Žebravé řády

Řády nového rázu, jež ve 13. století neodešly do ústraní, nýbrž do měst: především františkáni a dominikáni. Živily se almužnami, kázaly na ulicích a dobrovolnou chudobou odpovídaly na nejčastější výtku vůči církvi – že hlásá evangelium a hromadí majetek. Ve městech zřizovaly špitály a školy, a suplovaly tak sociální síť, kterou nikdo jiný nedržel. Právě z jejich řad ovšem vzešli také inkvisitoři, takže tentýž řád pečoval o chudé i o hranice.