Pronásledování křesťanů

Perzekuce trvající více než dvě staletí, jež měla dva důvody: křesťané odmítali kult římských bohů a později i císaře, což stát nechápal jako svobodnou volbu, nýbrž jako odmítnutí občanské povinnosti – a ve chvílích krize je lidé navíc vinili z úpadku říše. Nejčastěji šlo o potupné popravy, ukřižování a předhazování šelmám v arénách pro zábavu obecenstva. Nejkrutější vlny proběhly za Nerona a o dvě a půl století později za Diokleciána.