Emfyteutické právo

Zákupné čili německé právo, podle něhož směl poddaný, jenž odvedl všechny stanovené poplatky, držet půdu dědičně a předat ji potomkům. Držba se tím proměnila z odvolatelného užívání v cosi, co se dalo prodat, odkázat i zastavit, a vrchnosti zůstal jistý roční plat namísto nejistých dávek. Nově příchozí osadníci bývali navíc nějaký čas osvobozeni od nájmu i od roboty. Kdo držel půdu dědičně, měl poprvé co ztratit a co odkázat – a právě proto se do nových vsí stěhoval.