Maturitní otázka: Starověké civilizace

Z čeho se otázka skládá

Tohle jsou dílčí podtémata, která u nás do otázky patří. Máš je ve škole rozdělená jinak? Nevadí – sestav si vlastní otázku a vyber si přesně ta, která máš na svém seznamu.

Přechod od pravěku ke starověku a vznik prvních států Hranicí mezi pravěkem a starověkem je vznik písma kolem roku 3200 př. Kr. Ve velkých říčních údolích vznikají první státy: potřeba řídit zavlažování, vybírat daně a vést záznamy vytváří úředníky, panovníky i chrámovou správu.
Staroorientální státy a Mezopotámie Sumer, Akkad, Babylonie a Asýrie – kolébka měst, klínového písma a psaného práva. Chammurapiho zákoník (18. století př. Kr.) je jednou z nejstarších dochovaných sbírek zákonů, Epos o Gilgamešovi nejstarším velkým literárním dílem. Patří sem i Chetité, Foiničané a Židé.
Starověký Egypt Dar Nilu – civilizace, která trvala tři tisíciletí. Faraon jako živý bůh, hieroglyfy, pyramidy, mumifikace a víra v posmrtný život. Členění na Starou, Střední a Novou říši, vrchol za Thutmose III. a Ramesse II., náboženský pokus Achnatona a nakonec ovládnutí Římem roku 30 př. Kr.
Starověká Čína Civilizace Žluté řeky s nejdelší nepřerušenou tradicí na světě. Dynastie Šang a Čou, sjednocení říše Čchin Š' Chuang-tim roku 221 př. Kr., Velká čínská zeď a hrobka s terakotovou armádou. Konfucianismus a taoismus určily myšlení celé východní Asie, Číně vděčíme za papír, hedvábí, kompas i střelný prach.
Starověká Indie Od harappské civilizace v údolí Indu (města Mohendžodaro a Harappa) přes příchod Árjů a védské období až po Maurjovskou říši císaře Ašóky. Rodí se zde hinduismus s kastovním systémem a buddhismus – první světové náboženství, které se rozšířilo daleko za hranice země. Indii vděčíme také za desítkovou soustavu a číslici nula.
Starověká náboženství Srovnávací pohled na to, v co starověk věřil: polyteismus Egypta, Mezopotámie, Řecka a Říma proti judaismu jako prvnímu důsledně monoteistickému náboženství. Patří sem i zoroastrismus, hinduismus, buddhismus a vznik křesťanství, které se z židovské sekty stalo státním náboženstvím římské říše.
Doba železná a doba římská Objev železa na Blízkém východě, jeho rozšíření do střední Evropy kolem roku 800 př. Kr. a důvod jeho vítězství – dostupnost rudy, nikoliv tvrdost. Hutnictví a kovářství. Halštatská doba (800–450 př. Kr.), solné doly v Hallstattu, kultury bylanská, horákovská a platěnická a sporný nález Jindřicha Wankela v jeskyni Býčí skála z roku 1872. Laténská doba a Keltové: oppida Závist, Stradonice a Staré Hradisko, hrnčířský kruh, rotační mlýn, ražba mincí, Bójové a jméno Boiohaemum. Doba římská: odchod Keltů, Markomani a Kvádové, Marobud, limes Romanus a předsunuté tábory, markomanské války 166–180, nápis v Trenčíně z roku 179 a stěhování národů coby konec pravěku.

Otevřít tuhle otázku v sestavovači

Souvislý výklad

Takhle by mohla vypadat tvá odpověď u tabule – s úvodem, jádrem a závěrem.

Otázku je nejlépe vést od toho, čím se starověk vůbec liší od pravěku, a teprve poté procházet jednotlivé civilizace podle společného schématu: přírodní podmínky, správa země, náboženství, kulturní odkaz.

Přechod od pravěku ke starověku

Hranicí obou epoch je vznik písma kolem roku 3200 př. Kr. v jižní Mezopotámii. Není to dělítko libovolné: teprve psaný záznam dovoluje vést účty, uzavírat smlouvy a spravovat cizí lidi na dálku. Ke stejnému kroku dospěla nezávisle i další čtyři velká říční údolí – Eufratu a Tigridu, Nilu, Indu a Chuang-che. Společné jim bylo, že se v nich dalo pěstovat obilí jen za cenu rozsáhlého zavlažování, a to přerůstalo síly jedné vesnice. Kdo hráze a kanály organizoval, získal moc; kolem něj vyrostla vrstva písařů a kněží. Takto vzniká stát, města, majetková nerovnost i pojem daně.

