Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Jan Hus a kostnický koncil Krize pozdně středověké církve a její český kritik. Mistr Jan Hus káže od roku 1402 v Betlémské kapli, navazuje na starší reformní kazatele i na Johna Wyclifa a žádá návrat k chudé církvi podle Písma. Po vystoupení proti odpustkům musí opustit Prahu a 6. července 1415 je v Kostnici upálen – jeho smrt sjednotí velkou část země.
- Husitská revoluce a čtyři artikuly pražské Od kalicha k defenestraci a společnému programu. Symbolem hnutí se stává přijímání podobojí, radikalizaci dovrší první pražská defenestrace 30. července 1419. Čtyři artikuly pražské (1420) spojují umírněné pražany s radikálními tábority – svobodné hlásání slova Božího, přijímání podobojí, chudá církev a trestání smrtelných hříchů.
- Husitské války a jejich konec Pět křížových výprav (1420–1431) a všechny odražené. Jan Žižka vítězí u Sudoměře i na Vítkově a zavádí vozovou hradbu, po jeho smrti vede polní vojska Prokop Holý (Ústí, Tachov, Domažlice). Vyčerpaná země končí bitvou u Lipan roku 1434 a jihlavskými kompaktáty 1436, která poprvé v Evropě právně uznala náboženskou dvojkolejnost.
- Doba pohusitská a jagellonský věk Po Zikmundově smrti roku 1437 vymírají Lucemburkové a zemi bez krále spravují krajské landfrýdy. Vzestup Jiřího z Poděbrad vede od obsazení Prahy roku 1448 přes správcovství 1452 až ke zvolení králem roku 1458. Král dvojího lidu hájí kompaktáta, po jejich zrušení papežem roku 1462 a po klatbě 1466 čelí jednotě zelenohorské i Matyáši Korvínovi. Vladislav Jagellonský uzavírá roku 1485 kutnohorský smír, vzniká jednota bratrská a moc přebírají šlechta a města.
- Mnišské a žebravé řády, kacířství a inkvizice Církev jako největší pozemkový vlastník i jako hnutí za nápravu. Starší řády v čele s benediktiny nesly vzdělanost, opisování knih a péči o nemocné, cisterciáci a premonstráti se podíleli na kolonizaci a ve 13. století přibyly řády žebravé – františkáni a dominikáni –, jež na výtku bohatství odpověděly dobrovolnou chudobou. Proti učení odchylujícím se od oficiální nauky nastoupila inkvizice. Kritika zlořádů, totiž prodeje odpustků, svatokupectví, mnohoobročnictví a nepotismu, se táhne od 13. století přes Johna Wyclifa až k českým reformním kazatelům a Janu Husovi.
- Papežství a císařství: boj o investituru a papežské schizma Spor dvou nejvyšších autorit křesťanského Západu o to, kdo z nich stojí výš. Z reformního hnutí vzešel boj o investituru, tedy o právo dosazovat biskupy: Řehoř VII. shrnul nároky papežství roku 1075 v Dictatu papae, exkomunikovaný Jindřich IV. konal roku 1077 pokání v Canosse a smír přinesl teprve wormský konkordát roku 1122. Zápas pokračoval po celý vrcholný středověk, prestiž papežství však srazilo avignonské zajetí (1309–1377) a schizma započaté roku 1378 dvojicí papežů Urbana VI. a Klementa VII. Rozkol ukončil až kostnický koncil volbou Martina V. roku 1417 – zvítězila tedy myšlenka koncilu a moc států nad církví ve vlastní zemi.
- Krize pozdního středověku: mor a selská povstání Otřes, jenž zasáhl Evropu v polovině 14. století a proměnil ji víc než kterákoliv bitva. Zemědělství naráželo na svůj strop – málo píce znamenalo málo dobytka a málo hnojiva –, a tak hladomory provázely kontinent až do 18. století; na vyčerpanou a válkou stíhanou Evropu poté dolehl mor, jenž zahubil asi třetinu obyvatel. K nákaze se přidaly daně, drancování a nedostatek pracovních rukou a odpovědí byla selská povstání: francouzská jacquerie roku 1358 v čele s Guillaumem Cailletem a anglická vzpoura Wata Tylera roku 1381. Obě skončila potlačením a smrtí vůdců, obě země však napříště trápilo, že vojáky nebylo kde brát; s krizí se pojí i papežské schizma od roku 1378 a pronásledování Židů.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď je nejlepší vést od příčin přes průběh k výsledkům a doplnit ji dobou pohusitskou, neboť teprve na ní je vidět, co husitství natrvalo změnilo.
