Maturitní otázka: Vývoj v Evropě a českých zemích ve 2. polovině 19. století

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Vídeňský kongres a Evropa po Napoleonovi Vídeňský kongres od září 1814 do 9. června 1815, Metternich, Talleyrand a zásady legitimity a rovnováhy. Územní změny ve prospěch Rakouska, Pruska, Ruska, Nizozemska, Švédska a Británie, neutralita Švýcarska. Německý spolek 1815 s devětatřiceti státy a s českými zeměmi, sněm ve Frankfurtu. Svatá aliance z 26. září 1815, kongresy v Cáchách, Opavě, Lublani a Veroně, karlovarská usnesení 1819 a metternichovský systém. Meze restaurace. Liberalismus, nacionalismus a socialismus coby nové proudy, Owen, Saint-Simon, Fourier a Manifest komunistické strany 1848. Otřesy: Neapol a Španělsko 1820, řecké povstání 1821–1830 a Navarino 1827, děkabristé 1825, červencová revoluce, Belgie a Polsko roku 1830. Jaro národů 1848 a jeho porážka do léta 1849.
Romantismus v umění Romantismus vznikl na britských ostrovech coby vzpoura citu, fantasie a osobní svobody proti souměrnosti klasicismu; obrátil se ke středověku, k přírodě, ke zříceninám a k národním dějinám. V literatuře jej zastupují Byron, Wordsworth a Keats, Goethe a bratři Grimmové, Victor Hugo, Adam Mickiewicz a Alexandr Sergejevič Puškin, u nás Karel Hynek Mácha s Májem z roku 1836. V hudbě zvítězila opera Wagnerova a Verdiho a klavír Chopinův, v malbě stojí vedle krajináře Constabla angažovaný Francisco Goya s Popravami 3. května 1808. V architektuře se z romantického obdivu ke gotice zrodil první z historisujících slohů, neogotika.
Liberalismus a konzervatismus Liberalismus žádal svobodu jednotlivce, ústavu, rovnost před zákonem a volný trh, jejž Adam Smith roku 1776 obhájil učením o neviditelné ruce; jeho nositelem bylo měšťanstvo a jeho slabinou majetkový census ve volbách. Z této výtky vyrostlo demokratické hnutí volající po všeobecném volebním právu, v Británii vtělené do Lidové charty chartistů z roku 1838. Konzervatismus se opíral o tradici, náboženství a vlastnictví; jeho zakladatelem je Edmund Burke, jenž roku 1790 v úvahách o francouzské revoluci odmítl nikoliv změnu, nýbrž změnu neověřenou. Ve velkých monarchiích převládal až do první světové války.
Nacionalismus a jeho dvojí tvář Národní myšlenka vyrostla z romantického zájmu o jazyk, dějiny a lidovou slovesnost, k němuž dal podnět Johann Gottfried Herder, a politickou silou se stala v revolučních letech 1848 a 1849. Osvobodila Řeky, sjednotila Italy i Němce a malým národům habsburské monarchie dala řeč, jíž mohly žádat svá práva. Její krajní podoby – šovinismus, xenofobie, rasismus a antisemitismus – však proměnily hrdost v nepřátelství a připravily půdu nejtemnějším kapitolám 20. století.
Socialismus, marxismus a dělnické hnutí Socialismus vzešel ze sociální otázky průmyslových měst a začal u utopických projektů Henriho de Saint-Simona a Roberta Owena, kteří chtěli bídu odstranit vzorovými obcemi. Karel Marx a Bedřich Engels z něj Komunistickým manifestem roku 1848 učinili nauku o třídním boji buržoazie a proletariátu, vrcholící revolucí a diktaturou proletariátu; první díl Kapitálu vyšel roku 1867. V praxi vyústilo hnutí v odbory, ve stávky a v politické strany: první internacionála vznikla roku 1864 v Londýně, druhá roku 1889 v Paříži a zavedla 1. máj svátkem práce.
Anarchismus, křesťanské sociální učení a ženské hnutí Anarchismus odmítal stát v jakékoliv podobě, a proto se rozešel i s marxisty, kteří chtěli moc dobýt; jeho průkopníkem byl Pierre-Joseph Proudhon a v 90. letech na sebe upozornil atentáty. Vlastní odpověď na sociální otázku hledala církev: papež Lev XIII. vydal roku 1891 encykliku Rerum novarum, jež uznala právo dělníků na spravedlivou mzdu i na sdružování, avšak odmítla třídní boj. Ženské hnutí začalo požadavkem na vzdělání a přístup k povoláním a vyústilo v boj o volební právo vedený anglickými sufražetkami; první je ženám přiznal roku 1893 Nový Zéland.
Národní obrození a rok 1848 Tři vlny českého národního obrození: obranná fáze Josefa Dobrovského (1775–1805), ofenzivní fáze Josefa Jungmanna s Preslovým názvoslovím a Šafaříkem s Kollárem (1805–1830) a politická fáze Františka Palackého po roce 1830. Metternichův systém, cenzura a Svatá aliance. Revoluční rok 1848 – Svatováclavské lázně 11. března, Národní výbor, Palackého odmítnutí Frankfurtu a austroslavismus, slovanský sjezd a svatodušní bouře, kroměřížský sněm a zrušení roboty 7. září 1848. Bachův absolutismus 1851–1859, porážky u Solferina a Hradce Králové a rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 s fundamentálními články 1871.
