Atomisté

Leukippos a Démokritos, podle nichž se veškerá hmota skládá z nedělitelných částic – atomů – pohybujících se v prázdnu; všechny jevy vznikají jejich pohybem a srážkami. Šlo o čirou úvahu bez jediného pokusu, a přece se jí moderní přírodověda po dvou tisících letech vrátila. Proti nim stála elejská škola, jež pokládala skutečnost za neměnnou a smyslové vnímání za klam – Zénón z Eleje to dokládal paradoxem o Achilleovi a želvě.