor ve varšavském ghettu a v Sobiboru, zachránci a titul Spravedlivý mezi národy, norimberský proces a poválečná paměť.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď je nejlépe vést dvoukolejně – vedle sebe protektorát a Slovenský štát –, a teprve v druhé půli se soustředit na odboj a perzekuci.
Od Mnichova k 15. březnu 1939
Druhá republika byla útvarem na dožití. Autonomní Slovensko směřovalo k odtržení a Hitler toho využil: 14. března 1939 vyhlásil bratislavský sněm pod nátlakem Slovenský štát. Prezident Emil Hácha odjel téže noci do Berlína, kde byl vyčerpán a pod pohrůžkou bombardování Prahy přinucen svolit k obsazení země. Dne 15. března 1939 vstoupila německá vojska do českých zemí a Hitlerův výnos z 16. března zřídil Protektorát Čechy a Morava. Podkarpatská Rus připadla Maďarsku.
Protektorát a jeho postavení v Říši
Navenek si protektorát podržel znaky státu – prezidenta, vládu Rudolfa Berana, později Aloise Eliáše, četnictvo, soudy i školy. Skutečnou moc však držel říšský protektor, jímž byl nejprve Konstantin von Neurath, a vedle něj státní tajemník Karl Hermann Frank s gestapem. Německé úřady mohly kdykoli zrušit jakékoli protektorátní rozhodnutí, obyvatelé nebyli říšskými občany a němečtí občané na území podléhali říšskému právu. Hospodářství bylo hned zapojeno do zbrojní výroby, zavedl se přídělový systém a od roku 1942 totální nasazení mladých ročníků na práci v Říši. Jedinou povolenou politickou organizací se stalo Národní souručenství. Kolaborace měla i své hlasité tváře, z nichž nejznámější byl ministr Emanuel Moravec.
Slovenský štát
Slovensko získalo formální samostatnost, avšak ochrannou smlouvou se zavázalo řídit zahraniční politiku podle Berlína a hospodářsky Říši sloužit. V čele stanul kněz Jozef Tiso, vládla jediná strana a režim spojoval autoritativní vládu s katolickým konzervatismem. Stát se zúčastnil tažení proti Polsku i proti Sovětskému svazu, vydal vlastní protižidovské zákonodárství a v letech 1942 a 1944 vypravil transporty, jimž padla za oběť většina slovenských Židů. Odpor vyvrcholil v srpnu 1944 Slovenským národním povstáním, jež bylo po dvou měsících potlačeno, ale politicky rozhodlo o poválečném obnovení společného státu.
Odboj domácí a zahraniční
Domácí odpor se zformoval rychle. Vojenskou složkou byla Obrana národa z bývalých důstojníků, politickou Politické ústředí, levicově demokratickou Petiční výbor Věrni zůstaneme; roku 1940 se spojily v ÚVOD. Zpravodajsky proslula skupina Tři králové – Balabán, Mašín a Morávek – napojená na německého agenta A-54. Komunistický odboj postupoval do června 1941 vlastní cestou a teprve po napadení Sovětského svazu se zapojil naplno.
Veřejný odpor vyvrcholil na podzim 1939. Demonstrace 28. října stály život studenta Jana Opletala a jeho pohřeb se změnil v další projev nesouhlasu. Odpovědí bylo 17. listopadu 1939 uzavření českých vysokých škol, poprava devíti studentských funkcionářů bez soudu a odvlečení více než tisíce studentů do koncentračního tábora.
Zahraniční odboj vedl z Londýna Edvard Beneš. Jeho cíl byl právní i politický: dosáhnout uznání exilové vlády a prohlásit mnichovskou dohodu za neplatnou od počátku, aby se republika obnovila v předválečných hranicích. Argumentem měl být vojenský podíl – českoslovenští letci v RAF, pozemní jednotky na Blízkém východě a u Tobruku a na východě prapor Ludvíka Svobody, jenž se poprvé osvědčil roku 1943 u Sokolova a v roce 1944 v karpatsko-dukelské operaci.