Česká politika po roce 1867 Vyrovnání s Uhrami roku 1867 české požadavky pominulo; fundamentální články z roku 1871 slibovaly obnovu české státnosti, pro odpor Němců a Maďarů však byly zrušeny. Pasivní rezistence rozdělila politiku na staročechy vedené Františkem Ladislavem Riegrem a mladočechy bratří Grégrů; návrat do říšské rady roku 1879 přinesl v Taaffeho éře drobné ústupky, mimo jiné Stremayrova jazyková nařízení roku 1880 a rozdělení pražské univerzity roku 1882. Punktace roku 1890 staročechy politicky zničily a roku 1893 je mladočeši nahradili. Od 70. let vznikaly strany nového typu – sociální demokracie roku 1878, agrárníci roku 1899 a realisté kolem Tomáše Garrigua Masaryka –; roku 1907 získali všeobecné rovné volební právo všichni dospělí muži.
Škola, spolky a Sokol Říšský školský zákon z roku 1869 zavedl osmiletou povinnou docházku pro chlapce i dívky a během jedné generace téměř odstranil negramotnost; roku 1882 se pražská univerzita rozdělila na českou a německou a roku 1890 vzniklo dívčí gymnasium Minerva Elišky Krásnohorské i Česká akademie založená z daru Josefa Hlávky. Vzdělanost šířil Ottův slovník naučný vycházející v letech 1888–1909. Spolkový život proměnil volný čas v národní práci: tělocvičná jednota Sokol Miroslava Tyrše z roku 1862, pěvecký Hlahol, Umělecká beseda, Klub českých turistů i sběratel a mecenáš Vojtěch Náprstek.
Národní divadlo a česká kultura Národní divadlo se stavělo ze sbírky pod heslem Národ sobě podle plánů Josefa Zítka; roku 1881 bylo otevřeno Smetanovou Libuší, po požáru je přestavěl Josef Schulz a znovu se otevřelo roku 1883. Umělcům, kteří je vyzdobili, se říká generace Národního divadla – Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Vojtěch Hynais a sochař Josef Václav Myslbek. V hudbě zněla Smetanova Má vlast, Dvořákova symfonie Z nového světa a později Leoš Janáček, v literatuře vystřídali májovce v čele s Janem Nerudou ruchovci a lumírovci a roku 1895 vyšel Manifest české moderny. Pražská německá literatura dala světu Franze Kafku a Rainera Marii Rilka.
Sjednocení Itálie a Německa Francie druhého císařství: převrat Ludvíka Napoleona 2. prosince 1851, bonapartismus, Haussmannova přestavba Paříže a nezdařená intervence v Mexiku. Italské risorgimento – Mazziniho Mladá Itálie a Garibaldi proti Cavourovi a Viktoru Emanuelovi II., Plombières 1858, Magenta a Solferino 1859, výprava tisícovky roku 1860, vyhlášení Italského království 17. března 1861, Benátsko 1866 a Řím 1870. Německo – Zollverein 1834, spor o velkoněmecké a maloněmecké řešení, Bismarck a jeho tři války s Dánskem 1864, s Rakouskem 1866 a s Francií 1870–1871, vyhlášení císařství ve Versailles 18. ledna 1871, Pařížská komuna a třetí republika.
Británie a její impérium Viktoriánská Británie coby první průmyslová a námořní velmoc: pax Britannica, světová výstava roku 1851, dvojí tvář doby od Darwina a Dickense po chudinské čtvrti a dětskou práci. Tři reformy volebního práva let 1832, 1867 a 1884, chartismus a Lidová charta 1838, sufražetky a volební právo žen roku 1918. Irská otázka – velký hladomor 1845–1852, Parnell a Gladstonovy pokusy o home rule. Indie od povstání sipáhů roku 1857 po vládu koruny a Indický národní kongres, opiové války s Čínou a zisk Hongkongu, dominia a berlínská konference let 1884–1885 o dělení Afriky, búrská válka 1899–1902.
USA a Rusko před válkou Spojené státy od koupě Louisiany roku 1803 přes válku s Mexikem 1846–1848 a koupi Aljašky roku 1867 k uzavření hranice osídlení roku 1890. Spor o rozšiřování otroctví, missourský kompromis 1820, občanská válka 1861–1865 s Lincolnem, Prohlášením o osvobození otroků, Gettysburgem a Appomattoxem, rekonstrukce Jihu, Ku-klux-klan a segregace po roce 1877, průmyslový vzestup a přistěhovalectví. Rusko od nevolnictví a krymské války k jeho zrušení roku 1861, velké reformy Alexandra II., zemstva a soudní reforma 1864, narodnici a Vůle lidu, atentát roku 1881, rusko-japonská válka 1904–1905, revoluce roku 1905, říjnový manifest a Duma, Stolypinova pozemková reforma a jeho zavraždění roku 1911.
Průmyslová revoluce Přechod od manufaktury k tovární velkovýrobě od poloviny 18. století. Předpoklady v Anglii: svoboda podnikání bez cechů, ohrazování pozemků a volné pracovní síly, kapitál ze zámořského obchodu, uhlí, ruda, kanály a jednotný trh. Textilnictví a bavlna: Kayův létající člunek 1733, Hargreavesova spinning jenny 1764, Arkwrightova přádelna 1771, Cartwrightův mechanický stav 1785. Parní stroj od Newcomena 1712 k Wattovým zlepšením od roku 1765. Uhlí a železo: Darby 1709, Cort 1784, Bessemer 1856. Doprava: Trevithick 1804, Stockton–Darlington 1825, Rocket 1829, paroplavba a jednotný čas; české země, Vítkovice 1828, koněspřežka do Lince 1832, parní dráha do Brna 1839. Továrna, urbanizace a sociální otázka: luddité 1811–1816, odbory od roku 1824, tovární zákony 1833 a 1847, Engels a Rerum novarum 1891. Druhá průmyslová revoluce od 70. let: elektřina, ropa, spalovací motor, chemie, telegraf a telefon.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlepší vést ve dvou pásmech: nejprve evropský oblouk od restaurace přes rok 1848 ke sjednocení Itálie a Německa, a do něj vložit české země, jejichž osud je s ním svázán úžeji, než se na první pohled zdá.

