Maturitní otázka: Přechod od středověku k novověku

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Zámořské objevy a dobývání Ameriky Příčiny objevných plaveb: osmanská kontrola východních cest po roce 1453, touha po koření a zlatě, misijní důvody. Technické předpoklady – karavela, kompas, astroláb. Portugalská cesta kolem Afriky od Jindřicha Mořeplavce přes Diase (1488) k Vaskovi da Gamovi (1498), španělské plavby na západ: Kolumbus 1492, Vespucci, Balboa, Magalhãesova a Elcanova cesta kolem světa 1519–1522. Tordesillaská smlouva 1494, conquista Aztéků a Inků, důsledky – kolonialismus, atlantický obchod s otroky, cenová revoluce a přesun těžiště obchodu k Atlantiku.
Nizozemská revoluce Sedmnáct provincií pod habsburskou vládou od roku 1477 a jejich hospodářské postavení. Filip II., správa z Madridu, potlačování kalvinismu a daňové spory. Kompromis bredský 1565, gézové, obrazoborecká bouře 1566, vévoda z Alby a krvavá rada, počátek osmdesátileté války 1568. Vilém I. Oranžský, dobytí Den Brielu 1572, obležení Leidenu 1574, gentská pacifikace 1576. Rozdělení na arraskou a utrechtskou unii roku 1579, sesazení Filipa II. roku 1581 a vznik republiky Spojených provincií. Uznání nezávislosti münsterským mírem 1648 a hospodářský rozkvět Amsterodamu.
Třicetiletá válka Čtyři fáze konfliktu let 1618–1648: česká, falcká a dánská, švédská a švédsko-francouzská. Albrecht z Valdštejna a armáda živená kontribucemi, restituční edikt roku 1629, vstup Gustava II. Adolfa a jeho vítězství u Breitenfeldu, bitva u Lützenu roku 1632 a vražda Valdštejna v Chebu roku 1634. Vstup Francie roku 1635, bitva u Jankova a obrana Brna roku 1645, švédské obléhání Prahy a vestfálský mír roku 1648 s důsledky pro Evropu i pro české země.
Doba pobělohorská a baroko České země po třicetileté válce: ztráta zhruba třetiny obyvatel, nová šlechta usazená po konfiskacích a režijní velkostatek. Poddanství, dominikál a rustikál, urbář a robota, selské povstání roku 1680 a robotní patent, chodský odpor a poprava Jana Sladkého Koziny roku 1695. Rekatolizace prostřednictvím jezuitských škol, misií a knih, Antonín Koniáš, exil a dílo Jana Amose Komenského. Baroko coby sloh i způsob myšlení: Dientzenhoferové, Santini, Braun, Brokoff, Škréta, Brandl, Michna z Otradovic a lidová zbožnost.
Osmanská říše a pád Konstantinopole Druhá vlna z východu, jež Evropě na čtyři sta let uzavřela jihovýchod. Turecké kmeny v Malé Asii sjednotil Osman I. (1299–1326) a jeho nástupci vybudovali přísně centralizovanou říši; podmaněné národy na islám neobraceli, zatížili je však tributem a odvody chlapců do vojska, z nichž se stávali janičáři. Vítězstvím na Kosově poli roku 1389 ovládli Osmané jižní Balkán, roku 1396 rozdrtili u Nikopole křížovou výpravu Zikmunda Lucemburského a roku 1453 dobyl Mehmed II. Konstantinopol – Byzantská říše zanikla. Roku 1526 padl u Moháče Ludvík Jagellonský, král český i uherský; učenci prchající z Cařihradu oživili v Itálii zájem o antiku a uzavření východních cest pobídlo Evropu k hledání cest nových.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlepší postavit na jedné myšlence: čtyři zdánlivě nesouvislé děje – objevné plavby, nizozemská vzpoura, třicetiletá válka a baroko – jsou čtyři strany téhož přechodu od středověkého univerzalismu k novověké soustavě států.