Heydrich, atentát a heydrichiáda
Dne 27. září 1941 převzal řízení protektorátu Reinhard Heydrich. Jeho postup byl promyšlený: popravami a zatýkáním rozbil domácí odboj a zároveň si sociálními ústupky kupoval klid dělníků ve zbrojovkách. Výsledkem bylo ticho, jež v Londýně hrozilo podlomit Benešovu argumentaci. Dne 27. května 1942 provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík v rámci operace Anthropoid útok, na jehož následky Heydrich zemřel.
Odplata byla nepříčetná a zasáhla především nevinné. Za stanného práva byly popraveny tisíce lidí, 10. června 1942 vyhladili nacisté obec Lidice a krátce nato Ležáky; muži byli zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračního tábora a většina dětí zavražděna. Parašutisté padli 18. června v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Cíle bylo dosaženo – spojenci Mnichov odvolali –, avšak za cenu, o níž se dodnes vede spor. Domácí odboj se z heydrichiády vzpamatovával po zbytek války.
Perzekuce a konečné cíle nacistů
Souběžně probíhalo vyhlazování židovského obyvatelstva. Od roku 1941 mířily transporty do terezínského ghetta, jež nacisté zneužívali k propagandě před mezinárodní komisí, a odtud dále na východ; zahynulo přibližně osmdesát tisíc židovských obyvatel Čech a Moravy. Romové byli soustřeďováni v táborech v Letech a v Hodoníně a poté deportováni, přičemž přežila jen menšina. K perzekuci českého národa patřilo popravování odbojářů, věznění rukojmí a odvlékání do koncentračních táborů.
Konečné cíle byly jasně vysloveny. Území mělo být natrvalo připojeno k Říši a poněmčeno: podle rasových a politických měřítek měla být část obyvatel poněmčena, část vysídlena a odpůrci odstraněni. Provedení se odkládalo až na dobu po vítězné válce, neboť Říše potřebovala nerušený chod zbrojovek. Právě tato odložená hrozba dává celé okupaci její pravý rozměr. Okupace skončila pražským povstáním 5. května 1945 a osvobozením 9. května 1945.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Slovenský štát byl vyhlášen 14. března 1939, den nato obsadila německá vojska české země a výnosem ze 16. března vznikl Protektorát Čechy a Morava.
- Protektorát nebyl státem: měl vlastního prezidenta, vládu i četnictvo, veškerou skutečnou moc však držel říšský protektor a státní tajemník Karl Hermann Frank.
- Slovenský štát byl formálně samostatný, ve skutečnosti však závislý na Berlíně; režim Jozefa Tisa vedl vlastní protižidovská opatření a deportace.
- Domácí odboj tvořily Obrana národa, Politické ústředí a Petiční výbor Věrni zůstaneme, spojené v ÚVOD; zpravodajsky proslula skupina Tři králové.
- Zahraniční odboj vedl Edvard Beneš z Londýna; jeho cílem bylo neuznání Mnichova, čemuž měly posloužit letci v RAF i východní jednotka Ludvíka Svobody.
- Demonstrace 28. října 1939 a pohřeb Jana Opletala vedly k 17. listopadu 1939, uzavření vysokých škol a popravám studentů.
- Reinhard Heydrich nastoupil 27. září 1941 a rozbil domácí odboj kombinací poprav a sociálních ústupků dělníkům.
- Operace Anthropoid 27. května 1942 měla dokázat, že národ se nesmířil; odplatou byla heydrichiáda, vyhlazení Lidic a Ležáků a tisíce popravených.
- Židé z Čech a Moravy byli soustředěni do Terezína, jenž sloužil zároveň propagandě; z protektorátu zahynulo přibližně osmdesát tisíc židovských obyvatel.
- Konečným cílem nacistů byla germanizace území: část obyvatel poněmčit, část vysídlit a odpor zlomit – provedení se odkládalo až na dobu po vítězné válce.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Jak vznikl Protektorát Čechy a Morava?
Jaké bylo postavení protektorátu vůči Třetí říši?
Jaký byl Slovenský štát?
Jak byl uspořádán domácí odboj?
Čeho chtěl dosáhnout zahraniční odboj?
Co se stalo 17. listopadu 1939?
Proč byl vyslán atentát na Heydricha?
Co byla heydrichiáda?
Jaký byl osud Židů a Romů z českých zemí?
Jaké byly konečné cíle nacistů vůči českým zemím?
