Maxmilián Kolbe

Polský františkán, vydavatel novin a misionář, jenž v srpnu 1941 v Osvětimi šel na smrt místo jiného vězně.

Narodil se roku 1894 ve Zduńské Woli v ruském záboru Polska jako Rajmund Kolbe; otce Rusové roku 1914 popravili jako legionáře. Do řádu minoritů vstoupil roku 1910, přijal jméno Maxmilián a v Římě získal doktoráty z filosofie a teologie. Roku 1917 tam založil Rytířstvo Neposkvrněné, jež chtělo čelit modernímu bezvěrectví jeho vlastní zbraní – tiskem. Od roku 1922 vydával měsíčník Rytíř Neposkvrněné a roku 1927 založil u Varšavy klášter Niepokalanów, jenž se do roku 1939 rozrostl na sedm set řeholníků a byl největší na světě: měl tiskárnu, hasiče i vlastní zastávku. V letech 1930 až 1936 byl misionářem v Japonsku, kde u Nagasaki vybudoval obdobný dům na odvráceném svahu – přečkal proto atomovou bombu.

Odtud vede i nepohodlná stránka jeho odkazu. Niepokalanów vydával od roku 1935 Malý deník, laciné noviny s nákladem přes sto tisíc výtisků: psaly v duchu polského nacionalismu, podporovaly bojkot židovských obchodů a otiskovaly texty o židozednářském spiknutí. Kolbe sám do nich nepsal, nabádal v dopisech, aby redakce nerozdmýchávala nenávist, a nejostřejší antisemitský směr odmítl – jako představený kláštera však za list odpovídal a historici se dodnes přou, kolik z toho jde na jeho účet a kolik na laické redaktory. Roku 1939 přijal do kláštera tisíce uprchlíků, mezi nimi Židy. Gestapo ho zatklo 17. února 1941 a v květnu poslalo do Osvětimi s číslem 16670. Koncem července uprchl z jeho bloku vězeň a zástupce velitele vybral deset mužů, již měli zemřít hlady. Když jeden z nich, Franciszek Gajowniczek, vykřikl, že má ženu a děti, přihlásil se Kolbe místo něj. Po dvou týdnech v bunkru žil jako jeden ze čtyř; 14. srpna 1941 ho dozorce usmrtil injekcí fenolu. Gajowniczek přežil a zemřel roku 1995.

Blahořečen byl roku 1971 Pavlem VI. jako vyznavač, nikoliv mučedník – nezemřel totiž pro víru. Jan Pavel II. ten spor obešel: 10. října 1982 jej svatořečil a nazval mučedníkem lásky. Svátek má 14. srpna, je patronem vězňů, novinářů a rodin. Zobrazuje se ve františkánském hábitu nebo v pruhovaném vězeňském oděvu, se dvěma korunami, bílou a červenou.