Proč se plulo: příčiny a předpoklady

Objevné plavby nezpůsobila zvědavost, nýbrž nutnost. Po pádu Konstantinopole roku 1453 ovládli východní obchodní cesty Osmané, koření prudce zdražilo a Evropa navíc trpěla nedostatkem drahých kovů. K hospodářské pohnutce se druží náboženská: po skončení reconquisty hledala Pyrenejská království nové pole pro víru i pro zisk. Uskutečnit se to však dalo teprve tehdy, když k tomu dozrály prostředky – karavela schopná křižovat proti větru, kompas, astroláb a přesnější mapy.

Portugalci postupovali trpělivě podél afrického pobřeží: Bartolomeu Dias obeplul roku 1488 mys Dobré naděje a Vasco da Gama doplul roku 1498 do Kalikatu. Španělé vsadili na opačný směr a Kryštof Kolumbus přistál 12. října 1492 na bahamském ostrově, přesvědčen, že dosáhl Indie. Spor o kořist urovnala tordesillaská smlouva roku 1494, jež rozdělila svět podél poledníku, a Magalhãesova a Elcanova cesta 1519–1522 obeplula zeměkouli.

Conquista a proměna světového obchodu

Střetnutí s americkými říšemi bylo krátké a zdrcující. Cortés vyvrátil roku 1521 říši Aztéků, Pizarro o něco později říši Inků. Rozhodly přitom méně palné zbraně než zavlečené nemoci, spojenectví s kmeny utlačovanými Aztéky a zajetí panovníka, jenž byl u obou národů zároveň bohem i státem. Následky přesáhly Ameriku. Vznikl atlantický trojúhelníkový obchod, jenž během tří století odvlekl přes Atlantik miliony otroků, příliv stříbra z Potosí vyvolal v Evropě cenovou revoluci a těžiště obchodu se přesunulo ze Středomoří k pobřeží Atlantiku. Vítězi nakonec nebyli dobyvatelé, nýbrž Nizozemci a Angličané, kteří uměli s cizím bohatstvím obchodovat.

Nizozemí: první úspěšná vzpoura proti absolutismu

Právě v Nizozemí se ukázalo, jak nový svět odmění podnikavost a potrestá strnulost. Sedmnáct provincií patřilo od roku 1477 Habsburkům a bylo nejbohatší částí říše; Filip II. je však spravoval z Madridu, zatěžoval daněmi na španělské války a tvrdě potlačoval kalvinismus. Po obrazoborecké bouři roku 1566 poslal do země vévodu z Alby, jehož krvavá rada vynesla tisíce rozsudků – a roku 1568 vypukla osmdesátiletá válka.

Vzpouru vedl Vilém I. Oranžský; obrat přineslo dobytí Den Brielu roku 1572 a obrana Leidenu. Roku 1579 se země rozdělila: katolický jih zůstal v arraské unii Španělsku, kalvínský sever uzavřel utrechtskou unii a roku 1581 Filipa II. sesadil. Vznikla republika Spojených provincií, uznaná roku 1648. Její 17. století bývá právem nazýváno zlatým – Amsterodam se stal finančním střediskem Evropy, Východoindická společnost ovládla obchod s kořením a v přátelštějším ovzduší psali Spinoza i Descartes.

Třicetiletá válka

Konflikt, jenž započal roku 1618 pražskou defenestrací, se obvykle dělí na čtyři fáze. Česká (1618–1620) skončila Bílou horou. Falcká a dánská (1621–1629) rozšířila válku do říše, vynesla vzhůru podnikavého Albrechta z Valdštejna, jenž armádu živil kontribucemi z obsazených zemí, a vyvrcholila restitučním ediktem roku 1629 – císařovým požadavkem na vrácení církevního majetku, jenž ovšem sjednotil všechny odpůrce. Švédská fáze (1630–1635) přivedla do hry Gustava II. Adolfa, jenž zvítězil u Breitenfeldu a roku 1632 padl u Lützenu; roku 1634 byl v Chebu zavražděn i Valdštejn, podezřelý z vlastního jednání s nepřítelem. Poslední, švédsko-francouzská (1635–1648), odhalila skutečnou povahu války: katolická Francie kardinála Richelieua se postavila po bok protestantů, aby zlomila obklíčení Habsburky. O náboženství tedy dávno nešlo.

