Byzantská říše

Východní polovina římského impéria, jež po roce 476 trvala dál a byla po celý raný středověk nejvyspělejším státem Evropy. Sídlila v Konstantinopoli, dřívější Byzanci, jíž Slované říkali Cařihrad. Císař zde nebyl pouhým vládcem, nýbrž zároveň hlavou církve – uspořádání zvané caesaropapismus pojilo v jediné osobě neomezenou moc světskou i duchovní. Od 7. století vliv říše upadal pod náporem Arabů, Peršanů a Bulharů; přesto přetrvala další staletí a právě odtud přišli roku 863 na Moravu Konstantin a Metoděj.