Maturitní otázka: Český stát za vlády Lucemburků

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Nástup Lucemburků a vláda Jana Lucemburského Interregnum po roce 1306 a spor o to, kdo smí určit českého krále. Krátká vláda Rudolfa Habsburského zvaného Kaše a dvojí vláda Jindřicha Korutanského. Špýrská svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny roku 1310, inaugurační diplomy pro Čechy a Moravu a vznik mocenského dualismu panovníka a šlechty. Jan coby král cizinec, válka dvou královen, územní zisky (Chebsko, Slezsko, Budyšínsko, Zhořelecko), pražské arcibiskupství roku 1344 a smrt v bitvě u Kresčaku roku 1346.
Karel IV. a Václav IV. Mládí Karla IV. mezi vězením na Lokti a studiem ve Francii, návrat roku 1333 a obnova zpustošené země. Pražské arcibiskupství a katedrála svatého Víta (1344), volba římským králem (1346), česká korunovace (1347) a císařská korunovace v Římě (1355). Zlatá bula Karla IV. z roku 1356 a postavení českého krále mezi kurfiřty, neúspěšná Maiestas Carolina, Nové Město pražské a univerzita (1348). Za Václava IV. panská jednota, spor s Janem z Jenštejna, sesazení z římského trůnu roku 1400, mor, papežské schizma a hospodářský útlum.
Gotika a rytířství Umění a kultura vrcholného středověku. Zrod gotiky v Saint-Denis, posměšný název od Giorgia Vasariho, vertikalismus a trojice lomený oblouk, žebrová klenba a opěrný systém. Dále fiála, rozeta, chrlič, tympanon a vitráž, katedrály od Notre-Dame po svatého Víta, světské stavby a hrady, sochařství s madonou a pietou, malířství od Giotta po Mistra Theodorika a Jana van Eycka. Závěrem rytířská kultura: chansons de geste, Píseň o Rolandovi, septem probitates a turnaje.
Svatá říše římská a Zlatá bula 1356 Útvar, jenž nebyl státem, nýbrž svazkem zemí s vlastními knížaty, a přesto vydržel od 10. století do roku 1806. Hlavu si volil sbor sedmi kurfiřtů – arcibiskupů mohučského, trevírského a kolínského a čtyř světských volitelů včetně krále českého –, přičemž požadavek jednomyslnosti vedl ke dvojím volbám a vzdorokrálům. Zlatá bula Karla IV. z roku 1356 proto zavedla rozhodování prostou většinou. Přes vzepětí za Štaufů, jež představuje Fridrich I. Barbarossa, moc císaře slábla, neboť se opíral jen o vlastní rodové panství; od 15. století zůstala koruna u Habsburků.
Stoletá válka Zápas Anglie s Francií v letech 1337–1453 o francouzskou korunu i o anglická území na pevnině. Po vymření hlavní větve Kapetovců roku 1328 nastoupil Filip VI. z rodu Valois, nárok však vznesl i Eduard III. První etapa patřila Anglii a u Kresčaku roku 1346 rozvrátili pěší lučištníci rytířskou jízdu – padl zde i český král Jan Lucemburský. Druhou etapu poznamenaly mor a selská povstání, totiž jacquerie roku 1358 a vzpoura Wata Tylera roku 1381. Třetí začala porážkou u Azincourtu roku 1415, obrátila ji Johanka z Arku u Orleánsu roku 1429 a ukončilo vítězství Francie u Castillonu roku 1453; Anglie poté upadla do války růží.
Papežství a císařství: boj o investituru a papežské schizma Spor dvou nejvyšších autorit křesťanského Západu o to, kdo z nich stojí výš. Z reformního hnutí vzešel boj o investituru, tedy o právo dosazovat biskupy: Řehoř VII. shrnul nároky papežství roku 1075 v Dictatu papae, exkomunikovaný Jindřich IV. konal roku 1077 pokání v Canosse a smír přinesl teprve wormský konkordát roku 1122. Zápas pokračoval po celý vrcholný středověk, prestiž papežství však srazilo avignonské zajetí (1309–1377) a schizma započaté roku 1378 dvojicí papežů Urbana VI. a Klementa VII. Rozkol ukončil až kostnický koncil volbou Martina V. roku 1417 – zvítězila tedy myšlenka koncilu a moc států nad církví ve vlastní zemi.
Krize pozdního středověku: mor a selská povstání Otřes, jenž zasáhl Evropu v polovině 14. století a proměnil ji víc než kterákoliv bitva. Zemědělství naráželo na svůj strop – málo píce znamenalo málo dobytka a málo hnojiva –, a tak hladomory provázely kontinent až do 18. století; na vyčerpanou a válkou stíhanou Evropu poté dolehl mor, jenž zahubil asi třetinu obyvatel. K nákaze se přidaly daně, drancování a nedostatek pracovních rukou a odpovědí byla selská povstání: francouzská jacquerie roku 1358 v čele s Guillaumem Cailletem a anglická vzpoura Wata Tylera roku 1381. Obě skončila potlačením a smrtí vůdců, obě země však napříště trápilo, že vojáky nebylo kde brát; s krizí se pojí i papežské schizma od roku 1378 a pronásledování Židů.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď se dobře vede podle tří generací rodu – Jan získal zemi, Karel ji povznesl, Václav ji nedokázal udržet –, přičemž každý úsek uzavírá krátké hodnocení, co po sobě panovník zanechal.

