Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Reformace a protireformace Stav církve na počátku 16. století a spor o odpustky. Martin Luther, 95 tezí roku 1517, zásady sola gratia, sola fide a sola scriptura, wormský sněm 1521 a překlad bible. Německá selská válka 1524–1526, augsburské vyznání 1530 a augsburský mír 1555 se zásadou cuius regio, eius religio. Jan Kalvín, Ženeva a predestinace, anglikánská církev Jindřicha VIII. od roku 1534. Katolická odpověď: jezuitský řád 1540, tridentský koncil 1545–1563, index zakázaných knih a inkvizice. Francouzské náboženské války 1562–1598, Bartolomějská noc 1572 a edikt nantský 1598.
- Renesance a humanismus Italská východiska renesance – bohatá města, mecenáši, návrat k antickým pramenům. Humanismus a jeho představitelé: Dante, Petrarca, Boccaccio, Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Thomas More. Renesanční umění od Giotta a Brunelleschiho k Botticellimu, Leonardovi, Michelangelovi a Raffaelovi, severní renesance van Eycka, Bosche, Bruegela a Dürera. Gutenbergův knihtisk okolo roku 1450 a jeho následky. Vědecká revoluce: Koperník 1543, Kepler, Galilei a jeho odsouzení roku 1633. Renesance v českých zemích – veleslavínská doba, Bible kralická, Letohrádek královny Anny, dvůr Rudolfa II.
- Středověká vzdělanost a románský sloh Jak Evropa přišla o antickou školu a jak si postavila vlastní. Kláštery a skriptoria, irská záchrana antického písemnictví, Isidorovy Etymologiae, karolínská minuskula proti scriptio continua, sedmero svobodných umění v podobě trivia a quadrivia, scholastika od Alcuina a Anselma k Tomáši Akvinskému a Ockhamovi, spor o univerzálie mezi realisty a nominalisty, první univerzity v Bologni, Oxfordu, Cambridgi a Paříži. Závěrem románský sloh s rotundou a bazilikou.
- Mnišské a žebravé řády, kacířství a inkvizice Církev jako největší pozemkový vlastník i jako hnutí za nápravu. Starší řády v čele s benediktiny nesly vzdělanost, opisování knih a péči o nemocné, cisterciáci a premonstráti se podíleli na kolonizaci a ve 13. století přibyly řády žebravé – františkáni a dominikáni –, jež na výtku bohatství odpověděly dobrovolnou chudobou. Proti učení odchylujícím se od oficiální nauky nastoupila inkvizice. Kritika zlořádů, totiž prodeje odpustků, svatokupectví, mnohoobročnictví a nepotismu, se táhne od 13. století přes Johna Wyclifa až k českým reformním kazatelům a Janu Husovi.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď je nejlepší vést od stavu církve na počátku 16. století přes jednotlivé reformační proudy k odpovědi Říma, a teprve nakonec připojit kulturní pozadí – humanismus, renesanci a vzdělanost, z níž obojí vyrostlo.
Církev na prahu 16. století
Přestože se reformace obvykle datuje rokem 1517, kritika církve byla o dvě století starší. Papežství vyšlo z avignonského zajetí a ze schizmatu oslabeno, renesanční papežové vedli války i výstavbu a peníze na ně sháněli prodejem odpustků, hromaděním úřadů v jedněch rukou a svatokupectvím. Proti tomu se postavili už John Wyclif v Anglii a Jan Hus v Čechách; oba žádali návrat k Písmu a k chudé církvi a oba narazili. Rozdíl mezi nimi a Lutherem netkvěl v odvaze ani v učení, nýbrž v době: v 16. století existoval knihtisk, sílící zeměpanská moc a měšťanstvo hledající vlastní zbožnost.
