Maturitní otázka: Raně středověké evropské říše

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Raný středověk v Evropě Od stěhování národů (375–568) k rozdělení Franské říše roku 843. Germánská království na troskách Říma a romanizace, Frankové od Chlodvíka I. přes Karla Martela a bitvu u Tours (732) k Pipinově donaci a papežskému státu. Karel Veliký, císařský titul roku 800 a karolínská renesance, verdunská smlouva roku 843. Na východě Byzanc Justiniána I. s Corpus Iuris Civilis a caesaropapismem, na západě lenní systém a dělení na trojí lid.
Raně středověké státy Evropy Utváření evropských států mezi 9. a 13. stoletím. Výpravy Seveřanů, Anglie od heptarchie přes Hastings roku 1066 k Magně chartě roku 1215, Francie Kapetovců od roku 987, Svatá říše římská od korunovace Oty I. roku 962 a spor o investituru vrcholící Canossou. Na východě Kyjevská Rus, Polsko a Uhry.
Islám a arabská říše Vznik islámu v Arábii 7. století: Mohamed, hidžra roku 622, korán, sunna a pět pilířů víry. Rozkol na sunnity a šíity, arabské výboje od Indu k Atlantiku, zastavené roku 732 u Tours. Chalífáty v Damašku, Bagdádu a Córdobě a jejich podíl na zprostředkování antické vzdělanosti latinské Evropě.
Křížové výpravy a mongolská expanze Dvě stě let styku Evropy s Blízkým východem a Asií. Kruciáta coby vojenská pouť, koncil v Clermontu roku 1095 a trojí motiv výprav – náboženský, mocenský i hospodářský. Dobytí Jeruzaléma roku 1099, čtveřice křižáckých států v Levantě, Saladin a rok 1187, vyplenění Konstantinopole roku 1204 a pád Akkonu roku 1291. Dále duchovní rytířské řády templářů, johanitů a německých rytířů a mongolská expanze od Čingischána přes Kalku po Lehnici a pax tatarica.
Byzantská říše Východní polovina impéria, jež po roce 395 přežila západní o celé tisíciletí. Konstantinopol coby nové středisko, vláda Justiniána I. (527–565) s povstáním Níká roku 532, kodifikací práva v Corpus iuris civilis a chrámem Hagia Sofia. Dále caesaropapismus, obrazoborectví 8. století a schizma roku 1054, jímž se východní křesťanství oddělilo od Říma. Konec přinesly porážka u Mantzikertu roku 1071, dobytí města křižáky roku 1204 a pád Konstantinopole roku 1453; odkazem zůstává pravoslaví a vliv na Balkán, Kyjevskou Rus i Velkou Moravu.
Kyjevská Rus a slovanské státy na Balkáně Východ a jihovýchod Evropy v okruhu byzantského vlivu. Varjagové na obchodní cestě od Baltu k Cařihradu, Rurik v Novgorodu a Olegovo ovládnutí Kyjeva roku 882, křest Vladimíra I. a christianizace Rusi, největší rozmach za Jaroslava Moudrého (1019–1054) se zákoníkem Pravda Jaroslavova, rozpad na úděly a zánik roku 1240. Na Balkáně Bulharsko chána Borise I., jenž přijal roku 864 křest z Byzance a poskytl útočiště žákům Cyrila a Metoděje, vrchol za cara Simeona I. a připojení k Byzanci roku 1018. Vedle toho Chorvatsko knížete Trpimíra I., královská koruna Tomislava I. roku 925 a unie s Uhrami od roku 1102.
Polsko a Uhry ve středověku Dva sousedé českého státu, jež vznikly týmž způsobem jako on. V Polsku Měšek I. Piast (963–992), křest spojený se sňatkem s přemyslovskou Doubravkou, listina Dagome iudex a arcibiskupství v Hnězdně roku 1000; Boleslav I. Chrabrý korunován roku 1025, po něm rozdrobení na úděly podle seniorátu Boleslava III. Křivoústého a roku 1300 polská koruna pro Václava II. V Uhrách příchod Maďarů vedených Arpádem, zastavení nájezdů roku 955 na řece Lechu, korunovace Štěpána I. Svatého roku 1000/1001 a arcibiskupství v Ostřihomi, správa komitátů v čele s išpány a Zlatá bula Ondřeje II. z roku 1222. Obě země zasáhl roku 1241 vpád Mongolů.
Mongolská expanze a Zlatá horda Nájezd ze stepi, jenž během jediné generace dosáhl od severní Číny k Odře. Kočovné kmeny sjednotil roku 1206 Temüdžin coby Čingischán a jejich silou byl jezdec s lukem, několik koní na muže a tvrdá kázeň; po vítězství na řece Kalce roku 1223 padl roku 1240 Kyjev a roku 1242 vznikla Zlatá horda. Tažení chána Batúa rozdrtilo roku 1241 u Lehnice slezská knížata, vyplenilo Moravu a vpadlo do Uher, načež se vojska po smrti velkého chána Ögedeje stáhla. Nadvládu nad ruskými knížectvími nalomilo teprve vítězství Dmitrije Donského na Kulikovském poli roku 1380 a Mongolové odešli o sto let později.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Otázka spojuje čtyři světy – franský Západ, byzantský Východ, arabský jih a slovanskou Rus –, a proto se vyplatí vést ji srovnávacím způsobem: co se v každém z nich stalo dědictvím Říma.

Stěhování národů a germánská království

Zlom, jímž raný středověk začíná, spustil roku 375 vpád Hunů do východní Evropy. Uvedl do pohybu Góty, za nimi Vandaly, Burgundy, Langobardy a další kmeny a zanechal po sobě dvě staletí přesunů, jež smetly západořímskou říši. Vzniklá germánská království však měla společný problém: hrstka dobyvatelů vládla mnohonásobně početnějšímu římskému obyvatelstvu. Většina z nich se rozpadla, neboť vyznávala ariánství, a byla tedy pro domácí obyvatele kacířská. Romanizace – přejímání latiny, práva a víry poražených – se ukázala coby podmínka přežití.

Franská říše a Karel Veliký

Právě v tom tkví úspěch Franků. Když Chlodvík I. přijal roku 496 křesťanství rovnou v katolické podobě, získal si církev i galorománskou většinu. Po slabých pozdních Merovejcích převzali skutečnou moc majordomové: Karel Martel zastavil roku 732 u Tours arabský postup a jeho syn Pipin Krátký se ujal koruny. Papeži se odvděčil darováním středoitalských území – tak vznikl papežský stát. Vrcholu dosáhla říše za Karla Velikého, jenž po třicetiletých válkách podrobil Sasy, ovládl Langobardy a rozbil avarský kaganát. O Vánocích roku 800 jej papež Lev III. korunoval v Římě císařem; západní císařství bylo obnoveno a s ním i představa, že císař a papež tvoří dvojici opor křesťanstva.

S Karlovým jménem je neodmyslitelně spjata karolínská renesance. Ve dvorské škole v Cáchách působil Alcuin z Yorku, v klášterních skriptoriích se opisovaly antické texty – jimž tím vděčíme za dochování – a vzniklo úsporné, dobře čitelné písmo, karolínská minuskula. Říše sama však Karla nepřežila: verdunskou smlouvou roku 843 si ji rozdělili tři vnuci a z východní a západní části postupně vyrostlo Německo a Francie.

Byzanc a Kyjevská Rus

Zatímco Západ padl, východní část říše trvala dál. Byzanc byla přímým pokračováním římského státu, avšak s řeckým jazykem a s vlastní podobou křesťanství. Za Justiniána I. (527–565) dosáhla nakrátko znovu Itálie i severní Afriky, nechala sepsat Corpus iuris civilis a postavit chrám Hagia Sofia. Císař rozhodoval i o věcech církve – tomuto uspořádání říkáme caesaropapismus – a právě odlišné pojetí vztahu moci duchovní a světské vedlo roku 1054 k církevnímu rozkolu mezi Římem a Konstantinopolí.

Byzanc vyzařovala vliv na sever. Kyjevskou Rus založili severští Varjagové kolem obchodní cesty od Baltu k Černému moři; roku 988 přijal kníže Vladimír I. křesťanství z Konstantinopole, a určil tak kulturní směřování celé východní Evropy. Rus vrcholila za Jaroslava Moudrého, poté se rozdrobila na údělná knížectví – a v této podobě ji zastihl mongolský vpád.

Arabský svět a islámská kultura

V 7. století vstupuje do dějin třetí síla. V obchodní Mekce vystoupil Mohamed s kázáním o jediném Bohu; po odporu měšťanů odešel roku 622 do Medíny a tento odchod, hidžra, se stal počátkem muslimského letopočtu. Základem víry je korán, doplněný Mohamedovou tradicí zvanou sunna, a pět pilířů – vyznání víry, modlitba, půst, almužna a pouť. Spor o nástupnictví rozdělil věřící na sunnity a šíity. Arabské výboje byly ohromující rychlostí: během jednoho století sahal chalífát od Indu po Atlantik.

Porovnáme-li obě společnosti, vyjde nám poučný obraz. Obě vyrostly z monoteismu, obě uznávaly starozákonní proroky a v obou byla víra záležitostí veřejnou. Islám však nezná kněžský stav ani obdobu papeže a jeho právo plyne přímo z náboženských textů. Rozhodující rozdíl byl ovšem kulturní: chalífáty v Bagdádu, Damašku a Córdobě pěstovaly matematiku, lékařství a filosofii v době, kdy latinský Západ zápasil s negramotností. Právě přes arabské překlady se Evropa znovu dostala k Aristotelovi.

Křížové výpravy a mongolský vpád

Střetnutí obou světů přišlo na konci 11. století. Poté, co seldžučtí Turci ovládli Malou Asii, požádal byzantský císař Západ o pomoc a papež Urban II. vyhlásil roku 1095 v Clermontu ozbrojenou pouť. Pohnutky byly trojí – náboženské, mocenské i hospodářské – a hledat mezi nimi jedinou pravou by bylo zavádějící. První výprava roku 1099 dobyla Jeruzalém a v Levantě vznikly čtyři křižácké státy, opřené o mohutné hrady a o duchovní rytířské řády templářů, johanitů a německých rytířů. Jejich úpadek začal Saladinovým vítězstvím roku 1187 a vrcholnou ukázkou rozkladu původní myšlenky bylo vyplenění křesťanské Konstantinopole roku 1204. Pádem Akkonu roku 1291 křižácká přítomnost skončila.

Sotva výpravy dozněly, udeřila hrozba z opačné strany. Mongolové sjednocení Čingischánem porazili Rusy na Kalce, roku 1241 rozdrtili polsko-německé vojsko u Lehnice a vpadli do Uher; k dalšímu postupu však nedošlo, neboť po smrti velkého chána se vojska obrátila zpět. Na Rusi zůstala Zlatá horda a její nadvláda skončila teprve roku 1480. Evropě zůstal z obou zkušeností jeden trvalý zisk – vynucený, avšak plodný styk s cizími světy.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Stěhování národů (375–568) spustil vpád Hunů; na troskách západního Říma vznikají germánská království a začíná romanizace dobyvatelů.
Frankové jsou jediní, kdo obstál natrvalo: Chlodvík I. přijal roku 496 katolické křesťanství, Karel Martel zastavil roku 732 u Tours arabský postup.
Pipin Krátký daroval papeži střední Itálii – tak vznikl papežský stát a spojenectví Franků s Římem.
Karel Veliký podrobil Sasy, Langobardy i Avary a o Vánocích roku 800 byl korunován císařem – západní císařství tím bylo obnoveno.
Karolínská renesance: dvorská škola v Cáchách, Alcuin, opisování antických textů a karolínská minuskula, z níž vychází dnešní malá abeceda.
Verdunská smlouva roku 843 rozdělila říši mezi Lothara, Ludvíka Němce a Karla Holého – zárodek Francie, Německa a Itálie.
Byzanc přežila Západ o tisíc let: Justinián I., Corpus iuris civilis, chrám Hagia Sofia, caesaropapismus a roku 1054 rozkol s Římem.
Kyjevskou Rus zakládají Varjagové, roku 988 přijímá Vladimír I. křesťanství z Byzance; rozdrobenou zemi ovládnou ve 13. století Mongolové.
Islám vzniká v 7. století: Mohamed, hidžra roku 622, korán a pět pilířů víry; arabské výboje sahají od Indu po Atlantik a chalífáty v Bagdádu a Córdobě předávají Evropě antickou vzdělanost.
Křížové výpravy (1096–1291) začínají koncilem v Clermontu roku 1095, vrcholí dobytím Jeruzaléma roku 1099 a končí pádem Akkonu; mongolskou hrozbu odvrátila roku 1241 až smrt velkého chána.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Co vyvolalo stěhování národů a čím skončilo?

Bezprostředním podnětem byl roku 375 vpád Hunů do Evropy, jenž uvedl do pohybu Góty a další germánské kmeny. Následovaly dvě stě let trvající přesuny, jež vyvrátily západořímskou říši a na jejích troskách zanechaly germánská království.

Proč byl Chlodvíkův křest tak důležitý?

Roku 496 přijal Chlodvík I. křesťanství přímo v katolické podobě, nikoliv ariánské jako většina ostatních Germánů. Získal tím podporu římské církve i domácího galorománského obyvatelstva, což Frankům zajistilo trvalost tam, kde jiná germánská království zanikla.

Čím se proslavil Karel Veliký?

Rozšířil franskou říši na většinu západního křesťanstva – podrobil Langobardy, po dlouhých válkách Sasy a rozbil avarský kaganát. O Vánocích roku 800 jej papež Lev III. korunoval v Římě císařem, čímž bylo obnoveno západní císařství.

Co je karolínská renesance?

Obnova vzdělanosti u dvora Karla Velikého v Cáchách, již vedl Alcuin z Yorku. V klášterních skriptoriích se opisovaly antické texty, díky čemuž se vůbec dochovaly, a vzniklo nové úsporné písmo – karolínská minuskula, předchůdce dnešních malých písmen.

Jak se dělila Franská říše?

Verdunskou smlouvou roku 843 si ji rozdělili tři vnuci Karla Velikého: Lothar dostal střední pás s Itálií, Ludvík Němec východ a Karel Holý západ. Z východní a západní části vyrostlo pozdější Německo a Francie, střední díl se stal trvalým jablkem sváru.

Čím byla Byzantská říše výjimečná?

Byla přímým pokračováním římského státu a přežila jej o tisíc let. Justinián I. nechal sepsat Corpus iuris civilis a postavit chrám Hagia Sofia. Císař zde rozhodoval i o věcech církve, čemuž říkáme caesaropapismus; rozdílné pojetí moci vedlo roku 1054 k rozkolu s Římem.

Co je hidžra a proč se od ní počítá islámský letopočet?

Hidžra je odchod Mohameda a jeho stoupenců z nepřátelské Mekky do Medíny roku 622. Teprve v Medíně vznikla obec, jež byla zároveň náboženskou i politickou pospolitostí. Právě proto se od tohoto roku počítá muslimský kalendář.

V čem se islámská a křesťanská společnost lišily a v čem se podobaly?

Obě vyrostly z monoteismu, uznávaly proroky Starého zákona a spojovaly světskou moc s náboženstvím. Islám však nezná kněžský stav ani obdobu papeže a právo zde vychází přímo z náboženských textů. Arabský svět byl navíc až do 12. století vzdělanější a městštější než latinský Západ.

Jaké byly pohnutky křížových výprav?

Náboženské – osvobození Božího hrobu a odpuštění hříchů; mocenské – vyvedení bojechtivé šlechty ze střední Evropy a posílení papežské autority; a hospodářské – zájem italských měst o obchod s Levantou. Hledat mezi nimi jedinou pravou pohnutku by bylo zavádějící.

