O prameni
Čtyři artikuly pražské byly formulovány na jaře 1420, kdy se k Praze blížila první křížová výprava. Shodly se na nich všechny husitské proudy — od umírněných mistrů univerzity po radikální tábority — a staly se společným programem revoluce. Byly přeloženy do latiny a němčiny a šířeny i za hranice, aby vyvrátily obraz husitů jako obyčejných kacířů.
Text pramene (zkráceno, v modernizovaném znění)
I. Aby slovo Boží po království českém svobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo zvěstováno a kázáno.
II. Aby velebná svátost těla a krve Boží pod obojí způsobou, chleba a vína, všem věrným křesťanům svobodně byla dávána.
III. Aby kněžstvu odňato bylo světské panování nad zbožím a statky, jež drží na škodu svého úřadu a na újmu ramene světského, a aby kněží žili příkladně podle čtení svatého.
IV. Aby všichni hříchové smrtelní a zvláště zjevní řádně a rozumně od těch, jimž to přísluší, byli stavováni a trestáni, v každém stavu bez výjimky.
Komentář
Artikuly nejsou jen náboženský dokument — jsou to i požadavky politické a sociální. Odnětí majetku církvi (III.) měnilo rozložení moci v zemi; trestání hříchů „v každém stavu bez výjimky” (IV.) mířilo i na panovníka a šlechtu, tedy na zásadu rovnosti před Božím zákonem. Právě obecnost formulací umožnila, aby si je každý husitský proud vykládal po svém — což drželo koalici pohromadě, ale stalo se i zdrojem pozdějších rozporů.
- Kdo artikuly sepsal a v jaké situaci? Proč husité potřebovali společný program právě roku 1420?
- Který z požadavků byl podle tebe pro tehdejší církev nejnepřijatelnější a proč?
- Komu byl text určen — jen Čechům, nebo i zahraničí? Co tomu nasvědčuje?
- Který artikul mohl znít jinak uším pražského měšťana a jinak uším táborského sedláka?
- Srovnej artikuly s pozdějšími požadavky reformace 16. století — v čem se shodují?