Slovníček pojmů · Místo
◇ Místo · Středověk
Osmanská říše
Stát, jenž vyrostl na přelomu 13. a 14. století v Malé Asii na půdě rozpadající se Byzance a během dvou staletí ovládl Balkán, Malou Asii i severní Afriku. Byla to přísně centralizovaná monarchie v čele se sultánem, lišící se od Evropy náboženstvím, vědou, řemeslem, lékařstvím i organizací vojska – a v mnoha z těchto oborů ji tehdy předčila. Podmaněné národy na islám neobracela, zato je zatížila tributem a odvody chlapců do armády. Položila se napříč starým cestám mezi Evropou a Asií, a právě tím pobídla Evropu k hledání cest nových.
Kde se o tom dočteš
Souvisí
- Osman I.
- Mehmed II.
- Janičáři
- 1389 – bitva na Kosově poli
- 1453 – dobytí Konstantinopole
- Devširme
- Krym
- Sultán