Restaurace a její meze

Uspořádání dané vídeňským kongresem stálo na legitimitě a rovnováze a hlídala je Svatá aliance. Metternichův systém však mohl vrátit panovníky, nikoliv myšlenky. Proti němu stály dva nové proudy: liberalismus, žádající ústavu, občanské svobody a svobodu podnikání, a nacionalismus, žádající, aby hranice států odpovídaly hranicím národů. K nim přibyl socialismus coby odpověď na bídu vznikajícího dělnictva.

Otřesy přicházely v pravidelných vlnách. Roku 1820 povstaly Neapol a Španělsko, v letech 1821–1830 vybojovali Řekové nezávislost, roku 1825 se v Rusku pokusili o převrat děkabristé. Červencová revoluce roku 1830 svrhla ve Francii Bourbony, téhož roku se osamostatnila Belgie a Poláci povstali marně. Bylo zjevné, že se restaurace udrží jen silou.

Rok 1848 v Evropě a v českých zemích

Jaro národů vypuklo v únoru 1848 v Paříži a během několika týdnů zachvátilo Německo, Itálii i habsburskou monarchii. Požadavky se všude podobaly: ústava a odpovědná vláda, zrušení cenzury, národní stát. Ve Vídni padl Metternich, v říši zasedl frankfurtský sněm, v Itálii vypukla válka proti Rakousku.

