John Locke

Anglický myslitel, jenž ve Dvou pojednáních o vládě z roku 1689 postavil tvrzení znějící tehdejším panovníkům jako rouhání: lidé mají přirozená práva na život, svobodu a majetek už před vznikem státu, vláda vzniká jejich souhlasem a ztrácí oprávnění ve chvíli, kdy tato práva sama porušuje. Moc tedy nepochází od Boha, nýbrž z lidu, a lid ji smí odejmout. Jako empirik proslul rovněž obrazem mysli coby nepopsané desky – tabula rasa –, do níž teprve zkušenost vpisuje poznatky.