Mezopotámie a staroorientální státy

Nejstarší doloženou civilizací je Sumer, tvořený nezávislými městskými státy Ur, Uruk a Nippur, jež spolu často bojovaly. Jejich chrámové věže, zikkuraty, ovládaly krajinu, jejich písaři vtiskovali do hliněných tabulek klínové písmo a zapsali Epos o Gilgamešovi, nejstarší velké literární dílo lidstva. Sumerské státy sjednotil semitský Sargon Akkadský, po něm se prosadila starobabylonská říše krále Chammurapiho, jehož zákoník z roku 1686 př. Kr. dodnes udivuje propracovaností. Druhé tisíciletí patřilo Chetitům, kteří jako první zpracovávali železo, první polovina prvního tisíciletí pak Asýrii – vojenskému státu s hlavním městem Ninive a s knihovnou Aššurbanipalovou. Po krátkém vzepětí novobabylonské říše Nabukadnesara II. spolkla celý Přední východ perská říše Kýra II. a Dareia I., rozdělená na satrapie a propojená královskou cestou. Nepřehlédněme dva malé národy, jejichž odkaz převážil nad jejich mocí: Foiničané dali světu hláskové písmo a Židé první důsledný monoteismus.

Egypt

Egypt bývá právem nazýván darem Nilu. Pravidelné záplavy zanechávaly úrodný kal, řeka spojovala zemi od delty po první katarakt a poušť ji chránila před nepřáteli. Kolem roku 3000 př. Kr. sjednotil Horní a Dolní Egypt panovník tradičně zvaný Meni. Dějiny země se dělí na Starou, Střední a Novou říši; první z nich zanechala pyramidy v Gíze, poslední dobyvatelské výboje Thutmose III. a monumentální stavby Ramesse II., jenž se roku 1274 př. Kr. střetl s Chetity u Kadeše. Faraon nebyl jen králem, nýbrž živým bohem, a celá správa země od něj odvozovala svou moc. Víra v posmrtný život vedla k mumifikaci a k rozsáhlé pohřební literatuře. Samostatnost Egypta skončila až roku 30 př. Kr., kdy si jej po Kleopatřině smrti podrobil Řím.

Indie a Čína

V údolí Indu vzkvétala od 3. tisíciletí př. Kr. harappská civilizace s městy Mohendžodaro a Harappa, jež udivují pravidelnou uliční sítí i kanalizací. Po jejím zániku přicházejí Árjové, přinášejí védy a rozdělení společnosti na kasty. Z tohoto základu vyrostl hinduismus, proti němu se v 6. století př. Kr. postavil buddhismus Siddhárthy Gautamy, jenž kastovní řád odmítal. Za císaře Ašóky se buddhismus stal oporou maurjovské říše a začal se šířit do celé Asie. Indii vděčíme rovněž za desítkovou soustavu a číslici nula.

Čínská civilizace vyrostla u Chuang-che a může se pochlubit nejdelší nepřerušenou tradicí na světě. Po dynastiích Šang a Čou sjednotil znesvářené státy roku 221 př. Kr. Čchin Š’ Chuang-ti, sjednotil písmo, míry i váhy a propojil starší valy ve Velkou zeď. Myšlení celé východní Asie určily konfucianismus s důrazem na řád a úctu k předkům a taoismus hledající soulad s přirozeným během věcí. Z Číny pochází papír, hedvábí, kompas i střelný prach – vesměs vynálezy, jež do Evropy doputovaly se staletým zpožděním.

Náboženství starověku

Převládajícím typem víry byl polyteismus: bohů bylo mnoho, měli lidské vlastnosti a starali se o jednotlivé stránky světa. Zásadní zlom přinesl judaismus s vírou v jediného Boha, s Tórou a desaterem; z něj později vyrostlo křesťanství i islám. Zvláštní postavení má perský zoroastrismus, jenž svět vykládá coby zápas dobra se zlem. Ve všech případech platí totéž: náboženství nebylo soukromou věcí, nýbrž oporou státní moci.

Keltové

Do našich dějin vstupují Keltové v laténské době, tedy od 5. století př. Kr. Jsou to první obyvatelé českých zemí známí jménem – ovšem nikoliv proto, že by psali sami, nýbrž že o nich psali Řekové a Římané. Kmen Bójů dal zemi jméno Boiohaemum, z něhož je odvozeno německé Böhmen. Stavěli opevněná oppida – Závist, Stradonice, Staré Hradisko –, razili vlastní mince zvané duhovky a zavedli hrnčířský kruh i rotační mlýn. Náboženský a soudní život řídili druidové. Kolem přelomu letopočtu Kelty vytlačují germánští Markomani a Kvádové.

Význam

Starověké civilizace vytvořily to, z čeho žijeme dodnes: písmo, psané právo, města, stát i velká náboženství. Zároveň ukázaly, že vyspělá kultura potřebuje nadbytek potravin a organizovanou správu – bez obou by nezbyl čas na písaře ani na kněze.

Rychlé opakování

Kostra otázky v bodech. Projdi si ji večer před zkouškou.

Hranicí pravěku a starověku je vznik písma kolem roku 3200 př. Kr. – od té chvíle se dějiny dají číst, nikoliv jen vykopávat.
První státy vyrostly ve velkých říčních údolích (Eufrat a Tigris, Nil, Indus, Chuang-che), protože zavlažování vyžaduje organizaci, a ta plodí úředníky, daně i panovníka.
Mezopotámie: sumerské městské státy Ur, Uruk a Nippur, akkadský Sargon, Chammurapiho zákoník (1686 př. Kr.), asyrská vojenská říše, novobabylonská a nakonec perská nadvláda.
K staroorientálnímu okruhu patří i Chetité (železo), Foiničané (hláskové písmo) a Židé (první důsledný monoteismus).
Egypt je darem Nilu: faraon coby živý bůh, tři velké říše, vrchol za Thutmose III. a Ramesse II., náboženský pokus Achnatonův, konec roku 30 př. Kr.
Indie: harappská města, příchod Árjů, védy a kasty, z nich hinduismus a proti nim buddhismus; Ašókova maurjovská říše, desítková soustava a nula.
Čína: dynastie Šang a Čou, sjednocení Čchin Š' Chuang-tim roku 221 př. Kr., Velká zeď a terakotová armáda, konfucianismus a taoismus, papír, hedvábí, kompas a střelný prach.
Náboženství starověku dělíme na polyteistická (Egypt, Mezopotámie, Řecko, Řím) a monoteistická (judaismus, později křesťanství a islám); zvláštní místo má dualistický zoroastrismus.
Keltové jsou první obyvatelé našich zemí známí jménem – nikoliv proto, že by psali sami, nýbrž že o nich psali Řekové a Římané.
Bójové dali zemi jméno Boiohaemum, stavěli oppida (Závist, Stradonice, Staré Hradisko), razili mince a znali hrnčířský kruh i rotační mlýn.

Kartičky – opakování s odstupem

Odpověz nejprve v duchu, pak si kartu otoč a řekni si, jak ti to šlo. Podle toho se karta vrátí buď hned, nebo až za pár dní – nejčastěji se tak vrací to, co ještě nesedí. Postup si pamatuje jen tento prohlížeč, nikam se neodesílá.

Čím se starověk liší od pravěku?

Především písmem, jež vzniká v Sumeru kolem roku 3200 př. Kr. S ním přichází stát, města, daně a úřednictvo. Dějiny se od té chvíle dají studovat z psaných pramenů, nikoliv jen z hmotných nálezů.

Proč vznikly první státy právě v říčních údolích?

Velké řeky poskytovaly úrodné náplavy, ale vyžadovaly zavlažovací soustavy. Jejich stavba a údržba přesahovala síly jedné vesnice, a proto si vynutila společnou správu, výběr dávek a vůdce s trvalou mocí.

Co víš o Chammurapiho zákoníku?

Sbírka zhruba tří set paragrafů vytesaná na dioritové stéle, kladená k roku 1686 př. Kr. Stojí na zásadě odplaty ‚oko za oko‘, trest ovšem odstupňovává podle společenského postavení. Jde o jednu z nejstarších dochovaných sbírek psaného práva.

Vysvětli, proč se Egyptu říká dar Nilu.

Označení pochází od Hérodota. Pravidelné záplavy zanechávaly úrodný nánosový kal a umožňovaly sklizeň i v poušti. Nil byl zároveň hlavní dopravní tepnou, jež držela dlouhou zemi pohromadě.

Kdo byl Achnaton a proč je zajímavý?