Vestfálský mír roku 1648 je proto mezníkem. Rozšířil augsburskou zásadu na kalvinisty, přiznal říšským knížatům právo vlastní zahraniční politiky, obohatil Francii a Švédsko a uznal nezávislost Nizozemí a Švýcarska. Německo zůstalo roztříštěné a císařská moc formální; místo jedné univerzální říše se v Evropě usadila soustava suverénních států, jež váží svou rovnováhu.

Baroko

Ze zkušenosti válek a z katolické reformy vzešel sloh, jenž chtěl působit na cit dřív než na rozum. Baroko pracuje s pohybem, patosem a mohutným protikladem světla a stínu; jeho kostely mají věřícího strhnout, nikoliv poučit. Pomíjivost pozemského, ono vanitas, není v baroku póza – po válce, jež připravila české země o třetinu obyvatel, šlo o každodenní zkušenost. U nás zanechalo mimořádně hustou stopu: stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů a svébytná barokní gotika Jana Blažeje Santiniho-Aichela, sochy Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa na Karlově mostě, plátna Karla Škréty a Petra Brandla, hudba Adama Michny z Otradovic. A protože barokní zbožnost pronikla i do vsi, do poutí, soch při cestách a lidových písní, zůstala česká krajina barokní dodnes – i tam, kde se na příčiny té podoby zapomnělo.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Zámořské plavby vyvolala osmanská kontrola východních cest po roce 1453, touha po koření a drahých kovech i misijní horlivost; umožnily je karavela, kompas, astroláb a portolánové mapy.
Portugalci hledali cestu kolem Afriky – Dias obeplul mys roku 1488, Vasco da Gama doplul roku 1498 do Indie; Španělé zvolili směr na západ a Kolumbus přistál 12. října 1492 v Karibiku.
Tordesillaská smlouva roku 1494 rozdělila svět mezi Španělsko a Portugalsko a Magalhãesova výprava 1519–1522 obeplula zeměkouli, čímž kulatost Země přestala být domněnkou.
Conquista zničila říše Aztéků a Inků; hlavní zbraní nebyly kanony, nýbrž zavlečené nemoci, spojenectví s podrobenými kmeny a zhroucení domácí legitimity.
Důsledky objevů: kolonialismus, atlantický obchod s otroky, cenová revoluce z přílivu amerického stříbra a přesun těžiště obchodu ze Středomoří k Atlantiku.
Nizozemská revoluce začala roku 1568 vzpourou proti Filipu II.; utrechtská unie roku 1579 a sesazení krále roku 1581 daly vznik republice Spojených provincií, uznané roku 1648.
Třicetiletá válka 1618–1648 měla čtyři fáze – českou, falcko-dánskou, švédskou a švédsko-francouzskou – a z náboženského sporu se proměnila v boj o rovnováhu v Evropě.
Valdštejn vytvořil armádu živenou kontribucemi, restituční edikt roku 1629 sjednotil odpůrce, Gustav II. Adolf padl roku 1632 u Lützenu a sám Valdštejn byl roku 1634 zavražděn v Chebu.
Vestfálský mír roku 1648 uzákonil rovnováhu států místo univerzální říše, posílil Francii a Švédsko, potvrdil nezávislost Nizozemí a Švýcarska a ponechal Německo roztříštěné.
Baroko vyrostlo z katolické reformy i z válečné zkušenosti: pohyb, patos a protiklad světla a stínu, u nás Dientzenhoferové, Santini, Braun, Brokoff, Škréta a Brandl.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Proč se Evropané vydali na zámořské plavby právě v 15. století?

Po pádu Konstantinopole roku 1453 ovládli východní obchodní cesty Osmané a koření zdražilo. K tomu přistoupil nedostatek drahých kovů, misijní horlivost po skončení reconquisty a snaha obejít benátské prostředníky. Teprve tehdy k tomu ovšem existovaly prostředky – karavela, kompas, astroláb a přesnější mapy.

V čem se lišila portugalská a španělská cesta?