Proč mongolská nadvláda ve východní Evropě nepřetrvala na Západě?

Po vítězstvích u Lehnice a na řece Slané roku 1241 se vojska Batú-chána obrátila zpět, neboť zemřel velký chán Ögedej a bylo třeba volit nástupce. Na Rusi ovšem Zlatá horda zůstala a její nadvláda skončila až roku 1480.

Kartičky

Co vyvolalo stěhování národů a čím skončilo? Bezprostředním podnětem byl roku 375 vpád Hunů do Evropy, jenž uvedl do pohybu Góty a další germánské kmeny. Následovaly dvě stě let trvající přesuny, jež vyvrátily západořímskou říši a na jejích troskách zanechaly germánská království.

Proč byl Chlodvíkův křest tak důležitý? Roku 496 přijal Chlodvík I. křesťanství přímo v katolické podobě, nikoliv ariánské jako většina ostatních Germánů. Získal tím podporu římské církve i domácího galorománského obyvatelstva, což Frankům zajistilo trvalost tam, kde jiná germánská království zanikla.

Čím se proslavil Karel Veliký? Rozšířil franskou říši na většinu západního křesťanstva – podrobil Langobardy, po dlouhých válkách Sasy a rozbil avarský kaganát. O Vánocích roku 800 jej papež Lev III. korunoval v Římě císařem, čímž bylo obnoveno západní císařství.

Co je karolínská renesance? Obnova vzdělanosti u dvora Karla Velikého v Cáchách, již vedl Alcuin z Yorku. V klášterních skriptoriích se opisovaly antické texty, díky čemuž se vůbec dochovaly, a vzniklo nové úsporné písmo – karolínská minuskula, předchůdce dnešních malých písmen.

Jak se dělila Franská říše? Verdunskou smlouvou roku 843 si ji rozdělili tři vnuci Karla Velikého: Lothar dostal střední pás s Itálií, Ludvík Němec východ a Karel Holý západ. Z východní a západní části vyrostlo pozdější Německo a Francie, střední díl se stal trvalým jablkem sváru.

Čím byla Byzantská říše výjimečná? Byla přímým pokračováním římského státu a přežila jej o tisíc let. Justinián I. nechal sepsat Corpus iuris civilis a postavit chrám Hagia Sofia. Císař zde rozhodoval i o věcech církve, čemuž říkáme caesaropapismus; rozdílné pojetí moci vedlo roku 1054 k rozkolu s Římem.

Co je hidžra a proč se od ní počítá islámský letopočet? Hidžra je odchod Mohameda a jeho stoupenců z nepřátelské Mekky do Medíny roku 622. Teprve v Medíně vznikla obec, jež byla zároveň náboženskou i politickou pospolitostí. Právě proto se od tohoto roku počítá muslimský kalendář.

V čem se islámská a křesťanská společnost lišily a v čem se podobaly? Obě vyrostly z monoteismu, uznávaly proroky Starého zákona a spojovaly světskou moc s náboženstvím. Islám však nezná kněžský stav ani obdobu papeže a právo zde vychází přímo z náboženských textů. Arabský svět byl navíc až do 12. století vzdělanější a městštější než latinský Západ.

Jaké byly pohnutky křížových výprav? Náboženské – osvobození Božího hrobu a odpuštění hříchů; mocenské – vyvedení bojechtivé šlechty ze střední Evropy a posílení papežské autority; a hospodářské – zájem italských měst o obchod s Levantou. Hledat mezi nimi jedinou pravou pohnutku by bylo zavádějící.

Proč mongolská nadvláda ve východní Evropě nepřetrvala na Západě? Po vítězstvích u Lehnice a na řece Slané roku 1241 se vojska Batú-chána obrátila zpět, neboť zemřel velký chán Ögedej a bylo třeba volit nástupce. Na Rusi ovšem Zlatá horda zůstala a její nadvláda skončila až roku 1480.