V českých zemích měla revoluce vlastní ráz, neboť ji připravilo národní obrození. Po obranné fázi Dobrovského a jazykové a literární práci Jungmannově dospělo obrození za Františka Palackého k politickým cílům. Dne 11. března 1848 se sešlo shromáždění ve Svatováclavských lázních, jež žádalo spojení zemí Koruny české, rovnoprávnost češtiny s němčinou a občanské svobody. Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu slavným listem, v němž postavil proti velkoněmecké myšlence austroslavismus – představu Rakouska coby nutného ochránce malých středoevropských národů. Slovanský sjezd v Praze přerušily svatodušní bouře a Windischgrätz město ovládl. Revoluce byla poražena, jeden zisk však zůstal navždy: 7. září 1848 bylo zrušeno poddanství a robota.

Bachův absolutismus a česká politika

Následoval Bachův absolutismus (1851–1859): zrušená ústava, cenzura, policejní dohled, posílení církve. Přesto by bylo zavádějící vidět v něm pouhý návrat zpět, neboť zrušení roboty, jednotné soudnictví a moderní úřednictvo zůstaly a hospodářství rostlo. Padl teprve tehdy, když porážka u Solferina roku 1859 vyprázdnila pokladnu.

Po další porážce, u Hradce Králové roku 1866, se monarchie musela s někým dohodnout – a dohodla se s Maďary. Rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 rozdělilo stát na dvě rovnoprávné poloviny se společným panovníkem, vojskem, zahraniční politikou a financemi. Čeští politici, dovolávající se českého státního práva, byli přehlédnuti; pokus o fundamentální články roku 1871 ztroskotal na odporu Němců a Maďarů. Odpovědí byla pasivní opozice, tedy bojkot sněmu, jenž ovšem ničemu nepomohl. Roku 1879 se poslanci vrátili do Vídně a česká politika se rozdělila na opatrné staročechy vedené Riegrem a útočnější mladočechy, kteří v 90. letech převládli. Postupně vznikaly i strany masové – sociálně demokratická, agrární, národně sociální –, takže na počátku 20. století měl český národ hotovou politickou soustavu, jíž chyběl jen vlastní stát.

Británie, Francie a sjednocení Itálie a Německa

Británie vstoupila do druhé poloviny století jako nejsilnější průmyslová a námořní velmoc; pax Britannica a světová výstava roku 1851 byly její vizitkou. Uvnitř se měnila pokojně: volební reformy let 1832, 1867 a 1884 postupně rozšířily hlasovací právo, po chartismu se dělnictvo zorganizovalo v odborech a v Labouristické straně. Nevyřešena zůstala irská otázka, zjitřená hladomorem let 1845–1852, a rostoucí náklady největšího impéria světa.

Francie prožila druhé císařství. Ludvík Napoleon provedl 2. prosince 1851 převrat a rok nato se prohlásil Napoleonem III.; bonapartismus spojoval osobní vládu s plebiscitním souhlasem a s hospodářským rozmachem, jehož znamením byla Haussmannova přestavba Paříže. Pohřbila jej dobrodružná zahraniční politika: neúspěšná intervence v Mexiku a porážka u Sedanu roku 1870. Následovala Pařížská komuna a poté třetí republika.

Právě porážka Francie dovršila obě sjednocení. V Itálii spojil Cavour diplomacii s odvahou Garibaldiho: po schůzce v Plombières roku 1858, válce s Rakouskem a výpravě tisícovky roku 1860 bylo 17. března 1861 vyhlášeno Italské království, roku 1866 přibylo Benátsko a roku 1870 Řím. V Německu prosadil Otto von Bismarck maloněmecké řešení, tedy sjednocení pod Pruskem bez Rakouska, a to třemi válkami – s Dánskem 1864, s Rakouskem 1866 a s Francií 1870–1871. Dne 18. ledna 1871 bylo v zrcadlovém sále ve Versailles vyhlášeno německé císařství. Rovnováha, jíž se vídeňský kongres tolik nadřel, tím vzala za své.