Kartičky
Jak vznikl Protektorát Čechy a Morava? Dne 14. března 1939 vyhlásil slovenský sněm samostatný Slovenský štát, čímž se druhá republika rozpadla. Prezident Hácha byl téže noci v Berlíně přinucen svolit k obsazení zbytku země, 15. března vstoupila německá vojska do Prahy a Hitlerův výnos ze 16. března 1939 zřídil protektorát.
Jaké bylo postavení protektorátu vůči Třetí říši? Formálně šlo o autonomní útvar s vlastním prezidentem, vládou a úřady, ve skutečnosti však o součást Říše. Skutečnou moc držel říšský protektor, vedle něhož působil státní tajemník Karl Hermann Frank a gestapo; okupační správa mohla kdykoli zrušit rozhodnutí protektorátních orgánů. Obyvatelé nebyli říšskými občany, nýbrž protektorátními příslušníky.
Jaký byl Slovenský štát? Vznikl 14. března 1939 z Hitlerova popudu a v čele stanul kněz Jozef Tiso. Byl formálně samostatný, ale zahraniční politikou i hospodářstvím podřízený Berlínu, měl jedinou stranu a autoritativní režim. Vydal vlastní protižidovské zákonodárství a od roku 1942 vypravoval transporty; roku 1944 proti němu vypuklo Slovenské národní povstání.
Jak byl uspořádán domácí odboj? Vojenskou složkou byla Obrana národa tvořená bývalými důstojníky, politickou Politické ústředí a levicově demokratickou Petiční výbor Věrni zůstaneme. Roku 1940 se spojily v Ústřední vedení odboje domácího. Zpravodajsky nejúspěšnější byla skupina Tři králové okolo Balabána, Mašína a Morávka, spojená s Londýnem prostřednictvím agenta A-54.
Čeho chtěl dosáhnout zahraniční odboj? Edvard Beneš usiloval z Londýna o dvojí: o uznání exilové vlády a o prohlášení mnichovské dohody za neplatnou od samého počátku, aby republika mohla být obnovena v původních hranicích. Argumentem měl být vojenský podíl na válce – letci v RAF, jednotka Ludvíka Svobody na východě a činnost domácího odboje.
Co se stalo 17. listopadu 1939? Po demonstracích 28. října 1939 zemřel na následky zranění student Jan Opletal a jeho pohřeb se změnil v další projev odporu. Nacisté odpověděli 17. listopadu uzavřením českých vysokých škol, popravou devíti studentských funkcionářů bez soudu a odvlečením více než tisíce studentů do koncentračního tábora. Datum se později stalo Mezinárodním dnem studentstva.
Proč byl vyslán atentát na Heydricha? Reinhard Heydrich po nástupu 27. září 1941 rozbil domácí odboj popravami a zároveň si kupoval klid dělníků sociálními ústupky. Odboj mlčel a spojenci ztráceli důvod považovat Čechy za bojující národ. Operace Anthropoid, provedená 27. května 1942 Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, měla tento dojem vyvrátit a pomoci k odvolání mnichovské dohody.
Co byla heydrichiáda? Období stanného práva po atentátu, kdy nacisté popravili tisíce lidí, často bez jakékoli souvislosti s činem. Dne 10. června 1942 vyhladili obec Lidice, o něco později Ležáky. Parašutisté padli 18. června v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Odboj byl na dlouhou dobu ochromen.
Jaký byl osud Židů a Romů z českých zemí? Protižidovská opatření začala už za druhé republiky a od roku 1941 směřovaly transporty do terezínského ghetta, jež nacisté zároveň zneužívali k propagandě před mezinárodní komisí. Odtud pokračovaly vlaky do vyhlazovacích táborů; zahynulo přibližně osmdesát tisíc židovských obyvatel Čech a Moravy. Romové byli soustřeďováni v táborech v Letech a v Hodoníně a poté deportováni; přežila jich jen menšina.
Jaké byly konečné cíle nacistů vůči českým zemím? Území mělo být trvale připojeno k Říši a poněmčeno. Podle Heydrichova výkladu měla být část obyvatel na základě rasových a politických měřítek poněmčena, část vysídlena na východ a odpůrci odstraněni. Provedení se odkládalo na dobu po vítězné válce, aby nebyl narušen chod zbrojní výroby, na níž Říši záleželo.