Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- Přemyslovci od roku 1055 do vymření rodu Seniorát a moravské úděly, Vratislav II. coby první český král roku 1085 a Vyšehradský kodex. Dvanácté století: vítězství Soběslava I. u Chlumce roku 1126, druhá koruna Vladislava II. roku 1158 a Statuta Konrádova. Přemysl Otakar I., primogenitura a Zlatá bula sicilská roku 1212, Václav I. a mongolský vpád roku 1241, Přemysl Otakar II. coby král železný a zlatý a bitva na Moravském poli roku 1278. Braniboři v Čechách, pražský groš a horní zákoník Václava II., vymření rodu po meči roku 1306.
- Raně středověké státy Evropy Utváření evropských států mezi 9. a 13. stoletím. Výpravy Seveřanů, Anglie od heptarchie přes Hastings roku 1066 k Magně chartě roku 1215, Francie Kapetovců od roku 987, Svatá říše římská od korunovace Oty I. roku 962 a spor o investituru vrcholící Canossou. Na východě Kyjevská Rus, Polsko a Uhry.
- Anglie a Francie ve vrcholném středověku Zápas dvou zemí, z něhož později vyrostla stoletá válka. Jindřich II. Plantagenet (1154–1189) drží sňatkem s Eleonorou Akvitánskou polovinu Francie, jeho syn Richard I. Lví srdce válčí v Levantě a Jan Bezzemek francouzská území ztrácí. Porážka u Bouvines roku 1214 udělala z Francie nejsilnější stát Evropy a oslabený Jan musel roku 1215 přijmout Magnu chartu, jež poprvé omezila královu vůli. Filip IV. Sličný pak reformami posílil korunu a roku 1309 přiměl papeže přesídlit do Avignonu.
- Papežství a císařství: boj o investituru a papežské schizma Spor dvou nejvyšších autorit křesťanského Západu o to, kdo z nich stojí výš. Z reformního hnutí vzešel boj o investituru, tedy o právo dosazovat biskupy: Řehoř VII. shrnul nároky papežství roku 1075 v Dictatu papae, exkomunikovaný Jindřich IV. konal roku 1077 pokání v Canosse a smír přinesl teprve wormský konkordát roku 1122. Zápas pokračoval po celý vrcholný středověk, prestiž papežství však srazilo avignonské zajetí (1309–1377) a schizma započaté roku 1378 dvojicí papežů Urbana VI. a Klementa VII. Rozkol ukončil až kostnický koncil volbou Martina V. roku 1417 – zvítězila tedy myšlenka koncilu a moc států nad církví ve vlastní zemi.
- Svatá říše římská a Zlatá bula 1356 Útvar, jenž nebyl státem, nýbrž svazkem zemí s vlastními knížaty, a přesto vydržel od 10. století do roku 1806. Hlavu si volil sbor sedmi kurfiřtů – arcibiskupů mohučského, trevírského a kolínského a čtyř světských volitelů včetně krále českého –, přičemž požadavek jednomyslnosti vedl ke dvojím volbám a vzdorokrálům. Zlatá bula Karla IV. z roku 1356 proto zavedla rozhodování prostou většinou. Přes vzepětí za Štaufů, jež představuje Fridrich I. Barbarossa, moc císaře slábla, neboť se opíral jen o vlastní rodové panství; od 15. století zůstala koruna u Habsburků.
- Lenní soustava, šlechta a duchovenstvo Kdo ve středověku držel půdu, držel moc. Panovník ji propůjčoval svým věrným coby léno výměnou za službu a časem připustil i dědičné držení; o původu české šlechty se vedou spory mezi výkladem z panovnické družiny a návazností na starší kmenové náčelníky. Duchovenstvo bylo jediným stavem, do něhož se nerodilo, nýbrž vstupovalo rozhodnutím, a vedle bohoslužby neslo vzdělanost, špitály a péči o chudé – ukázkou je Anežka Česká (1211–1282), dcera Přemysla Otakara I. Do modelu trojího lidu se přitom nevešla polovina obyvatel: postavení ženy zůstávalo po celý život závislé a urozená nevěsta byla nástrojem spojeneckých smluv, jak dokládají císařovna Matylda i Eleonora Akvitánská.
- Středověká vesnice, trojí lid a kolonizace Společnost, v níž žila drtivá většina obyvatel, a proměna, jež ji uživila. Učení o trojím lidu dělilo lidi na ty, kdo se modlí, bojují a pracují, a nerovnost spíš zdůvodňovalo, než popisovalo; poddaní jediní odváděli dávky vrchnosti, církvi desátek a robotovali. Zvlášť stálo postavení Židů coby panovníkových poddaných, vyloučených z držby půdy i z řemesla. Výnosy zvedly chomout, těžký pluh se železnou radlicí, vodní mlýn a trojpolní hospodaření, načež vnitřní a vnější kolonizace zakládala nové vsi: lokátor ves vyměřil a stal se rychtářem, osadníci získali podle emfyteutického práva dědičnou držbu a dočasné úlevy.