Rusko a myšlenkové proudy

Rusko se po prohrané krymské válce muselo přiznat k zaostalosti. Alexandr II. zrušil roku 1861 nevolnictví, zavedl roku 1864 zemstva a nezávislé soudy s porotou. Rolníci však museli půdu vykoupit a zůstali svázáni s obcí, takže mnozí zchudli, a samoděržaví odmítalo připustit ústavu. Zklamání zrodilo narodniky a teroristickou Vůli lidu, jež roku 1881 cara zabila – a přinesla tím reakci místo reforem. Cesta k roku 1905 a k revolucím 20. století byla otevřena.

Na závěr se hodí ujasnit pojmy, jimiž se celé století měří. Liberalismus klade důraz na svobodu jednotlivce, ústavu a omezenou vládu. Konzervatismus na řád, tradici a postupnost změn. Demokracie znamená vládu odvozenou od většiny občanů, přičemž v 19. století se teprve rozšiřovalo volební právo. Radikalismus je ochota prosadit změnu rychle a od kořene, tedy spíše míra než obsah. Socialismus žádá společenské vlastnictví výrobních prostředků; marxismus z něj učinil nauku o třídním boji směřujícím k revoluci a k diktatuře proletariátu; anarchismus sdílí kritiku vykořisťování, avšak odmítá stát v jakékoliv podobě. Kdo tyto pojmy rozliší, rozumí 19. století lépe než z pouhého výčtu bitev.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Metternichův systém opřený o Svatou alianci nedokázal zadržet liberalismus a nacionalismus – povstání v Neapoli a ve Španělsku roku 1820, řecký boj za nezávislost 1821–1830, děkabristé 1825.
Rok 1830 přinesl červencovou revoluci ve Francii, vznik Belgie a potlačené polské povstání; ukázalo se, že restaurace má meze.
Jaro národů 1848 zasáhlo Francii, Německo, Itálii i habsburskou monarchii; jeho hesly byly ústava, občanské svobody a národní stát.
V českých zemích znamenal rok 1848 Svatováclavské lázně 11. března, Národní výbor, Palackého odmítnutí Frankfurtu a austroslavismus, slovanský sjezd a svatodušní bouře; trvalým ziskem zůstalo zrušení roboty 7. září 1848.
Bachův absolutismus 1851–1859 zrušil ústavu, zavedl cenzuru a policejní dohled, avšak podržel zrušení roboty a moderní správu; padl po porážce u Solferina.
Rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 vyhovělo Maďarům, nikoliv Čechům; česká politika se rozdělila na staročechy a mladočechy a od pasivní opozice přešla roku 1879 k činné politice.
Británie druhé poloviny století je zemí pax Britannica, tří volebních reforem let 1832, 1867 a 1884, chartismu, irské otázky a největšího koloniálního impéria.
Francie Napoleona III. spojila bonapartismus s hospodářským rozmachem a přestavbou Paříže; skončila porážkou u Sedanu roku 1870, Pařížskou komunou a třetí republikou.
Itálii sjednotil Cavour s Garibaldim – Plombières 1858, výprava tisícovky 1860, království roku 1861, Řím roku 1870; Německo sjednotil Bismarck třemi válkami a císařství bylo vyhlášeno 18. ledna 1871 ve Versailles.
Rusko zrušilo roku 1861 nevolnictví a provedlo velké reformy Alexandra II., zaostalost a samoděržaví však vedly k terorismu Vůle lidu a k revoluci roku 1905.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Proč se metternichovský systém neudržel?

Vídeňský kongres dokázal vrátit dynastie, nikoliv však myšlenky, jež revoluce a Napoleon rozšířily. Liberalismus žádal ústavu a občanské svobody, nacionalismus národní stát, a proti obojímu byla policie a cenzura krátká. Otřesy let 1820, 1830 a nakonec 1848 postupně systém rozložily.

Co spojovalo revoluce roku 1848?

Ve všech zemích šlo o tutéž trojici požadavků: ústavu a odpovědnou vládu, občanské svobody včetně zrušení cenzury a řešení národnostní otázky. Přidávala se sociální nespokojenost způsobená neúrodou a počátky industrializace. Revoluce byly do léta 1849 vojensky poraženy, mnohé jejich zisky však zůstaly.

Jak proběhl rok 1848 v českých zemích?

Dne 11. března se ve Svatováclavských lázních sešlo shromáždění, jež žádalo spojení zemí Koruny české, rovnoprávnost jazyků a občanské svobody. Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu a postavil proti němu austroslavismus – představu Rakouska coby ochránce malých národů. Slovanský sjezd přerušily svatodušní bouře a Windischgrätz Prahu ovládl; trvalým výsledkem zůstalo zrušení roboty 7. září 1848.

Co byl Bachův absolutismus?

Období let 1851–1859, kdy byla zrušena oktrojovaná ústava a Alexander Bach zavedl centralizovanou správu, cenzuru, policejní dohled a posílení církve. Zároveň však podržel zrušení roboty, jednotné soudnictví a moderní úřednictvo, takže hospodářsky šlo o dobu rozvoje. Skončil po porážce u Solferina roku 1859, jež vyprázdnila pokladnu.

Co znamenalo vyrovnání roku 1867 pro Čechy?

Rakousko se po porážce od Pruska rozdělilo na dvě rovnoprávné části – Předlitavsko a Zalitavsko – se společným panovníkem, vojskem, zahraniční politikou a financemi. Maďaři dosáhli svého, čeští politici však nikoliv, ačkoliv se dovolávali státního práva. Odpovědí byla pasivní opozice a deklarace, po roce 1879 se mladočeši i staročeši vrátili k činné politice.

Jak se lišil liberalismus a konzervatismus?

Liberalismus staví na svobodě jednotlivce, ústavě, rovnosti před zákonem, svobodě podnikání a omezené vládě; jeho nositelem bylo měšťanstvo. Konzervatismus naopak zdůrazňuje řád, tradici, náboženství a postupnost změn a opíral se o šlechtu a církev. Nejde přitom o pouhý odpor proti pokroku, nýbrž o nedůvěru k rychlým a vykonstruovaným změnám.

Co je socialismus, marxismus a anarchismus?

Socialismus žádá společenské vlastnictví výrobních prostředků a spravedlivější rozdělení bohatství; utopičtí socialisté Owen, Saint-Simon a Fourier je chtěli dosíci vzorovými obcemi. Marxismus je učinil naukou o třídním boji, jenž má vyústit v revoluci a v diktaturu proletariátu. Anarchismus s ním sdílí kritiku vykořisťování, odmítá však stát v jakékoliv podobě, a tedy i revoluční mocenský aparát.

Čím se vyznačovala Francie za Napoleona III.?

Ludvík Napoleon provedl 2. prosince 1851 převrat a rok nato se prohlásil císařem. Bonapartismus spojoval osobní vládu s plebiscitním souhlasem a s hospodářským rozmachem – Haussmannova přestavba Paříže, železnice, banky, světové výstavy. Zahraniční dobrodružství jej však pohřbila: neúspěch v Mexiku a porážka u Sedanu roku 1870, po níž vznikla třetí republika.

Jak byly sjednoceny Itálie a Německo?

V Itálii se spojila diplomacie Cavourova s výpravou tisícovky Garibaldiho: po schůzce v Plombières roku 1858 a válce s Rakouskem bylo 17. března 1861 vyhlášeno Italské království, Benátsko přibylo roku 1866 a Řím roku 1870. V Německu vsadil Bismarck na maloněmecké řešení a na tři války – s Dánskem 1864, s Rakouskem 1866 a s Francií 1870–1871; císařství bylo vyhlášeno 18. ledna 1871 v zrcadlovém sále ve Versailles.

Proč reformy Alexandra II. Rusko neuklidnily?

Zrušení nevolnictví roku 1861 sice osvobodilo rolníky osobně, půdu si však museli vykoupit a zůstali svázáni s obcí, takže zchudli. Zemstva a soudní reforma z roku 1864 daly společnosti chuť na skutečnou účast, samoděržaví ji však odmítalo. Zklamání zplodilo narodniky a teroristickou Vůli lidu, jež roku 1881 cara zabila – a nastolila reakci.

Kartičky

Proč se metternichovský systém neudržel? Vídeňský kongres dokázal vrátit dynastie, nikoliv však myšlenky, jež revoluce a Napoleon rozšířily. Liberalismus žádal ústavu a občanské svobody, nacionalismus národní stát, a proti obojímu byla policie a cenzura krátká. Otřesy let 1820, 1830 a nakonec 1848 postupně systém rozložily.