Krize církve a Jan Hus
Na přelomu 14. a 15. století procházela Evropa otřesem: morové rány, hospodářský útlum a především úpadek autority církve. Od roku 1378 trvalo papežské schizma, kdy se o úřad dělili dva a po pisánském koncilu roku 1409 dokonce tři papežové, již se navzájem proklínali. Kněžstvo žilo nezřídka v rozporu s vlastním kázáním a prodej odpustků budil pohoršení. V Čechách navíc církev vlastnila asi třetinu půdy, což z její kritiky činilo věc zajímavou i pro šlechtu a měšťany. Domácí půdu připravili kazatelé Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova, myšlenkovou oporu poskytl anglický teolog John Wyclif naukou o nadřazenosti Písma nad církevní autoritou.
Na ně navázal mistr pražské univerzity Jan Hus, kážící od roku 1402 v Betlémské kapli česky a k lidu. Roku 1409 mu Dekret kutnohorský zajistil převahu českého národa na univerzitě, roku 1412 však jeho vystoupení proti odpustkům rozvázalo i svazek s Václavem IV. Nad Prahou byl vyhlášen interdikt a Hus odešel na venkov, kde sepsal spis De ecclesia. Na koncil do Kostnice přijel s ochranným glejtem Zikmunda Lucemburského, přesto byl uvězněn, a když odmítl odvolat věty, jež nikdy nenapsal, 6. července 1415 upálen. O rok později jej následoval Jeroným Pražský. Poprava, již koncil zamýšlel coby výstrahu, sjednotila velkou část země.
Revoluce, směry a program
Symbolem hnutí se stal kalich, tedy přijímání podobojí zavedené Jakoubkem ze Stříbra – viditelné znamení, že mezi knězem a laikem není rozdílu. Napětí přerostlo v otevřenou revoluci 30. července 1419 první pražskou defenestrací; Václav IV. o tři týdny později zemřel a země odmítla uznat Zikmunda.
Hnutí nebylo jednolité. Pražané, opření o univerzitu a bohaté měšťanstvo, žádali kalich a smír. Táborité v nově založeném jihočeském Táboře odmítali většinu obřadů, církevní majetek i světskou nadvládu církve a zprvu očekávali brzký konec světa. Třetí proud tvořili východočeští orebité, po Žižkově smrti zvaní sirotci. Krajní pikarty, popírající i samu podstatu svátosti, potlačil Žižka již roku 1421. Přes tyto rozdíly se všichni shodli na čtyřech artikulech pražských (1420): svobodné hlásání slova Božího, přijímání podobojí, chudá církev bez světského panování a trestání smrtelných hříchů ve všech stavech. Právě tento stručný program dal revoluci soudržnost, jíž se jejím protivníkům nedostávalo.
Války a jejich konec
Proti husitům vyhlásil papež pět křížových výprav (1420–1431) a všechny skončily porážkou. Odpověď netkví v odvaze, nýbrž v technice a kázni: vozová hradba rušila výhodu těžké jízdy, palné zbraně a cepy dovolily pěchotě porážet rytířstvo a stálá polní vojska dokázala táhnout kamkoli. Jan Žižka z Trocnova zvítězil u Sudoměře, na Vítkově i pod Vyšehradem a nebyl nikdy poražen; po jeho smrti roku 1424 převzal velení kněz Prokop Holý a přidal Ústí nad Labem, Tachov a Domažlice. Husitská vojska podnikala spanilé jízdy do sousedních zemí, jež však zemi hospodářsky vyčerpávaly.
Právě únava rozhodla. Umírnění zahájili jednání s basilejským koncilem a 30. května 1434 porazili spolu s katolíky u Lipan polní vojska. Jihlavská kompaktáta roku 1436 povolila přijímání podobojí a Zikmund byl přijat za krále. Šlo o první právně uznanou náboženskou dvojkolejnost v latinské Evropě – husitství tak o sto let předznamenalo reformaci, oslabilo církev i královskou moc a posílilo šlechtu a města.
