Maturitní otázka: Starověké Řecko

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Starověké Řecko Kolébka evropského myšlení. Krétská a mykénská civilizace, vznik městských států, athénská demokracie proti spartské vojenské výchově, řecko-perské války a peloponéská válka. Alexandr Veliký pak řeckou kulturu roznesl až k Indu a otevřel epochu helénismu – dobu filosofie, divadla, olympijských her a základů vědy.
Kulturní odkaz antického Řecka Co Evropa dluží Řekům. Polyteistické náboženství olympských bohů a jeho první kritik Xenofanés, zrod filosofie od hledačů pralátky přes Sókrata, Platóna a Aristotela až k helénistickým školám. Dějepisectví Hérodota a Thúkydida, Homérovy eposy, tragédie Aischyla, Sofokla a Eurípida proti komedii Aristofanově. Závěrem vědy – Thalés, Pythagoras, Eukleidés a Archimédes –, lékařství Hippokratovo, tři sloupové řády a sochařství Myróna, Polykleita a Feidia.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

U této otázky se vyplatí držet časovou osu, ale u každého období hned říci, čím obohatilo evropskou kulturu – jinak se výklad rozpadne na výčet bitev.

Egejská předehra: Kréta a Mykény

Nejstarší evropskou civilizací je minojská Kréta, vzkvétající zhruba mezi lety 2000 a 1450 př. Kr. Její rozlehlé paláce v Knóssu a Faistu, jež objevil Arthur Evans, postrádaly hradby; ostrov chránilo loďstvo. Kréťané obchodovali s Egyptem, psali dosud nerozluštěným písmem a zanechali po sobě pověst o bludišti a Mínótaurovi. Po zániku krétské moci, snad v souvislosti s výbuchem sopky na Théře, přebírá vedení pevninská mykénská civilizace s opevněnými sídly v Mykénách a Tíryntu, jejíž ozvěnou je Homérovo vyprávění o trojské válce. Kolem roku 1200 př. Kr. ji smetl příchod nových kmenů a Řecko upadlo na čtyři století do tzv. temného období, z něhož se vynořilo bez písma i bez paláců – zato s novou politickou formou.

Polis a velká kolonizace

Tou formou byla polis, malý městský stát tvořený městem a jeho zázemím. Členitý, horami rozdělený povrch Řecka bránil vzniku velké říše, a tak vedle sebe žily stovky obcí s vlastními zákony, mincí i kulty. Řekové se cítili jako jeden národ – spojoval je jazyk, homérské eposy, delfská věštírna a olympijské hry –, politicky se však nikdy nesjednotili. Nedostatek půdy hnal přebytečné obyvatelstvo za moře: velká kolonizace 8. až 6. století př. Kr. rozsela řecká města od Španělska po Krym. S ní přišly peníze, čilý obchod a spolu s nimi i sociální napětí, jež v mnoha obcích vyneslo k moci tyrany.

Sparta a Athény

Dvě obce se vydaly opačným směrem. Sparta si podmanila sousední Messénii a proměnila její obyvatele v bezprávné heilóty; aby početně slabší vítězové udrželi převahu, přebudovali se v trvalý vojenský tábor. V čele stáli dva králové, vedle nich rada starších zvaná gerúsia a pětice eforů. Chlapci odcházeli v sedmi letech do výchovy agogé, jež z nich měla udělat vojáky, nikoliv občany. Athény naproti tomu vsadily na řemeslo, obchod a loďstvo. Cesta k demokracii vedla přes zapsání zvykového práva Drakónem, dluhovou reformu Solónovu, tyranidu Peisistratovu a konečně reformy Kleisthenovy roku 508 př. Kr. Vrcholu dosáhla za Perikla: rozhodovala lidová sněmovna, správu vedla rada pěti set a úřady se obsazovaly losem. Nezapomeňme dodat, že ženy, cizinci a otroci zůstávali stranou.

Řecko-perské války a jejich důsledky

Střet s perskou říší byl nevyhnutelný. Po potlačení povstání maloasijských měst vyslal Dareios I. trestnou výpravu, kterou Athéňané roku 490 př. Kr. porazili u Marathónu. Rozhodnutí přinesla druhá vlna roku 480 př. Kr.: hrdinná obrana Thermopyl dala Řekům čas, Themistoklés poté zničil perské loďstvo u Salamíny a roku 479 padla perská pozemní armáda u Platají. Vítězství mělo dvojí dopad. Řekové uhájili svobodu a získali sebevědomí, jež se projevilo rozkvětem umění i myšlení. Athény však proměnily obranný délský spolek ve vlastní říši, a tím vyprovokovaly peloponéskou válku (431–404 př. Kr.). Ta obě strany vysílila a otevřela cestu Filipovi II. Makedonskému, jenž Řecko podrobil roku 338 př. Kr. u Chairóneie.

Alexandr Veliký a helénismus

Filipův syn Alexandr Veliký obrátil síly sjednoceného Řecka proti Persii. V bitvách u Issu (333 př. Kr.) a Gaugamél (331 př. Kr.) rozvrátil říši Dareia III. a dostal se až k Indu. Jeho stát se po jeho smrti roku 323 př. Kr. rozpadl na državy vojevůdců, avšak zůstalo po něm něco trvalejšího – helénismus. Řečtina se stala dorozumívacím jazykem od Egypta po Střední Asii, řecká města s divadly a gymnasii vyrostla i v Orientu a v Alexandrii vznikla knihovna, museion a maják. Právě v této době pracují Eukleidés, Archimédés a Eratosthenés.

Vzdělanost, kultura a filosofie

Řecký odkaz je nesmírný. Od Homéra se odvíjí evropské písemnictví, z dionýských slavností vyrostlo divadlo s tragédií (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés) i komedií (Aristofanés). Hérodotos je otcem dějepisu, Thúkýdidés prvním, kdo hledal příčiny místo božího zásahu. Filosofie začíná v maloasijském Milétu otázkou po prapodstatě světa, přes sofisty a Sókrata dospívá k Platónovu světu idejí a k Aristotelovu soustavnému třídění veškerého vědění; helénistické školy stoiků a epikurejců pak hledají, jak žít dobře v nejistém světě. Připočtěme sochařství, sloupové řády i olympijské hry a je zřejmé, proč se Řecko označuje za kolébku evropské civilizace.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Egejská předehra: krétská (minojská) civilizace s paláci v Knóssu, po ní mykénská Řecko pevninské a temná staletí po roce 1200 př. Kr.
Základní jednotkou řeckého světa je polis – malý městský stát s vlastními zákony a kulty; Řekové se cítili jako jeden národ, politicky se však nikdy nesjednotili.
Velká kolonizace (8.–6. století př. Kr.) rozšířila řecká města po celém Středomoří a Černomoří a přinesla peníze, obchod i nové myšlenky.
Sparta je vojenský stát s dvojicí králů, gerúsií a s výchovou agogé; Athény prošly cestou od Drakóna a Solóna přes Peisistratovu tyranidu a Kleisthenovy reformy k demokracii.
Řecko-perské války (490–449 př. Kr.): Marathón 490, Thermopyly a Salamína 480, Platajé 479; Řekové ubránili svobodu a Athény získaly vůdčí postavení.
Peloponéská válka (431–404 př. Kr.) Athény vyčerpala; oslabené Řecko podlehlo roku 338 př. Kr. u Chairóneie Filipovi II. Makedonskému.
Alexandr Veliký vyvrátil perskou říši (Issos 333, Gaugamély 331) a jeho výbojem začíná helénismus – doba míšení řecké a orientální kultury s ohnisky v Alexandrii a Pergamu.
Řecká vzdělanost: Homér, tragédie (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés), Hérodotos a Thúkýdidés, filosofie od Thaléta přes Sókrata, Platóna a Aristotela k helénistickým školám.
Odkaz: demokracie, divadlo, olympijské hry, sloupové řády, alfabeta a základy matematiky, lékařství i filosofie.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Co je polis a proč byla pro Řecko určující?

Polis je městský stát tvořený městem a jeho zázemím, s vlastními zákony, kulty a vojskem. Členitý povrch Řecka bránil vzniku velké říše, a tak vedle sebe žily stovky drobných obcí. Soupeření mezi nimi bylo zdrojem tvořivosti i trvalé slabosti.

V čem se lišila Sparta od Athén?

Sparta byla vojenským státem: vládli jí dva králové a rada starších, plnoprávní Sparťané se od sedmi let cvičili ve výchově zvané agogé a živili je bezprávní heilóti. Athény naproti tomu vsadily na obchod, námořnictvo a účast občanů na rozhodování.

Popiš athénskou demokracii.

Vrcholu dosáhla za Perikla v 5. století př. Kr. Nejvyšším orgánem byla lidová sněmovna všech plnoprávných občanů, správu vedla rada pěti set a úřady se obsazovaly losem. Z rozhodování byly vyloučeny ženy, cizinci i otroci, šlo tedy o demokracii menšiny.

Jak probíhaly řecko-perské války?

Vypukly roku 490 př. Kr., kdy Athéňané zvítězili u Marathónu. Druhá vlna přišla roku 480: po hrdinné obraně Thermopyl podlehlo Řecko na souši, avšak Themistoklés zvítězil v námořní bitvě u Salamíny a roku 479 padlo rozhodnutí u Platají.

Proč skončila peloponéská válka porážkou Athén?

Zápas Athén se Spartou v letech 431–404 př. Kr. vyčerpal obě strany. Athény oslabil mor, ztráta Perikla i katastrofální sicilská výprava, Sparta si naopak zajistila perskou finanční podporu a vybudovala loďstvo. Vítězem byla nakonec Persie, jež oslabila celé Řecko.

Co znamená pojem helénismus?

Epocha zahájená výboji Alexandra Velikého a trvající zhruba do roku 30 př. Kr. Řecký jazyk a kultura se prolnuly s orientálními vlivy na obrovském území od Egypta po Indus. Vznikla velká centra vzdělanosti, především Alexandrie s knihovnou a majákem.

Kdo byli Sókratés, Platón a Aristotelés?

Trojice athénských filosofů, jež určila evropské myšlení. Sókratés hledal pravdu rozhovorem a byl roku 399 př. Kr. odsouzen k smrti. Jeho žák Platón založil Akademii a učil o světě idejí, Platónův žák Aristotelés položil základy logiky, biologie i politické vědy.

Čím Řekové obohatili literaturu a divadlo?

Homérovy eposy *Ílias* a *Odysseia* stály na počátku evropského písemnictví. Z dionýských slavností vyrostlo divadlo s tragédií a komedií; hlavními tragiky jsou Aischylos, Sofoklés a Eurípidés, komedii proslavil Aristofanés.

Co víš o starověké Krétě?

Minojská civilizace vzkvétala na Krétě zhruba mezi lety 2000 a 1450 př. Kr. Její paláce v Knóssu a Faistu byly mnohaposchoďové a bez opevnění, což svědčí o námořní převaze. Objevil je Arthur Evans, s Krétou je spojena i pověst o Mínótaurovi.

Kartičky

Co je polis a proč byla pro Řecko určující? Polis je městský stát tvořený městem a jeho zázemím, s vlastními zákony, kulty a vojskem. Členitý povrch Řecka bránil vzniku velké říše, a tak vedle sebe žily stovky drobných obcí. Soupeření mezi nimi bylo zdrojem tvořivosti i trvalé slabosti.

V čem se lišila Sparta od Athén? Sparta byla vojenským státem: vládli jí dva králové a rada starších, plnoprávní Sparťané se od sedmi let cvičili ve výchově zvané agogé a živili je bezprávní heilóti. Athény naproti tomu vsadily na obchod, námořnictvo a účast občanů na rozhodování.

Popiš athénskou demokracii. Vrcholu dosáhla za Perikla v 5. století př. Kr. Nejvyšším orgánem byla lidová sněmovna všech plnoprávných občanů, správu vedla rada pěti set a úřady se obsazovaly losem. Z rozhodování byly vyloučeny ženy, cizinci i otroci, šlo tedy o demokracii menšiny.

Jak probíhaly řecko-perské války? Vypukly roku 490 př. Kr., kdy Athéňané zvítězili u Marathónu. Druhá vlna přišla roku 480: po hrdinné obraně Thermopyl podlehlo Řecko na souši, avšak Themistoklés zvítězil v námořní bitvě u Salamíny a roku 479 padlo rozhodnutí u Platají.

Proč skončila peloponéská válka porážkou Athén? Zápas Athén se Spartou v letech 431–404 př. Kr. vyčerpal obě strany. Athény oslabil mor, ztráta Perikla i katastrofální sicilská výprava, Sparta si naopak zajistila perskou finanční podporu a vybudovala loďstvo. Vítězem byla nakonec Persie, jež oslabila celé Řecko.

Co znamená pojem helénismus? Epocha zahájená výboji Alexandra Velikého a trvající zhruba do roku 30 př. Kr. Řecký jazyk a kultura se prolnuly s orientálními vlivy na obrovském území od Egypta po Indus. Vznikla velká centra vzdělanosti, především Alexandrie s knihovnou a majákem.

Kdo byli Sókratés, Platón a Aristotelés? Trojice athénských filosofů, jež určila evropské myšlení. Sókratés hledal pravdu rozhovorem a byl roku 399 př. Kr. odsouzen k smrti. Jeho žák Platón založil Akademii a učil o světě idejí, Platónův žák Aristotelés položil základy logiky, biologie i politické vědy.

Čím Řekové obohatili literaturu a divadlo? Homérovy eposy *Ílias* a *Odysseia* stály na počátku evropského písemnictví. Z dionýských slavností vyrostlo divadlo s tragédií a komedií; hlavními tragiky jsou Aischylos, Sofoklés a Eurípidés, komedii proslavil Aristofanés.

Co víš o starověké Krétě? Minojská civilizace vzkvétala na Krétě zhruba mezi lety 2000 a 1450 př. Kr. Její paláce v Knóssu a Faistu byly mnohaposchoďové a bez opevnění, což svědčí o námořní převaze. Objevil je Arthur Evans, s Krétou je spojena i pověst o Mínótaurovi.