Luther a německá reformace
Augustiniánský mnich a profesor ve Wittenberku Martin Luther (1483–1546) vystoupil 31. října 1517 s 95 tezemi proti obchodu s odpustky. Spor o jednu praxi se rychle proměnil ve spor o samu podstatu spásy. Lutherovo učení shrnuje trojí sola: sola scriptura – jedině Písmo, sola fide – jedině vírou, sola gratia – jedině z milosti. Odpadá tím prostřednictví kněze, zůstávají dvě svátosti a kněz se stává kazatelem, jenž se smí ženit. Když roku 1521 na sněmu ve Wormsu odmítl odvolat, byl dán do říšské klatby; saský kurfiřt jej ukryl na Wartburgu, kde Luther přeložil bibli do němčiny – a vytvořil tak zároveň spisovný německý jazyk.
Selská válka a augsburský mír
Slova o svobodě křesťana si však každý vyložil po svém. Roku 1524 vypukla německá selská válka, největší lidové povstání předrevoluční Evropy; sedláci ve dvanácti artikulech žádali zrušení nevolnictví, volbu faráře a snížení dávek a jejich radikální křídlo vedl kazatel Thomas Müntzer. Luther se od nich rázně odvrátil a vyzval knížata k zásahu. Povstání bylo roku 1526 utopeno v krvi a reformace napříště stála a padala s vůlí zeměpánů. Po dlouhých válkách uzavřel spor augsburský mír roku 1555 zásadou cuius regio, eius religio: vyznání poddaných určuje kníže. Německá roztříštěnost tím zesílila a kalvinisté, jež mír pominul, si nesli křivdu až do roku 1618.
Kalvín, Švýcarsko a britské ostrovy
Druhé ohnisko vzniklo ve Švýcarsku. Po Ulrichu Zwinglim v Curychu vybudoval Francouz Jan Kalvín (1509–1564) v Ženevě obec spravovanou volenými staršími a řízenou přísnou mravní kázní. Jádrem jeho učení je predestinace – Bůh předem rozhodl o spáse a člověk to nezmění; znamení vyvolení se však hledalo v poctivé a zdařilé práci. Právě proto se kalvinismus ujal v podnikavém prostředí: v Nizozemí, ve Skotsku u presbyteriánů, ve Francii u hugenotů a v Anglii u puritánů. Anglická reformace naproti tomu vzešla z mocenského sporu: Jindřich VIII. se roku 1534 supremačním aktem prohlásil hlavou církve, zrušil kláštery a jejich majetek rozdal šlechtě. Po katolickém mezidobí Marie Tudorovny ustálila Alžběta I. anglikánství coby střední cestu – biskupská správa a obřad blízký katolictví, nauka blízká reformaci.
Katolická reforma a tridentský koncil
Řím odpověděl trojím způsobem. Roku 1540 bylo potvrzeno Tovaryšstvo Ježíšovo, tedy jezuité Ignáce z Loyoly, řád vojenské kázně opírající se o školství, misie a zpovědnice u panovnických dvorů. Roku 1542 byla obnovena inkvizice a doplněna indexem zakázaných knih. Rozhodujícím činem byl však tridentský koncil (1545–1563): potvrdil sedm svátostí i závaznost tradice vedle Písma, zakázal prodej odpustků, nařídil biskupům pobyt v diecézi a zřízení seminářů. Nešlo o smír s protestanty, nýbrž o sevření vlastních řad – a v tom byl koncil úspěšný.
Náboženské války ve Francii
Nejtvrději dolehl rozkol na Francii. Mezi katolickou stranou vedenou rodem Guisů a hugenoty stály náboženské války 1562–1598, jejichž nejtemnějším okamžikem byla bartolomějská noc v srpnu 1572, kdy bylo v Paříži zavražděno na tři tisíce hugenotů. Spor rozťal Jindřich Navarrský, jenž coby dědic trůnu přestoupil ke katolictví – výrok „Paříž stojí za mši“ mu byl připsán později – a jako Jindřich IV. vydal roku 1598 edikt nantský. Hugenotům zaručil svobodu vyznání i opevněná města; poprvé se tak veliká monarchie smířila s tím, že poddaní nemusejí věřit stejně jako král.