Zápas o trůn a nástup Lucemburků

Vraždou Václava III. roku 1306 zanikla dynastie, jejíž právo na trůn nikdo nezpochybňoval. Nastalo interregnum, v němž proti sobě stanuly dva nároky: šlechta trvala na tom, že krále volí země, zatímco Habsburkové jej odvozovali od císařského udělení. Vystřídali se Rudolf Habsburský zvaný pro zálibu v kaši Kaše, jenž zemřel již roku 1307, a dvakrát Jindřich Korutanský, muž pověstný neschopností. Východisko našla skupina kolem opata Konráda a biskupa Petra z Aspeltu: nabídla trůn Lucemburkům. Ve Špýru roku 1310 se čtrnáctiletý Jan Lucemburský oženil s Eliškou Přemyslovnou, a získal tak korunu dědickým právem po ženě.

Cenu za nástup představovaly inaugurační diplomy (1310 a 1311). Král v nich přislíbil, že nebude vybírat mimořádné berně, obsazovat úřady cizinci ani žádat službu za hranicemi bez náhrady. Poprvé byla panovnická moc písemně omezena – zrodil se dualismus panovníka a stavů, jenž bude určovat české dějiny až do Bílé hory.

Jan Lucemburský a rodová politika

Jan se domácí vládě odcizil. Střetl se s nejmocnějším velmožem Jindřichem z Lipé, spor přerostl ve válku dvou královen mezi Eliškou Přemyslovnou a Eliškou Rejčkou a král nakonec zemi přenechal panstvu a odjížděl za válkami do Evropy. Právě zde je ovšem třeba jej ocenit: k zemi připojil Chebsko, Horní Lužici i většinu slezských knížectví, jichž se výměnou za zřeknutí polského titulu zmocnil, a roku 1344 prosadil povýšení Prahy na arcibiskupství s Arnoštem z Pardubic v čele. Rodová politika Lucemburků byla důsledně sňatková a územní – bratr Jan Jindřich měl držet Tyroly, syn Karel Moravu, další příbuzní Uhry a Braniborsko. Slepý král padl 26. srpna 1346 v bitvě u Kresčaku.

Karel IV.: od markraběte k císaři

Karel se vrátil do Čech roku 1333 coby sedmnáctiletý markrabě moravský a našel zemi, v níž byly hrady zastaveny a správa rozvrácena. Vykupoval královský majetek, obnovoval úřady a získal si církev i část šlechty; roku 1341 jej otec uznal nástupcem. Nastupoval tedy s hotovým domácím zázemím. Roku 1346 byl zvolen římským králem, roku 1347 korunován českým a roku 1355 v Římě císařem.

