Maturitní otázka: Starověký Řím

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Římská říše Od legendárního založení města roku 753 př. Kr. přes republiku a punské války k císařství, které ovládlo celé Středomoří. Řím dal Evropě právo, silnice, latinu a nakonec i křesťanství. Rozdělení říše roku 395 a pád její západní části roku 476 uzavírá starověk.
Kultura a dědictví antického Říma Řím coby dědic Řecka i jeho protiklad: převzal olympské bohy, dal jim latinská jména a všechno ostatní podřídil užitku. Stavitelství stojí na oblouku, klenbě, kupoli a betonu – odtud akvadukty, silnice, lázně, Pantheon i Koloseum. Zlatý věk písemnictví spadá do doby Augustovy s Vergiliovou Aeneidou a Ovidiovými Proměnami, v řečnictví vyniká Cicero; z filosofie zdomácněl stoicismus Senekův a Marka Aurelia. Nejtrvalejším odkazem zůstává právo od Zákona dvanácti desek po Corpus iuris civilis a latina, žijící v románských jazycích i v odborném názvosloví.
Každodenní život v antickém Římě Jak se v Římě bydlelo, jedlo a bavilo. Bohatí obývali vily a atriové domy s nádvořím uprostřed, chudina nájemní činžáky; vodu do města přiváděl akvadukt a odpad odnášela stoka, takže hygiena předběhla středověk o celá staletí. Střediskem společenského života byly termy, kde se cvičilo, obchodovalo i domlouvaly sňatky, a amfiteátr se zápasy gladiátorů, štvanicemi a závody vozů – zábavou zdarma, jež se rozdávala spolu s obilím, odkud pochází rčení o chlebu a hrách. Společnost přitom odshora dolů prostupovala vazba patrona a klienta, tedy ochrana a podpora výměnou za poklonu, doprovod a hlas ve volbách.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Odpověď je nejlepší vést podle tří forem římského státu – království, republiky a císařství –, a u každé ukázat, proč se přežila a co ji nahradilo.

Etruskové a vznik Říma

Než se Řím stal Římem, byla Itálie mozaikou kmenů, mezi nimiž vynikali Etruskové. Sídlili severně od Latia, měli vlastní, dodnes nedostatečně rozluštěné písmo, vynikali v hutnictví a v obchodu se Středomořím. Římanům předali víc, než se dnes připouští: odvodnili bažinu, na níž vzniklo fórum, přinesli chrámovou architekturu a klenbu, věštectví z vnitřností zvířat a odznaky moci – purpurovou tógu, kurulské křeslo a svazek prutů se sekerou. Podle pověsti založil město Romulus roku 753 př. Kr.; archeologie ukazuje spíše postupné srůstání osad na sedmi pahorcích. Královskou dobu, jejíž poslední tři panovníci byli etruského původu, ukončilo roku 510 př. Kr. vyhnání Tarquinia Superba.

Republika a zápas plebejů s patricii

Namísto krále postavili Římané v čelo státu dva na rok volené konzuly, aby se moc dělila a nedala zneužít. Skutečným těžištěm politiky byl senát, shromáždění bývalých úředníků, lid rozhodoval ve sněmech a v čase krajního nebezpečí se na půl roku jmenoval diktátor. Uvnitř obce však vládla nerovnost: úřady i kněžství držel rodový patriciát, zatímco početnější plebejové nesli tíhu vojenské služby. Jejich zápas se táhl přes dvě století a Římané jej vedli pozoruhodně nekrvavě – hlavní zbraní byl hromadný odchod z města. Vynutili si tak úřad tribuna lidu s právem veta, sepsání práva na dvanácti deskách roku 450 př. Kr., právo sňatku s patricii a nakonec přístup ke všem úřadům. Právě tento vnitřní smír dal Římu sílu, jíž se ostatním italským obcím nedostávalo.