Humanismus a renesance za Alpami
Reformace by ovšem nebyla myslitelná bez převratu ve vzdělanosti. Středověká škola stála na sedmeru svobodných umění a na scholastice, jež vykládala uznávané autority; univerzity v Bologni, Paříži či Oxfordu byly její pýchou. Humanismus obrátil směr: místo výkladu autority žádal návrat k původnímu prameni a k jazykům, v nichž byl psán. Za Alpami dostal navíc mravní a náboženský ráz. Erasmus Rotterdamský vydal řecký Nový zákon a v Chvále bláznovství se vysmál nešvarům církve, Thomas More v Utopii načrtl spravedlivější uspořádání společnosti a zaplatil za své přesvědčení hlavou. Severní renesance dala malířství van Eycka, Bosche, Bruegela a Dürera, jehož grafiky se šířily týmiž cestami jako reformační letáky. A právě knihtisk z poloviny 15. století je oním pojítkem, jež z náboženského sporu udělalo evropskou událost.
Světci
Lidé, jež církev prohlásila za svaté, a jejichž osudy s touto látkou souvisejí.
Ignác z Loyoly a jezuitéasi 1491–1556, řád potvrzen 1540Baskický šlechtic a bývalý voják, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova, jež papež potvrdil roku 1540.
Terezie z Ávily1515–1582Španělská řeholnice, jež z pohodlného kláštera udělala místo tvrdé kázně – a přitom napsala knihy o modlitbě, které se čtou dodnes.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Reformace nepřišla znenadání: prodej odpustků, svatokupectví a papežský dvůr žijící po způsobu renesančních knížat vyvolávaly kritiku už u Wyclifa a Husa.
- Luther vyvěsil 31. října 1517 ve Wittenberku 95 tezí proti odpustkům; jeho učení stojí na trojím sola – sola scriptura, sola fide, sola gratia.
- Na wormském sněmu roku 1521 Luther odmítl odvolat, byl dán do klatby a pod ochranou saského kurfiřta přeložil na Wartburgu bibli do němčiny – tím zároveň vytvořil spisovný jazyk.
- Německá selská válka 1524–1526 vyrostla z reformačního hesla o svobodě křesťana; Luther se od sedláků odvrátil, povstání bylo krvavě potlačeno a reformace se napříště opřela o knížata.
- Augsburský mír roku 1555 uzavřel spor zásadou cuius regio, eius religio – vyznání poddaných určuje zeměpán, což zároveň upevnilo německou roztříštěnost.
- Jan Kalvín vybudoval v Ženevě přísnou obec a učením o predestinaci spojil zbožnost s pracovitostí; kalvinismus zakotvil v Nizozemí, ve Skotsku, ve Francii u hugenotů a v Anglii u puritánů.
- V Anglii vznikla reformace shora: Jindřich VIII. se roku 1534 supremačním aktem prohlásil hlavou církve, po Marii Krvavé ustálila Alžběta I. anglikánství coby střední cestu.
- Katolická odpověď měla tři nástroje: jezuitský řád z roku 1540, tridentský koncil 1545–1563 a index zakázaných knih spolu s inkvizicí.
- Francouzské náboženské války 1562–1598 vyvrcholily bartolomějskou nocí roku 1572 a skončily nantským ediktem, jímž Jindřich IV. přiznal hugenotům svobodu vyznání.
- Renesance a humanismus obrátily pozornost k člověku a k antickým pramenům; knihtisk z poloviny 15. století dal reformaci nástroj, bez něhož by zůstala místním sporem.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Co Lutherovi vadilo na odpustcích?
Co znamená trojí sola?
Proč se Luther postavil proti povstalým sedlákům?
Co znamená zásada cuius regio, eius religio?
Čím se kalvinismus lišil od luteránství?
Jak proběhla reformace v Anglii?
Co rozhodl tridentský koncil?
Čím skončily francouzské náboženské války?
Co je humanismus a čím se lišil od středověké vzdělanosti?
Jaký vliv měl knihtisk na reformaci?