Portugalci postupovali od dob Jindřicha Mořeplavce po pobřeží Afriky; Dias obeplul roku 1488 mys Dobré naděje a Vasco da Gama doplul roku 1498 do Kalikatu. Španělé naopak vsadili na západní směr a Kolumbus roku 1492 objevil Ameriku, kterou až do smrti pokládal za Indii. Portugalcům šlo o obchodní opěrné body, Španělům o dobytí a osídlení.

Proč hrstka conquistadorů porazila Aztéky a Inky?

Palné zbraně a koně měly význam spíše psychologický. Rozhodly zavlečené nemoci, především neštovice, jimž domorodci nedokázali vzdorovat, dále spojenectví Cortésovo s kmeny utlačovanými Aztéky a zajetí panovníka, jež u obou říší ochromilo celou správu. Atahualpa i Moctezuma byli zároveň bohy i státem.

Co je cenová revoluce?

Příliv amerického stříbra, hlavně z dolů v Potosí, rozmnožil v Evropě množství peněz v oběhu. Ceny během 16. století vzrostly několikanásobně, zatímco mzdy zaostávaly. Poškozeni byli lidé s pevnými příjmy včetně šlechty žijící z renty, prospěch měli obchodníci a ti, kdo hospodařili sami.

Proč se Nizozemí vzbouřilo proti Španělsku?

Sešly se tři důvody: daňové zatížení ve prospěch španělských válek, vzdálená správa dosazovaná z Madridu a tvrdé potlačování kalvinismu. Poté, co vévoda z Alby zřídil krvavou radu a začal popravovat, přerostl odpor roku 1568 v osmdesátiletou válku vedenou Vilémem I. Oranžským.

Čím se lišila severní a jižní část Nizozemí?

Roku 1579 se katolický jih spojil v arraskou unii a zůstal Španělsku – z něj vznikla pozdější Belgie. Kalvínský sever uzavřel utrechtskou unii, roku 1581 Filipa II. sesadil a vytvořil republiku Spojených provincií. Sever byl námořní, obchodní a snášenlivější, což z Amsterodamu udělalo hospodářské středisko Evropy.

Jaké byly čtyři fáze třicetileté války?

Česká 1618–1620 skončila Bílou horou, falcká a dánská 1621–1629 přinesla vzestup Valdštejna a restituční edikt, švédská 1630–1635 zásah Gustava II. Adolfa s vítězstvím u Breitenfeldu a jeho smrtí u Lützenu a švédsko-francouzská 1635–1648 proměnila válku v otevřený mocenský zápas Francie s Habsburky.

Proč byl zavražděn Albrecht z Valdštejna?

Vybudoval armádu, jež patřila spíše jemu než císaři, a živil ji kontribucemi z obsazených zemí. Po druhém povolání do čela vojska začal na vlastní pěst jednat se Sasy, Švédy i Francouzi o míru. Ferdinand II. v tom viděl zradu a 25. února 1634 byl Valdštejn v Chebu zavražděn skupinou důstojníků.

Co uzákonil vestfálský mír?

Mír z roku 1648, sjednaný v Münsteru a Osnabrücku, potvrdil augsburskou zásadu a rozšířil ji na kalvinisty, přiznal říšským knížatům právo vlastní zahraniční politiky, zisky Francii a Švédsku a uznal nezávislost Nizozemí a Švýcarska. Znamená konec představy jednotného křesťanského císařství a počátek soustavy suverénních států.

Čím se vyznačuje barokní umění?

Pohybem, patosem a mohutným protikladem světla a stínu, jimiž chce diváka strhnout a zapůsobit na cit. Vyrostlo z katolické reformy, jež hledala působivější řeč než suché poučení, a z válečné zkušenosti pomíjivosti. U nás je znát na stavbách Dientzenhoferů a Santiniho, na sochách Brauna a Brokoffa a na plátnech Škrétových a Brandlových.

Kartičky

Proč se Evropané vydali na zámořské plavby právě v 15. století? Po pádu Konstantinopole roku 1453 ovládli východní obchodní cesty Osmané a koření zdražilo. K tomu přistoupil nedostatek drahých kovů, misijní horlivost po skončení reconquisty a snaha obejít benátské prostředníky. Teprve tehdy k tomu ovšem existovaly prostředky – karavela, kompas, astroláb a přesnější mapy.

