Slovníček pojmů · Osobnost
Karmelitka, jež zemřela ve čtyřiadvaceti letech a nikdy nevytáhla paty z kláštera v normandském městečku – a přesto je dnes patronkou misií a učitelkou církve. Zůstala po ní malá cesta.
Narodila se roku 1873 v Alençonu jako nejmladší z devíti dětí hodináře Ludvíka Martina a krajkářky Zélie Guérinové; dospělosti se dožilo pět dcer, čtyři z nich vstoupily na Karmel. Matka zemřela roku 1877 na rakovinu a rodina se přestěhovala do Lisieux. Terezie byla dítě přecitlivělé, ustrašené a často nemocné; sama později psala o náhlém obratu o Vánocích roku 1886, po němž se s tím dokázala vyrovnat. Do kláštera chtěla vstoupit v patnácti, což řehole nedovolovala, a tak při pouti do Říma roku 1887 poklekla před Lva XIII. a poprosila o výjimku – odvedli ji stráže, svolení nakonec dal biskup. Na Karmel v Lisieux vstoupila 9. dubna 1888. Otec mezitím duševně onemocněl a poslední léta strávil v ústavu. Žila zcela obyčejný klášterní život: prádelna, sakristie, výchova novicek. Na příkaz představené, jíž byla její vlastní sestra, sepsala vzpomínky. V dubnu 1896 se u ní projevila tuberkulóza a 30. září 1897 zemřela; poslední rok navíc provázely mučivé pochybnosti, zda po smrti vůbec něco je.
Rok po jejím pohřbu vyšly zápisky pod názvem Dějiny duše a staly se nečekaným knižním úspěchem – klášter pak nestačil odpovídat na dopisy. Terezie v nich odmítla představu, že svatost patří hrdinům a askétům. Tvrdila, že k Bohu se nedochází velkými výkony, nýbrž tím, že člověk dělá docela nepatrné věci s velkou láskou a smíří se s vlastní slabostí. Sestra Pauline text před vydáním upravovala a vyhlazovala; původní znění vyšlo až roku 1956 a teprve pak bylo vidět, jak střízlivá Terezie byla.
Svatořečil ji 17. května 1925 Pius XI., pouhých osmadvacet let po smrti, a roku 1927 ji prohlásil patronkou misií po boku Františka Xaverského, přestože v žádné misii nikdy nebyla; roku 1944 se stala druhou patronkou Francie vedle Jany z Arku. Dne 19. října 1997 ji Jan Pavel II. jmenoval učitelkou církve jako teprve třetí ženu v dějinách. Svátek má 1. října, zobrazuje se v karmelitánském hábitu s náručí růží a s křížem.