Doba pohusitská a Jiří z Poděbrad
Zikmund zemřel roku 1437, jeho zeť Albrecht Habsburský roku 1439 a dědic Ladislav Pohrobek se narodil až po otcově smrti. Nastalo bezvládí, v němž pořádek udržovaly krajské svazy zvané landfrýdy a v němž proti sobě stály strana kališnická a katolická. Převahu si vydobyl Jiří z Poděbrad: roku 1448 obsadil Prahu, roku 1452 byl přijat zemským správcem a po náhlé smrti mladého Ladislava roku 1457 jej stavové 2. března 1458 zvolili králem.
Jiří byl jediným českým panovníkem nekrálovského rodu a jediným nekatolíkem na trůně. Snažil se vládnout oběma vyznáním – odtud král dvojího lidu – a hájit kompaktáta. V letech 1462 až 1464 předložil pozoruhodný návrh mírového svazu evropských panovníků se společným sněmem i soudem, s nímž vyslal poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu; dvory jej však odmítly. Roku 1462 papež Pius II. kompaktáta zrušil, roku 1466 stihla krále klatba, doma se proti němu postavila katolická jednota zelenohorská a do země vpadl uherský Matyáš Korvín, jenž se roku 1469 nechal v Olomouci zvolit českým králem. Jiří jej sice sevřel u Vilémova, ale války se nezbavil; nástupnictví proto přenechal Jagelloncům a roku 1471 zemřel.
Ze zklamání z nedokonané nápravy vyrostla ještě jedna větev. Stoupenci Petra Chelčického, jenž odmítal násilí, přísahu i dělení společnosti na tři stavy, se roku 1457 usadili v Kunvaldu a roku 1467 si volbou vlastních kněží ustavili jednotu bratrskou – církev, jež později dala české kultuře Kralickou bibli i Jana Amose Komenského. Soužití obou vyznání pak potvrdil kutnohorský náboženský smír roku 1485.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Příčiny jsou trojí: mravní úpadek církve a papežské schizma od roku 1378, sociální napětí v zemi, kde církev vlastnila asi třetinu půdy, a myšlenky Johna Wyclifa o nadřazenosti Písma nad církevní autoritou.
- Domácí půdu připravili reformní kazatelé Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova; na ně navázal Jan Hus kázáním v Betlémské kapli od roku 1402.
- Střet vyvrcholil roku 1412 vystoupením proti odpustkům; na kostnickém koncilu Hus odmítl odvolat a 6. července 1415 byl upálen, o rok později stejně skončil Jeroným Pražský.
- Symbolem hnutí se stal kalich – přijímání podobojí zavedené Jakoubkem ze Stříbra –, revoluci zahájila první pražská defenestrace 30. července 1419.
- Společným programem byly čtyři artikuly pražské z roku 1420: svobodné hlásání slova Božího, přijímání podobojí, chudá církev bez světského panování a trestání smrtelných hříchů ve všech stavech.
- Hnutí se dělilo na umírněné pražany, radikální tábority s Táborem coby střediskem a orebity čili sirotky; krajní pikarti byli potlačeni už roku 1421.
- Pět křížových výprav (1420–1431) ztroskotalo díky vojenství Jana Žižky a po roce 1424 Prokopa Holého – vozová hradba, palné zbraně a disciplinovaná polní vojska rušily výhodu těžké jízdy.
- Vyčerpaná země se přiklonila k jednání s basilejským koncilem; u Lipan 30. května 1434 porazila koalice umírněných a katolíků polní vojska a jihlavská kompaktáta roku 1436 povolila podobojí a přijala Zikmunda za krále.
- Po smrti Zikmunda a Albrechta Habsburského nastalo bezvládí spravované landfrýdy; zemi sjednotil Jiří z Poděbrad, jenž roku 1448 obsadil Prahu a roku 1452 se stal zemským správcem.
- Jiří z Poděbrad, král dvojího lidu zvolený roku 1458, hájil kompaktáta, navrhl mírový svaz evropských panovníků, po klatbě čelil jednotě zelenohorské i Matyáši Korvínovi a nástupnictví zajistil Jagelloncům.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Co bylo papežské schizma a proč prohloubilo krizi církve?
Co hlásal Jan Hus a v čem narazil?
Vyjmenuj čtyři artikuly pražské.
Jak se husité dělili?
Co byla vozová hradba a proč fungovala?
Kdo vedl husitská vojska a v kterých bitvách zvítězila?
Jak husitské války skončily a co jsou kompaktáta?
Jak vypadalo bezvládí po roce 1439?
Čím byla vláda Jiřího z Poděbrad výjimečná?
Jak vznikla jednota bratrská?