Co spojovalo revoluce roku 1848? Ve všech zemích šlo o tutéž trojici požadavků: ústavu a odpovědnou vládu, občanské svobody včetně zrušení cenzury a řešení národnostní otázky. Přidávala se sociální nespokojenost způsobená neúrodou a počátky industrializace. Revoluce byly do léta 1849 vojensky poraženy, mnohé jejich zisky však zůstaly.

Jak proběhl rok 1848 v českých zemích? Dne 11. března se ve Svatováclavských lázních sešlo shromáždění, jež žádalo spojení zemí Koruny české, rovnoprávnost jazyků a občanské svobody. Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu a postavil proti němu austroslavismus – představu Rakouska coby ochránce malých národů. Slovanský sjezd přerušily svatodušní bouře a Windischgrätz Prahu ovládl; trvalým výsledkem zůstalo zrušení roboty 7. září 1848.

Co byl Bachův absolutismus? Období let 1851–1859, kdy byla zrušena oktrojovaná ústava a Alexander Bach zavedl centralizovanou správu, cenzuru, policejní dohled a posílení církve. Zároveň však podržel zrušení roboty, jednotné soudnictví a moderní úřednictvo, takže hospodářsky šlo o dobu rozvoje. Skončil po porážce u Solferina roku 1859, jež vyprázdnila pokladnu.

Co znamenalo vyrovnání roku 1867 pro Čechy? Rakousko se po porážce od Pruska rozdělilo na dvě rovnoprávné části – Předlitavsko a Zalitavsko – se společným panovníkem, vojskem, zahraniční politikou a financemi. Maďaři dosáhli svého, čeští politici však nikoliv, ačkoliv se dovolávali státního práva. Odpovědí byla pasivní opozice a deklarace, po roce 1879 se mladočeši i staročeši vrátili k činné politice.

Jak se lišil liberalismus a konzervatismus? Liberalismus staví na svobodě jednotlivce, ústavě, rovnosti před zákonem, svobodě podnikání a omezené vládě; jeho nositelem bylo měšťanstvo. Konzervatismus naopak zdůrazňuje řád, tradici, náboženství a postupnost změn a opíral se o šlechtu a církev. Nejde přitom o pouhý odpor proti pokroku, nýbrž o nedůvěru k rychlým a vykonstruovaným změnám.

Co je socialismus, marxismus a anarchismus? Socialismus žádá společenské vlastnictví výrobních prostředků a spravedlivější rozdělení bohatství; utopičtí socialisté Owen, Saint-Simon a Fourier je chtěli dosíci vzorovými obcemi. Marxismus je učinil naukou o třídním boji, jenž má vyústit v revoluci a v diktaturu proletariátu. Anarchismus s ním sdílí kritiku vykořisťování, odmítá však stát v jakékoliv podobě, a tedy i revoluční mocenský aparát.

Čím se vyznačovala Francie za Napoleona III.? Ludvík Napoleon provedl 2. prosince 1851 převrat a rok nato se prohlásil císařem. Bonapartismus spojoval osobní vládu s plebiscitním souhlasem a s hospodářským rozmachem – Haussmannova přestavba Paříže, železnice, banky, světové výstavy. Zahraniční dobrodružství jej však pohřbila: neúspěch v Mexiku a porážka u Sedanu roku 1870, po níž vznikla třetí republika.

Jak byly sjednoceny Itálie a Německo? V Itálii se spojila diplomacie Cavourova s výpravou tisícovky Garibaldiho: po schůzce v Plombières roku 1858 a válce s Rakouskem bylo 17. března 1861 vyhlášeno Italské království, Benátsko přibylo roku 1866 a Řím roku 1870. V Německu vsadil Bismarck na maloněmecké řešení a na tři války – s Dánskem 1864, s Rakouskem 1866 a s Francií 1870–1871; císařství bylo vyhlášeno 18. ledna 1871 v zrcadlovém sále ve Versailles.

Proč reformy Alexandra II. Rusko neuklidnily? Zrušení nevolnictví roku 1861 sice osvobodilo rolníky osobně, půdu si však museli vykoupit a zůstali svázáni s obcí, takže zchudli. Zemstva a soudní reforma z roku 1864 daly společnosti chuť na skutečnou účast, samoděržaví ji však odmítalo. Zklamání zplodilo narodniky a teroristickou Vůli lidu, jež roku 1881 cara zabila – a nastolila reakci.