Dějiny USA od vzniku do konce 19. století

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlepší vést podle tří zlomů – vzniku státu, jeho rozpínání a občanské války –, přičemž se ukáže, že táž otázka, totiž otroctví, stojí u všech tří.

Osady a rozdíl mezi Severem a Jihem

Trvalé anglické osídlení začíná roku 1607 založením Jamestownu ve Virginii, jenž přežil až díky pěstování tabáku. O třináct let později přistála loď Mayflower s puritánskými otci poutníky, kteří v Plymouthu položili základ Nové Anglie a ještě na palubě se dohodli na pravidlech správy. Rozdíl v pohnutkách – zisk na jihu, náboženská svoboda na severu – se otiskl do celého dalšího vývoje.

Severní kolonie žily z drobného hospodářství, řemesla, rybolovu, stavby lodí a obchodu; společnost zde byla městštější, gramotnější a zvyklá na obecní shromáždění. Jižní kolonie stály na rozsáhlých plantážích tabáku, rýže a indiga, jež se neobešly bez otrocké práce dovážené z Afriky. Vznikly tak dvě společnosti spojené jazykem a korunou, avšak nikoliv způsobem života – a právě z tohoto rozdílu vyrostl o dvě století později rozkol.

Spor s Británií a válka za nezávislost

Do konce sedmileté války (1756–1763) žily kolonie ve stavu, jejž se dá popsat coby blahodárné zanedbávání. Poté se Londýn rozhodl vybrat od nich část válečných nákladů a zároveň jim zakázal osídlovat území za Apalačemi. Nové dávky – kolkový zákon roku 1765, cla na dovážené zboží, výsady Východoindické společnosti – narazily na námitku, jež se stala heslem: „žádné zdanění bez zastoupení“. Napětí stupňoval bostonský masakr roku 1770 a bostonské pití čaje roku 1773, po němž Britové uzavřeli přístav.

Kolonie odpověděly kontinentálními kongresy a roku 1775 první bitvou u Lexingtonu. Dne 4. července 1776 přijal kongres Deklaraci nezávislosti, sepsanou převážně Thomasem Jeffersonem. Její síla netkví ve výčtu křivd, nýbrž v úvodu: všichni lidé jsou si rovni a mají nezcizitelná práva na život, svobodu a hledání štěstí, a poruší-li vláda smlouvu, smí ji lid svrhnout. Poprvé se osvícenská nauka stala základem skutečného státu.

Válku vedl George Washington spíše houževnatostí než vítězstvími. Zlomem byla Saratoga roku 1777, po níž vstoupila do války Francie, a rozhodla kapitulace britského sboru u Yorktownu roku 1781; pařížský mír roku 1783 uznal nezávislost. Ústava z roku 1787 postavila stát na dělbě moci mezi kongres, prezidenta a Nejvyšší soud, na soustavě brzd a vah a na federalismu; Listina práv roku 1791 doplnila svobody občana. Rozpor mezi hlásanou rovností a trvajícím otroctvím ovšem zůstal nedořešen – a byl to rozpor, na nějž stát málem doplatil.

Rozpínání na západ

Devatenácté století je v amerických dějinách stoletím pohybu na západ. Koupě Louisiany roku 1803 zdvojnásobila území jediným podpisem, válka s Mexikem 1846–1848 přinesla Texas, Kalifornii a jihozápad, koupě Aljašky roku 1867 dovršila obrys dnešní pevninské podoby. Osídlování urychlila zlatá horečka, zákon o usedlostech rozdávající půdu a transkontinentální železnice dokončená roku 1869. Roku 1890 byla hranice osídlení prohlášena za uzavřenou.

Rub této úspěšné cesty je temný. Rozpínání se opíralo o představu zjevného určení, podle níž je americké šíření vůlí prozřetelnosti, a proběhlo na úkor indiánských národů, vytlačovaných na rezervace, hubených hladem a válkami. Na mezinárodním poli si Spojené státy již roku 1823 vyhradily Monroeovou doktrínou americký kontinent jako oblast, kam Evropa nemá zasahovat – zprvu šlo o obranné gesto, na konci století však o nárok na vůdčí postavení, doložený válkou se Španělskem roku 1898 a ziskem Kuby, Portorika a Filipín.

