Cech

Sdružení mistrů jedné živnosti ve městě – pekařů, řezníků, soukeníků, platnéřů či zlatníků. Cech hlídal kvalitu, cenu i počet mistrů, chránil své členy před konkurencí, v nouzi vypomáhal vdově po zemřelém kolegovi a měl vlastní znamení i vlastní oltář v kostele. Jeho členové sídlívali v jedné ulici, jež po nich dostávala jméno: Celetná podle celetníků, výrobců perníku, dále Soukenická či Zlatnická. V novověku cechy zkostnatěly a v českých zemích dožily až v polovině 19. století coby brzda svobodnějšího podnikání.