V čem se lišila portugalská a španělská cesta? Portugalci postupovali od dob Jindřicha Mořeplavce po pobřeží Afriky; Dias obeplul roku 1488 mys Dobré naděje a Vasco da Gama doplul roku 1498 do Kalikatu. Španělé naopak vsadili na západní směr a Kolumbus roku 1492 objevil Ameriku, kterou až do smrti pokládal za Indii. Portugalcům šlo o obchodní opěrné body, Španělům o dobytí a osídlení.

Proč hrstka conquistadorů porazila Aztéky a Inky? Palné zbraně a koně měly význam spíše psychologický. Rozhodly zavlečené nemoci, především neštovice, jimž domorodci nedokázali vzdorovat, dále spojenectví Cortésovo s kmeny utlačovanými Aztéky a zajetí panovníka, jež u obou říší ochromilo celou správu. Atahualpa i Moctezuma byli zároveň bohy i státem.

Co je cenová revoluce? Příliv amerického stříbra, hlavně z dolů v Potosí, rozmnožil v Evropě množství peněz v oběhu. Ceny během 16. století vzrostly několikanásobně, zatímco mzdy zaostávaly. Poškozeni byli lidé s pevnými příjmy včetně šlechty žijící z renty, prospěch měli obchodníci a ti, kdo hospodařili sami.

Proč se Nizozemí vzbouřilo proti Španělsku? Sešly se tři důvody: daňové zatížení ve prospěch španělských válek, vzdálená správa dosazovaná z Madridu a tvrdé potlačování kalvinismu. Poté, co vévoda z Alby zřídil krvavou radu a začal popravovat, přerostl odpor roku 1568 v osmdesátiletou válku vedenou Vilémem I. Oranžským.

Čím se lišila severní a jižní část Nizozemí? Roku 1579 se katolický jih spojil v arraskou unii a zůstal Španělsku – z něj vznikla pozdější Belgie. Kalvínský sever uzavřel utrechtskou unii, roku 1581 Filipa II. sesadil a vytvořil republiku Spojených provincií. Sever byl námořní, obchodní a snášenlivější, což z Amsterodamu udělalo hospodářské středisko Evropy.

Jaké byly čtyři fáze třicetileté války? Česká 1618–1620 skončila Bílou horou, falcká a dánská 1621–1629 přinesla vzestup Valdštejna a restituční edikt, švédská 1630–1635 zásah Gustava II. Adolfa s vítězstvím u Breitenfeldu a jeho smrtí u Lützenu a švédsko-francouzská 1635–1648 proměnila válku v otevřený mocenský zápas Francie s Habsburky.

Proč byl zavražděn Albrecht z Valdštejna? Vybudoval armádu, jež patřila spíše jemu než císaři, a živil ji kontribucemi z obsazených zemí. Po druhém povolání do čela vojska začal na vlastní pěst jednat se Sasy, Švédy i Francouzi o míru. Ferdinand II. v tom viděl zradu a 25. února 1634 byl Valdštejn v Chebu zavražděn skupinou důstojníků.

Co uzákonil vestfálský mír? Mír z roku 1648, sjednaný v Münsteru a Osnabrücku, potvrdil augsburskou zásadu a rozšířil ji na kalvinisty, přiznal říšským knížatům právo vlastní zahraniční politiky, zisky Francii a Švédsku a uznal nezávislost Nizozemí a Švýcarska. Znamená konec představy jednotného křesťanského císařství a počátek soustavy suverénních států.

Čím se vyznačuje barokní umění? Pohybem, patosem a mohutným protikladem světla a stínu, jimiž chce diváka strhnout a zapůsobit na cit. Vyrostlo z katolické reformy, jež hledala působivější řeč než suché poučení, a z válečné zkušenosti pomíjivosti. U nás je znát na stavbách Dientzenhoferů a Santiniho, na sochách Brauna a Brokoffa a na plátnech Škrétových a Brandlových.