- Středověká města, řemesla a cechy Třetí síla vedle hradu a kláštera. Města vznikala obnovou antických sídel, povýšením trhových osad i zakládáním na zeleném drnu; městem je ovšem činila teprve privilegia – právo hradební, tržní, mílové a várečné. První je u nás obdržel roku 1223 moravský Uničov, vedle královských měst stála města horní, věnná a poddanská. V čele samosprávy stál rychtář, od konce 13. století purkmistr a rada dvanácti konšelů. Řemeslníci se sdružovali v ceších, jež hlídaly jakost, cenu i počet mistrů a vedly učedníka přes tovaryšská léta k mistrovskému kusu; dálkový obchod ovládly Benátky, Janov a od 13. století hanza.
- Mongolská expanze a Zlatá horda Nájezd ze stepi, jenž během jediné generace dosáhl od severní Číny k Odře. Kočovné kmeny sjednotil roku 1206 Temüdžin coby Čingischán a jejich silou byl jezdec s lukem, několik koní na muže a tvrdá kázeň; po vítězství na řece Kalce roku 1223 padl roku 1240 Kyjev a roku 1242 vznikla Zlatá horda. Tažení chána Batúa rozdrtilo roku 1241 u Lehnice slezská knížata, vyplenilo Moravu a vpadlo do Uher, načež se vojska po smrti velkého chána Ögedeje stáhla. Nadvládu nad ruskými knížectvími nalomilo teprve vítězství Dmitrije Donského na Kulikovském poli roku 1380 a Mongolové odešli o sto let později.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď stojí na dvojím srovnání – jak Přemyslovci proměnili kolísavé knížectví v dědičné království a jak touž dobou vznikaly z rozdrobených území státy na západě Evropy.
Seniorát a zápas o královskou korunu
Břetislavův seniorát z roku 1055 slíbil pořádek a přinesl pravý opak. Vládu měl vždy převzít nejstarší člen rodu, ostatní obdrželi moravské úděly – jenže každý otec chtěl na trůn dosadit vlastního syna a každý úděl skýtal vzbouřenci základnu. Dvanácté století je proto přehlídkou převratů, do nichž zasahoval i císař coby rozhodčí. Královský titul se v této době stal cenou za vojenskou službu: obdržel jej roku 1085 Vratislav II. a roku 1158 Vladislav II., vždy však jen osobně. Trvalé zklidnění nepřinesla ani Statuta Konrádova z roku 1189, první zapsané české zemské právo.
Rozhodující obrat provedl Přemysl Otakar I. (1197–1230). Sledoval zápas Štaufů s Welfy o římský trůn a svou podporu prodával tomu, kdo nabídl víc. Nakonec ji poskytl Fridrichu II., jenž mu roku 1212 vydal Zlatou bulu sicilskou: dědičný královský titul, nedělitelnost země, právo dosazovat pražské biskupy a jen mírné závazky vůči říši. Roku 1216 navíc prosadil primogenituru – nástupnictví prvorozeného syna –, čímž zápasy o trůn skončily.
Vzestup a pád Přemysla Otakara II.
Václav I. (1230–1253) je králem klidného rozkvětu. Roku 1241 odvrátil obratnou obranou mongolský vpád, podporoval zakládání měst a německou kolonizaci pohraničí a jeho dvůr přijal rytířskou kulturu i nový gotický sloh. Do jeho doby patří také Anežka Česká, sestra, jež odmítla korunu ve prospěch špitálu a řeholního života.
Jeho syn Přemysl Otakar II. (1253–1278) byl nejmocnějším panovníkem střední Evropy. Sňatkem s Markétou Babenberskou získal Rakousy, vítězstvím u Kressenbrunnu roku 1260 Štýrsko a posléze i Korutany a Kraňsko; jeho říše sahala od Krkonoš k Jadranu. Bohatství mu skýtalo jihlavské stříbro, cla a nová města – odtud přídomek král železný a zlatý. Právě jeho síla jej ovšem zahubila. Kurfiřti si nepřáli tak mocného pána, a proto zvolili roku 1273 římským králem nevýrazného Rudolfa Habsburského. Ten prohlásil alpské zisky za neoprávněné, získal domácí odbojnou šlechtu i uherského krále a Přemysl 26. srpna 1278 na Moravském poli padl.
