Slovníček pojmů · Pojem
◆ Pojem · Středověk
Sunnité a šíité
Dvě hlavní větve islámu, jež vznikly ze sporu o nástupnictví po prorokovi, nikoliv o věrouku. Sunnité uznali za chalífu obcí zvoleného Abú Bakra a dovolávají se sunny; šíité trvali na tom, že úřad náleží dědičně prorokově rodině, jmenovitě jeho bratranci a zeti Alímu. Zprvu mocenský rozkol postupně přerostl v rozdíl věroučný. Sunnité tvoří dnes zhruba čtyři pětiny všech muslimů, šíité mají většinu pouze v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku.