Z čeho se otázka skládá
Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.
- První státní útvary na našem území Od keltských Bójů, podle nichž vzniklo jméno Boiohaemum, přes germánskou říši Marobudovu (9 př. Kr. – 19) až k příchodu Slovanů v 6. století. Sámův kmenový svaz (623–658) coby první doložený slovanský útvar u nás, vítězství nad Dagobertem I. u Wogastisburgu roku 631 a Fredegarova kronika jako jediný soudobý pramen. První doteky křesťanství: iroskotská misie, bavorští misionáři a křest čtrnácti knížat v Řezně roku 845.
- Velká Morava a cyrilometodějská mise První stát na našem území. Mojmír I., Rastislav a Svatopluk I. budují říši opřenou o mohutná hradiště, roku 863 přicházejí z Byzance Konstantin a Metoděj. Vzniká hlaholice, první slovanské písmo, a staroslověnština jako bohoslužebný jazyk – kulturní dědictví, ke kterému se hlásí Češi, Slováci i další slovanské národy.
- Přemyslovci do roku 1055 Počátky české státnosti od pověstí zapsaných Kosmou po smrt Břetislava I. Bořivoj a svatá Ludmila, osamostatnění Čech roku 895, vražda svatého Václava roku 935 a vznik pražského biskupství roku 973. Boleslav I. a II., stříbrné denáry, první kláštery, vyvraždění Slavníkovců roku 995 a mučednická smrt svatého Vojtěcha. Krize po roce 999, kníže Oldřich a připojení Moravy, Břetislav I., jeho dekreta z roku 1039 a zavedení seniorátu.
- Středověká vzdělanost a románský sloh Jak Evropa přišla o antickou školu a jak si postavila vlastní. Kláštery a skriptoria, irská záchrana antického písemnictví, Isidorovy Etymologiae, karolínská minuskula proti scriptio continua, sedmero svobodných umění v podobě trivia a quadrivia, scholastika od Alcuina a Anselma k Tomáši Akvinskému a Ockhamovi, spor o univerzálie mezi realisty a nominalisty, první univerzity v Bologni, Oxfordu, Cambridgi a Paříži. Závěrem románský sloh s rotundou a bazilikou.
Souvislý výklad
Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.
Odpověď je nejlepší vést jako příběh postupného zakořeňování moci – od pomíjivých kmenových svazů přes Velkou Moravu až po dědičné knížectví Přemyslovců, jež jako jediné vydrželo.
Marobudova a Sámova říše
Nejstarším jménem naší země je keltské Boiohaemum, „domov Bójů“, z něhož vzešly Čechy i německé Böhmen. Kelty vystřídali na přelomu letopočtu germánští Markomani v Čechách a Kvádové na Moravě, jejichž kníže Marobud sjednotil kmeny do útvaru natolik silného, že s ním Řím raději vyjednával, než by na něj táhl. Byl to však svaz stojící na jediné osobě, a proto se rokem 19, kdy Marobuda svrhl Katvalda, rozpadl.
Slované přišli v 6. století a vbrzku upadli pod nadvládu kočovných Avarů. Právě proti nim se roku 623 postavil franský kupec Sámo, jehož si vzbouřené kmeny zvolily do čela. Rokem 631 se jeho svaz osvědčil i proti Frankům: u Wogastisburgu porazil krále Dagoberta I. O celém příběhu víme jedině z Fredegarovy kroniky, což je při hodnocení dobré přiznat. I Sámova říše zanikla se svým tvůrcem roku 658 – opět nešlo o stát, nýbrž o dočasné spojenectví.
Velká Morava a cyrilometodějská mise
Teprve Velká Morava má rysy skutečného státu: dědičnou dynastii, vojenskou družinu, síť opevněných center v Mikulčicích, Starém Městě a na Pohansku a snahu o vlastní církevní správu. Založil ji roku 833 Mojmír I. vyhnáním nitranského knížete Pribiny. Jeho nástupce Rastislav stál před obtížnou volbou: bavorští misionáři přinášeli s křtem i vliv Východofranské říše. Požádal proto roku 862 byzantského císaře o učitele a roku 863 přišli soluňští bratři Konstantin a Metoděj.
Jejich dílo přerostlo hranice říše. Konstantin sestavil hlaholici, první slovanské písmo, a povýšil staroslověnštinu na jazyk bohoslužebný – po hebrejštině, řečtině a latině čtvrtý, jenž toho v křesťanské Evropě dosáhl. Přeložili Písmo, sepsali právní sbírku Zakon sudnyj ljudem a Konstantin složil veršovanou předmluvu Proglas. Roku 880 obhájili své dílo v Římě a Metoděj se stal moravským arcibiskupem. Vrcholu dosáhla říše za Svatopluka, jenž ovládl Čechy, Slezsko i část Panonie – po jeho smrti roku 894 ji ovšem rozložily spory synů a nájezdy Maďarů. Porážka u Bratislavy roku 907 znamená konec.
Počátky českého státu
Do Čech přenesl moravské dědictví Bořivoj I., první historicky doložený Přemyslovec, jenž přijal křest od Metoděje a přesídlil z Levého Hradce na Pražský hrad. Roku 895 se čeští předáci v Řezně odpoutali od Moravy a přiklonili k Bavorsku – tím se země natrvalo připojila k latinskému Západu. Jeho vnuk svatý Václav (921–935) pokračoval v opatrném smíru se Saskem, což mu vyneslo smrt rukou bratrovy družiny ve Staré Boleslavi. Vrah Boleslav I. však kult zavražděného podpořil, čímž se z Václava stal zemský patron a věčný vládce země, jehož jménem se vládne dodnes.
Boleslav I. je zakladatelem státní správy: vybudoval hradskou soustavu, vybíral daně a nechal razit stříbrné denáry. Jeho syn Boleslav II. dosáhl roku 973 zřízení pražského biskupství, jehož druhým držitelem se stal svatý Vojtěch – muž rozčarovaný poměry, jenž zemi dvakrát opustil a roku 997 zahynul při misii v Prusku. Vyvražděním Slavníkovců roku 995 skončilo dělení Čech mezi několik rodů. Po hluboké krizi kolem roku 1000, kdy zemi nakrátko ovládl polský Boleslav Chrabrý, obnovil stát kníže Oldřich, jenž natrvalo připojil Moravu. Břetislav I. roku 1039 vyplenil Hnězdno a přivezl ostatky svatého Vojtěcha; roku 1055 zavedl seniorát, tedy nástupnictví nejstaršího z rodu. Zamýšlel předejít sporům, ve skutečnosti je na dvě století rozpoutal.
Kultura a společnost 10. a 11. století
Společnost tvořil kníže s družinou, hradská správa a poddaní vázaní k půdě; vzdělanost byla výsadou duchovních. Vedle latinské tradice přežívala v Sázavském klášteře svatého Prokopa až do roku 1097 staroslověnština. Vznikají první legendy a s Kosmovou kronikou (dokončenou roku 1125) i domácí dějepisectví. Ve stavitelství vládne románský sloh: kámen, půlkruhový oblouk, silná zeď a malá okna, neboť zdivo musí nést celou tíhu klenby. Odtud pochází přítmí románského kostela i dvojí základní podoba – kruhová rotunda (svatého Jiří na Řípu, svatého Martina na Vyšehradě) a podélná bazilika (svatého Jiří na Pražském hradě). Vrcholem knižní malby je Vyšehradský kodex z roku 1085, pořízený ke korunovaci prvního českého krále.
Rychlé opakování
Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.
- Keltští Bójové dali zemi jméno Boiohaemum; po nich přišli germánští Markomani a Kvádové, jejichž knížeti Marobudovi se podařilo sjednotit kmeny do prvního útvaru na našem území (9 př. Kr. – 19).
- Slované přicházejí v 6. století a upadají pod avarskou nadvládu; proti ní se opřel kupec Sámo, jehož svaz (623–658) porazil roku 631 franského krále Dagoberta I. u Wogastisburgu – ví se o něm jen z Fredegarovy kroniky.
- Velká Morava vzniká roku 833, kdy Mojmír I. vyhnal nitranského Pribinu; opírala se o rozlehlá hradiště v Mikulčicích, Starém Městě a na Pohansku.
- Rastislav pozval roku 863 z Byzance Konstantina a Metoděje, aby vyvážil vliv bavorských misionářů; vznikla hlaholice, staroslověnština coby bohoslužebný jazyk a roku 880 samostatné moravské arcibiskupství.
- Vrcholu dosáhla říše za Svatopluka; po jeho smrti roku 894 se rozpadla vnitřními spory a nájezdy Maďarů, jež zpečetila bitva u Bratislavy roku 907.
- Těžiště se přesouvá do Čech: Bořivoj I. přijal křest od Metoděje, roku 895 se čeští předáci v Řezně odpoutali od Moravy a příklonili k Bavorsku, a tím i k latinské církvi.
- Svatý Václav zaplatil za sblížení se Saskem životem roku 935, jeho vrah Boleslav I. však jeho kult podpořil a zároveň vybudoval hradskou soustavu, tributární systém a ražbu denárů.
- Boleslav II. dosáhl roku 973 zřízení pražského biskupství, druhým biskupem se stal svatý Vojtěch; vyvražděním Slavníkovců roku 995 skončilo dělení Čech mezi rody.
- Po krizi kolem roku 1000 obnovil stát Oldřich, jenž připojil Moravu, a Břetislav I., jenž roku 1039 vyplenil Hnězdno a roku 1055 zavedl seniorát – nástupnický řád, z něhož vzešly spory na dvě staletí.