Následovalo pět let braniborské správy, jež zemi vydrancovala. Václav II. (1283–1305) ji obnovil s pozoruhodnou rozvahou: opřel se o stříbro nalezené u Kutné Hory, roku 1300 vydal horní zákoník Ius regale montanorum a zavedl pražský groš, minci, jež platila po celé střední Evropě. Získal také polskou korunu a pro syna korunu uherskou. Jeho dílo však nepřežilo jednu generaci: Václava III. zavraždil neznámý pachatel 4. srpna 1306 v Olomouci a Přemyslovci vymřeli po meči.
Anglie, Francie a normanské státy
Zatímco český stát dozrával, západní Evropa se teprve skládala. Hybatelem 9. až 11. století byla severská expanze. Vikingové pustošili pobřeží od Irska po Středomoří, roku 911 však západofranský král přenechal jejich vůdci Rollovi ústí Seiny – tak vznikla Normandie, jejíž obyvatelé přijali křesťanství i francouzštinu, aniž ztratili bojovnost.
V Anglii se sedm anglosaských království sjednotilo pod tlakem Dánů; Alfréd Veliký je uhájil za cenu poplatku zvaného danegeld. Rozhodující zlom přinesl rok 1066, kdy Vilém Dobyvatel porazil u Hastingsu krále Harolda. Nahradil domácí šlechtu normanskou, zavedl lenní soustavu, v níž byl každý vazal vázán přímo králi, a nechal sepsat pozemkový soupis Domesday Book. Anglie tím získala nejsilnější panovnickou moc v Evropě – a právě proti ní se obrátil odpor: roku 1215 vynutili baroni na Janu Bezzemkovi listinu Magna charta libertatum, jež vázala daně na souhlas rady a zapověděla věznění bez soudu. Odtud vede cesta k parlamentu.
Francie šla opačnou cestou. Roku 987 zvolili velmoži králem Huga Kapeta, avšak skutečně vládl jen na malém území kolem Paříže, zatímco vévodové byli mocnější než on. Kapetovci proto skládali zemi po kouscích – sňatky, dědictvím i soudními spory – a teprve Filip II. August odňal anglickým Plantagenetům většinu jejich francouzských držav. Zbylí Normané mezitím dobyli jižní Itálii a Sicílii a Roger II. zde roku 1130 založil Sicilské království, stát, v němž se prolínala kultura latinská, řecká i arabská. Srovnáme-li obojí, vyjde nám poučení, jež platí i pro Čechy: stát nevzniká z vítězství, nýbrž z trvalé správy.
Světci
Lidé, jež církev prohlásila za svaté, a jejichž osudy s touto látkou souvisejí.
Anežka Česká1211–1282Dcera Přemysla Otakara I., jež odmítla sňatek s císařem i s anglickým králem, vstoupila ke klariskám a založila řád křižovníků s červenou hvězdou – jediný ře…
Zdislava z Lemberkaasi 1220–1252Šlechtična, jež nezaložila řád ani neodešla do kláštera, a přesto se stala světicí: provozovala špitály vedle vlastního hradu a ošetřovala v nich sama.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Břetislavův seniorát z roku 1055 měl spory ukončit, avšak rozpoutal je: o trůn se přeli strýcové se synovci a moravské úděly se staly odrazištěm každého vzbouřence.
- Královský titul získal roku 1085 Vratislav II. a roku 1158 Vladislav II., pokaždé však jen osobně, coby odměnu od císaře za vojenskou pomoc.
- Přemysl Otakar I. využil sporu Štaufů s Welfy a Zlatou bulou sicilskou roku 1212 si nechal potvrdit dědičný královský titul, právo dosazovat biskupy a jen mírné závazky vůči říši.
- Václav I. odolal roku 1241 mongolskému vpádu, podpořil zakládání měst a kolonizaci a s jeho dobou přichází do Čech gotika i osobnost Anežky České.
- Přemysl Otakar II. zvaný král železný a zlatý ovládl Rakousy, Štýrsko, Korutany i Kraňsko a jeho říše sahala od Krkonoš k Jadranu.
- Nezvolení římským králem roku 1273 postavilo proti Přemyslovi Rudolfa Habsburského; po ztrátě alpských zemí padl 26. srpna 1278 na Moravském poli.
- Po pěti letech braniborské správy obnovil zemi Václav II.: kutnohorské stříbro, horní zákoník Ius regale montanorum a pražský groš z roku 1300 z něj učinily nejbohatšího panovníka střední Evropy.
- Vraždou Václava III. v Olomouci 4. srpna 1306 vymřeli Přemyslovci po meči a otevřel se boj o uprázdněný český trůn.