Faraon 18. dynastie, jenž nahradil tradiční mnohobožství kultem slunečního kotouče Atona a přenesl sídlo do nového města Achetatonu. Šlo o první doložený pokus o jedinobožství ve velké říši, po jeho smrti však byl zvrácen.

Čím se liší hinduismus a buddhismus?

Hinduismus vyrostl z védského náboženství, uznává množství bohů a je pevně spjat s kastovním systémem. Buddhismus, jejž založil Siddhártha Gautama, kasty odmítá a cestu k vysvobození z koloběhu znovuzrozování hledá ve zrušení touhy. Právě proto se mohl rozšířit i mimo Indii.

Co znamenal rok 221 př. Kr. pro Čínu?

Čchin Š' Chuang-ti sjednotil znesvářené státy v jedinou říši, sjednotil písmo, míry i váhy a nechal propojit starší valy ve Velkou zeď. Jeho hrobku střeží terakotová armáda, objevená roku 1974.

Kdo byli Bójové a co po nich zbylo?

Keltský kmen sídlící v Čechách v laténské době. Podle nich vzniklo latinské jméno země Boiohaemum, z něhož je odvozeno německé Böhmen. Zanechali oppida, ražené mince zvané duhovky a řemeslné novinky – hrnčířský kruh a rotační mlýn.

Co Evropa převzala od Foiničanů?

Hláskové písmo. Na rozdíl od klínového písma a hieroglyfů zachycovalo jednotlivé hlásky, a bylo tedy zvládnutelné i pro obchodníka. Z něj vyšla řecká alfabeta a z ní latinka, kterou píšeme dodnes.

Kartičky

Čím se starověk liší od pravěku? Především písmem, jež vzniká v Sumeru kolem roku 3200 př. Kr. S ním přichází stát, města, daně a úřednictvo. Dějiny se od té chvíle dají studovat z psaných pramenů, nikoliv jen z hmotných nálezů.

Proč vznikly první státy právě v říčních údolích? Velké řeky poskytovaly úrodné náplavy, ale vyžadovaly zavlažovací soustavy. Jejich stavba a údržba přesahovala síly jedné vesnice, a proto si vynutila společnou správu, výběr dávek a vůdce s trvalou mocí.

Co víš o Chammurapiho zákoníku? Sbírka zhruba tří set paragrafů vytesaná na dioritové stéle, kladená k roku 1686 př. Kr. Stojí na zásadě odplaty ‚oko za oko‘, trest ovšem odstupňovává podle společenského postavení. Jde o jednu z nejstarších dochovaných sbírek psaného práva.

Vysvětli, proč se Egyptu říká dar Nilu. Označení pochází od Hérodota. Pravidelné záplavy zanechávaly úrodný nánosový kal a umožňovaly sklizeň i v poušti. Nil byl zároveň hlavní dopravní tepnou, jež držela dlouhou zemi pohromadě.

Kdo byl Achnaton a proč je zajímavý? Faraon 18. dynastie, jenž nahradil tradiční mnohobožství kultem slunečního kotouče Atona a přenesl sídlo do nového města Achetatonu. Šlo o první doložený pokus o jedinobožství ve velké říši, po jeho smrti však byl zvrácen.

Čím se liší hinduismus a buddhismus? Hinduismus vyrostl z védského náboženství, uznává množství bohů a je pevně spjat s kastovním systémem. Buddhismus, jejž založil Siddhártha Gautama, kasty odmítá a cestu k vysvobození z koloběhu znovuzrozování hledá ve zrušení touhy. Právě proto se mohl rozšířit i mimo Indii.

Co znamenal rok 221 př. Kr. pro Čínu? Čchin Š' Chuang-ti sjednotil znesvářené státy v jedinou říši, sjednotil písmo, míry i váhy a nechal propojit starší valy ve Velkou zeď. Jeho hrobku střeží terakotová armáda, objevená roku 1974.

Kdo byli Bójové a co po nich zbylo? Keltský kmen sídlící v Čechách v laténské době. Podle nich vzniklo latinské jméno země Boiohaemum, z něhož je odvozeno německé Böhmen. Zanechali oppida, ražené mince zvané duhovky a řemeslné novinky – hrnčířský kruh a rotační mlýn.

Co Evropa převzala od Foiničanů? Hláskové písmo. Na rozdíl od klínového písma a hieroglyfů zachycovalo jednotlivé hlásky, a bylo tedy zvládnutelné i pro obchodníka. Z něj vyšla řecká alfabeta a z ní latinka, kterou píšeme dodnes.