Kritika pramene

Druhý krok historikovy práce, jenž rozhoduje, zda se na nalezený materiál dá spolehnout. Vnější kritika se ptá, je-li pramen pravý: zkoumá materiál, písmo, jazyk, pečeť i formulář listiny. Vnitřní kritika se ptá, mluví-li pramen pravdu: kdo jej pořídil, jaké měl postavení a čeho chtěl dosáhnout. Obojí je nutné, poněvadž pravý pramen může lhát a falzum může nechtěně vypovědět pravdu o době svého vzniku.