Papežské schizma

Rozkol, při němž vládl v Římě Urban VI., v Avignonu Kliment VII. a oba byli přesvědčeni o vlastní oprávněnosti. Trval do roku 1417 a vzal církvi to jediné, čím doposud vládla neotřesitelně – nárok na jednotu a neomylnost. V českých zemích se v téže době formují kazatelská a reformní hnutí, takže půda pro revoluci byla připravena dřív, než se objevil muž, jenž ji dokázal pojmenovat.