Válka Jihu proti Severu

Každý nový stát přijatý do Unie znamenal otázku, zda v něm bude otroctví povoleno. Missourský kompromis roku 1820 i pozdější dohody problém jen odkládaly, neboť za ním stál hlubší rozpor: průmyslový Sever žádal ochranná cla a volnou pracovní sílu, plantážnický Jih žil z vývozu bavlny a cla odmítal. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem Abraham Lincoln, jedenáct jižních států se odtrhlo a vytvořilo Konfederaci.

Válka 1861–1865 byla první moderní válkou – s železnicemi, telegrafem, opakovacími puškami a obrněnými loděmi – a stála přes 600 tis. životů. Sever měl převahu v obyvatelstvu i v průmyslu, zprvu ji však nedokázal využít. Obrat přineslo Prohlášení o osvobození otroků z roku 1863, jež dalo válce mravní rozměr a odradilo Evropu od podpory Jihu, a bitva u Gettysburgu téhož roku. Dne 9. dubna 1865 kapituloval generál Lee u Appomattoxu; o pět dní později byl Lincoln zavražděn v divadle.

Rekonstrukce a vzestup velmoci

Následovala rekonstrukce – začleňování poražených států a osvobozených otroků do Unie. Tři ústavní dodatky zrušily otroctví, přiznaly občanství a volební právo; federální vojska měla nový řád zaručit. Odpor bílého Jihu, násilí Ku-klux-klanu a únava severního veřejného mínění však vedly roku 1877 ke kompromisu, jímž se vojska stáhla. Nastoupily zákony o segregaci a znemožňování voleb, takže černošské obyvatelstvo přišlo o většinu právě získaných práv na dalších devadesát let.

Zato hospodářsky Spojené státy vystřelily vzhůru. Vlna přistěhovalců, nerostné bohatství, železnice a velké korporace z nich do konce století učinily nejsilnější průmyslovou zemi světa – a otevřely otázku, kterou 19. století už nerozhodlo: co si s takovou silou počne země, jež se ještě nedávno chtěla držet stranou.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

• První trvalá anglická osada Jamestown vznikla roku 1607, roku 1620 přistáli na Mayflower otcové poutníci a založili Plymouth; k tomu se pojí Dohoda z Mayflower coby první samospráva.
• Sever žil z drobného hospodářství, řemesla, obchodu a lodí, jih z plantáží tabáku, rýže a později bavlny, jež stály na otrocké práci – tento rozdíl vysvětluje celé 19. století.
• Spor s Británií vyvolal merkantilismus, zákaz osídlování za Apalačemi roku 1763 a nové daně po sedmileté válce; heslem odporu bylo „žádné zdanění bez zastoupení“.
• Kolkový zákon 1765, bostonský masakr 1770 a bostonské pití čaje 1773 vedly ke kontinentálním kongresům a roku 1775 k otevřené válce.
• Deklarace nezávislosti ze 4. července 1776, sepsaná Jeffersonem, odvodila právo na odpor z přirozených práv člověka; zlomem války bylo vítězství u Saratogy roku 1777 a vstup Francie.
• Kapitulace u Yorktownu roku 1781 rozhodla, pařížský mír roku 1783 uznal nezávislost; ústava z roku 1787 zavedla dělbu moci a federalismus, Listina práv roku 1791 doplnila svobody.
• Expanze na západ: koupě Louisiany 1803, válka s Mexikem 1846–1848, koupě Aljašky 1867, zákon o usedlostech a uzavření hranice osídlení roku 1890 – za cenu vytlačení indiánů.
• Spor o rozšiřování otroctví do nových států řešily kompromisy od missourského roku 1820; Lincolnovo zvolení roku 1860 vedlo k odtržení jižních států a k občanské válce.
• Válka 1861–1865: Prohlášení o osvobození otroků 1863, obrat u Gettysburgu, kapitulace u Appomattoxu 9. dubna 1865 a atentát na Lincolna o pět dní později.
• Rekonstrukce Jihu skončila roku 1877 kompromisem; otroctví zrušily dodatky ústavy, avšak Ku-klux-klan a zákony o segregaci připravily černochy o většinu získaných práv.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.