1815 – Svatá aliance

Smlouva cara Alexandra I., Františka I. a Fridricha Viléma III., odvolávající se na křesťanskou solidaritu a slibující vzájemnou pomoc při zachování daného stavu. Stranou zůstali papež, osmanský sultán a Británie, za niž princ regent podepsat odmítl s poukazem na ústavní zvyklosti. Praktickým nástrojem se stala spíše čtyřaliance velmocí, jež zavedla pravidelné kongresy v Cáchách, Opavě, Lublani a Veroně.