- V západní Evropě je hybatelem 9. až 11. století severská expanze: Vikingové zakládají Normandii (911), ovládají Anglii i jižní Itálii a jako Varjagové zasahují až na Rus.
- Anglie a Francie ukazují dvě cesty ke státu: Vilém Dobyvatel roku 1066 vnutil ostrovu silnou centrální moc, kdežto Kapetovci od roku 987 skládali Francii z lén po kouscích.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 10 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Proč seniorát nefungoval?
Kdo byli první čeští králové a byl jejich titul dědičný?
Co obsahovala Zlatá bula sicilská?
Jak Václav I. čelil mongolskému vpádu?
Proč se Přemyslu Otakaru II. říká král železný a zlatý?
Proč Přemysl Otakar II. neuspěl?
Čím se proslavil Václav II.?
Jak vznikla Normandie a co z ní vzešlo?
Co změnila bitva u Hastingsu roku 1066?
Čím byla Magna charta libertatum?
Kartičky
Proč seniorát nefungoval? Podle Břetislavova řádu z roku 1055 měl vládu vždy převzít nejstarší člen rodu. Každý panovník se však snažil zajistit trůn vlastnímu synovi, a tak proti sobě stáli strýcové se synovci. Moravské úděly navíc dávaly nespokojeným Přemyslovcům základnu, z níž mohli o trůn usilovat.
Kdo byli první čeští králové a byl jejich titul dědičný? Prvním králem se stal roku 1085 Vratislav II., druhým roku 1158 Vladislav II. Oba jej obdrželi od císaře coby odměnu za vojenskou pomoc a pouze pro svou osobu. Dědičnost přinesla teprve Zlatá bula sicilská roku 1212.
Co obsahovala Zlatá bula sicilská? Listina Fridricha II. z roku 1212 potvrdila českému panovníkovi dědičný královský titul, nedělitelnost území a právo dosazovat pražské biskupy. Vůči říši mu ukládala jen účast na říšských sněmech a doprovod k římské korunovaci, případně vyplacení 300 hřiven stříbra. Fakticky šlo o uznání samostatnosti.
Jak Václav I. čelil mongolskému vpádu? Roku 1241 se Mongolové po vítězství u Lehnice obrátili přes Moravu do Uher. Václav I. shromáždil vojsko, opevnil města a přímé bitvě se vyhnul, čímž zemi uchránil od plenění. Pomohl mu i odchod Mongolů po smrti velkého chána.
Proč se Přemyslu Otakaru II. říká král železný a zlatý? Železný pro obrněné vojsko a válečné úspěchy, jimiž získal Rakousy, Štýrsko, Korutany i Kraňsko, zlatý pro bohatství plynoucí z jihlavského stříbra, cel a nově zakládaných měst. Jeho říše sahala od Krkonoš k Jaderskému moři.
Proč Přemysl Otakar II. neuspěl? Kurfiřtům byl příliš mocný, a proto zvolili roku 1273 římským králem nevýrazného Rudolfa Habsburského. Ten prohlásil Přemyslovy alpské zisky za neoprávněné, získal podporu domácí šlechty i uherského krále a roku 1278 Přemysl na Moravském poli padl.
Čím se proslavil Václav II.? Obnovil zemi po braniborské správě a využil objevu stříbra u Kutné Hory. Roku 1300 vydal horní zákoník Ius regale montanorum a zavedl pražský groš, kvalitní minci s mezinárodním dosahem. Získal také polskou korunu a pro syna korunu uherskou.
Jak vznikla Normandie a co z ní vzešlo? Roku 911 přenechal západofranský král Karel Prostý vikinskému vůdci Rollovi ústí Seiny výměnou za obranu proti dalším nájezdníkům. Seveřané zde přijali křesťanství i francouzštinu a jako Normané pak dobyli Anglii i jižní Itálii se Sicílií.
Co změnila bitva u Hastingsu roku 1066? Vilém, vévoda normandský, porazil anglosaského krále Harolda a ovládl Anglii. Nahradil domácí šlechtu normanskou, zavedl přísnou lenní soustavu, v níž byl každý vazal vázán přímo králi, a nechal sepsat pozemkový soupis Domesday Book. Anglie tak získala nejsilnější panovnickou moc v Evropě.
Čím byla Magna charta libertatum? Listina, již roku 1215 vynutila anglická šlechta spolu s církví a městy na neúspěšném králi Janu Bezzemkovi. Omezila královskou svévoli, vázala vypisování daní na souhlas rady a zaručila, že nikdo nebude uvězněn bez soudu. Bývá označována za první krok k ústavnímu státu a k parlamentu.