Kartičky
Co bylo papežské schizma a proč prohloubilo krizi církve? Roku 1378 byli zvoleni dva papežové, v Římě a v Avignonu, a od koncilu v Pise roku 1409 dokonce tři. Vzájemně se proklínali a každý žádal poslušnost i peníze. Věřícím tím bylo názorně předvedeno, že nejvyšší církevní autorita může být sporná, což otevřelo cestu volání po nápravě podle Písma.
Co hlásal Jan Hus a v čem narazil? Kázal od roku 1402 v Betlémské kapli o návratu k chudé církvi podle Písma a o nadřazenosti Božího zákona nad příkazy církevních hodnostářů. Rozhodujícím střetem bylo roku 1412 vystoupení proti prodeji odpustků, jímž ztratil podporu Václava IV. Na koncilu v Kostnici odmítl odvolat a 6. července 1415 byl upálen.
Vyjmenuj čtyři artikuly pražské. Svobodné hlásání slova Božího, přijímání podobojí pro všechny věřící, konec světského panování církve, tedy chudá církev bez majetku, a trestání smrtelných hříchů ve všech stavech bez rozdílu. Byly přijaty roku 1420 a spojily umírněné pražany s radikálními tábority.
Jak se husité dělili? Umírnění pražané, opření o univerzitu a měšťany, chtěli hlavně kalich a vyjednání smíru. Táborité v jihočeském Táboře odmítali většinu obřadů i světskou církev a zprvu očekávali brzký konec světa. Třetí proud tvořili východočeští orebité, po Žižkově smrti zvaní sirotci. Krajní pikarti byli potlačeni už roku 1421.
Co byla vozová hradba a proč fungovala? Obranná sestava ze spojených a řetězy zajištěných vozů, tedy pojízdná pevnost. Rušila hlavní výhodu protivníka, jímž byl úder těžké jízdy, a umožňovala pěchotě bojovat cepy, sudlicemi a palnými zbraněmi ze zajištěného postavení. Vítězství tak nerozhodovala odvaha, nýbrž technika a kázeň.
Kdo vedl husitská vojska a v kterých bitvách zvítězila? Jan Žižka z Trocnova zvítězil u Sudoměře roku 1420, na Vítkově a pod Vyšehradem a nebyl nikdy poražen; zemřel roku 1424 u Přibyslavi. Po něm převzal velení kněz Prokop Holý s vítězstvími u Ústí nad Labem roku 1426, u Tachova roku 1427 a u Domažlic roku 1431.
Jak husitské války skončily a co jsou kompaktáta? Po patnácti letech byla země vyčerpaná, a proto se umírnění spojili s katolickou šlechtou a 30. května 1434 porazili u Lipan radikální polní vojska. Lipany tedy nebyly porážkou husitství, nýbrž jeho radikálního křídla. Jihlavská kompaktáta roku 1436 pak povolila přijímání podobojí a Zikmund byl přijat za krále – poprvé v latinské Evropě bylo právně uznáno soužití dvou vyznání v jedné zemi.
Jak vypadalo bezvládí po roce 1439? Zikmund zemřel roku 1437 a jeho zeť Albrecht Habsburský o dva roky později, přičemž dědic Ladislav se narodil až po otcově smrti, odtud přídomek Pohrobek. Zemi bez krále spravovaly krajské svazy zvané landfrýdy a šlechtické strany kališnická a katolická. Převahu si postupně vydobyl Jiří z Poděbrad, jenž roku 1448 obsadil Prahu.
Čím byla vláda Jiřího z Poděbrad výjimečná? Byl jediným českým králem, jenž nepocházel z panovnického rodu a nebyl katolík; zvolen roku 1458, snažil se vládnout oběma vyznáním, odtud král dvojího lidu. Navrhl mírový svaz evropských panovníků se společným soudem, po zrušení kompaktát a klatbě však čelil jednotě zelenohorské i vpádu Matyáše Korvína a nástupnictví nakonec zajistil Jagelloncům.
Jak vznikla jednota bratrská? Vyrostla z myšlenek Petra Chelčického, jenž odmítal násilí, přísahu i dělení společnosti na tři stavy. Roku 1457 se jeho stoupenci v čele s Řehořem Krajčím usadili v Kunvaldu u Žamberka a roku 1467 si volbou vlastních kněží vytvořili samostatnou církev. Později dala jednota české kultuře Kralickou bibli i Jana Amose Komenského.