Jeho říšská politika se vyhýbala válkám a spoléhala na právo a sňatky. Zlatá bula z roku 1356 ustálila volbu římského krále sedmi kurfiřty, vyloučila papežský vliv a českému králi zaručila první místo mezi světskými voliteli, nedělitelnost země i osvobození od říšských soudů. Domácí zákoník Maiestas Carolina naopak u šlechty neuspěl a Karel jej raději prohlásil za shořelý. Zato jeho stavitelské dílo přetrvalo: roku 1348 založil Nové Město pražské a univerzitu, první ve střední Evropě, dále Karlův most, katedrálu svatého Víta a Karlštejn coby schránu korunovačních klenotů. Přídomek otec vlasti mu neudělila pozdější doba, nýbrž ještě současník Vojtěch Raňkův z Ježova.

Václav IV. a krize církve

Václav IV. (1378–1419) zdědil soustátí, jež se dalo udržet jen otcovou obratností. Opíral se o nižší šlechtu a úředníky, čímž popudil vysokou šlechtu sdruženou v panské jednotě, jež jej dvakrát zajala. Ke sporům s arcibiskupem Janem z Jenštejna patří i umučení generálního vikáře Jana z Pomuku roku 1393. Roku 1400 jej kurfiřti sesadili z římského trůnu. Zároveň dolehla na zemi morová vlna, útlum těžby stříbra a hlavně papežské schizma – od roku 1378 dva a od roku 1409 dokonce tři papežové proklínající se navzájem. Autorita církve, jež u nás vlastnila asi třetinu půdy a prodávala odpustky, se podlomila. Zde má počátek husitství.

Gotická kultura

Doba Lucemburků je zároveň vrcholem gotiky, slohu zrozeného ve francouzském Saint-Denis a pojmenovaného posměšně teprve renesancí. Její podstata je technická: lomený oblouk, žebrová klenba a vnější opěrný systém odvedou tíhu mimo zeď, takže stěna může ustoupit oknu. Odtud vertikalismus, světlo procházející vitráží a stavby, jež přerůstají život jedné generace – u nás katedrála svatého Víta, na níž pracovali Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř. Sloh se však nezastavil v kostele: gotické jsou i radnice, hrady a měšťanské domy. V sochařství vládne dvojice madona a pieta, v malířství Mistr Theodorik na Karlštejně a Mistr Třeboňského oltáře. Souběžně dozníval rytířský ideál se svými zpěvy o hrdinech a s turnaji, jenž byl protějškem učené vzdělanosti – sedmeru svobodných umění zde odpovídá sedmero rytířských dovedností.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Po vymření Přemyslovců roku 1306 se o trůn přeli Habsburkové se šlechtou; Rudolf zvaný Kaše zemřel po roce vlády a Jindřich Korutanský byl dvakrát vyhnán pro neschopnost.
Řešením byla špýrská svatba roku 1310: čtrnáctiletý Jan Lucemburský si vzal Elišku Přemyslovnu a získal zemi coby dědictví po ženě.
Inaugurační diplomy z let 1310 a 1311 zaručily šlechtě, že král nebude vybírat mimořádné berně ani obsazovat úřady cizinci – zrodil se tím dualismus panovníka a stavů.
Jan byl králem cizincem: doma jej vytlačil Jindřich z Lipé a válka dvou královen, zato zahraniční politikou získal Chebsko, Horní Lužici i většinu Slezska a roku 1344 prosadil pražské arcibiskupství.
Rodová politika Lucemburků stála na sňatcích a na obsazování sousedních zemí: bratr Jan Jindřich měl držet Tyroly, syn Karel Moravu.
Karel spravoval od roku 1333 coby markrabě moravský zpustošenou zemi, vyplácel zastavené hrady a vytvořil si domácí zázemí dřív, než se stal králem.
Roku 1346 padl Jan u Kresčaku a Karel se stal králem českým i římským; roku 1355 jej v Římě korunovali císařem.
Zlatá bula z roku 1356 ustálila volbu římského krále sedmi kurfiřty a českému králi zaručila první místo mezi světskými voliteli i rozsáhlé výsady.
Karlovo dílo v Praze – arcibiskupství, univerzita roku 1348, Nové Město, Karlův most, katedrála svatého Víta a Karlštejn – učinilo z města skutečné středisko říše.
Za Václava IV. přichází úpadek: spory s panskou jednotou, zajetí krále, sesazení z římského trůnu roku 1400, papežské schizma a mor – tedy přímá předehra husitství.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Jak se řešil zápas o trůn po vymření Přemyslovců?

