Klasicismus

Sloh, jenž se kolem poloviny 18. století odvrátil od barokního neklidu a vzal si za vzor antiku. Jeho měřítkem není nádhera, nýbrž účelnost a jednoduchost: stavba má být srozumitelná na první pohled, a proto se ustálil takřka nezaměnitelný slovník tvarů – trojúhelníkový štít nad průčelím, řady sloupů se zjednodušenými hlavicemi a výzdoba opsaná z řeckých a římských vzorů. Kdo dnes stojí před soudní budovou, divadlem či bankou z 19. století, dívá se zpravidla na chrám převlečený do úřadu. Osvícenská důvěra v rozum tak dostala svou podobu v kameni.