Punské války a ovládnutí Středomoří

Po podrobení Itálie narazil Řím na Kartágo, mocnou foinickou kolonii ovládající západní Středomoří. První punská válka (264–241 př. Kr.) přinutila Římany vybudovat loďstvo a skončila ziskem Sicílie. Druhá (218–201 př. Kr.) byla nejtěžší zkouškou v dějinách města: Hannibal přešel s vojskem i slony Alpy a u Kannae roku 216 př. Kr. zničil největší armádu, jakou kdy Řím postavil. Přesto nedokázal město dobýt ani rozbít jeho italský spolkový systém. Scipio mezitím přenesl válku do Afriky a roku 202 př. Kr. rozhodl u Zamy. Třetí válka roku 146 př. Kr. skončila srovnáním Kartaga se zemí. Ve stejném roce padl i Korint – Řím se stal pánem Středomoří.

Krize republiky, triumviráty a Caesar

Vítězství se však Římu vymstilo. Levné obilí z provincií a laciná otrocká práce zničily drobné rolníky, jejich půdu pohltily latifundie a v Římě narostla nemajetná chátra. Pokus bratří Gracchů o pozemkovou reformu skončil jejich zavražděním, čímž vstoupilo do politiky násilí. Následovala vojenská reforma Mariova, jež učinila legionáře závislým na svém veliteli, občanská válka Maria se Sullou, Spartakovo povstání a nakonec zápas jednotlivců. Roku 60 př. Kr. uzavřeli Caesar, Pompeius a Crassus dohodu zvanou první triumvirát. Caesar si během osmi let dobyl Galii a s ní i věrné vojsko; když jej senát vyzval k jeho rozpuštění, překročil roku 49 př. Kr. Rubikon. Po vítězství u Farsálu se stal doživotním diktátorem, reformoval kalendář a naplnil senát svými lidmi – a 15. března 44 př. Kr. jej v senátu zavraždili spiklenci vedení Brutem a Cassiem. Republiku to nezachránilo. Druhý triumvirát (43 př. Kr.) tří mužů – Octaviana, Antonia a Lepida – skončil rozchodem a roku 31 př. Kr. rozhodla námořní bitva u Aktia.

Císařství a křesťanství

Roku 27 př. Kr. vrátil Octavianus formálně moc senátu a lidu, obdržel čestné jméno Augustus a fakticky vládl sám; této skryté monarchii říkáme principát. Následovala dvě staletí pax Romana, kdy říše dosáhla za Traiana největšího rozsahu a kdy se Středomoří proměnilo v jednotný hospodářský i kulturní prostor. Ve 3. století přišla krize – vojenští císaři, inflace, tlak na hranicích. Diocletianus ji zvládl tvrdou ruční správou zvanou dominát, Konstantin přenesl těžiště na východ a založil Konstantinopol.

Právě v císařství se odehrál příběh křesťanství. Z židovské sekty se během tří století stalo náboženství rozšířené po celé říši, přitažlivé svou nabídkou rovnosti a naděje. Protože však křesťané odmítali obětovat císařskému kultu, byli považováni za nespolehlivé a pronásledováni – nejkrutěji za Nerona, Decia a Diocletiana. Obrat přineslo roku 313 milánské ediktum a roku 391 učinil Theodosius z křesťanství náboženství státní. Po jeho smrti roku 395 se říše natrvalo rozdělila a roku 476 sesadil Odoaker posledního západního císaře.

Kultura a odkaz

Římané nebyli původními mysliteli jako Řekové, zato byli nepřekonatelnými organizátory. Jejich právo, shrnuté později v Corpus iuris civilis, stojí u kořene evropských právních řádů. Latina zůstala jazykem vzdělanců na tisíc let, silnice a akvadukty sloužily po staletí a betonové stavitelství s klenbou a kupolí dovolilo stavby, jaké svět neznal. K tomu připočtěme literaturu Vergiliovu, Ciceronovu a Ovidiovu, dějepisce Livia a Tacita – a především skutečnost, že to byl právě Řím, kdo předal řeckou vzdělanost i křesťanství středověké Evropě.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Etruskové byli kulturně vyspělejší sousedé Latinů; Římu dali odvodňování, chrámovou architekturu, insignie moci i tři poslední krále.
Podle pověsti byl Řím založen Romulem roku 753 př. Kr.; královskou dobu ukončilo vyhnání Tarquinia Superba roku 510 př. Kr. a vznik republiky.
Zápas plebejů s patricii (5.–3. století př. Kr.) přinesl tribuny lidu, zákon dvanácti desek (450 př. Kr.) a nakonec plnou rovnoprávnost.
Punské války (264–146 př. Kr.): Hannibal a Kannae 216, Scipio a Zama 202, zničení Kartaga 146; Řím se stal pánem Středomoří.
Dobyvačné války rozvrátily rolnictvo a vytvořily latifundie – odtud reformy Gracchů, spory optimátů a populárů a série občanských válek.
První triumvirát (60 př. Kr.): Caesar, Pompeius, Crassus. Caesar dobyl Galii, roku 49 př. Kr. překročil Rubikon a jako doživotní diktátor byl 15. 3. 44 př. Kr. zavražděn.
Druhý triumvirát (43 př. Kr.): Octavianus, Antonius, Lepidus; po Aktiu roku 31 př. Kr. zůstal sám Octavianus a roku 27 př. Kr. se stal Augustem.
Císařství: principát a pax Romana, největší rozsah za Traiana, od 3. století krize, Diocletianův dominát, Konstantin a rok 313, rozdělení 395 a pád Západu roku 476.
Křesťanství prošlo cestou od pronásledované sekty přes milánské ediktum (313) až po státní náboženství za Theodosia (391).
Odkaz Říma: právo, latina, silnice, akvadukty, betonové stavitelství, správní členění a zprostředkování řecké kultury celé Evropě.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Co Řím převzal od Etrusků?

Etruskové sídlili severně od Latia a byli po dlouhou dobu vyspělejší. Římanům dali odvodnění bažinatého fóra, klenbu a chrámovou architekturu, věštění z vnitřností i odznaky moci – kurulské křeslo, purpurovou tógu a svazek prutů se sekerou zvaný fasces.

Jak vypadala římská republika?

Vznikla roku 510 př. Kr. vyhnáním posledního krále. Výkonnou moc drželi dva na rok volení konzulové, poradním a fakticky nejmocnějším sborem byl senát a lid rozhodoval ve sněmech. Ve chvíli nebezpečí se na půl roku jmenoval diktátor.

Čeho dosáhli plebejové v zápase s patricii?

Odchody na Svatou horu si vynutili úřad tribuna lidu s právem veta, roku 450 př. Kr. sepsání zákona dvanácti desek a postupně přístup ke všem úřadům i právo sňatku s patricii. Zápas skončil ve 3. století př. Kr. právní rovností.

Proč Řím zvítězil v punských válkách?

V první válce vybudoval loďstvo a získal Sicílii. Ve druhé sice Hannibal drtivě zvítězil u Kannae roku 216 př. Kr., avšak nedokázal dobýt Řím, zatímco Scipio přenesl válku do Afriky a roku 202 př. Kr. rozhodl u Zamy. Rozhodly zdroje, spojenci a vytrvalost.

Co byl první triumvirát?

Neformální dohoda Caesara, Pompeia a Crassa z roku 60 př. Kr. o rozdělení moci ve státě. Rozpadla se Crassovou smrtí u Karrh a Pompeiovým příklonem k senátu, načež Caesar roku 49 př. Kr. překročil Rubikon a zahájil občanskou válku.

Jak vzniklo císařství?

Po vítězství nad Antoniem a Kleopatrou u Aktia roku 31 př. Kr. zůstal Octavianus jediným pánem říše. Roku 27 př. Kr. formálně vrátil moc senátu a lidu, obdržel čestné jméno Augustus a soustředil ve svých rukou klíčové pravomoci. Této formě vlády říkáme principát.

Jaké bylo postavení křesťanů v římské říši?

Zprvu šlo o pronásledovanou židovskou sektu; odmítání císařského kultu z ní činilo podezřelé občany. Pronásledování vrcholilo za Nerona, Decia a Diocletiana. Roku 313 zaručilo milánské ediktum svobodu vyznání a roku 391 učinil Theodosius z křesťanství náboženství státní.

Proč zanikla západořímská říše?

Příčin je několik: hospodářský rozvrat a inflace, tlak germánských kmenů posílený příchodem Hunů, závislost armády na barbarských oddílech a rozpad státní správy. Roku 395 se říše rozdělila a roku 476 sesadil Odoaker posledního západního císaře Romula Augustula.

Co Evropa převzala z římské kultury?

Především právo, jež se přes Corpus iuris civilis stalo základem kontinentálních právních řádů. Dále latinu coby jazyk vzdělanců, silniční síť, betonové stavitelství s klenbou a kupolí, akvadukty a v neposlední řadě zprostředkování řecké vzdělanosti.

Kartičky

Co Řím převzal od Etrusků? Etruskové sídlili severně od Latia a byli po dlouhou dobu vyspělejší. Římanům dali odvodnění bažinatého fóra, klenbu a chrámovou architekturu, věštění z vnitřností i odznaky moci – kurulské křeslo, purpurovou tógu a svazek prutů se sekerou zvaný fasces.

Jak vypadala římská republika? Vznikla roku 510 př. Kr. vyhnáním posledního krále. Výkonnou moc drželi dva na rok volení konzulové, poradním a fakticky nejmocnějším sborem byl senát a lid rozhodoval ve sněmech. Ve chvíli nebezpečí se na půl roku jmenoval diktátor.

Čeho dosáhli plebejové v zápase s patricii? Odchody na Svatou horu si vynutili úřad tribuna lidu s právem veta, roku 450 př. Kr. sepsání zákona dvanácti desek a postupně přístup ke všem úřadům i právo sňatku s patricii. Zápas skončil ve 3. století př. Kr. právní rovností.

Proč Řím zvítězil v punských válkách? V první válce vybudoval loďstvo a získal Sicílii. Ve druhé sice Hannibal drtivě zvítězil u Kannae roku 216 př. Kr., avšak nedokázal dobýt Řím, zatímco Scipio přenesl válku do Afriky a roku 202 př. Kr. rozhodl u Zamy. Rozhodly zdroje, spojenci a vytrvalost.

Co byl první triumvirát? Neformální dohoda Caesara, Pompeia a Crassa z roku 60 př. Kr. o rozdělení moci ve státě. Rozpadla se Crassovou smrtí u Karrh a Pompeiovým příklonem k senátu, načež Caesar roku 49 př. Kr. překročil Rubikon a zahájil občanskou válku.

Jak vzniklo císařství? Po vítězství nad Antoniem a Kleopatrou u Aktia roku 31 př. Kr. zůstal Octavianus jediným pánem říše. Roku 27 př. Kr. formálně vrátil moc senátu a lidu, obdržel čestné jméno Augustus a soustředil ve svých rukou klíčové pravomoci. Této formě vlády říkáme principát.

Jaké bylo postavení křesťanů v římské říši? Zprvu šlo o pronásledovanou židovskou sektu; odmítání císařského kultu z ní činilo podezřelé občany. Pronásledování vrcholilo za Nerona, Decia a Diocletiana. Roku 313 zaručilo milánské ediktum svobodu vyznání a roku 391 učinil Theodosius z křesťanství náboženství státní.

Proč zanikla západořímská říše? Příčin je několik: hospodářský rozvrat a inflace, tlak germánských kmenů posílený příchodem Hunů, závislost armády na barbarských oddílech a rozpad státní správy. Roku 395 se říše rozdělila a roku 476 sesadil Odoaker posledního západního císaře Romula Augustula.

Co Evropa převzala z římské kultury? Především právo, jež se přes Corpus iuris civilis stalo základem kontinentálních právních řádů. Dále latinu coby jazyk vzdělanců, silniční síť, betonové stavitelství s klenbou a kupolí, akvadukty a v neposlední řadě zprostředkování řecké vzdělanosti.