Šlechta i Habsburkové si nárokovali právo rozhodnout, kdo bude vládnout. Rudolf Habsburský zvaný Kaše zemřel roku 1307 po roce vlády a Jindřich Korutanský byl pro neschopnost dvakrát vyhnán. Řešení přinesl až roku 1310 sňatek Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, jenž nového krále legitimoval dědickým právem.

Co byly inaugurační diplomy?

Listiny z let 1310 a 1311, jimiž se Jan Lucemburský zavázal české a moravské šlechtě, že nebude vybírat mimořádné berně, obsazovat úřady cizinci ani žádat vojenskou službu za hranicemi bez náhrady. Poprvé tak byla králova moc písemně omezena a vznikl mocenský dualismus panovníka a stavů.

Jaký byl přínos Jana Lucemburského?

Doma příliš nevládl, neboť se opíral o cizí rádce a narazil na Jindřicha z Lipé i na vlastní manželku. Zahraniční politikou však zemi rozšířil o Chebsko, Horní Lužici a většinu slezských knížectví a roku 1344 dosáhl povýšení Prahy na arcibiskupství. Padl roku 1346 slepý v bitvě u Kresčaku.

Co dokázal Karel coby markrabě moravský?

Po návratu roku 1333 našel zemi zpustošenou a hrady zastavené. Vykupoval královský majetek, obnovil správu a získal si podporu šlechty i církve, zejména Arnošta z Pardubic. Roku 1341 jej otec uznal nástupcem, takže Karel nastupoval na trůn s hotovým domácím zázemím.

Co určila Zlatá bula Karla IV.?

Vydána roku 1356, stanovila, že římského krále volí sedm kurfiřtů – tři arcibiskupové a čtyři světská knížata. Vyloučila tím papežský vliv na volbu. Českému králi zaručila první místo mezi světskými voliteli, nedělitelnost země a osvobození od říšských soudů.

Čím Karel IV. proměnil Prahu?

Roku 1348 založil Nové Město pražské a první univerzitu ve střední Evropě, zahájil stavbu Karlova mostu, pokračoval v katedrále svatého Víta a nechal postavit Karlštejn coby schránu korunovačních klenotů. Praha se stala hlavním městem říše i sídlem arcibiskupa.

Proč se za Václava IV. lucemburská moc rozpadla?

Václav zdědil obrovské soustátí bez otcovy obratnosti. Opíral se o nižší šlechtu a úředníky, čímž proti sobě popudil panskou jednotu, jež jej dvakrát zajala. Přidal se spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna, sesazení z římského trůnu roku 1400, morové rány a hospodářský útlum.

V čem tkví krize církve na přelomu 14. a 15. století?

Po avignonském zajetí papežů následovalo roku 1378 papežské schizma, kdy se o úřad dělili dva a od roku 1409 dokonce tři papežové. Církev navíc vlastnila u nás asi třetinu půdy, prodávala odpustky a její kněží žili nezřídka v rozporu s vlastním kázáním. Autorita se tím podlomila a otevřel se prostor reformním kazatelům.