Kartičky
Co Lutherovi vadilo na odpustcích? Odpustek se prodával coby listina zkracující trest za hříchy a peníze z něj plynuly na stavbu chrámu svatého Petra. Luther v tom viděl obchod s Boží milostí, již podle jeho přesvědčení nelze koupit ani zasloužit skutky. Spor o odpustky proto vedl k otázce, kdo má vůbec moc hříchy odpouštět.
Co znamená trojí sola? Sola scriptura – jedině Písmo je závazným zdrojem víry, nikoliv tradice a papežská rozhodnutí. Sola fide – člověk je ospravedlněn pouhou vírou, ne skutky ani odpustky. Sola gratia – spása je darem Boží milosti. Z těchto tří vět plyne odmítnutí kněžského prostřednictví i většiny svátostí.
Proč se Luther postavil proti povstalým sedlákům? Sedláci si jeho učení o svobodě křesťana vyložili sociálně a ve dvanácti artikulech žádali zrušení nevolnictví a snížení dávek. Luther však chápal svobodu duchovně a odmítal vzpouru proti vrchnosti; spisem proti loupežným hordám sedláků vyzval knížata k tvrdému zásahu. Reformace tím ztratila lidovou oporu a stala se věcí zeměpánů.
Co znamená zásada cuius regio, eius religio? Doslova „čí země, toho náboženství“. Augsburský mír roku 1555 jí přiznal každému říšskému knížeti právo určit vyznání svých poddaných, přičemž na výběr bylo jen katolictví a luteránství. Poddaný, jenž souhlasit nechtěl, se mohl vystěhovat. Kalvinisté v míru zahrnuti nebyli, což se stalo jednou z příčin třicetileté války.
Čím se kalvinismus lišil od luteránství? Kalvín učil o predestinaci – Bůh předem rozhodl o spáse i zavržení a člověk to nemůže ovlivnit. Vnější znamení vyvolení hledali kalvinisté ve zdaru poctivé práce, což podporovalo spořivost a podnikavost. Obec spravovali volení starší, nikoliv biskupové, a bohoslužba byla vůči luteránské strohá.
Jak proběhla reformace v Anglii? Vyšla shora a z mocenských pohnutek: když papež odmítl rozvod Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou, prohlásil se král roku 1534 supremačním aktem hlavou anglické církve a zrušil kláštery. Za Marie Tudorovny přišel krátký návrat ke katolictví, teprve Alžběta I. ustálila anglikánskou církev coby střední cestu mezi Římem a Ženevou.
Co rozhodl tridentský koncil? Zasedal v letech 1545–1563 a byl jádrem katolické reformy. Potvrdil sporná dogmata včetně sedmi svátostí a významu tradice vedle Písma, zakázal prodej odpustků a svatokupectví, nařídil biskupům pobyt v diecézi a zřízení kněžských seminářů. Nešlo tedy o ústupek protestantům, nýbrž o sevření vlastních řad.
Čím skončily francouzské náboženské války? Po bartolomějské noci roku 1572, kdy bylo v Paříži pobito na tři tisíce hugenotů, se boje protáhly až do konce století. Rozřešil je Jindřich Navarrský, jenž kvůli koruně přestoupil ke katolictví a roku 1598 vydal edikt nantský. Ten hugenotům zaručil svobodu vyznání i opevněná města, a Francie tak byla první velkou zemí s náboženskou snášenlivostí uzákoněnou shora.
Co je humanismus a čím se lišil od středověké vzdělanosti? Humanismus je návrat k antickým pramenům a k jazykům, v nichž byly psány, spojený se zájmem o člověka a pozemský svět. Středověká scholastika vykládala autority a hledala soulad víry s rozumem, humanista naopak sáhl po původním textu a ověřoval jej. Erasmus Rotterdamský tak vydal řecký Nový zákon, čímž nechtěně poskytl reformaci zbraň.
Jaký vliv měl knihtisk na reformaci? Gutenbergův vynález z poloviny 15. století umožnil vytisknout tisíce letáků a bible v národním jazyce za cenu, již snesl i měšťan. Lutherovy teze se díky němu rozšířily po Německu během několika týdnů. Bez knihtisku by spor wittenberského profesora patrně zůstal místní disputací, jakých byly desítky.