- Kultura 10. a 11. století stojí na klášterech a legendách; ve stavitelství vládne románský sloh s rotundou a bazilikou, jehož mistrovskou ukázkou vzdělanosti je Vyšehradský kodex z roku 1085.
Kartičky – opakování s odstupem
Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.
Opravdu smazat postup u této otázky? Všech 9 karet se vrátí mezi nové a odstupy začnou od začátku.
Tento prohlížeč zápis dat nedovolí, takže si postup nezapamatuje. Kartičky přesto fungují – jen začnou pokaždé od začátku.
Z klávesnice: mezerník otočí kartu, číslice 1 až 3 hodnotí.
Hotovo
Co víme o Marobudově říši?
Proti komu vznikla Sámova říše a jak dlouho trvala?
Proč Rastislav pozval misii právě z Byzance?
Co je hlaholice a staroslověnština?
Čím zanikla Velká Morava?
Jaký byl význam svatého Václava?
Proč bylo důležité pražské biskupství roku 973?
Co obsahoval seniorát a proč byl zaveden?
Jak se projevil románský sloh u nás?
Kartičky
Co víme o Marobudově říši? Marobud byl kníže germánských Markomanů, jenž kolem přelomu letopočtu sjednotil několik kmenů na území Čech a vybudoval útvar dost silný na to, aby s ním Řím vyjednával. Šlo o svaz opřený o osobu vládce, nikoli o stát se správou, a proto se rozpadl roku 19, kdy Marobuda svrhl Katvalda.
Proti komu vznikla Sámova říše a jak dlouho trvala? Vznikla roku 623 coby obranný svaz slovanských kmenů proti avarské nadvládě a v jeho čele stanul franský kupec Sámo. Roku 631 porazil u Wogastisburgu franského krále Dagoberta I. Po Sámově smrti roku 658 se svaz rozpadl, neboť držel pohromadě jen díky jeho osobě.
Proč Rastislav pozval misii právě z Byzance? Na Moravě již působili bavorští misionáři, avšak s nimi přicházel i politický vliv Východofranské říše. Rastislav proto požádal roku 862 o učitele císaře Michaela III. a získal misii nezávislou na sousedovi. Roku 863 přišli Konstantin a Metoděj a přinesli bohoslužbu ve srozumitelném jazyce.
Co je hlaholice a staroslověnština? Hlaholice je první slovanské písmo, jež sestavil Konstantin, aby zachytil hlásky, pro něž řecká ani latinská abeceda neměla znaky. Staroslověnština je jazyk vzniklý ze soluňského slovanského nářečí a povýšený na jazyk bohoslužebný – čtvrtý po hebrejštině, řečtině a latině.
Čím zanikla Velká Morava? Po Svatoplukově smrti roku 894 se synové Mojmír II. a Svatopluk II. rozešli ve sporu, odpadly okrajové oblasti a roku 895 se odtrhly i Čechy. Zbytek říše zlomily nájezdy kočovných Maďarů, jejichž vítězství u Bratislavy roku 907 se považuje za konec moravského státu.
Jaký byl význam svatého Václava? Kníže Václav pokračoval v opatrné politice smíru se Saskem, což část družiny pokládala za slabost; roku 935 jej ve Staré Boleslavi zavraždili lidé jeho bratra Boleslava. Právě mrtvý Václav se však stal věčným vládcem země – zemským patronem a symbolem české státnosti, jehož kult podpořil sám bratrovrah.
Proč bylo důležité pražské biskupství roku 973? Do té doby spadaly Čechy pod řezenskou diecézi, a byly tedy v církevních věcech závislé na Bavorsku. Vlastní biskupství, jehož zřízení prosadil Boleslav II., znamenalo uznání knížectví coby plnoprávné součásti křesťanské Evropy. Druhým biskupem se stal Vojtěch z rodu Slavníkovců.
Co obsahoval seniorát a proč byl zaveden? Břetislav I. jím roku 1055 stanovil, že vládu vždy přebírá nejstarší člen rodu, zatímco ostatní dostávají úděly na Moravě. Chtěl tak předejít bratrovražedným bojům o trůn, jimiž sám prošel. Výsledek byl opačný: stařešinský řád se stal po dvě staletí zdrojem sporů, neboť každý otec chtěl na trůn dosadit vlastního syna.
Jak se projevil románský sloh u nás? Stavělo se z kamene, se silnými zdmi, malými okny a půlkruhovými oblouky, neboť zeď musela nést tíhu klenby – proto interiér zůstává v přítmí. Nejčastějšími typy jsou kruhová rotunda a podélná bazilika; u nás rotunda svatého Jiří na Řípu, bazilika svatého Jiří na Pražském hradě či Vyšehradský kodex coby vrchol knižní malby.