Čím se gotika liší od románského slohu?

Obojí řeší tentýž problém – jak unést tíhu klenby. Románská stavba ji nese silnou zdí, a proto zůstává v přítmí, kdežto gotika ji rozvede lomeným obloukem, žebrovou klenbou a vnějším opěrným systémem. Zeď tak ztrácí nosnou úlohu a může se proměnit ve stěnu z vitráží.

Kartičky

Jak se řešil zápas o trůn po vymření Přemyslovců? Šlechta i Habsburkové si nárokovali právo rozhodnout, kdo bude vládnout. Rudolf Habsburský zvaný Kaše zemřel roku 1307 po roce vlády a Jindřich Korutanský byl pro neschopnost dvakrát vyhnán. Řešení přinesl až roku 1310 sňatek Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, jenž nového krále legitimoval dědickým právem.

Co byly inaugurační diplomy? Listiny z let 1310 a 1311, jimiž se Jan Lucemburský zavázal české a moravské šlechtě, že nebude vybírat mimořádné berně, obsazovat úřady cizinci ani žádat vojenskou službu za hranicemi bez náhrady. Poprvé tak byla králova moc písemně omezena a vznikl mocenský dualismus panovníka a stavů.

Jaký byl přínos Jana Lucemburského? Doma příliš nevládl, neboť se opíral o cizí rádce a narazil na Jindřicha z Lipé i na vlastní manželku. Zahraniční politikou však zemi rozšířil o Chebsko, Horní Lužici a většinu slezských knížectví a roku 1344 dosáhl povýšení Prahy na arcibiskupství. Padl roku 1346 slepý v bitvě u Kresčaku.

Co dokázal Karel coby markrabě moravský? Po návratu roku 1333 našel zemi zpustošenou a hrady zastavené. Vykupoval královský majetek, obnovil správu a získal si podporu šlechty i církve, zejména Arnošta z Pardubic. Roku 1341 jej otec uznal nástupcem, takže Karel nastupoval na trůn s hotovým domácím zázemím.

Co určila Zlatá bula Karla IV.? Vydána roku 1356, stanovila, že římského krále volí sedm kurfiřtů – tři arcibiskupové a čtyři světská knížata. Vyloučila tím papežský vliv na volbu. Českému králi zaručila první místo mezi světskými voliteli, nedělitelnost země a osvobození od říšských soudů.

Čím Karel IV. proměnil Prahu? Roku 1348 založil Nové Město pražské a první univerzitu ve střední Evropě, zahájil stavbu Karlova mostu, pokračoval v katedrále svatého Víta a nechal postavit Karlštejn coby schránu korunovačních klenotů. Praha se stala hlavním městem říše i sídlem arcibiskupa.

Proč se za Václava IV. lucemburská moc rozpadla? Václav zdědil obrovské soustátí bez otcovy obratnosti. Opíral se o nižší šlechtu a úředníky, čímž proti sobě popudil panskou jednotu, jež jej dvakrát zajala. Přidal se spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna, sesazení z římského trůnu roku 1400, morové rány a hospodářský útlum.

V čem tkví krize církve na přelomu 14. a 15. století? Po avignonském zajetí papežů následovalo roku 1378 papežské schizma, kdy se o úřad dělili dva a od roku 1409 dokonce tři papežové. Církev navíc vlastnila u nás asi třetinu půdy, prodávala odpustky a její kněží žili nezřídka v rozporu s vlastním kázáním. Autorita se tím podlomila a otevřel se prostor reformním kazatelům.

Čím se gotika liší od románského slohu? Obojí řeší tentýž problém – jak unést tíhu klenby. Románská stavba ji nese silnou zdí, a proto zůstává v přítmí, kdežto gotika ji rozvede lomeným obloukem, žebrovou klenbou a vnějším opěrným systémem. Zeď tak ztrácí nosnou úlohu a může se proměnit ve stěnu z vitráží.